Potenciál cestovního ruchu

– územně omezující a podporující faktory

Úprava potenciálu kulturně-historickyorientovaného cestovního ruchu

(viz následující kartogram 21)

Skupinu tvoří tyto potenciálové položky:

a) kulturně-historické památky a soubory,
b) skanzeny a muzea. 

Základní rozdíl je v četnosti vyhovujících obcí, který je nižší než u většiny přírodně orientovaných aspektů potenciálu cestovního ruchu. Soubor je tak do značné míry vázán na historická města, městečka a městyse, které i dnes většinou představují lidnatější a dynamičtější složku osídlení. Jestliže je konstrukce ambivalentního faktoru B1 v obou položkách této skupiny navíc postavena tak, že vyšší památková ochrana znamená zvýšení potenciálu, a konečně obce této skupiny většinou netrpí špatnou dopravní dostupností, naopak vykazují kladné hodnoty, není překvapující, že v tomto souboru vysoko převládá druhotný přírůstek příslušného dílčího potenciálu nad jeho úbytkem. V zásadě též existuje paralela velikosti obce s hodnotou tohoto přírůstku. Areály úbytkových obcí (s maximálními hodnotami, ale jen asi čtvrtinovými proti přírůstkovým maximům) jsou rozloženy v místech relativně nejhorší dopravní dostupnosti, zejména na nejzazší jihozápadní Moravě.

Vybráno z materiálu „Potenciál cestovního ruchu – územně omezující a podporující faktory“, který pro Ministerstvo pro místní rozvoj zpracoval Ústav územního rozvoje Brno.

Kartogram 21

Úprava potenciálu kulturně-historicky orientovaného cestovního ruchu 

Zpracoval: Ústav územního rozvoje 2002