Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky budemít od příštího vydání na stránkách COT pokračování – územněomezující a podporující faktory.
V časopise COT Business v loňském roce vycházelo pravidelně každýměsíc v rubrice regiony Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na územíČeské republiky. Jistě si vzpomenete na barevné kartogramy jednotlivýchkrajů, které vypracoval Ústav územního rozvoje v Brně pro Ministerstvo promístní rozvoj. Byl to po dlouhých letech první pokus o zmapování potenciálucestovního ruchu v České republice. Tento materiál zhodnotil co možná nejširšíkomplex územních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovníhoruchu ve zvolených územních jednotkách – obcích. Celkový potenciál bylrozdělen na dílčí „odvětvové“ potenciály, tj. možnosti, které na územíobce existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu. Tytomožnosti byly zpracovány ve třech hlavních formách:
a) jako vhodnost krajiny obce pro určitou aktivitu cestovního ruchu(obvykle vázánou na přírodní prostředí), např. vhodnost krajiny pro lyžařskouturistiku;
b) jako určitá člověkem vytvořená danost, která v obci existuje a jeatraktivní pro návštěvníky, např. kulturněhistorické památky a soubory;
c) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádánya navštěvují je účastníci (diváci) odjinud.
Takto koncipovaný potenciál cestovního ruchu je tedy vázán na předpoklady,které lze označit jako prvotní.
Avšak na rozvoj cestovního ruchu působí i další faktory, kterémohou upravovat jeho potenciál. Např. vhodnost krajiny pro lyžařskouturistiku může být v potenciálovém působení potlačena, protože obec senachází v oblasti s vysokým znečištěním ovzduší, potenciální návštěvnosthistorického objektu v obci může být oslabena špatnou dopravní dostupností(nebo posílena relativně velmi dobrou dopravní dostupností), míra využitínapř. určité sportovní akce v cestovním ruchu je omezena tím, že obec, vníž se akce koná, se nachází v národním parku.
Takovéto faktory můžeme nazvat druhotnými, protože dodatečněupravují původní potenciál na základě „vnějších“ vlivů.
Tato skutečnost vedla Ministerstvo pro místní rozvoj, aby pokračovalo vevýzkumu potenciálu cestovního ruchu a doplnilo jej o další významnépoznatky – územně omezující a podporující faktory. Úkolu se opět ujalÚstav územního rozvoje v Brně. Vznikl tak velmi zajímavý doplňujícímateriál, s kterým budete zde na tomto místě postupně seznamováni. Ve stručnostise pokusím přiblížit strukturu materiálu a jeho metodiku.
Omezujících faktorů potenciálu cestovního ruchu je nejvíce.V jejich souboru lze rozlišit tři relativně charakteristické polohy:
a) faktory snižující příjemnost rekreačního pobytu v území, resp. představujícíurčité riziko, které vyplývají z působení člověka na přírodu nebo z přírodysamé; lze je označit jako „primární“,
b) faktory představující určitá omezení pro cestovní ruch v důsledkuochrany některých přírodních, sídelních nebo infrastrukturních prvků;lze je označit jako „civilizačně sekundární“,
c) faktory vyplývající z nevýhodné polohy vůči důležitým komunikačnímliniím anebo areálům koncentrace obyvatelstva.
Rysem dalších upravujících faktorů je obousměrnost vlivového působení.V některých aspektech je totiž výskyt příslušné skutečnosti pro potenciálcestovního ruchu omezující, v jiných souvislostech naopak podporující.
Je to např. vyšší ochrana kulturně historických památek, která znamenána jedné straně jistá omezení pro způsoby využití příslušných fondů,pro extenzivní investiční činnost a pořádání určitých akcí zajímavýchpro cestovní ruch. Na druhé straně indikuje, že památky v místě mají většíhodnotu, a tedy i turistickou atraktivnost. Tato skutečnost pak působí jakosamostatný podporující impulz pro destinace kulturně poznávacího cestovníhoruchu.
Další skupinou jsou faktory podporující (zvyšující) významcestovního ruchu. Patří k nim např. výhodná poloha vůči dálnicím asilnicím pro motorová vozidla, výhodná poloha vůči železničním tratím,výhodná poloha vůči velkoměstským koncentracím osídlení.
Zajímavou skupinou jsou faktory, jejichž základem je mezisídelní přenos.Pro objasnění uvádím, že se jedná o vliv určité destinace cestovníhoruchu z prostoru vlastní obce, kde se objekt destinace nalézá, i do sousedníchdopravně dobře dostupných obcí, v nichž tím objektivně vzrůstá potenciálcestovního ruchu. Při dobrém managementu těchto obcí může být tento přírůstekpotenciálu využit např. prostřednictvím výpomoci ubytování a s nímspojené nabídky místních pozoruhodností. I když rozličných atraktivit vdestinační funkci může být více, v našem materiálu je věnovánapozornost pouze jedinému faktoru, který je založen na současných nejvýraznějšíchpříjezdových atraktivitách cestovního ruchu; za tyto atraktivity považujemenárodní parky (jako zástupce přírodně orientovaného cestovního ruchu) apamátky UNESCO (jako zástupce kulturně orientovaného cestovního ruchu).
PhDr. Blažena Křížová
Ministerstvo pro místní rozvoj