Postavení cestovních kanceláří a aspekty jejich dalšího rozvoje

V rámci odborného doprovodného programu veletrhu Holiday World 2002připravila společnost Mag Consulting ve spolupráci s časopisem COT Businessdva odborné semináře pro profesionály v cestovním ruchu. Druhý z nich bylzaměřený na problematiku cestovních kanceláří. Hlavními přednášejícímibyli pánové Ing. Jaromír Beránek a Tomáš Vaner ze společnosti Mag Consulting.

ZatímcoIng. Beránek hovořil především o makroekonomických souvislostech cestovníhoruchu, vývoji a současném stavu našich cestovních kanceláří a vlivu nezaměstnanostina CR, pan Vaner se věnoval strukturám CK z pohledu počtu zaměstnanců,velikosti tržeb, činností CK a dalších ukazatelů. Nejvíce dotazů v závěrusemináře bylo však na téma ochrana osobních dat, o níž se Ing. Beránektaké zmínil. Následující materiál je nepatrným zlomkem toho, co si všichniúčastníci odnesli ze semináře také v tištěné formě.

Cestovní ruch a nezaměstnanost
Na rozvoj cestovního ruchu, ať již domácího, nebo pasivního nebolivýjezdového, má značný vliv nezaměstnanost a kupní síla obyvatelstva. Jednotlivéčásti České republiky jsou jinak ekonomicky vyspělé, je v nich rozdílnámíra nezaměstnanosti a diferencovaná výše průměrného platu. Proto se takéobyvatelstvo těchto celků účastní cestovního ruchu v rozdílné míře. V následujícítabulce jsou uvedeny okresy s nejvyšší a zároveň také nejnižší mírou nezaměstnanosti.
V okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, tedy v okresech Most,Karviná, Louny, Teplice, Bruntál a Chomutov, lze očekávat, že poptávkazdejších obyvatel po cestovním ruchu nebude příliš vysoká. Naopak obyvateléz okresů s nejnižší mírou nezaměstnanosti (Praha – západ, Praha – východ,hl. m. Praha, Benešov, Pelhřimov a Mladá Boleslav) budou služby cestovníhoruchu konzumovat více, a budou tedy více cestovat. Tomuto rozvržení poptávkypo cestovním ruchu je nutné přizpůsobit i nabídku. Pokud tedy hovořímeo domácím a výjezdovém cestovním ruchu a činnosti cestovních kanceláří,je nutné, aby se jejich činnost soustředila do míst s nižší nezaměstnaností.
Jiným ukazatelem a jistým vodítkem vyšší účasti obyvatelstva na cestovnímruchu jsou jejich průměrné mzdy. V obecné rovině lze předpokládat, že budou-limzdy vyšší, obyvatelstvo bude více spotřebovávat cestovní ruch a více směňovatfinanční prostředky za konzumaci jeho služeb. Právě v oblastech, kde průměrnémzdy dosahují vyšších hodnot, budou i tržby cestovních kanceláří vyššínež v oblastech, kde budou průměrné mzdy nižší.
Nejvyšší průměrné platy jsou až na malé výjimky (Ostrava, Plzeň – město)v okresech, kde je nízká míra nezaměstnanosti. Je tedy zřejmé, že vyššíkupní síla obyvatelstva bude v těchto okresech. Je nutné ovšem také vzítv úvahu celkovou cenovou hladinu v jednotlivých okresech, výši životníchnákladů (bydlení, energie, potraviny) apod.
Naopak v okresech, kde jsou nejnižší průměrné výdělky v republice,můžeme předpokládat nižší kupní sílu obyvatel a zároveň tak nižší zájemo cestovní ruch. V České republice se jedná o okresy Jeseník, Bruntál,Prostějov, Písek, Pelhřimov a Hodonín.
Vyššízájem obyvatel o cestovní ruch a nákup služeb cestovního ruchu u cestovníchkanceláří lze tedy předpokládat zejména v Praze a okolí Prahy a také vevětších městech a v jejich okolí.
Z uvedené tabulky je patrné, že obyvatelé Prahy vynakládají v průměrunejvyšší prostředky na dovolenou v zahraničí, zatímco na dovolenou v Českérepublice vynakládají nejvyšší částky obyvatelé Plzeňského kraje. Nejméněfinančních prostředků na dovolenou v zahraničí vydávají obyvatelé Jihočeskéhokraje, na dovolenou v České republice obyvatelé Libereckého kraje.
Nejvyšší částky na delší cesty za účelem trávení volného času a rekreacevynakládají osoby ve věku 35 – 44 let, a to jak na cesty do zahraničí,tak i na cesty v rámci České republiky. Nejnižší průměrné výdaje na cestydo zahraničí vynakládají občané starší 75 let, na tuzemskou dovolenou potommladí lidé ve věku 15 – 24 let.

Domácí cestovní ruch
Podle průzkumů o cestování našich občanů jezdí na domácí pobyty s nejméně4 přenocováními minimálně 4,3 – 4,5 mil. osob, z toho však zhruba jednatřetina uskutečňuje dva a více takových pobytů. To znamená, že každý třetíobčan naší republiky uskuteční za rok minimálně jeden tako-
vý pobyt. U obyvatel měst je to necelá polovina a u venkovských obcínecelých 30 %. Celkový počet domácích pobytů je zhruba 5,5 mil. Vedle tohopřibližně 25 % obyvatel uskuteční zahraniční cestu.
Průměrné výdaje na
1 den domácí cesty v roce 2000 dosáhly 371 Kč, v roce 2001 se očekává,zejména v návaznosti na vývoj cen, jen malé zvýšení na 373 Kč. Průměrnévýdaje na 1 domácí cestu delší jak 4 přenocování podle tohoto šetření vroce 2000 dosáhly 4 563 Kč, v roce 2001 se očekává zvýšení na 4 585 Kč.Lze odhadnout, že výdaje na domácí cesty, které jsou delší jak 4 přenocování,dosahují ročně minimálně 25 mld. Kč
Struktura domácích zájezdů pobytů odpovídá charakteru a zvyklostemv našem domácím cestovním ruchu. Pobyt u vody tvoří 28 – 30 % všech cest,rekreační pobyty na chatě nebo chalupě představují 20 – 22 %, pěší turistika,pobyty na horách kolem 13 – 15 %, stejné procento tvoří pobyty u příbuznýcha známých, lyžařské pobyty kolem 7 %, poznávací zájezdy kolem 4 %, o něcoméně 3,5 – 3,8 % ozdravné pobyty (včetně lázeňských pobytů) a zbytek různéjiné účely (jiné sportovní pobyty, údržba a oprava chalupy apod.).
Pokud jde o časové hledisko, uskutečňuje se nejvíce domácích cest vletních měsících – od června do srpna je to 80 %, v období od ledna dokvětna 10,5 % cest
(z toho nejvíce v únoru a březnu) a v období od září do prosince 9,5% cest.

Pramen: ČSÚ

Pramen: ČSÚ

Pramen: ČSÚ

Pramen: ČSÚ

Další informace: e-mail: magcon@mbox.vol.cz
www.magconsulting