Problematiku formátů dat, jejich obsahové kvality, validity cen či vyprodanosti produktů lze v prostoru bývalého Československa bez nadsázky označit za evergreen, s kterým budete mít co do činění, ať už provozujete cestovní kancelář, nebo cestovní agenturu.
Formátů dat napočítáme jen na českém trhu několik. Lze říci, že jaký rezervační systém, takový formát dat, i když to samozřejmě neplatí ve všech případech. Některé formáty nesou více informací, některé méně, a je tedy na jejich příjemci, jak s nimi naloží a zda vyhovují jeho obchodní strategii. Formáty dat tedy není až tak důležité posuzovat z hlediska „zda si se zpracováním vaše IT oddělení poradí“, ale spíše z hlediska „zda je nabízený formát dat dostatečně informačně bohatý a zda dokážete informace v něm obsažené udržovat aktuální“. Zde se dostáváme k podstatě celé problematiky, kterou jsou zaprvé informace o nabízených produktech a zadruhé jejich dostupnost a aktuálnost cen.
Informace o nabízeném produktu lze rozdělit do několika základních datových sad, jejichž důležitost pro úspěšný prodej je stejná. První datová sada, kterou zmíním, je popis produktu (zájezdu). Jedná se většinou o popis produktu, služeb, ze kterých se skládá, a doplňujících informací. Další sadou jsou pak fotografie vztažené k nabízenému produktu, nejčastěji ubytovací kapacity a jejího okolí. Zde je nutné si dát pozor na to, aby se všechny importované fotografie nestaly předmětem např. sporu o jejich vlastnictví či možnostech jejich další distribuce. Častým „zádrhelem“ je pak i označování fotografií logy jednotlivých cestovních kanceláří, což zejména cestovní agentury realizující provizní prodej prostřednictvím svých webů nevnímají právě pozitivně.
Důležitou sadou, která bohužel většinou v datových formátech chybí, jsou informace o pokojích a možnostech jejich obsazenosti v rámci konkrétních ubytovacích kapacit. Jedná se o jednu z podmínek pro realizaci vyhledávání podle počtu osob. S absencí této informace se lze vypořádat, nicméně doplnění ze strany cestovní kanceláře by bylo velkým krokem vpřed. Podobně problematickou kategorií jsou i odjezdová místa autobusů v případě tohoto druhu dopravy u nabízeného produktu. Odjezdová místa sice občas v datových formátech obsažena jsou, ale jedná se pouze o informaci v popisu produktu, s jehož dalším využitím, například v rámci vyhledávání, lze pracovat jen velmi těžko.
Konečně poslední datovou sadou, u které se musíme zastavit, jsou samotné ceny nabízeného produktu. Především se jedná o kompletnost cen produktů z pohledu zohlednění různých časově omezených slev nebo akcí, jako jsou např. first minute slevy. Slevy by měly být vždy již započítány do konečné ceny zájezdu, nikoliv například uvedeny pouze v popisku produktu. Samostatnou a těžko řešitelnou kategorií je počítání cen u produktů typu apartmánového ubytování, kde některé cestovní kanceláře uvádějí cenu pro obsazenosti celého apartmánu a jiné naopak cenu za osobu. Při nákupu pak tato rozpolcenost generuje pro koncového klienta často zbytečné rozčarování.
Pokud budeme předpokládat ideální stav informací o nabízeném produktu, můžeme přejít k druhé části celé problematiky, a tou je dostupnost produktu a aktuálnost cen. Obecně můžeme říci, že pokud vyřešíme všechny shora uvedené problémy a nebudeme schopni efektivně aktualizovat ceny a dostupnost (vyprodanost) nabízených produktů, bude celé řešení z obchodního hlediska nefunkční. Není nic horšího, než nabídnout klientovi produkt, který je buď cenově „mimo“, nebo který již dokonce nelze prodat.
Aktualizace cen by měly odpovídat aktualizacím cen na straně rezervačního systému cestovní kanceláře nebo s minimálním časovým zpožděním. Nehraje zde roli, jak často jednotlivé aktualizace realizujete, ale zda dokážete jednoduše držet krok s aktualizacemi cen na straně cestovní kanceláře. Zjednodušeně řečeno nemá smysl aktualizovat ceny každých pět minut u produktů cestovní kanceláře, která je na své straně schopna aktualizovat ceny například třikrát denně. Stejně tak je to s vyprodaností produktů. Pokud cestovní kancelář ve svých datových exportech nezohledňuje vyprodanost produktů nebo tak činí pouze v omezené podobě, je zaděláno na problém. Řešením jsou buď aktualizace na úrovni datových exportů, nebo prostřednictvím on-line ověření dostupnosti produktu.
Shrnuto a podtrženo – záleží na kvalitě informací, které nesou jednotlivé datové formáty, a na možnostech tyto informace udržovat aktuální. S přihlédnutím k roztříštěnosti celého trhu se nejedná o proces, který lze zvládnout v rámci okrajových činností konsolidátorů dat, ale pouze se zapojením týmu odborníků a s jejich každodenním dohledem nad celou konsolidací dat produktů cestovních kanceláří.
Kvalita dat – alfa a omega!
Je nutné zmínit, že právě samotná kvalita poskytovaných dat je největším kamenem úrazu, a cestovní kanceláře si mnohdy nevědomě škodí samy exportem nekvalitních nebo nesprávných dat.
Snad s každým, s kým specialisté jednají o možnosti importu dat, se společně zasmějí historkám typu Luhačovice letecky nebo Maledivy za 100 Kč a společně je považují za vtip. Bohužel dříve nebo později se podobných chyb dopustí téměř každá cestovní kancelář.
Je proto důležité dbát na chybu způsobenou při zadávání dat do rezervačních systémů. Ať už se jedná o chybnou cenu, neaktuální popisy, nebo fotografie zájezdu, neplatnou informaci o dostupnosti zájezdu, nebo jakoukoli podobnou chybu. I přesto, že algoritmy starající se o import dat jsou v kvalitních systémech běžně vybaveny umělou inteligencí odhalující na první pohled chybná data (například již zmíněné nesmyslně nízké nebo naopak vysoké ceny zájezdů, chybné označení cen apod.), často se do databáze dostanou taková data, která není možné strojově označit jako chybná i přesto, že jsou. Tyto anomálie bývají zdrojem reklamací ze strany uživatelů a klíčovým prvkem bránícím v získání spokojeného zákazníka.
Autor textu je datový specialista CeSYS. Analýze a návrhu konsolidace dat českých, slovenských a maďarských CK se věnuje od roku 2011. Za tuto dobu získal kompletní přehled o datových formátech a jejich konsolidaci.