Poplatek z ubytovacích kapacit se zřejmě změní. Vláda dnes schválila návrh novely, podle kterého by se měl vztahovat i na ubytovatele v soukromí. Norma také počítá se sloučením ubytovacího poplatku s rekreačním a lázeňským. Novému poplatku by pak podléhal krátkodobý pobyt bez ohledu na místo a účel. Cílem normy, o jejímž schválení informoval tiskový odbor vlády, je podle ministerstva financí, aby nebyli zvýhodňováni lidé podnikající například prostřednictvím Airbnb. Hospodářská komora a Asociace hotelů a restaurací návrh podporují.
Maximální sazbu poplatku navrhuje ministerstvo financí od nabytí účinnosti novely v lednu 2020 na 21 korun za den, od roku 2021 by měl poplatek stoupnout na 50 korun za den. Obce mohou zavést nižší poplatek.
„Provozovatelé nabízející ubytování přes Airbnb mají proti hotelům nebo penzionům tu výhodu, že na rozdíl od nich nemusejí do koncové ceny pobytu promítnout místní poplatky za ubytování. Díky tomu, že se nový poplatek bude vztahovat na poskytnutí placeného ubytování bez ohledu na to, zda je místo ubytování kolaudováno jako ubytovací zařízení, či nikoliv, tuto nerovnost odstraňujeme,“ uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová.
V současné době může většina obcí vybírat jen poplatek z ubytovací kapacity, který činí šest korun na lůžko a den. Oba poplatky, tedy z ubytovací kapacity a rekreační a lázeňský, mají zavedeny jen ty obce, které jsou lázeňským místem nebo atraktivním turistickým cílem. Lázeňský a rekreační poplatek je 15 korun na osobu a den.
Nový poplatek z pobytu bude moci vybírat jakákoliv obec bez ohledu na to, zda jde o pobyt v lázeňských místech nebo v místech velkého turistického ruchu. Poplatek si může každá obec bez rozdílu nastavit podle svých potřeb, nejvýše však na úroveň maximální sazby. Poplatku nepodléhají zdravotnická nebo lázeňská zařízení, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení.
„Jsme přesvědčeni, že povinnost odvádět řádně daně za realizované tržby, je minimálním a zcela legitimním požadavkem. Proto tuto iniciativu ministerstva financí jednoznačně vítáme,“ uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Podle ekonoma BHS Štěpána Křečka budou zavedením poplatku de facto zdaněny služby sdílené ekonomiky. „Nastavená maximální výše nového poplatku však nezmění preference turistů a nepovede k omezení poptávky po ubytovacích službách typu Airbnb ve větších městech,“ upozornil. Řádné vybírání poplatku z pobytu bude ale podle něj komplikované. „V případě, že se lidé vzájemně dohodnou na krátkodobém pronájmu nemovitosti, těžko na to úřady přijdou,“ dodal.
Podstata novely zákona o místních poplatcích je i podle Hospodářské komory správná, protože přispívá ke snižování administrativní zátěže obcí i podnikatelů. „Hospodářská komora věří, že se do praktické správy sloučeného poplatku podaří efektivně zapojit i internetové platformy, na kterých jsou ubytovací služby nabízeny a zprostředkovávány, a tím obcím zjednodušit jak vybírání, tak evidenci a kontrolu poplatku, a zároveň se srovná prostředí pro různé formy podnikání v oblasti poskytování ubytovacích služeb,“ uvedla.
Generální finanční ředitelství (GFŘ) a hlavní město letos uzavřely memorandum o výměně informací ohledně pronajímatelů krátkodobého ubytování. Finanční správa tak má informace o ubytovatelích, na základě kterých hodlá kontrolovat, zda platí daně. Praha je využije k výběru ubytovacích poplatků, kterým poskytovatelé krátkodobých pronájmů podléhají stejně jako hotely či penziony. Podle GFŘ byli ubytovatelé v uplynulých měsících opakovaně informováni o daňové povinnosti, která jim pronajímáním bytů vzniká. Nyní se daňová správa zaměří na přímé kontroly.
Foto: Shutterstock.com