Podpora rozvoje kongresového a incentivního turismu v regionech ČR

Odbor cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) se vedle programového financování, koncepční činnosti a mezinárodní spolupráce v oblasti cestovního ruchu zabývá i podporou kongresového a incentivního turismu v ČR s důrazem na regiony. Pro zefektivnění podpory regionálního kongresového a incentivního turismu (KIT) zadalo MMR v roce 2006 vypracování komplexní analýzy podmínek pro rozvoj KIT v regionech, ze které v současné době vzniká Strategie rozvoje KIT v ČR včetně opatření.

Nejvýznamnější část celkové analýzy vypracovala společnost Mag Consulting, svůj pohled doplnila Asociace cestovních kanceláří České republiky a třetím dokumentem je výstup z výzkumného úkolu zadaného MMR v roce 2005 – WB-04-05 „Návrh metodiky pro využití potenciálu regionů k rozvoji kongresového a incentivního turismu“, kde řešitelem byla Česká zemědělská univerzita společně s Univerzitou Hradec Králové.

Syntéza všech třech výše zmíněných materiálů nabízí komplexní pohled na současný stav KIT v České republice s důrazem na podmínky v jednotlivých regionech ČR.

Kongresový a incentivní turismus je velmi specifická forma cestovního ruchu s ohledem na množství aspektů, projevujících se v požadavcích na dopravní dostupnost, kvalitu ubytování, atraktivitu místa z hlediska před a po-kongresových akcí a v mnoha dalších aspektech. Jedním ze společných prvků většiny kongresových a incentivních akcí je vysoká ziskovost pro organizátory a poskytovatele služeb. Výše zmíněná důležitost atraktivity místa z hlediska KIT je dána zejména těmito faktory:

• image destinace – je ovlivněna zejména politickou stabilitou, ekonomickou vyspělostí, historickými a kulturními tradicemi, tradicí cestovního ruchu v destinaci, zkušenostmi s pořádáním významných politických, odborných, kulturních a sportovních akcí a působením marketingových a PR aktivit;
• místo konání akce – většina kongresů je pořádána v kongresových a konferenčních centrech a hotelech, pro určitý typ akcí volí zadavatelé také vysoké školy, historické prostory nebo veletržní areály. Samozřejmostí je moderní audiovizuální vybavení, informační a komunikační média, zázemí pro novináře, prostory pro bankety, dostatečné parkovací plochy;
• ubytovací služby – významnými kritérii jsou úroveň, kapacita a vybavení ubytovacích zařízení: u kongresů zejména hotelů třídy 4* a 5*, v případě incentivních akcí pak především hotelů klasifikovaných 3* a 4*;
• stravovací služby – zahrnují základní stravování (snídaně, obědy a večeře), občerstvení během přestávek („coffee break“) a společenské akce (slavnostní zahájení a ukončení akce, rauty, bankety atd. – často v historických sálech, na lodi apod.);
• doprava – v případě akcí kongresových a příjezdových incentivních je důležitým hlediskem vzdálenost od mezinárodního letiště a dále četnost leteckého spojení s hlavními světovými centry;
• turistická přitažlivost destinace, možnost kulturního, sportovního a zábavního vyžití – možnost pořádání doplňujících aktivit včetně možnosti nákupů zejména v případě kongresových akcí;
• destinační management
• lidské zdroje – roste význam „nehmotných“ předpokladů – vedle marketingových aktivit je to zejména kvalita lidských zdrojů (orientace na zákazníka, jazyková vybavenost atd.);
• aktivity dalších zainteresovaných subjektů – u mezinárodních kongresových akcí asociací a sdružení je nezbytností iniciativa místní pobočky dané organizace; v případě mezinárodních akcí subjektů z veřejného sektoru zase úsilí příslušných orgánů/institucí; šance destinace v segmentu KIT nepochybně ovlivňují také legislativní a fiskální opatření ze strany státní správy a samosprávy.

Trendy v kongresovém a incentivním turismu se začínají měnit. V současné době konference a zasedání nejrůznějších asociací a podobných uskupení čelí stagnujícímu až klesajícímu zájmu ze strany potenciálních účastníků zejména v důsledku sílícího fenoménu nedostatku času. Dochází tedy častěji k pořádání menších konferencí, což přestavuje určitou šanci pro regiony. Dále dochází, i přes příznivý vývoj světové ekonomiky, k sílícímu tlaku na snižování nákladů, což se projevuje ve zkrácení akcí a menším počtu účastníků. Klesá počet kongresových a incentivních akcí pořádaných ve vzdálenějších destinacích. Incentivy jsou stále více chápány jako obchodní nástroj, zvýšený zájem je věnován návratnosti investic do těchto akcí a jsou do něj častěji začleňovány činnosti podporující rozvoj osobnosti, tvořivosti a mezilidských vztahů, vzdělávání a také adrenalinové aktivity, roste obliba lázeňských procedur v hotelových balneocentrech. V posledních letech se objevily termíny „concentives“ (conventions + incentives) a „meetcentives“ (meetings + incentives), které vyjadřují trend propojování pracovních a motivačních cest.

Co se týče sledování počtu a velikosti akcí ve světovém měřítku, systematickým sběrem informací o kongresovém cestovním ruchu se zabývají zejména organizace Union of International Associations (UIA, Unie mezinárodních sdružení) a International Congress and Convention Association (ICCA, Mezinárodní sdružení pro kongresy a konference). Kongresy a konference uskutečněné v českých hromadných ubytovacích zařízeních eviduje Český statistický úřad.

Podrobné statistiky o sledovaných akcích publikuje organizace ICCA. Dle výsledků za rok 2005 kraluje počtu uspořádaných akcí Evropa (58 %), následuje Asie (18 %) a Severní Amerika (11 %). Z pohledu jednotlivých zemí vede žebříček USA (376 akcí), dále SRN (320), Španělsko (275), Spojené království (270), Francie (240) a z pohledu měst pak první místo zaujímá Vídeň (129), Singapur (125), Barcelona (116), Berlín (100), Hongkong (95). Nejvíce akcí se pořádá z oboru: lékařské vědy (23 %), přírodní vědy (12 %), technologie (12 %), průmysl (9 %). Průměrný počet účastníků jedné akce je 651. V roce 2005 bylo uspořádáno nejvíce akcí s více než 500 účastníky (33 %), ale jejich podíl vzhledem k dalším kategoriím klesá.

Kongresy s největším počtem účastníků se pořádají v Severní Americe, kde je průměr 1 507, v Evropě 590 a v Asii 577 účastníků.

Průměrná délka akcí byla v roce 2005 4,1 dne, z hlediska sezonnosti dominovalo září, kdy se uskutečnilo 18 % všech akcí, následováno červnem, květnem a říjnem. Z hlediska místa konání se 41 % akcí uskutečnilo v konferenčních/výstavních centrech, z 39 % pak v hotelích a z 13 % na univerzitách. Podle průzkumu ACK jsou nejčastějšími objednateli incentivních akcí zahraniční společnosti s pobočkou v ČR, a to z 39 %.

Co se týče financování provozu kongresových center, pak jejich veřejné vlastnictví převládá v Severní Americe (z 85 %) a Evropě (64 %), naopak asijská centra jsou převážně v soukromých rukou (60 %).

Kongresové akce v ČR (s domácí i mezinárodní účastí) pořádané v hromadných ubytovacích zařízeních eviduje Český statistický úřad. Podle jeho údajů se v hotelech a podobných zařízeních v ČR v roce 2005 uskutečnilo celkem 4 038 kongresů, z toho necelých 55 % v hotelech třídy 5* a 4*. Přes 43 % akcí se konalo v hlavním městě, přibližně každý osmý byl zorganizován v Jihomoravském kraji, více než 6 % kongresů a konferencí hostil Středočeský kraj.

Z pohledu konkurence lze za hlavní konkurenty České republiky v oblasti kongresového a incentivního cestovního ruchu považovat Rakousko a Maďarsko, většina akcí se odehrává v jejich metropolích – Vídni a Budapešti. Všechna tři města se ve statistikách ICCA i UIA umístila před významnými turistickými destinacemi jako Řím nebo Tokio. Další města jako polská Varšava a Krakov, slovinská Lublaň, rakouský Salcburk nebo slovenská Bratislava se pohybují spíše ve spodních částech žebříčků.

V současné době, jak vyplývá i z výše uvedených statistik, se většina zejména kongresových akcí koná v našem hlavním městě. K hlavním pozitivům Prahy patří rozvinutá infrastruktura, mimořádná turistická přitažlivost, dobrá image, výhodná poloha a bezpečnost středoevropského regionu. Praha splňuje všechny předpoklady stát se jednou z nejvýznamnějších kongresových destinací, a to nejen v evropském, ale i celosvětovém měřítku. Hlavním kongresovým zařízením české metropole je Kongresové centrum Praha a velké kongresové sály hotelů třídy 5* a 4*. Z historických památek bývají pro kongresy a podobné akce využívány například Obecní dům, Pražský hrad, Palác Žofín, Národní dům na Vinohradech, Rudolfinum, Břevnovský a Strahovský klášter atd. Akce určitého typu bývají pořádány v Sazka Areně, veletržních areálech v Holešovicích a Letňanech nebo ve Veletržním paláci. Pro ubytování kongresových hostů je možné využít některý z 26 hotelů třídy 5* (8200 lůžek), 89 hotelů třídy 4* (přibližně 17800 lůžek), případně několika set hotelů třídy 3*. Propagačním, marketingovým a podpůrným aktivitám vztahujícím se ke kongresovému a incentivnímu turismu se věnují zejména agentura CzechTourism a Pražská asociace kongresové turistiky PAKT.

Jelikož však pozornost MMR směřuje především k regionům, tak i ve vznikajícím komplexním materiálu je věnován větší důraz na regiony a jejich podmínky pro rozvoj KIT. Je třeba připomenout, že Praha má od roku 2004 svoji strategii kongresového turismu tzv. „Bílou knihu“ (White Paper on the development of conference tourism in Prague), ve které byly vymezeny oblasti, do kterých má především směřovat úsilí a finanční prostředky příslušných subjektů.

Při posuzování regionů z hlediska rozvoje KIT byla soustředěna pozornost na mnoho aspektů – ubytování v regionu včetně kapacit, doprava, kulturní a přírodní atraktivity, regionální strategické dokumenty, konferenční zařízení, destinace vhodné pro kongresový, lépe řečeno konferenční turismus a zvláště potom destinace vhodné pro incentivní turismus, který se stává v regionech velmi významným a v některých z regionů by mohl převažovat nad kongresovou/konferenční složkou KIT. Dále byla navrhnuta možná profilace regionu (akce z oblasti lékařství, automobilového průmyslu, pivovarnictví, lázeňství atd.), materiál obsahuje i statistiky týkající se návštěvnosti regionu, přehled projektů týkajících se KIT financovaných z prostředků EU v minulém programovacím období 2004–2006 atd.

Nedílnou součástí dobře zpracované analýzy je vždy také souhrnná SWOT analýza. Nechybí samozřejmě ani v našem materiálu. Pokud budeme z každé složky jmenovat několik příkladů, pak by to byly za silné stránky: atraktivita hlavního města, příhodné podmínky pro incentivní akce ve všech krajích ČR, rozvoj nízkonákladové dopravy v ČR, otevření nového terminálu na letišti v Praze–Ruzyni, rostoucí kvalita služeb poskytovaných v rámci KIT, rostoucí kapacity v hotelech vyšších tříd atd.; slabé stránky: nedostatky zejména v „nehmotných“ podmínkách – marketing, lidské zdroje (orientace na zákazníka, jazyková vybavenost), koncentrace CR v hlavním městě, nedostatečná síť dálnic a rychlostních komunikací v ČR, nedostatek ubytovacích kapacit vyšších tříd ve většině krajů atd.; příležitosti: prostředky z fondů EU – investice do infrastruktury a marketingu, rostoucí obliba destinací blízkých, známých a bezpečných atd.; ohrožení: rostoucí konkurence mezi destinacemi, fenomén nedostatku času, rostoucí tlak na náklady atd.

Problémy rozvoje KIT v České republice vidíme zejména v chybějící dostupné a ucelené databázi PCO (Professional Congress Organiser-firmy, které na vysoké úrovni zabezpečí kongres „na klíč“), projevuje se často špatná spolupráce hotelů a cestovních kanceláří při organizování kongresových akcí, v oblastech mimo Prahu je nedostatečná kapacita kongresových sálů, kvalitních hotelů a restaurací, špatná je zde většinou i dopravní dostupnost, dále pak se projevuje nedostatečná kvalita služeb a přístup k hostům (flexibilita, jazyková vybavenost…). V oblasti propagace je nedostatek v jednotnosti propagace v rámci regionu, jakož i spolupráce a návaznost v linii stát-regiony-PCO-poskytovatelé služeb. Klíčovou podmínkou rozvoje regionálního KIT je spolupráce veřejného a soukromého sektoru, která je dosud na velmi nízké úrovni.

Na nedostatek spolupráce veřejného a soukromého sektoru poukazují i výsledky zadaného výzkumného úkolu „Návrh metodiky pro využití potenciálu regionů k rozvoji kongresového a incentivního turismu“. Hlavním výstupem řešeného projektu je návrh modelu fungování kongresové a incentivní destinace včetně popisu jednotlivých fází rozvoje destinace KIT, vymezení role veřejného a soukromého sektoru, institucionalizace, možnosti financování atd.

Připravovaná Strategie rozvoje KIT na MMR by měla garantovat koncepční postup včetně definování hlavních cílů v této oblasti, které budou naplňovány na regionální úrovni. Návazně budou realizovány semináře a akce v regionech na téma kongresový a incentivní cestovní ruch ve spolupráci s agenturou CzechTourism s cílem podpořit rozvoj této formy cestovního ruchu v regionech s následným očekáváním zvýšení příjmů. Na základě setkání s regionálními zástupci veřejného i soukromého sektoru bude docházet k úpravám a kompletizaci Strategie s ohledem na jejich osobní zkušenosti a znalosti regionu. Ministerstvo pro místní rozvoj chce tak nastolit trvalou platformu partnerství a spolupráce s veřejnými a soukromými subjekty v regionech v otázkách cestovního ruchu. Dá se předpokládat, že i v novém programovacím období 2007–2013 využijí kraje finance EU k výstavbám nových (nebo rekonstrukcím stávajících) kongresových či konferenčních center.

Text: Lucie Petříčková
Ministerstvo pro místní rozvoj
Foto: CzechTourism