Podnikatelé vládní pomoc vítají i kritizují

Představitelé Hospodářské komory ČR, Svazu obchodu a cestovního ruchu a Asociace hotelů a restaurací dnes na tiskové konferenci v Praze zveřejnili své připomínky k vládním opatřením na pomoc podnikatelům. Vadí jim zejména nedostatečný výklad, absence jasného výhledu či přílišná složitost podmínek některých opatření. Volají také po speciálním programu na pomoc podnikatelům z Prahy.

Jak v úvodu tiskové konference konstatoval prezident Hospodářské komory ČR (HK ČR) Vladimír Dlouhý, konkrétní opatření vládních podpůrných opatření, zejména pak programu ANTIVIRUS, po obtížných předchozích jednáních sice odrážejí konkrétní potřeby podnikatelů, přesto přetrvává řada problémů. Ta se u programu ANTIVIRUS, který upravuje tzv. kurzarbeit, odráží mimo jiné ve velké (až 70%) chybovosti žádostí – to je podle Dlouhého odrazem toho, že program není dobře připraven. Prezident HK ČR kritizoval například fakt, že podnikatelé mají k žádostem přikládat doklad o vedení účtu zaměstnavatele, aniž by ale bylo specifikováno, co se takovým dokladem rozumí. „Je to smlouva o založení účtu? Nebo poslední výpis z účtu?“ tázal se Dlouhý a uvedl, že to je jen jeden z příkladů, proč je řada žádostí o podporu z tohoto programu stornována. Za chybu považuje prezident HK ČR také fakt, že ještě včera nebyla veřejně přístupná dohoda, kterou uzavírá zaměstnavatel žádající o tuto podporu s Úřadem práce.

Připomínky má HK ČR také programu „Pětadvacítka“, tedy k vládní pomoci živnostníkům (OSVČ) – konkrétně je terčem kritiky fakt, že se tento program netýká jednatelů malých společností s ručením omezeným, kteří se v mnohém prakticky neliší od klasických OSVČ.

Nejsložitější situace je podle Vladimíra Dlouhého u programů COVID, jejichž podstatou je bezúročné úvěrování podnikatelů ze strany Českomoravské záruční a rozvojové banky. Na její adresu se nyní často snáší kritika kvůli pomalému vyřizování žádostí. HK ČR si slovy svého prezidenta uvědomuje, že zaměstnanci této instituce nyní pracuji „na plný plyn“, je ale prý třeba se obecně tázat, proč státní administrativa nechává tuto problematiku řešit jednu jedinou banku, která na to není kapacitně připravena. Podle Dlouhého je třeba hledat jiné zprostředkovací kanály, neboť při současném tempu (cca 100 žádostí týdně) by vyhodnocení všech aktuálně podaných žádostí trvalo půl roku. Dále pak Dlouhý poukázal na to, že informace ke spuštění programů COVID se k potenciálním žadatelům dostávají pozdě a podmínky se mění na poslední chvíli. Žadatelé čekají i týdny na odpověď, nemají žádnou zpětnou vazbu, přichází jim pouze standardizovaný e-mail o potvrzení přijetí žádosti. „Za rychlou půjčku na překlenutí těžkého období způsobeného nařízením vlády to tedy rozhodně nepovažuji,“ uvedl Dlouhý. S žádostmi je navíc podle prezidenta HK ČR spojeno mnoho administrativy a žádosti jsou příliš složité. A jednou z hlavních chyb je chybějící podpora podnikatelů z hlavního města. „Je nutno urychleně vypsat program pro podnikatele v Praze,“ konstatoval Vladimír Dlouhý.

Podle prezidenta Hospodářské komory česká vláda dokázala rychle zareagovat v oblasti zdravotní a epidemiologické. „V oblasti pomoci ekonomické, začínáme ale výrazně zaostávat za ostatními státy. Zahráváme si tím s budoucností českých středních průmyslových podniků, nemluvě o oblasti služeb, cestovního ruchu a hotelnictví,“ uvedl Dlouhý s tím, že bohatší země jako je Německo nebo Rakousko se rozhodly podpořit ekonomiku 15 a někdy i více procenty HDP, což by v tuzemských podmínkách odpovídalo více než 700 miliardám korun. „Zatím ale vláda poskytla podporu na úrovni možná jednoho sta miliard. Pokud české podniky nedostanou stejnou podporu od vlády, budou mít potíže s likviditou, budou na okraji bankrotu a rakouské a německé podniky budou dostatečně silné, aby si české podniky prostě koupily. Staneme se tak ještě větší montovnou než dnes,“ varoval prezident HK ČR.

Zvláštní pozornost věnovali aktéři dnešní tiskové konference cestovnímu ruchu. Podle Václava Stárka, prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR), mají podnikatelé v cestovním ruchu pocit, že vláda hodila obor přes palubu. „Program COVID I je již vyčerpán, COVID II nebude pro Prahu, která ale představuje 60 procent cestovního ruchu České republiky, a COVIC III zcela vynechává cestovní ruch jako takový,“ poznamenal Stárek. U programu ANTIVIRUS zase podnikatelé podle jeho názoru kvůli nejasnému výkladu často nevědí, jaký režim mají na své činnosti aplikovat.

Na tiskové konferenci kromě jiného také zaznělo, že gastronomické provozy a další služby by se měly uvolňovat ve dvou fázích – v druhé polovině dubna a pak na konci měsíce. Zároveň přitom deklarují, že jsou připravené zavést přísná hygienická a epidemiologická opatření tak, aby se minimalizovala rizika přenosu nákazy v nově otevřených provozovnách. Návrh najdete ZDE. „Potřebujeme vědět jasný termín, kdy mohou otevřít restaurace, potřebujeme vědět aspoň přibližný termín, kdy se otevřou ubytovací provozy. Měli bychom mít nějaký předběžný plán, který není nezbytně nutné dodržet, protože se může stát ledacos, ale pokud nebudeme mít tento výhled a pokud bude pokračovat tato nejistota, podnikatelé skončí,“ dodal Stárek. Zmiňované termíny jsou podle jeho slov důležité i pro rozhodování podnikatelů o tom, zda mají či nemají propustit zaměstnance. Déle než do konce dubna se podle něj čekat nedá. Hoteliéři a restauratéři navíc podle Václava Stárka budou potřebovat pomoc i poté, co „Programy nesmí skončit tím, že skončí krizový stav, protože hotely i restaurace budou mít pomalý náběh, a všechno je limitováno také tím, kdy sem začnou proudit hosté z ciziny,“ uzavřel prezident AHR ČR, podle kterého budou podnikatelé v tomto oboru potřebovat pomoc i v této rozjezdové fázi.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruch (SOCR) Tomáš Prouza pak kritice podrobil opatření na odklad nájmů na pomoc podnikatelům, kteří kvůli vládním restrikcím museli zavřít provozy. Jsou podle něj nepřijatelným a velmi rizikovým řešením. Podle návrhu, který včera schválila sněmovna, budou zřejmě moci takto postižené firmy a živnostníci požádat o odklad nájmu za období od 12. března do 30. června, přičemž dlužný nájem budou muset ve splátkách uhradit do konce roku. Odklad nájmu se nemá vztahovat na placení energií a dalších služeb. Podle Tomáše Prouzy by se ale měly náklady rozdělit mezi majitele, nájemce, pomoci by měl také stát – ideálně tak, aby polovinu nájmu zaplatil stát, ze čtvrtiny by se měla snížit výše nájmu a poslední čtvrtinu by zaplatil nájemník. Prezident SOCR zároveň upozornil, že je nutné vyřešit problém daně z přidané hodnoty z nezaplacených faktur za nájmy.

Foto: Shutterstock.com