Podíl wellness center na provozu hotelů

V současné době je trend nabízet při provozu hotelů další služby, které mají přilákat další hosty a získat konkurenční výhodu oproti jiným hotelům. Jsou to služby v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), doprava do hotelu a z hotelu atd. Jednoznačným trendem je umožnit návštěvníkovi různé formy relaxace. Dochází k odklonu od pouhých fitness k wellness službám. Především je to v oblastech s převahou hostů, kteří tráví v hotelu dovolenou. Také tradiční lázeňská centra se snaží lákat návštěvníky-samoplátce, kteří částečně využívají lázeňské procedury v kombinaci s wellness službami přímo v hotelu.

Přemíra stresu, nadbytek alkoholu, kouření, tučná strava, špatné životní prostředí, nedostatek pohybu, to vše se negativně projevuje na zdraví obyvatelstva. Všechny tyto negativní faktory zapříčiňují civilizační choroby v podobě nadváhy, cukrovky, rakoviny, vysokého krevního tlaku a další nemoci, které ohrožují naše zdraví. V posledních letech si lidé začínají uvědomovat, jak jsou pro ně zdraví, fyzická i psychická pohoda důležité. Mnoho lidí si začíná své zdraví upevňovat změnou životního stylu, ke kterému patří i poměrně nové slovíčko wellness. Vznikají různá wellness centra, wellness hotely či wellness salony, jejichž cílem je zlepšit tělesnou a duševní pohodu návštěvníků.

Wellness ve volném překladu znamená být v pohodě či být fit. Toto slovo bylo poprvé použito v roce 1654 v monografii sira A. Johnsona jako ‚wealnesse‘. „Dr. Halbert L. Dunn, americký lékař, zavádí v šedesátých letech minulého století nové slovo wellness složené z well-being (dobré bytí) a fitness či happiness.“ [1]

 „Wellness provází novou vlnu péče o zdraví, která přerůstá známý, i u nás zdomácnělý fitness (zdatnost). Již nejde jenom o tělesnou zdatnost, ale o celý životní styl, v němž wellness hraje důležitou roli jako základ zdravého způsobu života a z něho plynoucí pohody. Wellness se definuje jako stálé a uvážené úsilí k udržení zdraví a dosažení nejvyšší úrovně životní pohody. Mít vysokou úroveň wellness znamená těšit se dobrému zdraví, být šťastný, být schopen řešit stresové situace, účastnit se náročné fyzické činnosti, být energický, mít dostatek sebedůvěry, milovat a být milován a žít plnohodnotným životem.“ [2]

Wellness zahrnuje celou řadu aktivit jako procházky, saunu, bazén, masáže, koupele a další příjemné činnosti, které stimulují naše smysly a mobilizují naše fyzické i duševní síly.

Wellness je kombinací pěti dimenzí, které člověk musí ovlivňovat v případě, že chce dosáhnout kvalitního života. Patří mezi ně:

Fyzická dimenze zahrnuje všechny fyzické aspekty našeho života, mezi které patří tělesná zdatnost, kontrola a ovlivňování hmotnosti, zdravá výživa, ale také i alkohol, tabák nebo drogy. Pro zlepšení fyzické dimenze se doporučuje například snižování nadměrné hmotnosti, prodloužení doby spánku či odpočinku, zlepšení flexibility, svalové síly, redukování spotřeby cigaret či snížení spotřeby alkoholu.

Spirituální dimenzí rozumíme rozvoj vnitřní osobnosti, duševna a zahrnuje schopnost identifikovat a změnit vlastní slabosti, být skromný, přiznat své chyby nebo pomáhat ostatním. Obecná doporučení pro zlepšení spirituální dimenze jsou například umění prosadit své názory, být tolerantní k názorům ostatních, zlepšení svých slabých charakterových vlastností, rozvíjení osobních vlastností jako jsou trpělivost, schopnost odpouštět, denně se věnovat chvíli přemýšlení nebo duševní relaxaci.

Emocionální dimenze wellness znamená schopnost radovat se ze života, umění vypořádat se se stresem, schopnost smát se. Zahrnuje poznání vlastních pocitů a pocitů ostatních lidí, pochopení lidských emocí, schopnost kontrolovat své osobními pocity a umět se s nimi vypořádat či udržet emocionální stabilitu. Zlepšení emocionální dimenze nastává po rozpoznání a vyjádření svých pocitů, akceptování lidských nedostatků, vypořádání s napětím a stresem vhodnou relaxační činností.

Sociální dimenze wellness zahrnuje schopnost rozumět si s ostatními lidmi, navazovat přátelství a blízké vztahy, navštěvovat přátele či dávat najevo slušnost a spravedlnost. Zlepšit sociální dimenzi znamená být méně kritický ke svým přátelům, být spolehlivý, lépe komunikovat s rodinou a přáteli nebo ukázat ostatním více citu.

Mentální dimenze wellness zahrnuje především tvůrčí schopnosti, radost ze získávání nových znalostí a zkušeností v podobě studia, konferencí, odborných seminářů či literatury. Můžeme sem zahrnout v podstatě jakoukoliv činnost, která zvyšuje intelekt a kvalitu života. Zlepšení mentální dimenze zahrnuje četbu, věnování pravidelného času studiu, čtení novin, zvýšení koncentrace během studia, ale také i zkrácení doby sledování televize. [2]

Wellness se do naší republiky dostalo se zpožděním v 90. letech 20. století. Je to dáno zejména separací od západního světa do roku 1989 a zřejmě také i vnímáním lázeňské péče. Zatímco ve světě jsou lázně synonymem relaxace a odpočinku, u nás má lázeňství výrazný medicínský charakter.

Postupem doby se wellness začíná rozvíjet v ubytovacích zařízeních, lázeňských a fitness centrech. Získává stále větší popularitu a vznikají i samostatná wellness centra, která nabízejí zejména sály pro aerobic, jógu, spinning nebo tenisové a squashové kurty. Vzrůstá poptávka po masážích, whirlpoolech, saunách, soláriích a beauty službách. [3]

Wellness v cestovním ruchu je zahrnuto pod zdravotní cestovní ruch a u nás se rozvinuly dvě formy wellness cestovního ruchu – wellness lázeňský a hotelový.

Lázeňský wellness se vyvinul v místech, kde je poskytována klasická lázeňská péče. Jelikož lázeňských hostů ubývá z důvodu menší ochoty pojišťoven tyto pobyty platit, musely lázně nabídnout wellness pobyty, které jsou daleko kratší než ty klasické lázeňské. Wellness se hned staly v českých lázních hitem. Tyto pobyty si klienti hradí výhradně sami, a jelikož se jedná o zákazníky zdravé, nemusí být pod dohledem lékařů. V tomto případě se jedná vlastně o aktivní dovolenou, a jelikož jde o klienty samoplátce, je důležité poskytovat vysokou kvalitu nejen samotných wellness služeb, ale i služeb spojených s ubytováním a stravováním.

Hotelový wellness se vyznačuje připojením wellness služeb ke klasickým hotelovým službám. V některých hotelech nalezneme nabídku wellness služeb obsáhlejší, někde pouze doplňkovou. Vznikají už i vysoce specializované wellness hotely, které kromě pestré nabídky služeb nabídnou i celkovou atmosféru wellness. Tato zařízení jsou tvořena samotným wellness centrem, dále fitness centrem a kosmetickými salony. Obrovským přínosem pro tyto hotely je získání nových zákazníků a zvýšení obratu. Neopomenutelným přínosem je i prodloužení turistické sezony, jelikož wellness služby nejsou závislé na počasí. [3]

Společnost Incoma GfK provedla pro Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2010 výzkum, který byl zaměřen na využití služeb wellness center. Byli osloveni respondenti starší 18 let, kteří sportují nejméně dvakrát týdně a za poslední půlrok využili služby wellness centra. Za nejdůležitější považují zákazníci čistotu wellness centra, profesionální přístup personálu a příjemné prostředí. V pozadí zůstává celá řada nabídek jako je Wi-Fi, luxusní přípravky a luxusní prostředí. Fakta z průzkumu:

Dotazníkové šetření

V několika ubytovacích zařízeních v jednotlivých krajích, které byly předmětem výzkumu, bylo provedeno dotazníkové šetření mezi hosty hotelového wellness centra. Počet respondentů byl od 150 do 225. Průzkum provedly studentky VŠOH Brno v rámci bakalářských prací [4]. Výzkum byl proveden v následujících zařízeních:

  • Sport-V-hotel Hrotovice, kraj Vysočina
  • Aquapalace Praha, Praha
  • Hotel Olympionik ve městě Mělník, Středočeský kraj
  • Best Western Premier Hotel International, Brno, Jihomoravský kraj
  • Resort Svatá Kateřina, Počátky, kraj Vysočina
  • Hotel Elegance v Šumperku, Olomoucký kraj
  • Hotel Diana, Velké Losiny, Olomoucký kraj

Při hodnocení výsledků jsou použity jen hotely v označení 1 až 7 bez přímé vazby na konkrétní hotel anebo jsou uvedeny jen průměrné hodnoty pro všech 7 zařízení, pokud se nebudou výrazně lišit. Pouze v jednom případě je hodnocení vázáno na konkrétní hotel.

Zajímalo nás, jaký podíl návštěvníků wellness centra jsou hoteloví hosté a nakolik využívají wellness místní obyvatelé. Výsledky jsou v tabulce 1. Hotely jsou seřazeny podle podílu hostů. Je patrné, že podíl hotelových hostů se značně liší. To znamená, že každé zařízení by mělo volit marketingovou strategii podle místních podmínek a umístění hotelu s wellness službami. Ve většině případů využívají wellness především hoteloví hosté, kteří tvoří průměrně 79 % návštěvníků wellness centra.

Dále jsme se ptali těch, kteří nejsou obyvateli města, jaký je důvod jejich návštěvy v tomto městě (regionu). Výsledky jsou v tabulce 2. Důvod návštěvy hotelových hostů v jednotlivých zařízeních se velmi výrazně liší. Výrazný je zvláště podíl těch, kteří tráví v hotelu dovolenou. Hotely jsou opět řazeny podle podílu těch, kteří v hotelu tráví dovolenou. Návštěvníků, kteří tráví v hotelu dovolenou a využívají služeb hotelového wellness centra je téměř polovina. Další čtvrtina využije služeb hotelového wellness centra, protože přijela do destinace na výlet. Hotely s wellness jsou často využívány hosty, kteří jsou na služební cestě. V některých případech je tento podíl „zkreslen“ tím, že jde o hosty, kteří jsou v hotelu na semináři, konferenci nebo incentivním pobytu.

Průměrná doba pobytu respondentů je 2 až 3 dny a výrazně se mezi jednotlivými hotely neliší. Pokud jde o výletníky, zdrží se v místě průměrně 3 až 5 hodin, což znamená, že návštěva wellness centra je často jediným cílem jejich výletu. Tomu také odpovídá průměrná doba strávená ve wellness centru, která činí pro většinu hotelů 3 hodiny.

Návštěva hotelu není ve většině případů náhodná. Například v Praze 66 % respondentů dává vždy přednost ubytování v hotelu, který má wellness centrum. U wellness hotelu ve Středočeském kraji to však byla jen čtvrtina respondentů. V kraji Vysočina je to u jednoho hotelu 32 %, zatím co u druhého 72 %. V Brně je to přes 50 % respondentů. U hotelů v Olomouckém kraji je to dokonce 50 a 94 % respondentů, kteří při cestách vyhledávají hotely se službami wellness. Jak si vysvětlit tak velké rozdíly mezi hotely dokonce v témže kraji? Při bližším rozboru se dá ukázat, že vyšší procento lidí, kteří vyhledávají přednostně hotely s wellness službami, je u hotelů vyšší kategorie a tedy i dražších hotelů a že důvody jsou ekonomické. Přednost hotelům s wellness službami, kde pobyt vyjde hosta mnohem dráž, si může dovolit jen bohatší klientela. Domníváme se, že lidé s nižšími příjmy dávají přednost návštěvě samostatných akvaparků a wellness center, které jsou pro ně finančně přijatelnější.

Na otázku „Kde jste získal informace o tomto hotelu, který poskytuje wellness?“ je struktura odpovědí značně rozdílná. Zatímco u Aquapalace Praha je nejčastějším zdrojem rozhlas, televize a pak internet, u Mělníka je to vlastní zkušenost a reference od známých, v Hrotovicích tvoří doporučení známých a přátel spolu s vlastní zkušeností 83 % motivů k návštěvě tohoto wellness. V Počátkách je hlavním zdrojem informací internet (47 %) a doporučení přátel (26 %). Tyto rozdíly jsou dané marketingovými aktivitami hotelu, jeho polohou a dobou existence. Z průzkumu dále plyne, že k návštěvě se většina respondentů rozhodla již před cestou a že jde o předem plánovanou návštěvu.

Návštěvníci hotelu a wellness centra také hodnotili spokojenost s jednotlivými službami v rámci pobytu v hotelu a ve wellness centru. V tomto případě si dovolíme uvést hodnocení adresně podle jednotlivých hotelů. Výsledky jsou v tabulce 3. Jednotlivé wellness hotely jsou seřazeny podle průměrné známky, kterou od respondentů obdrželi. Nejlepší hodnocení získal hotel Diana ve Velkých Losinách, nejhůře dopadly velké hotely v Praze a Brně. Nedomníváme se, že by úroveň poskytovaných služeb byla horší než v menších hotelích v malých městech. Hodnocení je vyjádření rozdílu mezi očekáváním a skutečností. Proto nejhorší „známku“ u těchto hotelů dostala cena poskytovaných služeb.

Další otázka se týkala období, kdy respondenti nejčastěji navštěvují wellness zařízení. V tomto byly odpovědi respondentů u všech zařízení obdobné. Nejméně často jezdí do těchto zařízení v létě, nejčastěji na podzim pak na jaře. U některých zařízení nejčastěji respondenti preferovali zimu. Je vidět, že budování wellness center snižuje sezonní obsazení hotelů a že jde o dobrou investici pro další provoz hotelu.

V dotazníku byly také dvě otevřené otázky: „Co se vám v tomto hotelu/wellness nejvíce líbilo?“ a „Co se vám v tomto hotelu/wellness naopak nelíbilo?“. V tomto případě byla struktura odpovědí téměř shodná pro všechny hotely:

Nejčastěji se hostům líbil wellness provoz hotelu anebo jeho část (např. bazén).

Jen v případě Hrotovic nejčastěji hodnotili kladně okolní přírodu.

Prakticky u všech zařízení na otázku „co se vám nelíbilo“ převládala odpověď „vše se mi líbilo“, „na nic si nevzpomínám“, „nevím“.

V některých případech se pak objevovaly připomínky ke kvalitě restaurace, špatná organizace u atrakcí, nevyhovující parkování před hotelem, malý prostor šaten, v jednom případě respondentům vadilo, že není ve wellness bazén.

Závěry

Předmětem výzkumu bylo posoudit vliv hotelového wellness centra na provoz hotelu a jeho využívání hotelovými hosty. Z výzkumu, (který byl doplněn o řízený rozhovor s managementem hotelu, ale který zde neuvádíme, viz [4]), lze učinit následující závěry:

  • Budování wellness provozů při hotelech je jednoznačný trend, který výrazným způsobem ovlivňuje provoz hotelového zařízení.
  • Mezi jednotlivými hotely jsou ve využití těchto zařízení hotelovými hosty, místními návštěvníky a jednodenními výletníky značné rozdíly. Záleží na umístění hotelu i na nabídce podobných služeb v daném místě.
  • Pro hotely je samozřejmě nejpřínosnější využití wellness přímo hosty hotelu. Proto většinou některé služby wellness centra nabízejí hotelovým hostům zdarma a jsou zahrnuty již do ceny ubytování.
  • Přibývá hotelových hostů, kteří při cestách přednostně vyhledávají hotely s wellness provozem anebo je hlavním důvodem jejich návštěvy hotelu právě pobyt zaměřený na využití nabízených wellness služeb. Proto všechny wellness hotely nabízejí pro takovéto zájemce speciální balíčky služeb.
  • Poměr hostů, kteří tráví v hotelu dovolenou, nebo jsou jen na výletě, případně je pobyt v hotelu součástí jejich služební cesty, je u jednotlivých hotelů velmi rozdílný. Vezmeme-li však průměrné hodnoty, pak téměř polovina návštěvníků využívá služeb hotelového wellness centra během dovolené, kterou v hotelu tráví. Další čtvrtina využije služeb hotelového wellness centra, když přijede do destinace na výlet. Hotely s wellness jsou často využívány i hosty, kteří jsou na služební cestě.
  • To co se hostům hotelu z nabízených služeb nejčastěji líbí, jsou právě některé wellness služby. Na otázku co se jim nelíbilo, převažují odpovědí „vše se mi líbilo“, „nemám žádné připomínky“, „nevím“.
  • Co se týká kvality poskytovaných služeb, které respondenti „známkovali“, pak nejlepší hodnocení měly hotely v malých místech a nejhorší ve velkých městech. Důvod je ten, že návštěvníci kritizovali příliš vysoké ceny za všechny služby a také byli nespokojeni s poměrem cena/kvalita.

Kontaktní údaje na autora:
doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc., Vysoká škola polytechnická Jihlava,
Tolstého 16, 586 01 Jihlava, tel. 567 141 130, e-mail: vanicek@vspj.cz .

Použité zdroje

[1] CATHALA, H. Wellness – od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, a. s., 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-2323-5.
[2] BLAHUŠOVÁ, E. Wellness, fitness. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2005, s. 235. ISBN 80-246-0891-X.
[3] lenka.tomanova.eu [on-line]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: .
[4] KUBALOVÁ, K. Podiel wellness centier na prevádzke hotelov v Olomouckom kraji. MALÁ, R. Podíl wellness center na provozu hotelů v kraji Vysočina. VALOVÁ, E. Podíl wellness center na provozu hotelů v Jihomoravském kraji. POLANSKÁ, D. Podíl wellness center na provozu hotelů – Hlavní město Praha. DANILUKOVÁ, T. Podíl wellness center na provozu hotelů – Středočeský kraj. Bakalářské práce Vysoká škola obchodní a hotelová Brno (2011).

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Křišťálové údolí: průvodce sklářskými exkurzemi na Liberecku

Ajeto Lindava, Preciosa, Rautis i Lasvit: kam na Liberecku za sklem a šperky, ceny exkurzí a kdy se konají otevřené dny.

Číst více
Foto: JCCR

EuroVelo 13 / Stezka železné opony: průvodce po českých úsecích

EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.

Číst více
Foto: Stanislav Doronenko / Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Jeskyně Výpustek: průvodce protiatomovým krytem v Moravském krasu (2026)

Výpustek 2026: 3 trasy, ceny, rezervace zážitkové trasy i historie krytu. Vše, co potřebujete vědět před návštěvou.

Číst více