|
Plzeňský kraj se nachází v západní části ČR. Vznikl rozdělením někdejšího Západočeského kraje na kraj Karlovarský a kraj Plzeňský. Přestože je druhým nejřidčeji osídleným, je svojí rozlohou třetím největším České republiky. Už vzhledem k rozloze a členitosti má svým návštěvníkům co nabídnout. Naší pozornosti tentokrát neunikla různá „nej“ a kuriozity.
Historie a památky Plzeňska aneb Co nám zanechali předci
První obyvatelé se na území kraje usazovali asi před 6000 lety v období neolitu v malých osadách v úrodné plzeňské kotlině. V raném středověku (do pol. 13. století) se utváří v povodí řeky Berounky historický kraj Plzeňsko s ústředním přemyslovským hradištěm ve Staré Plzni (dnešní Starý Plzenec). Důležitou roli v rozvoji kraje hrály cisterciácké kláštery u Nepomuku a v Plasích, benediktinský klášter v Kladrubech a ženský premonstrátský klášter v Chotěšově. Výrazem hospodářského rozkvětu ve vrcholném středověku jsou královská města při obchodních stezkách do Bavorska – Plzeň, Klatovy, Sušice, Stříbro a Domažlice. Kraj zbohatl také z těžby kovových rud, včetně zlata a stříbra.
Plzeňský kraj byl výrazně zasažen husitskou revolucí, odehrály se zde dvě slavné, pro husity vítězné bitvy: u Tachova r. 1427 a u Domažlic r. 1431. Husité si původně zvolili Plzeň za své středisko – nazývané „město slunce“. Katolické síly ve městě však převládly a husité Plzeň opustili.
V r. 1599, z důvodu morové epidemie v Praze a Vídni, pobýval v Plzni téměř rok Rudolf II., český král a římsko-německý císař. Hrdé město Plzeň bylo v roce 1618 poprvé a naposledy dobyto vojskem hraběte Mansfelda. V roce 1680 zachvátilo sever kraje neúspěšné rolnické povstání. Ještě známější je rebelie Chodů vedená Janem Sladkým Kozinou v roce 1693.
Zásadní proměnu kraje přináší až druhá polovina 19. století, charakterizovaná průmyslovou revolucí. Na Plzeňsku byla objevena vydatná ložiska černého uhlí a kaolinu. Vznikají známé Škodovy závody (1869) a Měšťanský pivovar v Plzni (1842). Vynálezce František Křižík v Plzni poprvé rozsvěcuje svou obloukovou lampu. Do této doby se datuje i začátek léčení v Konstantinových Lázních.
NEJznámější zámeckou stavbou kraje a zároveň NEJnavštěvovanější památkou je zámek Kozel nedaleko Štáhlav. Za svůj název vděčí podle pověsti starému pohanskému zvyku Slovanů. Právě v místech dnešního zámku naši prapředkové obětovali v době rovnodennosti k usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Původně lovecký klasicistní zámek byl postaven v letech 1784 – 1789 pro nejvyššího lovčího Českého království J. V. Černína z Chudenic. Areál tvoří čtyřkřídlý obytný objekt s hodnotnou výzdobou a kaplí, zámecké divadlo, lokajna, stáje a jízdárna. Interiérová expozice je vytvořena z dobového mobiliáře, který je ukázkou umění a řemesla z období rokoka a klasicismu. Modrý salon v části zámecké kaple byl upraven pro potřeby kongresové turistiky. V okolí zámku je rozsáhlý přírodně-krajinářský park o rozloze 40 ha, který připomíná vídeňský Schönbrunn. Za pozornost stojí strom liliovník tulipánokvětý, jehož květy připomínají právě tulipán.
Zámek Kozel je nejnavštěvovanější památkou Plzeňského kraje |
NEJvětší konventní budovou v Evropě, založenou na dubových pilotách, je klášter v Plasích. Budova stojí podle pramenů na 5100 dubových kůlech. Bývalý cisterciácký klášter založil v údolí řeky Střely před rokem 1146 kníže Vladislav II. V 15. století byl zničen husity. Při barokní přestavbě podle projektu J. B. Santiniho a K. I. Dientzenhofera v letech 1711 – 1739 vznikla budova s jedinečným dobovým barokním hygienickým vybavením. Po roce 1826 byla bývalá prelatura upravena na zámeckou rezidenci knížat Metternichů. Cenná je fresková výzdoba. Součástí areálu je pozdně románská „královská kaple“ a hrobka rodiny Metternichů v kostele sv. Václava. Objektem procházejí čtyři návštěvnické okruhy, nově je zpřístupněna sýpka s hodinovou věží.
Na vysokém kopci nad stejnojmenným městečkem stojí zámek (původně hrad) s NEJpestřejším osudem – Zbiroh. Dobou svého založení ve druhé čtvrtině 13. století patří k nejstarším šlechtickým hradům v Čechách. Podle legendy hrad založil Zbyněk Zajíc z Valdeka, který při jednom z honů se svou družinou zabloudil. Po západu slunce vyšplhali na nejbližší vrchol, aby se rozhlédli po okolí. Žádné obydlí ale nezahlédli, proto se uložili ke spánku na místě, kde se nacházeli. Ke svému překvapení ráno zjistili, že kolem nich je spousta jeleních parohů. Pán je dal sesbírat a rozhodl se na tomto výhodném místě postavit hrad. Ze sbírání parohů vznikl název Zbiroh. Dnes je na místě tehdejšího raně gotického hradu novorenesanční zámek. Byl přestavován renesančně a barokně, poslední úpravy byly prováděny ještě na počátku 20. století. Ze středověkého hradu zůstal zachován především volně stojící bergfrit, palác s kaplí a na předhradí dělostřelecká bašta.
V roce 1879 prázdný zámek koupili Colloredo-Mansfeldové, v jejichž držení byl až do roku 1945. Bydleli zde však jen občas, spíše jej pronajímali. V té době zde žil malíř Alfons Mucha. Ve východním křídle hradu obýval celé patro i se svou rodinou v letech 1912 až 1928 a ve velkém sálu, v němž si zřídil rozměrný ateliér, namaloval svou slavnou Slovanskou epopej. V letech 1943 – 1945 byl zámek sídlem štábu SS. Po roce 1945 přešel zámecký areál do majetku Československého státu a byl využíván československou armádou (byl v něm umístěn radiolokátor Tamara). Po opuštění areálu armádou v roce 1997 byl tento předán městu Zbiroh, které jej odprodalo v roce 2004 společnosti Gastro Žofin. Ta začala naplňovat svůj záměr – otevřít postupně zámek veřejnosti prostřednictvím zámeckých expozic a konáním různých kulturně-společenských akcí. Od června 2005 je zámek otevřen pro veřejnost.
Za návštěvu určitě stojí barokní zámek v Manětíně stavitele Haffeneckera s galerií soch či „květinový zámek“ v Nebílovech s expozicemi zaměřenými na květinové motivy ve výtvarném umění. Existují ještě další zajímavé přístupné nebo částečně zpřístupněné zámky a muzea v historických objektech, např. Chodský hrad v Domažlicích, Starý zámek v Chudenicích, zámek Spálené Poříčí, zámek Blovice, galerie na zámku Klenová či věž s jedním křídlem gotického hradu (přestavěného na zámek) v Boru u Tachova. Řada dalších zámeckých objektů v současné době nemá přístupné interiéry – např. zámky v Lužanech a Žinkovech. Jiné zámky – jako například na Zelené hoře u Nepomuku – už jsou otevřeny veřejnosti, byť ještě ne celé.
Dominantou širokého údolí Otavy mezi starobylými městy Sušicí a Horažďovicemi je hrad Rabí – NEJrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách a jedna z nejmohutnějších pozdně středověkých pevností ve střední Evropě s dochovaným pásem mohutného opevnění s dělovými baštami. Gotický hrad v letech 1420 – 1421 dvakrát dobyli husité, při druhém obléhání přišel husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova o druhé, dosud zdravé oko. Definitivně hrad zpustl v průběhu třicetileté války. Jádrem hradního areálu je mohutná hranolová věž s upraveným vyhlídkovým ochozem, z něhož je pěkný rozhled do malebné krajiny Pošumaví. Náměstí v centru stejnojmenné obce obklopují statky se štíty ve stylu selského baroka. Průvodcovský servis na hradě je po domluvě možný ve třech cizích jazycích – angličtině, němčině a francouzštině.
Nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách se jmenuje Rabí |
Hrad Kašperk, ležící poblíž Kašperských Hor, je NEJvýše položeným královským hradem v Čechách (886 m). Objekt, který založil roku 1356 Karel IV. k ochraně hranic, si dodnes uchoval neopakovatelnou atmosféru impozantního středověkého sídla. Od roku 2006 objektem procházejí dva nové prohlídkové okruhy. První zavede návštěvníky do budovy purkrabství, v jehož interiérech je expozice o mládí Karla IV. s historickým nábytkem, oblečením, zbraněmi a psacími potřebami. Prohlídka pokračuje přes zříceniny paláce do západní věže, kde je představen stavební a historický vývoj sídla. Druhý okruh vede do podkroví východní věže a do přízemní místnosti purkrabství. Kašperk je zároveň výraznou dominantou Šumavy a Pošumaví, z obou věží se proto nabízejí neopakovatelné vyhlídky na hraniční hory i do vnitrozemí. Východně od hradu leží zbytky předsunutého opevnění zvané Pustý hrádek, odkud je pěkný výhled na celý hradní areál.
Hrad Velhartice, založený na počátku 14. století Buškem z Velhartic, patří k dispozičně ojedinělým dílům české hradní architektury. V období renesance přistavěn palác s arkádami. Za vlády Jiříka z Poděbrad zde byly dočasně uloženy korunovační klenoty. Dominantou hradu jsou zříceniny starého gotického paláce a věže zvané Putna, která měla obranný i obytný charakter. Zcela ojedinělý (v evropské i naší hradní architektuře) je kamenný most se čtyřmi oblouky na válcových a jednom hranolovém pilíři spojující Rajský dům s věží Putnou do jediného celku.
Vodní hrad Švihov, který byl postavený na přelomu 15. a 16. století za držení rodu Švihovských z Rýzmberka, chránil unikátní fortifikační systém dvou hradebních okruhů, vodních příkopů a soustava rybníků. Vzniklo tak jedno z NEJdokonalejších vodních a dělostřeleckých opevnění své doby. V případě nebezpečí se okolní louky daly zaplavit a z hradu se stal umělý ostrov. Hradem, jehož podobu nenarušily pozdější přestavby, vedou dvě návštěvnické trasy s náznakovou instalací života na Švihově počátkem 16. století.
Židovská cesta na Plzeňsku
Turistům zajímajícím se o židovskou historii a současnost může Plzeňsko nabídnout četné památky na židovské osídlení kraje – starobylé židovské hřbitovy, muzea, částečně zachovalá ghetta a synagogy. Nejznámější z nich je bezesporu Velká synagoga v Plzni z r. 1893, druhá NEJvětší v Evropě a třetí NEJvětší na světě. Pro současné židovské věřící je významná synagoga v Radnicích, která byla působištěm zakladatele reformního judaismu v Americe, rabína Issaka Mayera Wise-Weise. Mezi další významné památky se řadí barokní synagoga s muzeem v židovské čtvrti a židovský hřbitov v Kasejovicích, židovský hřbitov v Rabštejně nad Střelou, kupecký židovský dům ve Spáleném Poříčí a Muzeum Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic – památník židovského historika a rabína.
Já trvám na tom, že Plzeň osvobodil Patton
Díky své poloze v nejzápadnější části republiky má Plzeňský kraj i svou historii spojenou s druhou světovou válkou odlišnou od zbytku republiky a také ji řádně prezentuje. Po Mnichovské dohodě na podzim roku 1938 se značná část území kraje stává součástí Německé říše a Plzeň je pohraničním městem. Německá okupace ČSR v roce 1945 končí, převážná část kraje je osvobozena americkou armádou, nadšeně vítanou zdejším obyvatelstvem.
Při oslavách osvobození vládne v Plzni neopakovatelná atmosféra |
Na tuto událost se zaměřuje Vojenské historické muzeum na demarkační linii v Rokycanech, které je jediné muzeum na demarkační čáře. Muzeum je zaměřené na vozidla a bojovou techniku, výzbroj a výstroj Československé armády do roku 1938, aktivity protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech druhé světové války na demarkační linii. Vnitřní expozice je tvořená ukázkami stejnokrojů, výstrojních součástí a znehodnocených ručních zbraní. Především návštěvníky mužského pohlaví zaujme venkovní expozice, kterou tvoří více než 100 kusů automobilní a dělostřelecké výzbroje včetně tanků a další těžké techniky.
Druhým památníkem, který tuto historii dokumentuje, je nově otevřené muzeum v Plzni – Patton Memorial Pilsen. Při každoročních květnových oslavách výročí osvobození a ukončení druhé světové války v Evropě vládne v Plzni neopakovatelná atmosféra – městem projíždějí průvody historických i současných vojenských vozidel a techniky, k vidění bývá rekonstrukce amerického vojenského tábora z roku 1945, konají se výstavy historických amerických civilních vozidel, burzy militarií a řada doprovodných akcí. Pattonův memoriál byl slavnostně otevřen právě v rámci těchto květnových oslav v roce 2005 – tedy k 60. výročí osvobození – a je to jediná muzejní expozice v České republice věnovaná americké armádě. Unikátní exponáty dokumentují výzbroj a výstroj americké armády i běžný život vojáků.
Z dalších NEJ:
– Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni má NEJvyšší kostelní věž v Čechách (102 m)
– Západočeské muzeum v Plzni nabízí největší soubor gotických pušek hákovnic z celé Evropy
– Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci je NEJstarší celistvě dochovanou architektonickou památkou (resp. fragmentem původní románské stavební fáze neznámé datace) na českém území
– Kostel sv. Víta se svým dvouhlavým oltářem v Dobřanech je jedna z NEJzajímavějších barokních staveb v Čechách, jedinou této hodnoty ve střední Evropě
– Jízdárna ve Světcích na Tachovsku je druhou NEJvětší pseudorománskou jízdárnou v Evropě, v současné době se rekonstruuje
– Městské hradby v Tachově představují vzácně zachovalý systém městského opevnění ze 14. století a patří k NEJzachovalejším v Čechách
– Klášter v Kladrubech založený roku 1115 s jedinečnou dominantou, chrámem Nanebevzetí Panny Marie, patří mezi NEJvětší svatyně v Čechách
– Šikmá věž v Domažlicích je ojedinělou věží válcového typu u kostela, má špatné základy a dosahuje naklonění přes 70 cm
– Státní hrad a zámek v Horšovském Týně se pyšní zachovalou gotickou hradní kaplí (v Čechách se dochovaly jen dvě – v Horšovském Týně a na Křivoklátě) a expozicí o japonské manželce zámeckého pána v předminulém století
Technické památky aneb V čem byli předci šikovní
Technické památky z období od pravěku po počátky průmyslové výroby v Čechách vystavuje na Plzeňsku řada muzeí a expozic, např. Pivovarské muzeum a Muzeum Škoda v Plzni, Muzeum řemesel v Kolovči, velice poučné je i Muzeum dr. Bohuslava Horáka s expozicí historie železářství v Rokycanech. S tradicí železnorudských skláren je možno se seznámit nejen v muzeu, ale i na naučné stezce. Zajímavými technickými památkami jsou i kychta (sázecí otvor vysoké pece) a tovární hala 1. valdštejnské továrny v Sedlci, kolébce budoucích Škodových závodů v Plzni. Počátky průmyslu na území kraje dokumentují další technické památky, např. Vchynicko-tetovský vodní kanál na plavení dřeva ze Šumavy. Unikátními stavbami jsou přečerpávací vodní elektrárna na Černém jezeře, vodní elektrárna na Čeňkově Pile z počátku 20. století a železniční most u Chrástu překlenující údolí Klabavy.
Kolomazná pec
Nedaleko Plzně, v blízkosti Kamenného rybníka, stojí zachráněná kolomazná pec. Kolomazné (správně dehtářské) pece byly v minulosti poměrně rozšířeným důmyslným zařízením na výrobu všestranně užitečných produktů. Stávaly obvykle na okrajích větších lesních celků. Zdejší pec pochází asi z poloviny 18. stol. a je patrně NEJzachovalejším pozůstatkem svého druhu v České republice. Objekt a jeho provozní zázemí jsou významnou chráněnou technickou památkou. Doklady o dehtářské výrobě ve střední Evropě jsou již z období starých Slovanů. Nejstarší nálezy prokazující použití dřevěného dehtu jsou známy z Německa ze starší doby kamenné. Ještě začátkem 19. stol. se stavěly nové objekty, jak dokládá model podle projektu zednického mistra z Rakovnicka vystavený v lesnickém oddělení Zemědělského muzea na zámku Ohrada u Hluboké. V r. 1820 bylo v plzeňských lesích osm pecí. S rozvojem průmyslové výroby dehtu v druhé polovině 19. stol. tradiční výroba zcela zanikla. Principem výroby byla suchá destilace dřeva neboli působení postupně vzrůstající teploty na dřevo a pryskyřici za malého přístupu vzduchu. Původně jednoduchý postup zaměřený na získání dehtu se během staletí vyvinul v technologii, která obohatila výrobu o další produkty, jako byl terpentýnový olej, kalafuna, bednářská a ševcovská smůla. Dehet zůstal hlavním výrobkem, konečnými produkty byly kolomaz a menší množství dřevěného uhlí. Dehet se uplatňoval jako konzervační a impregnační prostředek, v ovocnářství, v léčitelství aj. Kolomaz se připravovala dodatečným míšením posledního tekutého produktu destilace s práškovým plnidlem (mastek, sádra), aby pro mazání kol nebyla příliš tekutá. Pece mívaly dva pláště s meziprostorem. U zdejší pece se zachovala část vnějšího pláště.
Z dalších NEJ:
– Železniční tunel na trati Klatovy – Železná Ruda (pod sedlem Špičáku) je NEJdelším železničním tunelem v České republice – měří 1747 m, vznikl v letech 1861 – 1876, kdy byla v kraji budována základní železniční síť
– NEJstarší letiště v České republice se nachází v lokalitě Plzeň-Bory a plní svou funkci od roku 1911, zde také 27. 4. 1919 odstartovalo první letadlo československé výroby
– Vodní hamr v Dobřívi je NEJvětší a NEJvýznamnější technická památka svého druhu v České republice
Příroda Plzeňska aneb Co zachováme potomkům my
Příroda Plzeňského kraje je neobyčejně pestrá. Od horských oblastí Šumavy a Českého lesa na západní hranici s Bavorskem přes vrchovinu šumavského podhůří až ke zvlněnému vnitrozemí – všude najdete kulturní krajinu s malebnými městečky a vesnicemi, hojností lesů a vodních ploch. Právě lesy pokrývají 39 % plochy kraje. Příhraniční pohoří Šumava a Český les (spolu se sousedním Bavorským lesem) tvoří nejrozsáhlejší lesní pásmo ve střední Evropě. Tento unikátní přírodní celek v roce 1990 vyhlásilo UNESCO v roce 1990 biosférickou rezervací. Samotná Šumava pak je navíc i Chráněná krajinná oblast, a zejména Národní park.
Pro kraj jsou typická hluboko zaříznutá údolí řek: na Šumavě Úhlavy, ve vnitrozemí zejména kaňony Střely u Rabštejna a Berounky pod Plzní. Do kraje částečně zasahují i chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a Slavkovský les.
V létě je Plzeňsko ideálním prostředím pro pěší turistiku, vyjížďky na koni, vodní sporty a cyklistiku. Aktivnímu využití volného času odpovídají nabízené turistické tipy a hustá síť cyklostezek.
Z dalších nej:
– Ze všech krajů v České republice má ten Plzeňský nejvíce přírodních parků – 26, a dále 169 maloplošných zvláště chráněných území
– Černé jezero na Šumavě je NEJvětším jezerem v České republice – má rozlohu 18,4 ha
– Minerální uhličitá voda v Konstantinových Lázních má NEJvyšší obsah volného oxidu uhličitého v celé České republice.
Tak trochu na pomezí mezi sekcí o přírodních NEJ a sekcí o zvláštnostech vytvořených lidskou rukou je plzeňská Zoologická a botanická zahrada. Jako jediná v ČR je zároveň zoologickou i botanickou zahradou, konkrétně od roku 1981 po téměř 20 letech paralelní existence ZOO a BZ na Lochotíně. Součástí botanické zahrady je také tzv. japonská zahrada Šówa En, kterou navrhl a z kamenů dovezených až z Japonska realizoval japonský architekt Eishin Harada. Podobný typ japonské „suché zahrady“, založené na tradičních principech japonské symboliky, se v Evropě nachází už jen ve vídeňském Schönbrunnu.
Kuriozity
NEJmenším městem Evropy je Rabštejn nad Střelou. Statut města získal v roce 1337 a dnes v něm žije 25 stálých obyvatel. Legenda o původu Rabštejna praví, že vznikl jako odměna tajemného cizího rytíře domácímu knížeti za to, že mu vrátil vzácný kouzelný drahokam. Tento démant před časem ukradl velký havran a nosil ho v sobě do okamžiku, kdy jej knížecí sokol ulovil v místě nynějšího města. Vzácný klenot tak sice měl patřit knížeti, ale ten uvěřil slovům rytíře, že je jeho, a kámen mu vrátil. Rytíř potěšený tím, že má drahokam zpět, zatočil čarovným kamenem, pronesl tajemnou průpověď – a do rána na skále stál nový krásný hrad určený pro poctivého knížete. A že byl havran původcem jeho vzniku, nazvali jej „Havraní kámen“ (německy Rabenstein – Rabštejn).
Rabštejn je neobyčejně zajímavým turistickým místem s pozoruhodnými památkami zasazenými v unikátním přírodním terénu. Leží nad pravým břehem řeky Střely, přímo uprostřed přírodního parku Horní Střela – což je unikátní hluboký kaňon meandrující stejnojmenné řeky a její přilehlé okolí.
Samotné městečko má roubené a hrázděné domy, klášterní kostel od Anselma Luraga a barokní zámek na skalnatém ostrohu. Blízko zámku stojí bývalý klášter, který nyní slouží jako hotel. Pozoruhodný je také kamenný most. Ten byl pravděpodobně postaven za Oldřicha Pluha z Rabštejna, finančníka krále Jana Lucemburského. Vedle kamenného mostu ve městě údajně býval mezi dvěma věžemi ještě „Kožený“ most.
Nedaleko od Rabštejna je obec Žihle a blízko ní (2 km) NEJvětší žulové balvany v ČR – Dědek a Bába. Jedná se o skupinu balvanů z biolitické žuly opravdu neuvěřitelných velikostí. Blízko nich se nacházejí ještě další žulové útvary – Viklany a tzv. Skalní městečko, které bylo vyhlášeno již roku 1933 chráněným územím.
Z dalších nej:
– Katakomby v Klatovech jsou tajemné podzemní prostory jezuitského kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. Navozují pocit posvátné úcty. V této kostelní kryptě byli pohřbíváni členové jezuitského řádu a významné osobnosti města. Důmyslně řešený větrací systém umožňuje udržovat optimální teplotu a malou vlhkost vhodnou pro konzervaci mumifikovaných těl. Dnes těla váží 8 – 10 kg. Celkem zde bylo pohřbeno zhruba 200 těl, do dnešních dnů se jich zachovalo asi čtyřicet.
– Obec Filipova Huť je svým umístěním ve výšce 1093 m n. m. NEJvýše položeným sídlem v České republice. Tato bývalá osada sklářů byla založená v r. 1785. Majitelem panství byl Filip Kynský a podle něho dostala osada jméno Filipova Huť. Koncem 19. stol. zanikla sklárna a usadili se zde dřevaři. Dnes je obec rekreačním centrem.
– Barokní lékárna s nádherně vyřezávaným interiérem u Bílého jednorožce v Klatovech je unikátní expozicí lékárenství z hlediska tuzemského i evropského. První zmínky o této jezuitské lékárně jsou z roku 1624. Nepřetržitý provoz lékárny je doložen od roku 1766 až do roku 1966, kdy přešla jako cenná historická památka pod správu okresního muzea. V devadesátých letech 20. století byla zapsána do seznamu UNESCO.
Když se řekne „plzeňské“ aneb Kde se pivo vaří, tam se dobře daří
Další NEJ Plzeňského kraje jsou spojena se zdejším vyhlášeným mokem – Plzeňským Prazdrojem. Ano, Plzeň je rodištěm NEJslavnějšího piva na světě. Výroba piva má v Plzni tradici sahající až do konce 13. století, kdy král Václav II. udělil plzeňským měšťanům právo várečné. Téměř všechny domy vnitřního města využívaly práva vařit pivo. Brzy vznikaly také malé pivovary, ale kvalita piva byla kolísavá a nezřídka bylo pivo i úplně špatné. Na počátku 19. století prodělávalo pivovarnictví v Plzni hlubokou krizi, která vyvrcholila incidentem na náměstí. Před radnicí bylo vylito 36 sudů piva, které bylo shledáno jako lidskému zdraví škodlivé. A právě tato událost se stala nejspíše posledním impulzem pro radní města s právem várečným, aby situaci začali radikálně řešit.
Počátek moderní historie plzeňského pivovarnictví se píše od roku 1842, kdy byl založen společný Měšťanský pivovar. První várka podle nové technologie byla uvařena 5. října téhož roku. Ke vzniku ležáku jedinečných vlastností přispěla při pokusech prvního sládka nového pivovaru – Bavoráka Josefa Grolla – vyrobit pivo, které by se chutí a vzhledem blížilo pivům bavorským, celá řada šťastných okolností. Výsledný produkt byl doslova geniální, protože nový ležák měl skvělou chuť, kterou si podržel dodnes a kterou se marně snaží celý svět napodobit. Po svém městě dostalo nové pivo název „plzeňské“.
V nejstarším pivovarském muzeu na světě se nachází i expozice bednářství |
V areálu pivovaru je také NEJvětší restaurace v ČR. Jedná se o restauraci Na Spilce, která se nachází v části historických sklepů – tzv. spilce, kde dříve kvasilo pivo. Sál restaurace má 580 míst. Dovedete si to vůbec představit?
V Plzni též sídlí NEJstarší pivovarské muzeum na světě. Nachází se ve Veleslavínově ulici, v původním středověkém právovárečném domě, o jehož používání k účelům pivovarským se v kronikách píše již roku 1492. Pivovarské muzeum nabízí průvodcovskou službu v pěti světových jazycích – angličtině, němčině, francouzštině, španělštině a ruštině. Kromě toho je možné vybavit návštěvníky písemným výkladem v dalších třinácti jazycích. A tak jako má pivovar uvnitř svou restauraci Na Spilce, součástí muzea je Šenk Na Parkánu.
Adrenalinové sporty aneb Překonej sám sebe
Jednou z NEJnovějších adrenalinových zábav je zorbing, původně pocházející z Nového Zélandu. Jeho tvůrci se nechali inspirovat skicou Leonarda da Vinci, zobrazující muže s rozpaženýma rukama v kruhu. Je to v podstatě obrovská nafukovací koule vyrobená ze speciálního průhledného PVC. Uvnitř této koule je ještě jedna o něco menší. Obě jsou spojeny důmyslnou konstrukcí. Zorbování znamená, že si do této koule bočním otvorem vleze člověk a je svržen z kopce. Zatímco se kutálí až padesátikilometrovou rychlostí, může pozorovat rotující okolí. To vše s pocitem naprostého bezpečí.
Zorbing našel své místo i severovýchodně od Plzně – v krásné krajině přírodního parku Horní Berounka v areálu Na Rybárně poblíž Rakolusk. Zorbování lze samozřejmě spojit s návštěvami okolních historických památek, jimiž jsou například hrady Krašov a Liblín. V místě se nachází restaurace s možností venkovního grilování, turistická ubytovna a vodácké tábořiště. Všechny akce musí být dojednány předem, služby se dají kombinovat podle přání zákazníků.
Technické údaje:
a) ZORB: hmotnost: 80 – 90 kg; průměr: 3,20 m; rychlost: až 50 km/h.
b) SVAH: povrch: tráva, sníh; délka: max. 200 m; ideální klesání 20 %; dojezd: rovina, protisvah, vodní plocha.
Text: -GoGo-
Foto: Plzeňský Prazdroj; k. ú. Plzeňského kraje; Správa zámku Kozel; Pat Herman