V rámci projektu vědy a výzkumu Ministerstva pro místní rozvoj WA-035-05-Z07, který je zpracováván Univerzitou Pardubice a společností První regionální rozvojová a. s., se na podzim loňského roku uskutečnil v Pardubicích podnětný pracovní seminář.
Projekt Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni je zaměřen na zpracování komplexních metodik pro praktické vytváření a posilování zásad partnerství v cestovním ruchu a pro rozvoj destinačního managementu na regionální úrovni. Jeho základním výstupem je Analýza řízení ces-tovního ruchu a vytváření partnerství pro cestovní ruch, dalšími výstupy jsou 3 praktické příručky poskytující metodické rady pro navazování, budování a rozvoj partnerství v cestovním ruchu. I když se v termínu shodném s datem semináře konalo hned několik konkurenčních akcí pro profesionály v cestovním ruchu, podařilo se organizátorům přilákat odborníky z celé České republiky. Takováto účast umožnila velmi čilou, všestranně přínosnou diskuzi. Účastníci odcházeli spokojeni, organizátoři inspirováni.
Prezentace výstupů
V první polovině semináře byly prezentovány výstupy projektu. Ing. Jiří Krátký (První regionální rozvojová a. s.) představil metodiku řešení a výsledky napjatě očekávané Analýzy řízení cestovního ruchu a vytváření partnerství pro cestovní ruch. Studie popisovala způsoby řízení a organizace cestovního ruchu v turistických regionech a krajích a hodnotila úroveň budování partnerství. Většina přítomných byla příjemně překvapena, nejen samotnými závěry analýzy, ale i praktickým zaměřením celého projektu a širokou využitelností získaných poznatků v praxi.
Při zjišťování úrovně partnerství bylo provedeno dotazníkové šetření, ve kterém se například zkoumalo povědomí o koordinátorovi cestovního ruchu v regionu, vnímání důležitosti ostatních subjektů, nejvýznamnější faktory pro spolupráci a hlavní problémy spolupráce. Pro stanovení úrovně partnerství v regionu byly stanoveny následující hodnotící kategorie:
1. úroveň komunikace mezi partnery;
2. způsob společného setkávání a jednání s partnery;
3. způsob zapojení partnerů do rozhodování a plánování;
4. realizace společných projektů;
5. stabilita a dlouhodobost spolupráce;
6. šíře partnerství.
Dle informací jednotlivých subjektů se následně každé kategorii přiřadila odpovídají bodová hodnota. Výsledkem jsou grafy, jejichž plocha ukazuje úroveň partnerství v cestovním ruchu v regionu.
Metodické příručky
Informace od spolupracujících subjektů z České republiky i ze zahraničí, výsledky Analýzy a poznatky z literatury (zejména zahraniční) budou v poslední fázi projektu zpracovány do 3 metodických příruček určených pro různé skupiny subjektů působících v cestovním ruchu. Vzhledem k časovým možnostem byla prezentována pouze jedna z příruček, nazvaná Vytváření partnerství pro cestovní ruch. Tato příručka je primárně určena pro organizace působící jako koordinátor cestovního ruchu v regionu. Představen byl zejména postup navazování partnerství a principy, které je žádoucí dodržovat po celou dobu – jak při navazování partnerství, tak při jeho budování a rozšiřování. V neposlední řadě byly zmíněny základní body činnosti organizace, které byly prezentovány v originálním grafickém ztvárnění.
Ukázka grafického výstupu – hodnocení úrovně partnerství
|
Další část dopoledne vyplnil prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. (Univerzita Pardubice) svou prezentací na téma Místo cestovního ruchu v aktivitách státu, kde kladl důraz na evropské souvislosti a představil příklad řízení cestovního ruchu z Rakouska. V další části bylo probráno téma účinných forem řízení aktivit v cestovním ruchu.
Na závěr dopoledne vystoupil doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc. (Univerzita Hradec Králové) s poutavým výkladem Vzdělávání v turismu jako typ partnerství. Přítomné nadchl neopakovatelným přednesem, pohotovým navázáním na předchozí prezentace a zajímavými fakty. Mimo jiné představil strukturu vhodných předmětů pro studium a nezapomněl připomenout kultivační efekt cestovní ruchu. Prezentační část uzavřela krátká diskuze o vzdělávání v ces-tovním ruchu. Velmi cenné připomínky a náměty měla zejména Bc. Jitka Zikmundová z Českokrumlovského rozvojového fondu s. r. o. Diskutovalo se například o vhodnosti prodloužení povinné praxe studentů alespoň na takovou dobu, aby se organizacím vyplatilo studenty zaučovat. Zároveň by byla ze strany organizací cestovního ruchu vítána možnost užší spolupráce se studenty například při zpracovávání bakalářských a diplomových prací, které by se daly prakticky využít jak pro činnost samotných organizací, tak pro rozvoj regionu. Představitelé organizací cestovního ruchu takovou spolupráci vítají i přesto, že si jsou vědomi náročnosti celého procesu. Shodli se, že v ideálním případě by mohla existovat osoba zodpovědná za koordinování aktivit se studenty a dobrovolníky. Nedílnou součástí činnosti by byla správa databáze možných témat (projektů) vhodných ke zpracování studenty.
Odpolední diskuze
Po obědě nenásledoval odpočinek, nýbrž velmi zajímavá a inspirující výměna názorů zastánců různých pohledů na cestovní ruch. Nejpříjemnějším zjištěním bylo velmi kladné hodnocení výstupů projektu od všech účastníků semináře. Podobně jednotný názor měli účastníci již jen na dobře známý problém nedostatečné legislativní úpravy cestovního ruchu. Ostatní názory již tak jednotné nebyly. Nepřekvapila obvyklá diskuze kraje vs. turistické regiony, turismus vs. cestovní ruch, byla konstatována potřeba úpravy systému vzdělávání a stejně tak nutnost dalšího výzkumu v cestovním ruchu. Pro další práci na projektu byla získána vhodná doporučení o zvážení použité terminologie (řízení x management, organizace cestovního ruchu x destinační společnost x destinační agentura).
Při diskuzích o partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru v cestovním ruchu se účastníci shodli nejen na zřejmé nutnosti existence takovéto spolupráce, ale i na tom, že nedostatečné zapojení podnikatelů není jen chybou podnikatelů. Ing. Radek Novotný, Ph.D. připomenul genezi PPP projektů – veřejná správa zjistila, že nestačí na určité druhy projektů, proto přizvala ke spolupráci soukromý sektor. Z jeho komentáře pak vykrystalizovala otázka: Má snad v České republice veřejný sektor potenciál zkoordinovat veškeré dění v cestovním ruchu sám? Účastníci uvedli, že způsob jednání zástupců veřejného sektoru tomu často nasvědčuje, čili zájem o partnerství se soukromým sektorem je pak velmi malý.
Zpracovatelskému týmu bylo doporučeno provedený výzkum rozšířit o několik zajímavých oblastí a prohloubit za účelem získání dalších doplňujících informací a komplexního přehledu za celou Českou republiku. Zástupci přítomných organizací slíbili dodání aktuálnějších informací o svých aktivitách a nabídli k využití vlastní databáze podnikatelských subjektů, které by se na výzkumu podílely. Jedním z bodů diskuze byla právě (ne)ochota oslovených zúčastnit se výzkumu. Z oslovených 3670 subjektů evidovaných v systému Doménová koule, který spravuje ATUR, jich odpovědělo pouze 349, což bylo pro přítomné i pro zadavatele projektu nepříjemným překvapením. Je zneklidňující, že členství subjektů v Asociaci turistických regionů nelze automaticky brát za vyjádření jejich zájmu o budoucnost cestovního ruchu.
Příručky
Na příručkách byl velmi pozitivně hodnocen praktický obsah, názorné vysvětlování problémů a dostatek užitečných informací. Největší zájem byl o získání hotových publikací jak pro vzdělávací účely vlastních zaměstnanců, tak pro spolupracující partnery. Zároveň bylo navrženo sjednocení informací do jedné obsáhlejší příručky a případné vytvoření dalších příruček pro MMR a CzechTourism, které by se jiným pohledem zabývaly danou problematikou. Dále byl konstruktivně připomínkován obsah a jazyk příručky, navrženy kapitoly pro další rozšíření a zdůrazněny oblasti, které je třeba prohloubit.
Závěr
Organizátoři i účastníci se shodli na užitečnosti podobných setkání, která umožňují výměnu cenných zkušeností a pomáhají tak v další práci. Téma partnerství v cestovním ruchu je velmi aktuální a zaslouží i nadále pozornost, výzkum, a především aplikaci do praxe. Doufejme, že výsledky výzkumného projektu Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni významně napomohou efektivnímu uplatňování principů partnerství v praxi.
Stanislava Nechvílová
První regionální rozvojová a. s.