

S jakými plány a představami jste funkci člena Rady Pardubického kraje, zodpovědného za sport, cestovní ruch, volnočasové aktivity a informatiku, přijímal? Do jaké míry se vaše původní představy za těch pár měsíců změnily nebo dále rozvinuly?
Samozřejmě každý nastupuje do nové funkce s elánem a určitými představami.
Myslím si, že mojí výhodou při nástupu na post radního bylo to, že jsem se v minulé praxi pohyboval v daných oborech. Jako profesionální sportovec a reprezentační trenér vím o problematice sportu mnoho. Díky sportu jsem měl možnost navštívit mnoho zemí světa na všech kontinentech, takže v oboru cestovního ruchu mohu přinést poznatky ze zahraničí, a ani v oblasti IT nejsem nepolíbený. Velkou výhodou tedy je, že jsem nebyl dosazen politicky do oboru, kterému nerozumím, ale naopak jsem šel tak říkajíc ke svému. Po několika měsících ve funkci musím konstatovat, že jsem z práce nadšený a baví mě. To si myslím, že je velice důležité. Snažím se obklopit odborníky z daných oborů a postupně pracujeme na tom, jak danou problematiku posunout dál. Jediné, co se liší od mých původních představ, je nedostatek času. Jelikož jsem si nepřišel do funkce odsedět své čtyři politické roky bez činnosti, ale naopak mám zájem vše posunout pozitivním směrem, tak časový benefit do této koncepce nějak nezapadá. Bohužel, vše jde zatím na úkor rodiny. Snad se mi časem podaří pracovní program poněkud vylepšit a lépe uspořádat.

Služeb hromadných ubytovacích zařízení loni ve vašem kraji využilo dle čísel ČSÚ 331 653 lidí. To je sice o 2,4 procenta víc než předloni, kraj přesto zůstal na poslední příčce v počtu ubytovaných turistů. Téměř polovina návštěvníků loni přijela na jednodenní pobyt bez noclehu. Jaké budou vaše kroky, aby se zvýšil počet přenocování turistů, který nyní činí v průměru necelé tři noci, a u zahraničních turistů to je ještě méně?
Statistiky jsou jedna věc a vnímání návštěvníků druhá. ČSÚ sleduje dvě základní veličiny a těmi jsou počet noclehů a počet hostů, nebere v úvahu velikost kraje, využitelnou lůžkovou kapacitu ani jiné parametry. Pardubický kraj je co do rozlohy, tak i počtu obyvatel, řazen mezi „malé" kraje a v tomto ohledu nemůže být s velkými kraji věrohodně porovnáván. Je pravdou, že téměř polovina návštěvníků (46 % – zdroj CzT) loni přijela na jednodenní pobyt, ale v roce 2010 jich bylo dokonce 66 % (zdroj CzT), takže je patrné, že počet jednodenních návštěvníků výrazně poklesl a lidé více využívají možnosti v kraji přespat. Tento trend vnímám optimisticky – pozvolný, ale trvalý růst ubytovaných hostů.
Pardubický kraj je vzhledem k své poloze v České republice a nevelké rozloze chápán jako kraj tranzitní. I proto se nám trvale nedaří návštěvníky u nás zdržet na více dní. Jsme snadno a rychle dostupnou destinací z jakéhokoliv místa republiky. Zaznamenáváme velký nárůst jednodenních návštěvníků, kteří k nám přijedou na některou z významných akcí jako např. Velká pardubická steeplechase, Zlatá přilba, Smetanova Litomyšl, Cihelna Králíky, Aviatická pouť a mnoho dalších. Od organizátorů těchto akcí máme zpětnou vazbu o zvýšeném zájmu a účasti. Rovněž návštěvnost památek v Pardubickém kraji v minulých dvou letech rostla, ať už podle statistik Národního památkového ústavu, tak podle informací soukromých majitelů památek. Chtěl bych podotknout, že i jednodenní návštěvníci utrácejí a zvyšují tržby v cestovním ruchu, jen se, bohužel, ve statistických číslech zveřejňovaných médii neobjevují. Návštěvníky kraje motivujeme k delšímu pobytu i nabídkou balíčků a inspirativních programů. Klienti je najdou na jednom místě, na našem turistickém portálu www.vychodni-cechy.info. Přímo zde si mohou i zarezervovat ubytování prostřednictvím rezervačního systému. Spoustu praktických a ověřených tipů si předávají uživatelé našeho facebookového profilu www.facebook.com/vychodnicechy.
Vaší silnou stránkou je kvalita služeb, z níž vyplývá spokojenost a návratnost návštěvníků. Jak hodláte na této skutečnosti stavět?
To, že jsme návštěvníky hodnoceni jako destinace s kvalitními službami, nás obzvláště těší už z toho důvodu, že v minulosti tomu bylo naopak. Určitě tomuto vnímání napomohla i celá řada nových turistických atraktivit, které v minulých letech vznikaly nebo byly opraveny z prostředků Evropské unie – Vojenské muzeum Králíky, Africké muzeum Emila Holuba v Holicích, Švýcárna Slatiňany – Muzeum starokladrubského koně, Státní zámek v Litomyšli, hrad Svojanov, Berlova vápenka v Třemošnici nebo centrum zimních sportů na Dolní Moravě. Jít cestou kvality a ne kvantity je dobrá a hlavně dlouhodobá strategie, je to návod, jak k nám dostat návštěvníky opakovaně a udržet je déle. Rozhodně je to dobrá vizitka našich podnikatelů v cestovním ruchu a činnosti našich informačních center.
Na jaké cílové skupiny se zaměříte v rámci domácího cestovního ruchu?
Domácí cestovní ruch je pro nás prioritou. Dlouhodobě se největší měrou podílejí na návštěvnosti kraje právě tuzemci. Náš marketing je nastaven tak, aby oslovil všechny důležité segmenty trhu – mladé lidi, rodiny s dětmi, páry, seniory, školní kolektivy. Pro všechny jsou připraveny kvalitní inspirativní programy a balíčky služeb. Mnozí z nich si však programy raději sestavují přímo „na míru" a hledají pouze informace. Obojí jim opět poskytuje náš turistický portál www.vychodni-cechy.info, který je denně aktualizován a obsahuje modul „Plánovač výletů", kde si každý může vytvořit svůj výlet dle vlastních zájmů a přání.
Již dva roky se zaměřujeme i na korporátní a kongresovou klientelu – zcela specifickou cílovou skupinu, velice náročnou na kvalitu služeb a profesionální servis. Této specializaci se věnuje oddělení Destinační společnosti Východní Čechy – East Bohemia Convention Bureau.
Jaké zahraniční trhy jsou pro vás prioritou a proč?
Vzhledem ke geografické blízkosti Polska, je pro nás tato země, vedle tradičních trhů Německa a Slovenska, nejdůležitějším zahraničním trhem. Poslední roky se naše propagační aktivity soustřeďují právě tímto směrem. Dokonce s polským partnerem realizujeme i společné projekty zaměřené na propagaci kraje v Polsku – např. „Po stopách tradic", „Po stopách moderní architektury" nebo „Po stopách filmu". Minulý týden jsme ve Vratislavi podepsali zatím poslední česko-polský projekt „Po stopách koňských kopyt", zaměřený převážně na propagaci dostihového sportu a hipoturistiky. Zaznamenáváme velký zájem polské klientely o naše nově vybudované středisko zimních sportů na Dolní Moravě pod Králickým Sněžníkem. Určitě pomohla i propagační kampaň, kterou jsme ve spolupráci se zahraničním zastoupením Czech Tourism v Polsku na podzim 2012 zrealizovali. V Německu jsme představili v loňském roce převážně tipy na pěší turistiku ve specializovaných turistických magazínech a na turistickém veletrhu Tour Natur Düsseldorf. Tuto cílovou skupinu zaujala především oblast Králického Sněžníku a Orlických hor.
Váš kraj zastřešuje Destinační společnost Východní Čechy, ale v rámci kraje pracuje také několik oblastních destinačních společností (Českomoravské pomezí, Kladské pomezí, Orlické hory a Podorlicko, Králický Sněžník a další). V České republice existuje v rámci krajů více modelů řízení cestovního ruchu. Jaká je vaše představa spolupráce těchto subjektů v rámci jednoho kraje? Jaký model řízení cestovního ruchu v kraji preferujete?
Nás kraj deklaroval na další období, že model řízení cestovního ruchu bude zastřešovaný i nadále Destinační společností Východní Čechy. Naprosto nezbytná je pro nás ovšem i spolupráce s malými destinacemi či turistickými oblastmi. V době, kdy nikde není peněz na rozdávání, je naprosto nutné zefektivnit tok informací celým systémem. Ten si myslím máme nastavený dobře a kromě velké destinace a malých destinací do něj koncepčně zapadá také podpora informačních center napříč krajem. Ta jsou hlavním zdrojem informací našeho turistického portálu www.vychodni-cechy.info.
Text: -red-
Foto: archiv KÚ Pardubického kraje
www.pardubicko.info
www.mojeorlickehory.cz
www.ceskomoravskepomezi.cz
www.mikroregionchrudimsko.cz
www.kralickysneznik.net
www.vychodni-cechy.info