Overtourism 2026: strašák, nebo realita? Benátky, Santorini, Barcelona

Overtourism, tedy přetížení destinace turisty, je slovo, které slýcháme hlavně v souvislosti se zahraničím: Benátky, Barcelona, Santorini. Průzkum mezi českou veřejností ale ukazuje, že samotní Češi vnímají počet turistů ve svém okolí spíš klidně: dvě pětiny by jich uvítaly víc, polovina považuje jejich počet za optimální. Napjatější je situace jen v několika málo lokalitách, typicky v centru Českého Krumlova nebo o vybraných dnech v Adršpachu.

Co je overtourism a proč se o něm mluví

Overtourism podle definice Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) znamená stav, kdy dopad turismu v určitém místě a čase negativně ovlivňuje kvalitu života místních obyvatel nebo kvalitu zážitku samotných návštěvníků. Nejde tedy jen o „hodně turistů“, ale o nerovnováhu: infrastruktura, doprava, bydlení nebo životní prostředí přestávají zvládat nápor v daném čase a místě.

Téma se v posledních letech vrátilo do titulků hlavně kvůli evropským turistickým velmocím. V roce 2025 a 2026 zaznamenaly protesty proti masovému turismu například Barcelona, Palma de Mallorca nebo Benátky, kde místní obyvatelé upozorňují na růst cen bydlení a ztrátu charakteru čtvrtí kvůli krátkodobým pronájmům.

Co si o turistech myslí Češi: výsledky průzkumu

Agentura NMS Market Research ve spolupráci s CzechTourism realizovala v roce 2019 reprezentativní průzkum na vzorku 1 006 obyvatel Česka (celkem 1 080 s navýšeným vzorkem pro Prahu a střední Čechy). Jde dosud o nejnovější průzkum svého druhu. Hlavní zjištění:

• 40 % Čechů by nevadilo, kdyby v místě jejich bydliště bylo turistů víc.
• 52 % považuje současný počet turistů za optimální.
• Pouze 8 % by počet turistů raději snížilo, nejčastěji lidé žijící přímo v centrech měst.
• Nejméně vadí Čechům individuální turisté a lidé cestující pracovně, největší výhrady mají ke skupinovým turistům.

Míra vnímání dopadů turismu, ať pozitivních nebo negativních, je v české populaci celkově nízká: index konsenzu (ukazatel míry shody v odpovědích) se pohyboval jen v rozmezí -0,4 až 0,4. Většina lidí tedy nemá k tématu vyhraněný názor.

Co Češi vnímají jako přínos turismu

Podle stejného průzkumu z roku 2019 platí, že nejsilnější shodu Češi projevili u výroku, že turisté se dozvídají o městě a poznávají jeho dědictví, což je spíš důvod, proč lidé cestují, než přímý benefit pro rezidenty. Hned druhá nejsilnější shoda ale patřila konkrétnímu přínosu pro místní: díky cestovnímu ruchu je v jejich městě lépe postaráno o památky a dědictví (souhlasily s tím více než dvě pětiny obyvatel).

Mezi další zmiňované pozitivní dopady patří:

• šíření poznání a propagace města,
• vyšší atraktivita a zajímavost měst díky turismu,
• více peněz do rozpočtu a nová pracovní místa.

Finanční přínos a zaměstnanost přitom Češi nevnímají jako nejdůležitější benefit, silnější je pro ně spojení turismu s péčí o kulturní dědictví. Pozitiva turismu si nejvíc uvědomují lidé, kteří jsou na cestovním ruchu profesně závislí (pracují v oboru sami, nebo v něm pracuje někdo z jejich blízkých).

Na druhé straně Češi vnímají i negativa: vyšší ceny kvůli turistům a hluk, který dělá život ve městě méně příjemným.

Kde v Česku overtourism reálně řeší

Na celorepublikové úrovni podle průzkumu o overtourismu mluvit nelze, přesto existuje několik lokalit, kde destinační management už konkrétní kroky dělá:

• Centrum Českého Krumlova. Město od 9. června 2025 zakázalo ubytovaným hostům vjezd vlastním vozem do pěší zóny v centru; vjezd do zóny přitom od července 2024 kontroluje kamerový systém napojený na evidenci povolení. Kastelán zámku dlouhodobě zmiňuje, že by v budoucnu mohl přijít i rezervační systém vstupu do centra, podobný rezervaci vstupenek.
• Centrum Prahy. Historické jádro patří k místům s dlouhodobě vysokou koncentrací turistů, zejména v hlavní sezoně.
• Adršpašsko-teplické skály. V některých dnech v roce (víkendy, prázdniny) dochází k lokálnímu přetížení vstupu a parkovišť, mimo špičky je návštěva bez problémů.

Jak overtourism řeší evropské destinace v roce 2026

Zahraniční příklady ukazují širokou škálu nástrojů, od poplatků přes stropy počtu návštěvníků až po regulaci ubytování.

Poznámka: konkrétní částky a limity se rok od roku mění a některá opatření (například vyšší vstupné do Benátek) jsou zatím ve fázi návrhu. Před cestou je vhodné ověřit aktuální podmínky na webu dané destinace.

Overtourism jako indikátor udržitelnosti

Autorka původního výzkumu z roku 2019, vedoucí oddělení marketingového výzkumu CzechTourism Soňa Machová, navrhuje zařadit „vnímání počtu turistů rezidenty“ mezi indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Jde o subjektivní ukazatel, ale v kombinaci s dalšími daty (počet návštěvníků, intenzita turismu, tedy poměr turistů k počtu obyvatel) může destinacím pomoct včas rozeznat, kde se problém teprve rodí.

Řešení podle zahraničních zkušeností i tuzemské praxe spočívá hlavně v řízení návštěvnosti v místě a čase: rozkládání turistů mimo špičky, cílená komunikace k rezidentům i návštěvníkům, a tam, kde je to nutné, konkrétní regulace vjezdu, ubytování nebo počtu návštěvníků.