Ostrava již dávno není ocelovým srdcem republiky. Stále zažitá asociační klišé, v minulosti tolik typická pro Ostravu, jsou historií. Synonyma horník – důl, havíř – šachta, huťař – huť nebo ocelář – ocelárna již neplatí. Pro Ostravu se nyní užívají výrazy nové, zvl. město v zeleni, asijský tygr v příjezdovém i domácím cestovním ruchu, město avantgardních kulturních proudů, město kosmopolitní, město díla i zábavy, místo dynamických změn.
Intenzita přeměny města je zřejmá na každém kroku. Hloubka v Ostravě však dosud zůstává. A nejenom ta podzemní. Hluboké zážitky, hluboká atmosféra, hluboká srdce byla a pořád jsou její součástí. Nebezpečí při dobývání uhlí už pominulo. Jedno však ve spojitosti s hloubkou městu hrozí – lehce se zde totiž můžete zakoukat do hlubokých očí krásných Ostravanek. Snadno zde prožijete hluboké zážitky a vychutnáte nezapomenutelnou, přitom však zcela odlišnou atmosféru této moravskoslezské metropole.
Hluboký zážitek hornický
vám nabídne autenticita NKP Dolu Michal, Hornického muzea OKD nebo renovované domky bývalých hornických kolonií. Návštěvou bývalého kamenouhelného Dolu Michal se rázem ocitnete jakoby v běžném pracovním dni havíře. Projdete tzv. řetízkovou šatnou, ve vykachlíkované místnosti u stropu visí stovky řetězů a na nich pracovní oblečení. A jak ty oprané kabáty a kalhoty a boty a onuce skoro nehybně plandají, připomínají zhroucené postavy dřímající a čekající, až je zase někdo vzbudí do další osmihodinové šichty. Dozvíte se, že režim na dole nemá daleko do režimu vojenského. Jak k tomu na jednotlivých provozech dopomáhal onen systém pořadových hornických známek. Jednoduchý systém, kdy hned bylo jasné, kdo do práce přišel, kdo na „šichtě“ není nebo ? Když zůstal věšák po směně bez známky, tak byly pouze dvě možnosti. Ta lepší byla, že horník uvízl v dolech a potřebuje pomoc záchranáře. Ta druhá varianta měla vždycky konec tragický. Havíř se již z šachty domů nevrátil.
Krausovec |
Vizualizace – moderní městská čtvrť Nová Karolina |
Hluboký zážitek huťařský
vám poskytne návštěva NKP Dolní oblast Vítkovice. Při vstupu si nasadíte ocelářské ochranné přilby, podepíšete souhlas s dodržováním bezpečnosti práce a vyrazíte na „šichtu“. Během ní uvidíte, jak se uhlí těžilo, zpracovalo na koks a poté se použilo k výrobě železa. Po devadesátiminutové procházce dosud funkčním průmyslovým areálem zůstanete v němém úžasu, a to z centrální ústředny. Máte pocit, že vidíte perpetummobile. Přitom si prohlížíte plynové pístové dmychadlo, dosud funkční dílo, které je dokladem umu vítkovických zaměstnanců z roku 1938. Přímo cítíte tu sílu stlačeného vzduchu a ve svých představách vidíte, jak dmýchaný vítr roztáčí všechny ty úžasné stroje.
Důl Michal |
Řetízková šatna v dole Michal |
Hluboký zážitek architektonický
Cestou do centra Ostravy vás upoutá velká zatravněná proluka. Dovíte se, že několik let to byla „velká černá díra“ po bývalé koksovně Karolina. Nádherná secesní technická stavba koksovny však byla na konci osmdesátých let zlikvidována. Přemýšlíte, proč Ostravané jejímu zničení nezabránili. Cožpak si nezasloužili, aby měli podobný netradiční prostor, jako například Musée d’Orsay v Paříži? Z Karolíny tak mohla být velká turistická atrakce. Místo toho však Ostrava bude mít zcela novou moderní městskou čtvrť, tzv. Novou Karolinu. Holandská developerská firma její realizací sice výrazně změní tvář města. Ostravští patrioti však vědí, že to není nic objevného a nic nového. Podobné přestavby město zažilo zvláště na přelomu 19. a 20. století. Prvním developerským projektem v Moravské Ostravě byl v roce 1910 záměr ostravského podnikatele Karla Krause. Na svých pozemcích nechal srovnat se zemí dělnickou kolonii bez vodovodu a kanalizace. Jen za dva roky vystavěl jednadvacet domů s 240 byty. Noviny tehdy halasily senzaci ve městě dosud nevídanou: „město roste amerikánským způsobem“. Vídeňský architekti bratři Ludvík a Ignác Faiglovi dostali jasný úkol: „z chudinského Krausovce postavit luxusní čtvrť“. Proslulý urbanista Ignác Faigl do mapy města načrtl X, přesně v tomto tvaru byl Krausovec postaven. Legendou nového Krausovce se stala Karwiner Biershalle. Dnes jí v Ostravě nikdo neřekne jinak než Baník. Je to velký orientační a strategický bod ve městě. O výstavbu nové městské čtvrti se tak postaral jeden architekt a jeden developer. Secesní urbanistické X ulic tzv. Krausovy kolonie téměř o sto let později inspirovalo holandské developery. Písmeno X se proto stalo základem urbanismu Nové Karoliny. Nová městská část bude sice moderní, naštěstí její dominantou zůstane tzv. „Dvojhalí“. Exteriér i interiér této industriální památky zatím znáte pouze z koncertu Jarka Nohavici nebo DVD DOMA. Věřme, že se brzy turistům otevře též pro každodenní zhlédnutí.
Důl Michal – kulturní památka |
Stodolní ulice |
Hluboký zážitek kulturní
najdete v klasických i alternativních ostravských divadlech či kulturních zařízeních. Pro mnohé příchozí je však největším smyslovým zážitkem z města fenomén Stodolní ulice. A možná právě zde se lehce zakoukáte do hlubokých očí krásných Ostravanek. Nebo nejen Ostravanek?
Hluboký zážitek turistický
pak je výslednou mozaikou všech výše jmenovaných opravdových prožitků v Ostravě.
