|
Území celého Libereckého kraje je prostorově rozloženo do čtyř okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily), které se skládají z 215 obcí. Pro potřeby vyjádření a sledování problematiky cestovního ruchu byla v Programu z roku 2002 navrhována pětistupňová úroveň členění organizace cestovního ruchu.
Tato modelová kategorizace se však v praxi příliš neosvědčila, neboť nebyla doprovázena budováním organizací cestovního ruchu (dále jen organizace CR). Funkční struktury se vyvinuly cestou „zdola“, to znamená z iniciativy aktérů cestovního ruchu působících na určitém území; přitom velikost těchto struktur není relevantní. Mám na mysli jednotky, které společně koordinují a organizují aktivity v oblasti cestovního ruchu, nikoliv o regiony v klasickém slova smyslu. Proto jimi není pokryto celé území Libereckého kraje, pouze ty části, kde fungují organizace CR (podrobněji budou popsány dále).
Otázka organizačního řízení CR je stále otevřená, tudíž mohou vznikat i další organizační subjekty, které budou pro oblast spolupráce v rámci cestovního ruchu LK vytvářet tomu odpovídající vazby v území.
Vznik Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji
V roce 2003 vzniklo nadregionální turistické sdružení, jehož vytvoření bylo doporučeno již v Programu z roku 2002, s názvem Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji (dále jen Sdružení). Bylo založeno jako sdružení právnických osob, v této formě existuje do současnosti. Zakládajícími členy Sdružení byla města Frýdlant, Semily, Tanvald, Turnov, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Nový Bor, Železný Brod, Jilemnice, Sdružení Český ráj a Liberecký kraj.
V lednu 2006 se členové dohodli na postupné transformaci Sdružení tak, aby tato organizace zastřešovala činnosti v oblasti rozvoje cestovního ruchu jak Libereckého kraje, tak i jednotlivých turistických regionů. Také byli přijati noví členové – Asociace Ještěd, Svazek měst a obcí Krkonoše, Sdružení Českolipsko, Svazek obcí Jizerské hory, Lesy ČR, Technická univerzita Liberec, VOŠMOA v Jablonci nad Nisou, Euroregion Nisa a hospodářská komora. Ze Sdružení vystoupilo město Česká Lípa (v souvislosti s přistoupením Sdružení Českolipsko, jehož je členem).
Výkonným orgánem Sdružení je Rada. Do okruhu jejích činností patří např. koordinace marketingových aktivit, projednávání strategických a koncepčních dokumentů, projednávání návrhů projektů a příprava podmínek jejich spolufinancování.
Turistický region Český sever se transformoval
Ve vymezení turistických regionů došlo k výrazné změně vůči jejich původnímu návrhu v podobě stanovené agenturou CzechTourism (v roce 2002). Původně největší turistický region v Libereckém kraji – Český sever – se v roce 2005 rozdělil na logičtější strukturu dvou turistických regionů: Českolipsko a Jizerské hory. K tomuto rozdělení došlo přirozeným vývojem a bylo to způsobeno několika faktory.
Nejdůležitějším faktorem byla skutečnost, že původní rozsah území turistického regionu Český sever byl vymezen Libereckým krajem a národní Českou centrálou cestovního ruchu především jako marketingový region, který ale neměl své organizační ukotvení (své představitele), což způsobilo, že ve skutečnosti nebyl nikdy funkční. V průběhu let se na jeho území vyprofilovaly dvě největší zájmové skupiny – jedna v oblasti Jizerských hor s přilehlým Frýdlantským výběžkem a druhá, zahrnující rozsáhlé území okolo města Česká Lípa, tzv. Českolipsko, které vznikly jako výraz tzv. iniciativy „zdola“. Tyto dvě oblasti představují i geograficky dva poměrně nesourodé regiony, což přispělo k jejich oddělení a mělo za následek vznik dvou nových regionálních organizací CR. Na rozdíl od zbývajících dvou turistických regionů Český ráj a Krkonoše, kde byly základy jejich organizační struktury a řízení položeny již v minulosti (tj. ještě před vymezením zmiňované kategorizace území kraje) byla právě neexistence vlastní regionální organizace cestovního ruchu důležitou příčinou vedoucí k rozdělení Českého severu.
Nové regionální organizace však nepokrývají všechno
Rozpad regionu Český sever a následný vznik dalších organizací cestovního ruchu provázela a stále provází diskuze spojená s dořešením územního vymezení, které se mění – a může se měnit i nadále – s ohledem na utváření nových organizací CR na místní či regionální úrovni, které budou zastřešovat aktivity cestovního ruchu na nově vymezených teritoriích.
Zánikem Českého severu zůstalo mnoho obcí, které se nestaly bezprostředně členy žádné další organizace CR v Libereckém kraji. Aby tato situace nepřinášela do budoucna nežádoucí problémy při rozvoji cestovního ruchu a jeho koordinace z národní, respektive krajské úrovně je žádoucí, aby se dané obce i již existující organizace CR snažily o konstruktivní spolupráci, která umožní efektivní využívání podmínek a prostředků, které budou pro tuto oblast k dispozici. Budoucí zařazení obcí do některé z organizací CR v Libereckém kraji bude stále otevřené pro konstruktivní a účelné vyjednávání, prospěšné všem zúčastněným subjektům, vedoucí k hospodárnému vynakládání jak lidských, tak i materiálních a finančních zdrojů. Rozhodně je žádoucí i zvýšení aktivit mezikrajské kooperace, především v rámci NUTS II Severovýchod i spolupráce na mezinárodní a přeshraniční úrovni.
Členství obcí v některé z organizací CR jim může výrazně usnadnit jejich rozvoj v důležitých oblastech cestovního ruchu a také tím výrazně narostou jejich šance na dosažení národních či evropských financí. Přestože je v současnosti struktura turistických regionů vcelku stabilizovaná a má své regionální zástupce, nelze vyloučit budoucí změny ani zformování další velké organizace CR na regionální úrovni.
Aktuální stav – autonomie i kooperace
V současnosti existuje na území Libereckého kraje několik organizací cestovního ruchu, u kterých je jasný jejich regionální, nadregionální či přeshraniční dopad. Tyto organizace CR zastřešují ve svých vymezených teritoriích aktivity cestovního ruchu a mají různou organizační podobu (turistické regiony, organizace, sdružení apod.).
Jsou to Sdružení Českolipsko, Svazek obcí Jizerské hory, Sdružení Český ráj a Krkonoše – svazek měst a obcí.
Svůj zájem spolupracovat při koordinaci aktivit v oblasti cestovního ruchu na území celého Libereckého kraje, eventuálně dle zájmu a možností i v rámci sousedních krajů (viz zejména organizace CR Krkonoše či Český ráj) vyjadřují svým členstvím v krajském Sdružení CR. Členství v tomto Sdružení je dobrovolné při naplnění principu partnerství, a tedy každá organizace CR má k němu volný přístup. Pro účely marketingové propagace v rovině národní nebo mezinárodní mohou projevovat organizace CR svobodnou vůli pro vytváření svých vzájemných korporací – ať již územně náležejících k LK, nebo ke kraji sousednímu, event. jinam. K tomuto se předpokládá vytvoření aktuálních podmínek dle podnětu kraje nebo centrální organizace CR pro Českou republiku (CzechTourism), event. se mohou různě sdružovat pro jiné zájmy – např. přípravu nadregionálních projektů apod.
Kořenov a Harrachov – obce na pomezí
Zvláštní postavení v rámci Libereckého kraje mají dvě významná turistická střediska – město Harrachov a obec Kořenov. Díky jejich novému členství v mikroregionu Tanvaldsko, který patří k zakladatelům Svazku obcí Jizerské hory, se staly tyto obce členy již druhé regionální organizace CR, neboť již od roku 2000 jsou členy SMO Krkonoše. Přitom Harrachov se v oblasti cestovního ruchu hlásí ke Krkonoším a i dle geografického hlediska tam jednoznačně patří. Exponovaná poloha obce Kořenov – na pomezí Krkonoš a Jizerských hor – umožňuje této obci náležet k oběma regionálním organizacím CR a zároveň tak tvořit velice důležitý „most“ mezi Krkonošemi a Jizerskými horami, díky němuž dojde k jejich důležitému propojení a otevření dalších možností vzájemné spolupráce a rozvoje. Členství Harrachova a Kořenova v těchto dvou regionálních organizacích CR je výrazem jejich aktivity a všestranného zájmu o vytváření rozmanitých podmínek pro svůj rozvoj nejen v oblasti CR.
Text: Ing. Iveta Moravcová
vedoucí oddělení cestovního ruchu,
krajský úřad Libereckého kraje
Foto: archiv autorky
