|
Problematika destinačního managementu je na nejrůznějších úrovních dlouho a široce diskutována, zejména v souvislosti s definováním rolí a kompetencí jednotlivých subjektů v řízení cestovního ruchu. Jeho potřebu vnímají všechny kraje. Komise Rady Asociace krajů pro cestovní ruch se na jednom ze svých loňských jednání shodla na nutnosti podporovat vytváření struktur pro koordinaci cestovního ruchu.
Po nedávném období, kdy byla agenturou CzechTourism upřednostňována a často přeceňována role místních sdružení, se kompetence postupně zpřesňují. Nutné je reflektovat roli krajských samospráv, které mají zákony definovanou politickou odpovědnost za rozvoj svého území a rozhodují o prioritách v nakládání s veřejnými prostředky. Jen na nich záleží, na koho budou delegovat činnosti v oblasti řízení cestovního ruchu na svém území a komu na ně svěří odpovídající finanční prostředky.
Rozhlédnutí po zahraničí
Postup budování organizace cestovního ruchu (OCR) je v každém regionu jiný, neexistuje pro ni univerzální model, každý region má jiné výchozí podmínky. Zkušenosti jsme se snažili načerpat i u našich zahraničních partnerů. Ne proto, abychom opsali jejich model, což ostatně ani není možné, ale abychom mohli využít jejich zkušeností a vyvarovat se chyb, kterými naši kolegové prošli. I v zahraničí byly regiony na různém stupni vývoje, ani tam jednotný postup při implementaci destinačního managementu neexistuje. I u našich zahraničních kolegů to byla záležitost dlouhodobá, trvalo jim několik let než spojili místní turistické svazy, které urputně hájily svou autonomii, do regionální organizace. Ta měla zpočátku zbytečně složitou organizační strukturu danou jejími zakladateli a musela se vyrovnávat s řadou interních problémů.
Zkušenosti od nás z Vysočiny
Potřeby využít metod destinačního managementu jsme si na Vysočině velmi dobře vědomi. Máme za sebou etapu společné reklamy a propagace, zajišťované kooperací převážně veřejnoprávních subjektů. Víme, že je potřeba zintenzivnit spolupráci se soukromými subjekty a zaměřit se na organizaci informačních a servisních služeb pro turistický region Vysočina a na podporu prodeje. Po mnoha diskuzích s podnikatelskými i veřejnými subjekty směřovala v minulosti naše strategie na rozvoj a tržní uplatnění regionální nabídky k úsilí vytvořit sdružení poskytovatelů služeb v cestovním ruchu. Předpokládali jsme, že se stane platformou pro vzájemnou užší spolupráci, partnerem kraje pro zpřesňování strategických rozhodnutí a že bude základním článkem budoucího managementu destinace. Při navazujících diskuzích o způsobu financování tohoto sdružení a jeho aktivit jsme však jednoznačnou odpověď již tak snadno nenašli. Proto se všichni hlavní aktéři shodli na tom, že v loňském roce nebude kladen důraz na institucionalizaci managementu, ale na posilování vzájemné komunikace, že vytváření balíčků služeb bude postaveno na silných regionálních uskupeních, které pracují na bázi místního partnerství a že ve spolupráci s nimi bude marketingové aktivity zastřešovat kraj prostřednictvím oddělení cestovního ruchu.
A to se také doposud děje. Kromě marketingu turistické nabídky kraje patří k hlavním činnostem oddělení příprava koncepčních materiálů, vyhodnocování statistických dat, sestavování a pravidelná aktualizace databází cestovního ruchu, koordinace činnosti turistických informačních center, kompletní správa webového turistického portálu a aktivity spojené s vlastními projekty nebo projekty našich zahraničních partnerů Prioritou oddělení je zároveň administrace grantových programů Fondu Vysočiny a dvou grantových schémat SROP.
Rodí se krajská OCR
Limity personální kapacity, mantinely charakteru práce úřadu a zejména potřeba aktivního uplatnění nabídky na trhu vedly v druhé polovině loňského roku ke zintenzivnění úsilí směřujícího k možnosti založení OCR. Bylo konstatováno, že téměř dvouletá snaha o založení OCR na bázi podnikatelských subjektů s následným finančním příspěvkem obcí a kraje se ukázala jako nereálná. Vedena byla jednání se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a s podnikateli, diskuzi o OCR se věnovaly orgány kraje, zvažovány byly úkoly a činnosti OCR, způsob jejího financování a nejoptimálnější právní forma.
Schválený záměr zřízení OCR na Vysočině je v současné době dopracováván. Prioritou této organizace bude koordinace činnosti všech aktivních subjektů v kraji směřující k přípravě turistických produktů a zajištění jejich externího marketingu – prezentace nabídek, produkce reklamních prostředků, práce s veřejností, podpora prodeje. Právě obchodovatelnost nabídky je pro úřad nejvíc omezujícím faktorem. Přitom aktivní uvádění cíleně sestavovaných nabídkových balíků pro přesně vymezené zákaznické segmenty na trh je pro očekávaný přínos cestovního ruchu klíčové.
Zároveň musí být zaručena možnost účinného dohledu nad využíváním vložených prostředků kraje, právní forma OCR musí poskytnout možnost ucházet se o podporu programů evropských fondů. Po provedené ekonomické a právní analýze se jako nejvhodnější v tuto chvíli jeví forma příspěvkové organizace kraje. Výrazně redukováno by bylo stávající oddělení cestovního ruchu – personálně i šíří svých aktivit. Činnost OCR by mohl usměrňovat poradní orgán složený ze zástupců kraje, obcí a podnikatelů. Podnikatelské subjekty by zpočátku svůj vklad realizovaly formou sdružení finančních prostředků na konkrétní produkty. Zahájení činnosti je odhadováno na červen – červenec 2007.
Ivana Mahelová
vedoucí oddělení cestovního ruchu,
odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu
kraje Vysočina