Jak jsme vás již informovali v minulém čísle COT Businessu, konala se 14. 5. tohoto roku v pražském hotelu andel’s hotel Prague konference „Orchestr profesionálů: Hotel třetího tisíciletí“. Jejím organizátorem byl časopis Stavební fórum a oficiální záštitu nad ní převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Národní federace hotelů a restaurací ČR, Česká centrála cestovního ruchu a Správa českých center. Konference samotná se ovšem zdaleka netýkala jen hotelnictví.
Nabitý konferenční den zahájil u řečnického pultu pověřený ředitel odboru mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu MMR ČR Pavel Franěk. Komentoval neradostný pokles příjezdového cestovního ruchu a hlavní vinu přičetl bulvárním médiím. Konstatoval, že „seškrtaný rozpočet 150 milionů korun na kapitolu rozvoje cestovního ruchu je v dnešní době škrtů vlastně úspěch ministra Němce“ a že s touto částkou můžeme hospodařit jako ostatní vyspělé země. Na závěr nezapomněl připojit svůj oblíbený výrok „Dámy a pánové, po vstupu do EU nás čeká skvělá budoucnost!“
Ředitel ČCCR David Gladiš se ve svém příspěvku věnoval převážně známým 55 překážkám rozvoje cestovního ruchu a tomu, jak se je centrála snaží postupně odbourávat. U mikrofonu jej vystřídal ředitel Českého centra v Londýně Tomáš Zykán s neotřelým pohledem na českou „obchodní značku“, která je nenápaditá, a s informací o projektu CzechIdea, o němž jsme podrobněji psali v dubnovém čísle. Viceprezident NFHR ČR Klaus Pils navázal na Pavla Fraňka a prohlásil, že 3 miliardy USD, které ČR má z cestovního ruchu, ku 150 milionům Kč, jež na jeho rozvoj hodlá poskytnout, je ostudný nepoměr. Za šokující rovněž označil fakt, že cestovní ruch je pro vládu jen prioritou číslo 6.
Druhý blok konference patřil zahraničním účastníkům. Obchodní rada velvyslanectví Portugalska Pedro Patricio seznámil přítomné s turistickou nabídkou Madeiry. O problémech nemluvil, a tudíž žádné neřešil. Pozitivní byl přínos Andrea Sartoriho z KPMG Group z Maďarska. Ten srovnal slabiny maďarského a českého příjezdového CR a ukázal, že jsou podobné: 1. vysoká koncentrace turistů v Budapešti a na Balatonu (u nás v Praze), 2. vysoká koncentrace turistů z hlediska sezonnosti, 3. dominance přeshraniční turistiky, 4. slabý DCR (i když zrovna Maďaři by si mohli stěžovat!), 5. nízká kupní síla, 6. převaha krátkodobých pobytů. Představil Széczenyiho střednědobý rozvojový plán.
Při vystoupení Ninoslava Vidoviče ze slovinského Globtouru se vzhledem k jeho panslovanskému jazyku simultánní tlumočnice pořádně zapotily. Ve svém projevu pohovořil o práci slovinské a chorvatské centrály a v závěru se zmínil o tom, jakou chybu všichni děláme: Chorvati propagují jen moře, Slovinci pouze Julské Alpy a Češi toliko Prahu.
Třetí blok se stal doménou statistiky a samosprávy. O statistiku se postaral Tomáš Vaner ze společnosti Mag Consulting, který vychrlil čísla, jež jsme už slyšeli na konferenci v Olšance a mnozí i na klubovém dnu ACK ČR. Tlumočnice opět poléval pot, protože popoháněč (moderátor) bloku Jan Kasl každého 5 minut před limitem upozorňoval, že má končit. Vaner, místo aby ubral na rozsahu, přidal na rychlosti.
Ředitel Pražské informační služby Václav Novotný tento problém řešil tím, že každá z jeho téměř holých vět měla smysl, a proto nemusel pospíchat. Podle Novotného vypadá normální vývoj tak, že hodnoty oscilují kolem nějakého bodu a mírně stoupají. Z tohoto hlediska, pravil, zatím nezná rok v Praze, který by byl normální. Podle výběrového statistického šetření odjíždí z Prahy 80 % turistů spokojeno a Prahu dále doporučuje. Je tu ovšem zbývajících 20 %, kteří byli s něčím nespokojeni. Václav Novotný tvrdí, že tragédie není v tom, že některé služby jsou špatné, ale že si není kde stěžovat a žádat nápravu. Město se na zlepšeních může podílet jen do té míry, jaké má zákonné možnosti – např. předkládat návrhy zákonů do Parlamentu. Dalším problémem je špatná komunikace soukromého sektoru s městem, mimo jiné i proto, že CR je roztříštěný a není schopen jednotného postupu.
Na Václava Novotného přímo navázal architekt a bývalý primátor hlavního města Prahy Jan Kasl s tvrzením, že podpora cestovního ruchu v podstatě není v zájmu měst, protože z něho nic nemají, a že je výhodnější turisty vyhnat, než je nákladně přitahovat. Města totiž zařizují veřejné služby, které využívají i turisté. V té chvíli se pro změnu opotili přítomní hoteliéři, protože Kasl navrhl tento problém řešit hotelovou daní. Druhou část svého projevu věnoval Jan Kasl tomu, jak by se Praha měla každým rokem profilovat – festivaly, kulturními událostmi, rokem toho či onoho, aby měli turisté motivaci se do ní opět vracet.
S receptem, jak se vaří „hřebíková polívka“, přišel vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu magistrátu města Hradec Králové Alexandr Gregar. Informoval, že Hradec Králové se 100 000 obyvateli má příjmy z poplatků cca 2 miliony korun, je spíše průjezdním městem, ve kterém 95 % lidí, ubytovaných v hotelech, je obchodní klientela a které nemá (krom architektury „salonu republiky“) žádné výraznější turistické taháky. Přesto na podporu CR vydává 9 milionů korun, pořádá akce v mimoturistické sezoně, a dokonce vyvinulo vlastní produkt: 7 dní v Hradci Králové, procházkové trasy atd. Magistrát také zadává témata diplomových prací, zaměřená na možnosti rozvoje cestovního ruchu.
Předseda Svazu lázeňských měst a starosta Třeboně Jiří Houdek vyjádřil svou radost nad tím, že se vládě podařilo při podpoře lázeňské turistiky nalít peníze do něčeho, co funguje, a ne do černé díry. Zaujal informací, že město Třeboň zajišťuje 100 % lázeňských procedur v obou lázních, které vlastní (Bertiny a Aurora), ale že má pod palcem jen 50 % ubytování a zbylou polovinu nabídlo soukromníkům.
Po obědě se konference, tentokrát pod vedením Ivany Havlové z hotelu Paříž, věnovala otázkám marketingu a řízení. V úvodu řekla moderátorka, že hotely musí investovat do věcí, z nichž má host prospěch. Následně se mikrofonu chopila rektorka Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství Věra Seifertová, poukázala na změny podmínek na trhu, charakterizovala 21. století jako období neustálých změn a žádné stability, z čehož vyplývá nutnost výchovy velmi pružných a odolných kádrů, a za nejhorší problém průmyslu označila absenci investic do budoucnosti.
Poté následovalo nejdynamičtější vystoupení konference, jakási 2 men show, kterou předvedli generální ředitelé hotelů andel’s hotel Prague Roman Ray Straub a Novotel – Accor Hotels Martin Ykema. Nejprve na střídačku představili sebe, pak své hotely a následně řetězce, do kterých náleží. Po tomto úvodu pravili, že představí hlavní rysy tradičního a moderního managementu. Opět na střídačku pohovořili o hierarchii, o všestranných pracovnících namísto specialistů, o standardech, o týmové orientaci. Zmínili další moderní trendy – způsoby pobídek zaměstnanců, outsourcing služeb, zaměstnání na plný a částečný úvazek a řízení pomocí cílů. Zdůraznili, že k tomu, aby se věci hýbaly, je zapotřebí spolupracovat s ČCCR a s městem, být proaktivní, kreativní a inovativní. Namísto tradičních kritérií, jako je obsazenost hotelu, nastupuje orientace na průměrnou tržbu na pokoj, namísto propagace hotelu přichází propagace destinace, orientaci na určitý trh nahrazuje orientace multitržní, upouští se od orientace na cestovní kanceláře a agenty a pozornost se věnuje přímému prodeji a rezervacím přes internet. Ne že by to byly naprosto nové věci, ale způsob podání nedal přítomným ani vydechnout, natož myslet na něco jiného, nebo dokonce usnout.
Posledním přispěvatelem tohoto bloku byl František Hes z třeboňského hotelu Zlatá hvězda, který hovořil o způsobech naplňování kapacity hotelu, o spolupráci s cestovními kancelářemi a vyzvedl práci Štěpánka Netolického, stavitele Zlaté stoky. Toho kdyby nebylo, praskl by o povodních Rožmberk a Praha by plavala ještě více, než plavala.
Pátý blok ovládli zahraniční architekti. Ředitel Orco Property Group Silvano Pedretti se věnoval butikovým a design hotelům a novým technologiím v hotelových pokojích. Zhodnotil také současný vývoj hotelů v Praze, kde se uplatňuje jak historická, tak moderní architektura a adaptace. Známá architektka Eva Jiřičná z EJAL United Kingdom je sice českého původu, přednášela ale anglicky. Věnovala se vlastní návrhářské tvorbě hotelů, úloze barev v interiérech a podělila se s delegáty o pocity cestujícího architekta. Energický a temperamentní Rocco Magnoli ze společnosti Spatium Italy sklidil potlesk se svou kratkou italskou angličtinou, jen se objevil. Zaměřil se na vytváření vnitřní atmosféry hotelů ve stylu retro, luxusních grandhotelů a královských rezidencí. Řekl, že pozornost je nutno věnovat i okolí hotelů a poměrům velikostí (např. u dveří a oken). Zmínil se o úloze skla v interiérech a historizujících prvcích. Jako praktický příklad uvedl adaptaci původně průmyslových prostor v Praze na Malé Straně.
Craig Dobachie, profesor Humboldtovy univerzity v Berlíně, hovořil o butikových hotelech, o „lifestyle“ hotelech, které odrážejí osobní styl návrhářů nebo majitelů, a o tom, že nastává odklon od neosobních hotelů. Řekl, že host musí být uspokojen nejen všemi 5 smysly, ale také pocitem, že do toho hotelu patří.
Poslední, už poněkud únavná část konference, pojednávala o efektivním hotelovém provozu, lidských zdrojích a outsourcingu. Ředitel Becher’s Baru Grandhotelu Pupp Richard Lhoták zahájil svůj výstup ujištěním, že největším potenciálem firem jsou lidé. Spokojení zaměstnanci = spokojení hosté, proto je důležitější zájem pracovníků než zájem firmy. Lhoták zdůraznil význam vzdělávání a motivace zaměstnanců s tím, že demotivace vede ke stagnaci firmy. Motivacemi mohou být možnost seberealizace, jasné úkoly, perspektivy pozice, peněžní a nepeněžní odměny a také dobré vztahy.
F&B manažerka Novotelu – Accor Hotels Eva Pašková se věnovala zacházení se zaměstnanci ve stylu „Accor Spirit“. Trvala na tom, že na správná místa musí přijít správní lidé, kteří mají svoji odpovědnost a také svoje pravomoci. Popsala, jak její společnost dosahuje propojení mezi zaměstnanci, středním a top managementem pomocí setkávání na různých úrovních a při různých příležitostech a prostřednictvím teambuildingu. Svůj projev v plynulé angličtině uzavřela tím, že hlavním cílem je uspokojení zaměstnanců, hostů a akcionářů.
Doménou Front managera hotelu Holiday In Prague Jaroslava Vaculky byl outsourcing služeb. Konstatoval, že outsourcovat se dá téměř všechno, včetně recepce. Důležitý je ale výběr partnera, důsledná kontrola a to, aby nositelé standardů byli kmenoví zaměstnanci. Dimitris Kavakas z University of NY Prague objasnil rozdíl mezi profesionálním vzděláváním (teorie) a tréninkem (praxe). Teprve spojení obou tvoří kvalifikaci, vedoucí ke kariéře. Českým číšníkům chybí trénink, neusmívají se a člověk si při vstupu do hospody připadá jako kriminálník. Posledním panelistou byl Marek Nevrklo ze společnosti Genea 2000 Praha. Ta poskytuje ekonomické a účetní poradenství a provozuje několik hotelů. Pan Nevrklo se zařadil k těm, kteří chápali konferenci jako příležitost prezentovat svou firmu. Na ní je zajímavá ta věc, že se snaží účetnictví v jednotlivých hotelech snížit na naprosté minimum a k většině operací dochází v centrále.
Konferenci se dalo vytknout pár věcí – tendence ke skluzům a to, že se nikdo nepokusil udělat nějaké shrnutí. Obě chybky jsou však obecným jevem u mnoha konferencí.
Dean Valášek