Okénko Českého statistického úřadu – Vývoj ubytovacích kapacit a návštěvnosti v letech 2000 – 2008 z regionálního pohledu

Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která mají minimálně pět pokojů nebo deset lůžek. Patří sem hotely, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení. Mezi ostatní ubytovací zařízení patří například rekreační zařízení podniků, školicí střediska, kulturněhistorické objekty, lázeňská zařízení a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují lůžkovou kapacitu pro cestovní ruch.

Počet hromadných ubytovacích zařízení v ČR se v letech 2000 – 2008 zvýšil o 236 zařízení, tj. o 3,2 %. Nejvíce ubytovacích zařízení přibylo v Praze (154, tj. o 30,7 %), a v Plzeňském kraji (89, tj. o 21,6 %). V šesti krajích se počet hromadných ubytovacích zařízení snížil, z toho nejvíce v krajích Středočeském, Libereckém a Královéhradeckém. Podíváme-li se na počet hromadných ubytovacích zařízení ke konci roku 2008, pak nejvíce jich je v kraji Jihočeském (984, tj. 12,8 % z celkového počtu). Dále následují, i přes pokles v daném období, kraje Královéhradecký (941, tj. 12,2 %) a Liberecký (890, tj. 11,6 %). Nejméně ubytovacích zařízení mají kraje Pardubický (338, tj. 4,4 %) a Vysočina (348, tj. 4,5 %). Při srovnání s rokem 2007 ubylo celkem 140 hromadných ubytovacích zařízení, počet pokojů i lůžek se ale zvýšil. Souviselo to s tím, že nejvíc ubyly penziony (80), které mají nízkou ubytovací kapacitu, a přibyly pěti- (2) a čtyřhvězdičkové (40) hotely. Z regionálního pohledu byl meziročně nejvyšší úbytek ubytovacích zařízení v kraji Jihočeském (o 38), naopak nejvíce jich přibylo v Jihomoravském kraji (o 16).

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení měřená počty pokojů a lůžek se v období let 2000 – 2008 zvýšila o více než 6 %. Svědčí to o kvalitativním vývoji, kdy se již oproti začátku devadesátých let nezvyšuje především počet zařízení, ale spíše jejich kapacita. Nejvíce, téměř 15 tisíc lůžek, přibylo ve sledovaném období v Praze, nejdynamičtěji ale rostla kapacita v kraji Plzeňském (sice jen asi o 6 tisíc lůžek, což ale znamenalo přírůstek téměř o 29 %). Oproti výše zmíněnému regionálnímu vývoji ubytovacích zařízení se počet lůžek snížil jen ve čtyřech krajích. Nejvíce pokojů i lůžek měla k dispozici koncem roku 2008 Praha, dále následovaly kraje Jihočeský a Královéhradecký. Naopak nejméně lůžek pro cestovní ruch bylo v krajích Vysočina, Pardubickém a Ústeckém, viz Tabulku 1.

Tabulka 1 – Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle krajů

Sledované období let 2000 – 2008 je charakterizováno velkým zájmem hostů o ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2008 se v ČR ubytovalo o 18,2 % více hostů než v roce 2000. Ještě výraznější růst měli zahraniční hosté, o 39,3 %. Tato skutečnost se odrazila v podílech zahraničních návštěvníků na celkovém počtu hostů, který v roce 2000 byl 43,9 %, v roce 2008 již 51,8 %. Podíváme-li se na vývoj návštěvnosti za stejné období v krajích, lze ho hodnotit jako různorodý. Zatímco v některých krajích počet ubytovaných hostů výrazně vzrostl – v Praze (o 75,1 %), v Jihomoravském kraji (o 31,4 %) a v Karlovarském (o 23,5 %), jsou na druhé straně kraje, ve kterých došlo k poklesu. Největší pokles byl vykázán v krajích Středočeském (o 31,1 %) a Libereckém (o 16,5 %). Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení zahraničními turisty se z regionálního pohledu vyvíjela obdobně jako celková návštěvnost. Pouze ve Středočeském kraji byl propad ještě mnohem vyšší (57,1 %), zahraniční hosté zřejmě dávají přednost ubytování v blízké Praze, kde výrazně přibyly ubytovací kapacity.

Nejvyšší podíl zahraničních návštěvníků na celkovém počtu hostů měla v roce 2008 samozřejmě nejvíce navštěvovaná Praha (88,3 %), následovaly Karlovarský (69,9 %) a Jihomoravský kraj (38,1 %). Nejnižší podíl zahraničních hostů měla Vysočina (13,8 %), Zlínský (14,7 %) a Pardubický kraj (16,3 %). Podíváme-li se na vývoj tohoto ukazatele, pak proti roku 2000 je významný rozdíl pouze v kraji Středočeském, kde – jak již bylo výše uvedeno – došlo k výraznému snížení příjezdů zahraničních hostů. Ve srovnání s rokem 2007 nenastaly v roce 2008 významné rozdíly – k určitému snížení podílu zahraničních návštěvníků došlo zejména v kraji Ústeckém, naopak mírný nárůst zaznamenaly moravské kraje.

Tabulka 2 – Zahraniční hosté v krajích ČR

Ve struktuře zahraničních návštěvníků ČR se ve sledovaném období změnilo pořadí nejčastěji přijíždějících národností. Hosty z Polska, přestože jich proti roku 2000 přijelo o 13,1 % více, a Nizozemska, jejichž počet naopak výrazně klesl, předstihli turisté ze Spojeného království, kterých přijelo dvakrát více, a z Ruska, u nichž počet příjezdů vzrostl dokonce čtyřikrát. V regionálním rozložení se ale Rusové prosadili do první trojky pouze v Karlovarském kraji. Počet Slováků přijíždějících do ČR byl dvojnásobný, což se v krajích Středočeském, Pardubickém, Jihomoravském a Olomouckém promítlo i do pořadí na prvních třech místech. V kraji Středočeském ještě navíc nahradili turisty z Nizozemska hosté z Polska. Ve většině krajů však k významnějším změnám struktury národností turistů nedošlo.

Více statistických informací nejen o cestovním ruchu najdete na www.czso.cz