Okénko Českého statistického úřadu – Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2009

Od roku 2002, kdy Českou republiku postihly povodně, nezažil cestovní ruch měřený návštěvností v hromadných ubytovacích zařízeních takový pokles jako v roce 2009. Meziroční úbytek turistů, kteří se zde ubytovali, byl sice nižší než v roce 2002, ale pokles počtu přenocování tento katastrofický rok ještě překonal. Snížení se týkalo jak domácích, tak zahraničních hostů, ti ale měli na konečném výsledku větší podíl.

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení měřená počtem ubytovaných hostů se v roce 2009 oproti roku 2008 snížila o 5,7 %. Výrazněji než celkový počet turistů klesl počet zahraničních hostů (o 8,5 %), domácích pouze o 2,6 %. To se odrazilo v podílu zahraničních návštěvníků na celkovém počtu hostů, který v roce 2009 dosáhl 50,2 % a rázem se propadl zhruba na úroveň roku 2004. Pro ekonomiku důležitější ukazatel, počet přenocování, dopadl v meziročním srovnání ještě hůře, protože v roce 2009 pokračoval dlouhodobý trend zkracování pobytu v hromadných ubytovacích zařízeních. Oproti roku 2008 se celkový počet přenocování snížil o 2,3 milionu, tj. o 6,0 %. Téměř celý úbytek připadl na zahraniční turisty (pokles o 2,1 milionu, tj. o 10,5 %). Naopak domácí hosté zmírnili pokles přenocování v porovnání s počtem hostů jen na 1,3 %, což bylo způsobeno prodloužením jejich průměrné doby pobytu v hromadných ubytovacích zařízeních. Oproti roku 2008 tak zvýšili svůj podíl na celkovém počtu přenocování o 2,5 procentního bodu na 51,6 %. K výše uvedenému vývoji příjezdového cestovního ruchu přispěla bezesporu trvající ekonomická krize, paradoxně tentýž důvod se v domácím cestovním ruchu projevil mírně příznivěji. Ti rezidenti, kterým finanční prostředky dovolily se rekreovat mimo vlastní domovy, vyráželi méně do zahraničí a nechali se nalákat na příznivější ceny kvalitních ubytovacích zařízení v tuzemsku. K nižšímu poklesu jejich návštěvnosti přispělo v roce 2009 i poměrně příznivé počasí jak v zimní, tak i letní sezoně. V 1. čtvrtletí se počty domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízeních zvýšily o 1,0 %, ve 3. čtvrtletí dokonce o 3,0 % a obdobně tomu bylo i v počtu přenocování (růst o 2,3 %, resp. o 2,9 %). Mimo sezonu však jejich počty klesaly ještě více než počty hostů a přenocování cizinců. U nich byl vývoj v roce 2009 poněkud odlišný. Od 1. čtvrtletí, kdy zaznamenal počet zahraničních hostů i jejich přenocování výrazný pokles (o 17,1 %, resp. 18,6 %), se tento propad postupně zmírňoval až na 3,5 %, resp. 6,9 % ve 4. čtvrtletí. Nejvíce se snížily počty hostů a přenocování v nižších kategoriích ubytovacích zařízení (s výjimkou kempů, kterým přálo letní počasí). Naopak dokonce růst počtu hostů o 3,3 % a počtu přenocování o 1,9 % zaznamenaly čtyřhvězdičkové hotely. Jak již bylo uvedeno výše, lépe situovaní hosté rádi využívali akčních cen v hotelech vyšších kategorií, ti hůře situovaní nepřijeli ani do levných ubytovacích zařízení. Počet domácích hostů ve čtyřhvězdičkových hotelech se v roce 2009 oproti roku 2008 zvýšil o 7,4 %. Trend převahy tuzemských hostů nad zahraničními se projevil i v  rozložení návštěvnosti do krajů. Jestliže v roce 2008 se zvýšil počet přenocování pouze v kraji Karlovarském, a to jen díky zahraniční klientele, tak v roce 2009 přenocovalo více hostů pouze v kraji Libereckém, přičemž k tomu přispěli výhradně domácí turisté. Mohlo by se zdát, že k pěkným výsledkům roku 2009 přispělo Libereckému kraji mistrovství světa v lyžování, ale kupodivu největších meziročních nárůstů bylo dosaženo v letní, nikoli v zimní sezoně. Vyšší počet přenocování rezidentů zaznamenaly ještě kraje Moravskoslezský, Královéhradecký, Karlovarský a Plzeňský, počet přenocování nerezidentů klesl ve všech krajích, nejvíce (o čtvrtinu) v kraji Ústeckém.

Ve struktuře zahraničních turistů podle země původu nenastaly v roce 2009 ve srovnání s předchozím rokem mezi deseti nejvýznamnějšími destinacemi žádné výrazné změny, zejména ne v  počtu přenocování. Nejvíc pobytových dnů připadlo jako vždy na turisty z Německa a Ruska, přestože meziročně měli Rusové třetí nejvyšší relativní výpadek v počtu přenocování z této desítky (pokles o 21,1 %). Již od roku 2005 trvá pokles zájmu o Českou republiku ze strany Britů, u kterých jsme zaznamenali největší propad počtu přenocování (o 22,6 %). Nicméně v žebříku TOP 10 nejvýznamnějších zemí si pohoršili jen o jedno místo a skončili s téměř jedním milionem přenocování na místě čtvrtém. Přestože relativní úbytek přenocování Němců patřil k méně výrazným, absolutně byl hned po Rusech druhý nejvyšší (pokles u Rusů asi o 445 tisíc, u Němců téměř o 413 tisíc). Z TOP 10 s nejvyšším počtem přenocování nevypadla oproti roku 2008 žádná země, pouze si některé vyměnily postavení v žebříčku. Největší změna připadla na Nizozemce, kteří sestoupili z pátého místa na sedmé, ostatní změny probíhaly vždy jen o jednu příčku. V žebříčku 10 zemí s nejvyšším počtem turistů, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních ČR, také žádná země neubyla, ale změny o dvě místa se týkaly již čtyř zemí. Itálie si vyměnila s Ruskem pátou příčku za třetí a Francie se Španělskem desátou za osmou. Stejně jako v počtu přenocování klesl relativně nejvíce i počet turistů z Velké Británie (o 22,7 %) a tentokrát s tím byl spojen i  absolutně nejvyšší pokles (téměř o 100 tisíc osob). U žádné z deseti nejvýznamnějších zemí jsme nezaznamenali nárůst počtu turistů, nejmenší pokles měli Slováci, jen o 1,4 %.

Zajímavé je hodnocení vývoje návštěvnosti (počtu přenocování) za posledních deset let ve skupině TOP 10. V roce 2009 se ve srovnání s rokem 2000 snížila návštěvnost pouze u Nizozemců, Němců a Poláků, přírůstek počtu přenocování turistů z ostatních zemí však tento výpadek vynahradil. Například jen Rusové zde strávili zhruba o stejný počet nocí více, kolik ubylo přenocování Němců. Rok 2009 byl v této souvislosti historicky nejhorší jen pro německou a nizozemskou klientelu, pro Američany to byl rok 2002, pro Poláky rok 2004 a pro ostatní země počáteční rok hodnoceného období, tedy rok 2000. Naopak nejvíce přenocování realizovali u nás Němci a Poláci v roce 2001, Britové a Francouzi v roce 2004, Nizozemci v roce 2005, Američané v roce 2006, Italové, Slováci a Španělé v roce 2007, Rusové v roce 2008.

Pro ubytovací zařízení je významným ukazatelem využití pokojů. Z dostupných dat má ČSÚ k dispozici pouze výpočet založený na počtu přenocování v disponibilním počtu pokojů za dané období, a to za hotely a penziony. V roce 2009 kleslo průměrné využití pokojů ve srovnání s rokem 2008 o 2,8 procentního bodu na 39,6 %. Klesající trend využití pokojů je dlouhodobá záležitost. Kromě snižování počtu přenocování k ní přispívá i zvyšující se pokojová kapacita hotelů, jak jsme o tom psali v minulém čísle tohoto časopisu. Nejvyšší pokles využití postihl pětihvězdičkové hotely (o 8,7 procentního bodu), ale ušetřeny nezůstaly ani čtyřhvězdičkové hotely (pokles o 4,9 p. b.), přestože, jak již bylo uvedeno výše, se v této kategorii počet přenocování zvýšil. Znamená to jediné, a to že růst kapacity čtyřhvězdičkových hotelů byl vyšší než přírůstek počtu přenocování v nich.

Více statistických informací nejen o cestovním ruchu najdete na www.czso.cz