Okénko Českého statistického úřadu: Modul zaměstnanosti cestovního ruchu (pokračování)

V cestovním ruchu dosáhl v roce 2006 podíl zaměstnaných žen 52 %, což bylo o 10 procentních bodů více než v národním hospodářství celkem. Toto odvětví lze charakterizovat jako poměrně „mladé“, neboť 43 % zaměstnaných osob bylo ve věku do 35 let. Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání dominovali středoškoláci (86 %). Podíl sebezaměstnaných osob byl vyšší než v ekonomice celkem (25 % oproti 18 %), většina osob byla zaměstnána na plný úvazek a dobu neurčitou. Celkově bylo v odvětvích cestovního ruchu zaměstnáno přes sedm tisíc nerezidentů.

Úvod

V minulém čísle jsme přinesli základní informace o „Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu České republiky 2003 – 2006“, který ČSÚ zveřejnil v dubnu 2008. Z tabulek tvořících Modul lze získat informace nejen o zaměstnanosti v cestovním ruchu podle počtu osob, resp. pracovních míst, ale také o jejich rozdělení podle různých socio-ekonomických a demografických charakteristik, a to jak v absolutních hodnotách, tak i ve vztahu k ekonomice celkem, popřípadě ve srovnání se zahraničím, neboť Modul byl koncipován v souladu s metodickými doporučeními OECD a Eurostatu.

Struktura podle pohlaví a věku

Pro odvětví cestovního ruchu je typická vyšší zaměstnanost žen než v národním hospodářství jako celku. V roce 2006 tvořily ženy 52 % všech zaměstnaných osob v cestovním ruchu, přičemž jejich podíl na zaměstnanosti v ekonomice celkem byl téměř o 10 p. b. nižší. Nejvyšší podíl žen byl zaměstnán v souvisejících odvětvích cestovního ruchu (67 %), z charakteristických odvětví se uplatňovaly více než muži zejména v kultuře, v cestovních kancelářích a agenturách nebo v ubytovacích službách. Naopak mezi výrazně „mužská“ odvětví patřila osobní silniční (89 %) a lodní doprava (88 %) a rovněž osobní železniční doprava (80 %).

Podle věkových skupin lze cestovní ruch považovat za relativně „mladé“ odvětví, tedy za odvětví, v němž je větší podíl mladých lidí, než je tomu v národním hospodářství. V celé ekonomice tvořily v roce 2006 zaměstnané osoby do 35 let necelých 36 %, v cestovním ruchu představovala tato věková skupina 43 % všech pracovníků. Rozdíl byl i v trendu. Od roku 2003 se podíl mladých lidí v ekonomice celkem snížil, v cestovním ruchu se naopak zvýšil. Z hlediska odvětví převládali mladší pracovníci ve stravovacích a pohostinských službách (55 %) či ve sportovních a rekreačních službách (53 %). Naopak starší pracovníci nad 45 let tvořili většinu v osobní železniční dopravě a v kultuře.

Vzdělanostní struktura

V cestovním ruchu dominovali ve sledovaném období lidé se středoškolským vzděláním, přičemž jejich podíl v roce 2006 dosáhl 86 %. Vysokoškoláci se na zaměstnanosti v tomto odvětví podíleli 9 %, zatímco v národním hospodářství celkem jich pracovalo se stejným vzděláním 16 %. Pozitivní bylo nicméně zjištění, že se podíl vysokoškoláků od roku 2003 zvýšil o 1,1 p. b. Z hlediska odvětví nejvíce vysokoškoláků pracovalo v cestovních kancelářích a agenturách (cca třetina osob v roce 2006), vyšší než průměrná koncentrace vysokoškolsky vzdělaných lidí byla také v kulturních službách nebo v osobní letecké dopravě. Naopak nejvíce osob se základním vzděláním pracovalo v osobní železniční dopravě.

Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v cestovním ruchu
a národním hospodářství v ČR v roce 2006 *

* Roční průměr počtu zaměstnaných osob v hlavním zaměstnání; předběžná data

1) Vyjadřuje počet pracujících majitelů firmy a spolupracujících členů domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním

Zdroj: ČSÚ

Postavení v zaměstnání a pracovní úvazky

Podle statutu v zaměstnání je patrné, že se v cestovním ruchu koncentruje větší podíl sebezaměstnaných osob, než je tomu v národním hospodářství jako celku. Zatímco v ekonomice celkem tvořili sebezaměstnaní v roce 2006 jen 18 % všech zaměstnaných osob, v cestovním ruchu dosáhl tento podíl 25 %. Ještě výraznější rozdíly se vyskytovaly mezi jednotlivými charakteristickými odvětvími cestovního ruchu. Největší podíly sebezaměstnaných osob byly zejména ve službách cestovních kanceláří a cestovních agentur (44 % v roce 2006) a ve stravovacích službách (31 %). Naopak téměř všichni pracovníci v osobní železniční nebo letecké dopravě byli zaměstnanci. Podle metodického vymezení se sebezaměstnanými osobami rozumí pracující majitelé firem včetně spolupracujících členů domácností, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním (viz Graf).

Zaměstnanost v odvětvích cestovního ruchu podle postavení v zaměstnání v roce 2006

Z hlediska pracovního úvazku lze konstatovat, že více než devět desetin osob v cestovním ruchu bylo zaměstnáno na plný úvazek, nicméně podíl zkrácených úvazků vzrostl z 6,0 % v roce 2003 na 6,6 % v roce 2006. V ekonomice celkem tentýž podíl po celé sledované období prakticky stagnoval na 5,0 %. Mnohem větší podíl osob pracujících na zkrácené úvazky se vyskytoval v kultuře (16 %), ve sportovních a rekreačních službách (13 %) a v cestovních kancelářích a agenturách (11 %). Z Modulu zaměstnanosti rovněž vyplývá, že většina všech úvazků byla na neurčitou dobu (91 %), ačkoli například ve sportovních nebo ubytovacích službách byli lidé častěji oproti průměru přijímáni také na dobu určitou (například jen na několik měsíců v letní či zimní turistické sezoně).

Státní příslušnost

Modul zaměstnanosti cestovního ruchu zahrnuje i tabulku o podílu nerezidentů na celkové zaměstnanosti. Tento podíl činil v cestovním ruchu v roce 2006 asi 3 % (v celé ekonomice 4 %), celkově bylo v odvětvích CR zaměstnáno přes sedm tisíc nerezidentů. Významnější zastoupení měli nerezidenti v činnostech cestovních kanceláří, agentur, v rezervačních, průvodcovských činnostech apod., kde tvořili téměř 7 % všech zaměstnaných osob (viz Tab.).

Podrobná data najdete na následujících odkazech:
www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/modul_zamestnanosti
_cestovniho_ruchu
www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky_satelitniho_uctu
_cestovniho_ruchu