Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil v březnu 2012 na svých internetových stránkách výsledky „Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu" za referenční rok 2010. Obsahem aktualizovaných tabulek jsou údaje o ekonomickém významu a postavení cestovního ruchu v národním hospodářství z hlediska zaměstnanosti.
Hlavní zjištění o zaměstnanosti v cestovním ruchu
(význam pro ekonomiku ČR)
V roce 2010 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 235,6 tisíce osob. Potvrdil se tak bohužel negativní trend spojený s ekonomickým útlumem v sektoru, neboť zaměstnanost se v něm meziročně snížila o 1,6 % (3,9 tis. osob). Cestovní ruch tak snižováním počtu pracujících osob a redukcí vstupních nákladů reagoval na zostření konkurenčního prostředí i nižší poptávku po klíčových činnostech a službách.
Tabulka – Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v cestovním ruchu
v ČR v letech 2003–2010*
| |
2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 20083) | 20094) | 20104) | 2010/ 20095) |
| Počet zaměstnaných osob v CR | 237 753 | 236 649 | 236 682 | 235 935 | 236 024 | 241 236 | 239 499 | 235 569 | 98,4 |
| v tom: sebezaměstnaní1) | 54 711 | 56 551 | 53 884 | 50 853 | 51 348 | 51 635 | 51 155 | 47 665 | 93,2 |
| zaměstnanci | 183 042 | 180 098 | 182 798 | 185 082 | 184 676 | 189 601 | 188 344 | 187 903 | 99,8 |
| Podíl CR na celkové zaměstnanosti Zaměstnané osoby (v %) | 4,8 | 4,8 | 4,7 | 4,6 | 4,5 | 4,6 | 4,6 | 4,7 | +0,1 p. b. |
| Počet pracovních míst v CR2) | 233 507 | 232 870 | 233 704 | 231 476 | 233 481 | 236 376 | 236 588 | 232 073 | 98,1 |
| v tom: sebezaměstnaní1) |
54 040 | 55 904 | 53 648 | 50 625 | 52 542 | 51 015 | 52 411 | 49 685 | 94,8 |
| zaměstnanci | 179 467 | 176 966 | 180 055 | 180 851 | 180 939 | 185 360 | 184 177 | 182 388 | 99,0 |
| Podíl CR na celkové zaměstnanosti Pracovní místa (v %) |
4,7 | 4,7 | 4,7 | 4,6 | 4,5 | 4,5 | 4,6 | 4,6 | 0,0 p. b. |
1) Vyjadřuje počet pracujících majitelů firmy a spolupracujících členů domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním,
2) Počet pracovních míst přepočtený na plný úvazek, 3) Semidefinitivní data, 4) Předběžná data, 5) Index změny v procentech
*) Roční průměr počtu zaměstnaných osob v hlavním zaměstnání
Z hlediska struktury připadalo 79,8 % z celkového počtu na zaměstnance a zbylá 1/5 jsou osoby tzv. sebezaměstnané. Jedná se o pracující majitele firem a zároveň spolupracující členy domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním. V roce 2010 se tak osoby pracující v sektoru cestovního ruchu podílely na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství 4,7 %, přičemž byl patrný rozdíl v podílech dle statusu v zaměstnání. V případě zaměstnanců činil podíl 4,5 % a v případě sebezaměstnaných osob 5,2 % (jedná se vždy o podíl na celkové zaměstnanosti v příslušné kategorii).
Kromě stanovení počtu zaměstnaných osob přináší Modul zaměstnanosti cestovního ruchu zároveň informaci o počtu pracovních míst v cestovním ruchu. Tento údaj zahrnuje i druhá a další zaměstnání a zároveň je přepočítán na ekvivalent plné pracovní doby (plný úvazek). V roce 2010 disponoval cestovní ruch 232,1 tisíce pracovních míst. Z tohoto počtu bylo 182,4 tisíce pracovních míst zaměstnanců a 49,7 tisíce sebezaměstnaných osob. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti z hlediska pracovních míst se meziročně nezměnil a činil 4,6 %. V absolutním vyjádření se nicméně počet pracovních míst oproti roku 2009 snížil o 4,5 tisíce, což bylo dokonce více než v případě zaměstnaných osob.
Zajímavé jsou údaje o ekonomické výkonnosti cestovního ruchu. Cestovní ruch patří k odvětvím s nižší produktivitou práce, neboť jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty v tuzemské ekonomice činil dle výsledků satelitního účtu cestovního ruchu ve stejném období 2,6 % (podíl na tvorbě HDP 2,7 %). Na jednoho pracovníka připadlo v roce 2010 v cestovním ruchu pouze 371 tisíc Kč hrubé přidané hodnoty, zatímco průměrný pracovník v rámci celé ekonomiky vyprodukoval přidanou hodnotu ve výši 674 tisíc Kč (tedy přibližně o 4/5 více). Osoby zaměstnané v cestovním ruchu přitom odpracovaly v roce 2010 v průměru 1 770 pracovních hodin, což bylo o 1,5 % méně než činil průměr v národním hospodářství. Zjištěné skutečnosti podporují fakt, že většina služeb a činností spojených s cestovním ruchem jsou náročnější na množství pracovní síly, nicméně nevyžadují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. To je důvodem nižší produktivity práce, než je průměr České republiky.
Struktura zaměstnanosti podle odvětví
v období krize 2008–2010
Při pohledu na odvětvovou strukturu pracovalo v roce 2010 nejvíce lidí (73 %) v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Jednalo se především o služby ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních našlo díky cestovnímu ruchu uplatnění 71 tisíc osob a v ubytovacích službách 38 tisíc; v cestovních kancelářích a agenturách zaměstnanost dosáhla téměř 15 tisíc osob. Ve srovnání s předkrizovým rokem 2008 nejvíce lidí ubylo v osobní letecké dopravě (o 28 % osob méně), v ubytovacích službách (o 13 % méně) a kultuře (o 12 % méně).
Graf – Počet zaměstnaných osob a pracovních míst v cestovním ruchu a podíl na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR
Kromě charakteristických odvětví byli lidé zaměstnáni také v odvětvích souvisejících s cestovním ruchem (přes 60 tisíc, např. výroba map, suvenýrů nebo upomínkových předmětů, obchodní činnosti, spoje a telekomunikace, činnosti v oblasti nemovitostí), případně v odvětvích nespecifických pro cestovní ruch (přes 3 tisíce). V průběhu ekonomického útlumu se podíl odvětví souvisejících s cestovním ruchem na celkové zaměstnanosti v odvětví zvýšil z 24,9 % na 25,6 %, naopak se snižoval podíl v činnostech charakteristických pro cestovní ruch (o 0,7 p. b. oproti roku 2008).
Podrobné informace a výsledky najdete na www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/modul_zamestnanosti_cestovniho_ruchu