Na konci prosince tomu bude půl roku, co do pozice prezidenta letecké společnosti Travel Service (TVS) nastoupil Ing. Miroslav Kůla. Této skutečnosti jsme využili pro malou bilanci, co se ve firmě v uplynulých šesti měsících povedlo, kde má rezervy a jaké plány má před sebou v příštím roce. Nejprve nás zajímalo, jak hodnotí Ing. Kůla svoje vlastní působení v čele největších českých soukromých aerolinek. Plní se jeho ambice přispět při zachování dynamiky firmy ke zkvalitnění jejích služeb a zvýšení spolehlivosti?
Na nabídku akcionářů TVS, abych se ujal vedení firmy, jsem kývl ze dvou důvodů. Jednak jsem se chtěl vrátit do leteckého businessu, v kterém jsem strávil celý svůj profesní život a „něco málo“ jsem o něm věděl. Hlavně mě ale lákala možnost být u zrodu něčeho nového, tedy značky Smart Wings (SW). Ta sice vznikla ještě před mým příchodem, nicméně nabízela se možnost do značné míry ovlivňovat SW v počáteční fázi. To je lákadlo pro každého manažera. V tomto směru se má očekávání naplnila, protože SW roste.
Pokud jde o kvalitu, nastoupil jsem do rozjetého vlaku a třeba letový řád pro letní sezonu jsem již nemohl ovlivnit, do značné míry daný byl již i letový řád pro tuto zimní sezonu. Teprve v letovém řádu na příští léto se mohou projevit mé zásahy.
Ohlédnu-li se ale za těmi šesti měsíci, cítím spokojenost. Mimo jiné i proto, že se již tak velmi kvalitní kolektiv zaměstnanců TVS rozrostl o několik dalších zkušených lidí, kteří budou firmě ku prospěchu při dalším rozvoji.
Kam onen rozvoj směřuje? Co nového chystáte pro příští rok?
Soustředit se chceme zejména na aktivity SW, neboť budoucnost TVS tkví v rozvoji pravidelné dopravy. Nechci tím říct, že charterový business bude stagnovat, ale nebude se již rozvíjet tak dynamicky. Období nejbouřlivějšího rozvoje má v České republice již za sebou. TVS má v současné době cca 65 % trhu a prostor pro další rozvoj již není tak velký.
Do charterů se ale chystá výrazněji „obout“ váš hlavní konkurent. Netají se úmyslem získat na charterovém trhu většinový podíl. Vnímáte to jako hrozbu?
Já bych v tom tak velké nebezpečí neviděl. Jelikož mám nyní zkušenost z obou stran, dobře vím, že není úplně jednoduché implikovat charterový business, který musí být velmi flexibilní, na konzervativnější pravidelný provoz. A navíc si myslím, že TVS má a bude mít velmi zajímavou nabídku pro cestovní kanceláře. Nezapomeňte, že TVS si vybudoval s velkým předstihem silnou pozici v Evropě. Vidím velkou prozíravost majitelů ve zřízení dceřiných firem v Maďarsku a ve Španělsku, díky čemuž má firma renomé a zázemí v celé Evropě. Pro TVS tak není trhem pouze Česká republika, ale celá Evropa. Proto nás třeba nedávný odchod jednoho, byť významného klienta, nemůže ohrozit. Krom toho si nejsem jist, jestli se tento klient dočká u konkurence stejně flexibilního přístupu, jaký měl u nás.
Dobře, vraťme se zpět ke Smart Wings. Jakou budoucnost jste pro tuto značku připravili?
Výsledky SW nám říkají, že tento projekt je dobře postavený a připravený na další rozvoj. V současné době máme dvě letadla a osm destinací – Paříž, Madrid, Amsterdam, Kodaň a Curych, k nimž postupně přibyly Řím a Dublin, od 1. listopadu pak i Londýn, letiště Gatwick. Příští rok počítáme s pořízením dalších letadel typu Boeing 737-500 v konfiguraci pro 132 cestujících, které se pro účely SW ukazují jako ideální řešení. A mapa destinací by se měla rozrůst o dalších cca 8 destinací. Nebudu je zatím jmenovat, spíše se zmíním o novém a určitě zajímavém přístupu. Došli jsme k závěru, že nastává čas otevřít linky do klasických turistických destinací, dosud obsluhovaných pouze charterově. Může to být třeba Palma de Mallorca, Larnaca a podobné cíle. Jsme totiž přesvědčeni, že stále roste počet lidí, kteří se nechtějí vázat na cestovní kancelář. Zejména mladí lidé nemívají v zahraničí problém se domluvit a jsou schopni si třeba na internetu najít vše potřebné. Mimochodem – SW nabízí na svých stránkách také on-line rezervace ubytování či pronájmy aut v cílových destinacích.
Zároveň to ale dává příležitost menším cestovkám, které si nemohly dovolit koupit kapacitu celého letadla. Ty si budou moci koupit blok dvaceti či třiceti sedaček a svým zákazníkům nabídnout komplexní službu. Proto si myslím, že tímto způsobem obohatíme nabídku pro cestovní ruch.
Zaslechli jsme něco o Dubaji.
Ano, Dubaj je linka, o které velmi intenzivně uvažujeme, ale zatím jsme se nerozhodli, kdy provoz na ní zahájíme. Mimo jiné i s ohledem na kapacitu letadel. My se totiž občas stáváme obětí vlastního úspěchu, když nemíváme dostatečnou volnou kapacitu, kterou bychom vyšli vstříc poptávce. Do Dubaje bychom museli v každém případě nasazovat Boeingy 737-800 z naší charterové flotily.
Na jaře TVS zveřejnil záměr pořídit na podzim velkokapacitní dálkový letoun, konkrétně Boeing 767. Zatím se ale v Praze neobjevil. Proč?
Tento projekt byl odložen. Nechceme se honit za mnoha cíli současně. Chceme-li dynamicky rozvíjet Smart Wings a stabilizovat charterový business, musíme projekt dálkové dopravy ponechat zatím stranou, respektive na úrovni, v jaké je dnes, kdy létáme směrem na východ do Bangkoku, opačným směrem pak do Brazílie. To jsou sice dálkové lety, ovšem ne lety s dálkovými letouny. Problém je v tom, že jakmile vložíte do firmy další kategorii letadel, přináší vám to zvýšené náklady na údržbu, výcvik posádek apod. Navíc pokud si pořídíte pouze jedno letadlo dané kategorie, nemáte je v případě potřeby čím zálohovat. Nemůžeme si dovolit mít někde v polích záložní stroj. A to nemluvím o tom, že plně vytížit stroj o kapacitě 250 míst, byť by létal do atraktivní destinace, není zcela jednoduché.
Ono to má i druhý aspekt. Abyste dostali zákazníka do cílové destinace, nemusíte nutně použít vlastní letadlo. K tomu vede i cesta code-sharové či jiné spolupráce s jinými leteckými společnostmi.
V červenci se hovořilo mimo jiné o tom, že by měla firma pod vaším vedením vstoupit do některé z nově vznikajících aliancí nízkonákladových dopravců. Jaká je momentální situace v této oblasti?
Asi před měsícem jsem byl v Londýně na konferenci low-cost dopravců, kde jsem navázal či obnovil kontakty s manažery těchto společností. Žádná konkrétní aliance se ovšem zatím nerodí. Vše funguje na bázi bilaterální spolupráce. Názory jednotlivých dopravců na alianční partnerství se totiž dost liší. Velké společnosti jako Easy Jet či Ryanair jsou proti, menší se naopak této myšlence nebrání. Již jsem říkal, že hledáme formy spolupráce s ostatními dopravci, které by rozšířily možnosti pro naše cestující. Ať už jde o interlinové, code-sharové či jiné dohody.
Když už jste zmínil Ryanair, musím se zeptat na Váš názor na jejich nedávné prohlášení o tom, že by mohli v budoucnu nabízet letenky zdarma. Je něco takového reálné? Kam vůbec low-cost business směřuje?
Toto je trochu extrém a nemyslím, že tudy vede cesta. A pokud vím, jde zatím jen o myšlenku. Nicméně pravděpodobně si k její realizaci Ryanair staví mosty tím, že nabízí další a další služby, jako například palubní zábavu, které jsou zpoplatněné. Vytváří zkrátka produkt, který by do budoucna generoval profit. A aby k tomuto produktu zákazníky přitáhl, mohl by letenky nabízet i zdarma. To je ovšem hudba budoucnosti. A nevím ani o nikom, kdo by se chtěl touto cestou ve šlépějích Ryanairu vydat.
Občas zaznívá názor, že všechny evropské letecké společnosti skončí jednou jako nízkonákladové. Sdílíte jej?
Především jsem názoru, že rozdíl mezi klasickými a nízkonákladovými dopravci je již dnes velmi malý. Nebo spíš uměle vyvolávaný. Z pohledu zákazníka jsou rozhodující nízké ceny, náklady dopravce jej nezajímají. A podíváte-li se na nabídky, nízké ceny již nabízejí i velcí dopravci. O budoucnosti toho kterého dopravce tak bude rozhodovat poměr mezi cenou a náklady. Kdo bude mít pouze nízké ceny při vysokých nákladech, bude mít v budoucnu velký problém. Zejména v době, kdy z jakéhokoli důvodu dojde k poklesu zájmu o leteckou dopravu.
Petr Manuel Ulrych
www.travelservice.aero
www.smartwings.net
