Obce i podnikatelé dál volají po zákonu o cestovním ruchu

Obce, cestovní kanceláře, hotely i Svaz obchodu a cestovního ruchu chtějí nadále iniciovat vznik zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi oborovými svazy. Ty jako příklad úspěšného fungování zákona uvádějí především Rakousko a Slovensko. Přípravu vzniku normy ukončilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Zákon měl zajistit provázanost národní a regionální politiky cestovního ruchu, jednotnou propagaci Česka či udržení pozitivních dopadů cestovního ruchu na národní hospodářství a regionální rozvoj. Přípravu zákona o cestovním ruchu zmiňuje i koaliční smlouva.

„Zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu je pro obor cestovní ruch zásadním dokumentem, aby byl cestovní ruch vůbec vnímán jako důležité odvětví, které navzdory zhoršené ekonomické situaci v Evropě rostlo a tvořilo nová pracovní místa. Přestože se tento zákon dotýká podnikatelské činnosti jen okrajově, jeho vznik plně podporujeme a budeme nadále iniciovat,“ uvedla výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Petříčková.

Svaz měst a obcí trvá na tom, že regulace cestovního ruchu je nutná. „Mimo jiné proto, že se peníze získané pro ČR z cestovního ruchu do této oblasti nevrací. Což může být problém třeba za špatného počasí, kdy si tato oblast z důvodů, které nemůže ovlivnit (podobně jako je to v zemědělství) na sebe nevydělá,“ uvedla předsedkyně komise cestovního ruchu svazu a náměstkyně hejtmana Libereckého kraje Hana Maierová. Podle ní je zákon o cestovním ruchu přitom v jiných zemích obvyklý, znamená stabilní prostředí, systémovou podporu dané oblasti a vytváří podmínky pro veřejnou správu, soukromou sféru i neziskový sektor.

V současnosti podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR a viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Václava Stárka neexistuje zákonná povinnost a koordinace v oblasti rozvoje a propagace cestovního ruchu. „Jednotlivé krajské koncepce na sebe nenavazují, není dán jasný a trvalý rámec jejich financování apod. V turisticky vyspělých zemích, jako je například sousední Rakousko, to pochopili dávno, zákon tam mají, což zároveň dodává také větší váhu této hospodářské oblasti, která je u nás často spíše vnímána jako nepříliš důležitá,“ dodal Václav Stárek.

Podle ministerstva pro místní rozvoj požádala o vypuštění zákona z plánu legislativních prací vlády bývalá ministryně Věra Jourová loni v září. „V průběhu zpracování a projednávání zákona vyšlo najevo, že s ohledem na stávající legislativu, respektive střet navrhované právní úpravy a stávající legislativy, není v současné době zavedení komplexního zákona o cestovním ruchu možné. Zákon nemůže upravovat již upravené oblasti – například zasahování do působnosti samosprávných a soukromoprávních subjektů, které se své samosprávy v této oblasti nechtějí vzdát,“ uvedl Vilém Frček z tiskového oddělení ministerstva. Podrobněji se se stanoviskem a dalšími plány MMR ohledně řízení a financování cestovního ruchu seznámíte v letním vydání COT business v připravovaném rozhovoru s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou.

Podle Libora Knota z Asociace horských středisek by si stát mohl vzít jako příklad Slovensko, kde mají od roku 2011 zákonem stanovená pravidla pro hierarchii, řízení i financování cestovního ruchu.

„Použili zde jednoduchý princip: stát poskytne oblastní organizaci takovou dotaci, která se rovná výši členských příspěvků, jež si organizace od svých členů sama vybere. Aby ale stát prostředky mohl plánovat, existuje zde ‚zastropování‘ finanční podpory v návaznosti na objem vybraných poplatků z ubytovací kapacity. V posledních letech je tato podpora ve výši okolo 100 milionů korun ročně,“ uzavřel Libor Knot.

Foto: Pixabay