O zápis do UNESCO usiluje 22 hornických lokalit v Krušnohoří

Centrum světového dědictví UNESCO v Paříži obdrží do konce ledna nominaci na zápis Hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge na prestižní seznam. Společná nominace České republiky a Svobodného státu Sasko obsahuje po úpravě 22 lokalit v Krušných horách. Původně bylo v nominaci 78 jednotlivých míst, na doporučení Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) byla řada z nich především na německé straně sloučena a státy je nominují v rámci rozsáhlejších území.

„Z těch 22 lokalit je 17 v Německu a pět u nás. Tři jsou v Karlovarském kraji – hornická krajina Jáchymov, hornická krajina Abertamy-Horní Blatná-Boží Dar a Rudá věž smrti. Dvě jsou v Ústeckém kraji – hornická krajina Krupka a hornická krajina Mědník,“ uvedl ředitel společnosti Montanregion Krušné hory Michal Urban. Z lokalit na německé straně je v nominaci zahrnuta například největší báňské centrum v Krušnohoří Freiberg, dále také Annaberg, Schneeberg a další města a jejich hornické krajiny. Saská část Krušnohoří je oproti české výrazně rozsáhlejší a na mnoha místech tam těžba pokračovala až do 90. let minulého století.

První verze nominace Krušnohoří vznikla už v roce 2014, UNESCO ji ale státům vrátilo s tím, že je nutné ji přepracovat. Kromě toho, že některé jednotlivé památky jsou nyní nominovány jako součást celých hornických krajin, byly některé komponenty ze seznamu i úplně vyloučeny. „UNESCO doporučilo, abychom se zaměřili opravdu na to, v čem jsou Krušné hory jedinečně, a to je těžba rud. Takže vypadla těžba uhlí a těžba vápence, což bohužel postihlo i vápenku u Kovářské, krásnou technickou památku, s kterou jsme také původně počítali,“ doplnil Urban.

V polovině letošního roku by do Krušnohoří měli dorazit komisaři ICOMOS, kteří přímo na místě posoudí správnost nominační dokumentace. Poté bude ještě možné nominaci případně na základě dotazů komisařů doplnit. O zapsání Krušnohoří na seznam světového dědictví rozhodne výbor UNESCO v létě roku 2019. Pokud by se hornický region na seznam opravdu dostal, kromě zvýšení turismu by mu to přineslo především lepší přístup k dotačním penězům.

Podle Urbana už i samotná dosavadní snaha pomohla zvýšit zájem veřejnosti o hornické památky, ale i zajistit jejich ochranu na národní úrovni. „Zapsání Krušnohoří by nicméně znamenalo především uznání jedinečnosti Krušných hor pro vývoj hornictví a hornických věd v celkovém měřítku. V 16. století to bylo místo, odkud se technologie šířily po celém světě,“ vysvětlil. Těžba nerostných surovin v Krušných horách ovlivňovala až do 19. století i řadu návazných oblastí. Pojí se s ním například začátky báňského práva, evropského mincovnictví a měnového systému, ale i rozvoj školství a dalších odvětví.

Foto: Krupka

Hornickou krajinu Krušnohoří představuje i lednové vydání COT. Nemáte-li časopis předplacen, příslušné vydání si můžete v elektronické verzi zakoupit přes Alza Media nebo přes Floowie.