O utopencích, syrečkách a rumu

Oblast potravin, stejně jako jiné oblasti významné z hlediska zdraví, života, ekonomických a dalších zájmů občanů České republiky, je upravena celou řadou právních předpisů.

Předpisy pro kvalitu a bezpečnost potravin
Tyto předpisy stanovují požadavky kladené na potraviny. Zejména jde o kvalitativní parametry, označování potřebnými údaji o látkách a procesech povolených při výrobe potravin, povolená množství kontaminantů a jiných zdraví škodlivých látek… Tyto kvantitativní parametry uvádějí převážně údaje v souladu s příslušnými předpisy EU, se kterými již byl náš právní řád, pokud jde o potraviny, převážně sladěn.

Potraviny, tabák a restaurace
Celkově se jedná o poměrně velké množství předpisů, z nichž část se vztahuje k výrobě a prodeji potravin, a to zejména v obchodech (vztahuje se k ní zejména zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích), druhá část se pak týká restaurací, jídelen a dalších provozoven veřejného stravování (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).

Evropské a národní (individuální) předpisy
Naše zákony a vyhlášky tedy vytvářejí předpoklady k tomu, aby naši spotřebitelé byli spokojeni s potravinami, které si kupují. Z pohledu připravovaného vstupu ČR do EU je třeba zdůraznit, že naše předpisy se rozdělují na ty, které mají své „protějšky“ v EU a jsou pro všechny členské státy EU společné, a na předpisy národního charakteru, které jsou z pohledu členských států EU individuální a které každý členský stát EU připravuje podle svých vlastních potřeb, samozřejmě při respektovaní závazků vyplývajících ze základních dokumentů evropského společenství.

Evropské normy kvality
Dosud byly vydány předpisy EU obsahující požadavky na kvalitu např. pro kakao a čokoládu, ovocné džemy, minerální vody, med, cukry, ovocné šťávy a nektary, lihoviny a víno. Situace se však neustále vyvíjí a to, co z hlediska EU nové nabývá významu, je sjednocováno na úrovni EU. ČR se proto musí neustále zabývat předpisy evropskými, avšak zároveň může mít svá specifika.
Z hlediska kvality potravin jsou naše předpisy podrobné a určují například, že ve výběrové šunce nesmí být použita barviva a nesmí být přidána rostlinná bílkovina, v trvanlivém salámu smí být nejvýše 55 % tuku, ve smetaně ke šlehání musí být nejméně 30 % tuku, puding v prášku na vaření musí mít alespoň 82 % sušiny, chléb musí mít čistý povrch zlatohnědé barvy a mnoho dalších parametrů určujících kvalitu konkrétní potraviny.

Překvapení se nekoná
Mnoho z nás pak může být překvapeno, když se z tisku dozví, že nám Evropská unie »vyhrožuje« zrušením našich kvalitních utopenců, syrečků nebo guláše. Povětšinou se jedná o planý poplach a při hlubším prozkoumání zjistíte, že buď EU oficiálně žádnou námitku nevznesla, nebo nebyly dostatečně vyjasněny všechny okolnosti a že tlumočené informace pocházejí ze zákulisí a jsou víceméně nepodložené.

Skutečnost je jiná
Nedivme se, nikdo nemůže vždycky vědět všechno. Tak třeba u utopenců žádný předpis EU neříká, že se nesmějí vyrábět, pouze vyhláška ČR stanovuje požadavek na skladování potravin a pokrmů při určité teplotě, a utopenci by tedy neměli stát v restauraci na výčepním pultě při 20 stupních Celsia.
Podobné je to s gulášem, požadavky určuje náš předpis. U syrečků se zase objevovaly obavy, zda výrobní postup odpovídá hygienickým požadavkům EU, avšak sama EU poskytuje ve směrnici výjimky pro jednotlivé tradiční výrobky z mléka a i podle informací z EU není důvod, proč by syrečky měly zaniknout. Neexistuje tedy příčina, proč bychom se na EU měli v tomto ohledu zlobit.

Nebude rum
Jedinou výjimkou je tuzemský rum, který skutečně svým složením neodpovídá nařízení EU (není z cukrové třtiny), a proto se pod tímto názvem přestane k 31.12.2002 vyrábět. Od začátku roku 2003 se ale bude jmenovat tuzemák a pro české spotřebitele určitě zůstane tím, čím je dosud.

Marie Černá, Ministerstvo zemědělství ČR
Zdroj: Hospodářské noviny