Jednoho z iniciátorů vzniku kolegia a jeho čerstvého místopředsedu PhDr. Michala Vávru, jinak též předsedu dozorčí rady ATUR ČR, jsme požádali o vysvětlení důvodů vzniku této platformy a o představení jejího fungování. Dostali jsme se i do teoretické roviny a hovořili o možných budoucích perspektivách řízení cestovního ruchu v České republice.
Jaké byly hlavní důvody vzniku kolegia? Kde přesně naráželi jeho iniciátoři v minulosti na problémy, které by se mohly vznikem kolegia vyřešit?
Smysl ustavení kolegia vidím především v potřebě oficiální společné platformy důležitých celostátních aktérů cestovního ruchu jakožto reprezentativního uskupení odborné veřejnosti. Úkolem kolegia je tedy mj. hájení a náležitá argumentace pro odpovídající postavení tohoto hospodářského odvětví na sjednocené bázi zodpovědných zástupců veřejné a privátní sféry. Jinými slovy, aby cestovní ruch nebyl v ústraní, ale měl v kolegiu silného zastánce s autoritou a byla mu věnována adekvátní pozornost a finance na státní, krajské i municipální úrovni.
 Michal Vávra z ATUR ČR (vlevo) a Miroslav Foltýn z A.T.I.C. ČR |
Na letošním zasedání v Písku jste volal po užší spolupráci mezi MMR a agenturou CzechTourism. Proč máte pocit, že tato spolupráce ne zcela fungovala? Jaké další mezery ve spolupráci vidíte v tuzemském cestovním ruchu?
Pro kolegium jakožto celek sice platí přísloví „víc hlav víc ví“, ale domnívám se, že by cestovnímu ruchu v naší zemi prospělo, kdyby jej na státní úrovni vedla jen jedna instituce, ve které by se koncentrovaly síla, pravomoci, prostředky a personální vybavení. Tím by se situace zpřehlednila a bylo by zřejmé, že i kraje, regiony a podnikatelská obec mají dlouhodobě na státní úrovni jednoho partnera, který disponuje příslušnými nástroji v resortu, za který je na druhou stranu plně odpovědný z hlediska státních financí určených pro danou oblast.
Jak přesně by měla fungovat spolupráce a výměna informací v rámci kolegia? Laika muselo po absolvování sezení v Písku napadnout, že frekvence zasedání kolegia bude příliš nízká…
Pokud budou jeho členové brát kolegium opravdu vážně a společná práce bude přinášet výsledky, lze jistě upravit i četnost jednání. Nemělo by smysl mlátit prázdnou slámu. Hodně záleží na vývoji v nejbližších týdnech a měsících. Různých debatních kroužků bylo a je poměrně hodně, ale výše zmíněné rezervy na své řešení dodnes čekají.
V českém cestovním ruchu funguje velké množství různých profesních svazů a dalších institucí, které sice řeší některé společné problémy, velká část jejich aktivit je však specifická. Nebude případný velký počet členů na škodu? A v čem by například mělo být kolegium konkrétně nápomocno Asociaci turistických regionů?
Je zřejmé, že i v cestovním ruchu panuje určité konkurenční prostředí mezi zájmy různých profesních skupin – Praha versus zbytek republiky, kraje mezi sebou, podnikatelé navzájem a podobně. Přesto však existují i věci společných zájmů. Pro Asociaci turistických regionů ČR je kolegium příležitostí k prosazení pevnějšího ukotvení funkčních regionálních organizací cestovního ruchu v systému koordinace a dělby práce s ostatními členy. Sourodý počet členů kolegia odhaduji na jednu až dvě desítky. Jinak může ztratit akceschopnost.
Z vašich úst na letošním zasedání v Písku také zaznělo, že by bylo dobré vyvést cestovní ruch mimo současné nestabilní politické vlivy. Jak jste to konkrétně myslel a jakou roli v této otázce může hrát kolegium?
Za optimální bych považoval, když se v dohledné době vytvoří předpoklady pro trvalé vyčlenění objemu státních financí určených pro podporu rozvoje cestovního ruchu na základě dostupných aktuálních a důvěryhodných statistických údajů. Zároveň s tím i mechanismus hospodaření, resp. společné stanovení priorit, do kterých bude investováno. Nejlépe však právě v rámci širší, nikoliv ale bezmezně široké odvětvové platformy. To neznamená ztrátu politického vlivu, ale jeho racionalizaci. Kdo platí, ten musí kontrolovat a může i rozhodovat, ale pokud je moudrý, tak by se měl i radit.
Vím, že kolegium není v pravém slova smyslu organizací, nicméně jeho aktivity musí být nějak financovány. Jak je ošetřena tato stránka věci?
Momentálně je důležité, aby do kolegia členové investovali hlavně svůj čas, zájem, zkušenosti a odhodlání. Teprve až to přinese posun, je na místě zamyslet se nad možnými zdroji.
Jaké konkrétní plány nyní před kolegiem stojí?
Z mého pohledu je to získat pro něj důvěru kolegyň a kolegů z oblasti cestovního ruchu a naopak s pomocí jejich názorů nastartovat zmíněný proces stabilizace a posílení pozice tohoto ekonomického odvětví s nezanedbatelným sociálním vlivem.