Nový chodník na Boubín bude otevřen začátkem léta

Dřevěný chodník, který jako jediný povede na vrchol šumavského pralesa Boubín, se turistům otevře později, než se plánovalo. Původně jim měl začít sloužit již na jaře, zčásti ho ale poničil lednový orkán. Správci parku nyní musejí chodník opravit, oficiální otevření se proto předpokládá začátkem června.

Dřevěná cesta spojí zhruba v polovině 1352 metrů vysoké hory nynější tři výstupové trasy. Povede od rozcestí Na křížkách a má hlavně ulevit původním stezkám od náporu lidí i ochránit zvířata. K chodníku přijdou lidé mířící na vrchol Boubína jak po stezce od Kubovy Huti, Včelné, tak i od Vimperka. Takzvaný poválkový chodník stál zhruba 400 000 korun a přispěla na něj i Evropská unie.

Problém s turisty

Více turistů přilákala na vrchol Boubína předloni zpřístupněná dřevěná rozhledna, jež se stala nejvýše položenou rozhlednou v Česku. Místo původních sta lidí denně teď k rozhledně vystoupá 500 až 1000 lidí, v létě někdy až 1500 turistů. Z původních 1,5 metru širokých chodníků lidé časem vyšlapali místy i 18 metrů široké pásy udusané země. Turistický ruch navíc zhoršil podmínky pro život některých chráněných druhů ptáků.

Chodník se nejprve nelíbil Klubu českých turistů, který se svedením tří stezek do jedné cesty obával mnohem většího náporu turistů. Podle mluvčího Správy Národního parku Šumava Radovana Holuba ale vše již vyřešila dohoda mezi správci parku, Lesy ČR, obcemi a právě i Klubem českých turistů.

„Po několika letech dohadů o přínosech a rušivých vlivech nové rozhledny na vrcholu Boubína je snad už vše vyřešeno. Došlo nejen ke shodě o návrhu nového přístupu k vrcholu Boubína, ale tato nová cesta již stojí a k dispozici je i nová informační publikace,“ uvedl mluvčí. Brožura obsahuje například mapu všech přístupových cest k rozhledně a také řadu fotografií. Popisuje i důvody, které vedly správce Šumavy ke změně už desítky let zažitých tras.

Boubínský prales

Světoznámý Boubínský prales (o rozloze 666,41 ha) leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín v nadmořské výšce 920–1110 m. Národní přírodní rezervací byl vyhlášen již v roce 1858 a patří k nejstarším lesním rezervacím v Evropě. Dnešní jádro Boubínského pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300–400 let. Prastaré smrky a jedle vyčnívají vysoko z husté korunové klenby tvořené převážně bukem a udivují svými rozměry a zajímavými tvary kmenů. Největší boubínský smrk „Král smrků“, který padl 4. 12. 1970, měl ve výšce 1,3 m od země obvod 508 cm, výšku 57,2 m a objem téměř 30 m3. Vedle tohoto velikána návštěvníky upoutají i četné další stromy s neobvyklými růstovými deformacemi, jako jsou mohutné nádory, dvojáky, harfovitě zmnožené kmeny, nebo smrky stojící na široce rozkročených chůdových kořenech a další růstové zajímavosti.

Národní přírodní rezervace Boubínský prales je zároveň nejznámějším chráněným územím v Česku. Neleží sice v šumavském národním parku, ale patří k nejnavštěvovanějším místům. Kolem jádra pralesa je vedena okružní naučná stezka „Boubínský prales“. Výchozím místem je Boubínské jezírko. Délka trasy je 3,8 km, trasa obsahuje 8 zastávek.

Text: Jiří G. Souček (Zdroj: ČTK)
Foto: archiv RRA Šumava