Není památka jako památka

Česko je tradičně bráno jako země hradů, zámků a zřícenin. Kdo nebyl na Karlštejně či Hluboké? Navíc větších či menších panských sídel je u nás možné navštívit hned několik set. V posledních dekádách se ovšem stále více do popředí zájmu dostávají také jiné typy památek. Tento článek se snaží nastínit alespoň stručně jejich šíři a zároveň významné aktuální procesy a projekty.

Tradičním typem památkového objektu jako turistického cíle je tedy hrad nebo zámek, popřípadě jejich zřícenina. Jejich navštěvování má v Česku silnou tradici. Pokud se podíváme na poslední léta, pak zjistíme, že se průběžně zvyšuje počet takovýchto veřejnosti zpřístupněných areálů. Zasloužil se o to nejen veřejný sektor, zejména Národní památkový ústav, ale rovněž řada soukromých majitelů, která různými formami pozvedla zapomenutá sídla české šlechty. Mezi takové památky lze zařadit například zámek Loučeň na Nymbursku či obecní zámek Svojšín na Tachovsku. Velká koncentrace relativně nově obnovených objektů je také na české Loiře, teda u řeky Orlice ve východních Čechách. Druhým základním trendem ve sféře hradů a zámků je pak neustálé zvyšování počtu prohlídkových okruhů. Málokterý hrad či zámek ve správě Národního památkového ústavu tak disponuje jen jednou návštěvnickou expozicí. Například v areálu zámku Lednice je k dispozici hned deset prohlídkových tras, z toho čtyři v samotné budově zámku.

Zámecký areál v Lysicích s unikátní kolonádou

Na budovy panských sídel často navazují také zahrady a parky. V Česku se jim zatím nevěnovala až taková pozornost, a to ani z památkového, ani turistického hlediska. Ale rovněž zde došlo k značnému posunu. V rámci ukázkových obnov historických areálů se rekonstrukce nově dočkaly nebo v blízké době dočkají např. zámecké zahrady a parky u hradu Pernštejn, zámků Lysice, Uherčice, Vlašim či Slatiňany. A nesmíme zapomenout ani na obnovu Květné zahrady v Kroměříži, památky UNESCO, která značně zvýšila zájem o tento turistický cíl. Stále více se také hovoří o placení vstupného do zahrad (např. u zámku Lednice), což samo o sobě dokazuje, že i parkové plochy jsou významnými turistickými cíli. Mnoho návštěvníků totiž nejde do interiérů zámku, ale prohlédne si celý komplex jen zvenku.

Dalším typem turistických památkových areálů jsou ty, které představují život běžného obyvatelstva. Největší návštěvnosti se těší tzv. muzea v přírodě neboli skanzeny. Nejnavštěvovanějším skanzenem v Česku a zároveň jedním z nejvíce navštěvovaných míst východní Moravy je Valašské muzeum v přírodě, do jehož areálu ročně zavítá několik set tisíc návštěv. Právě tato instituce se navíc stala zastřešující organizací Národního muzea v přírodě, které nově sdružuje kromě rožnovského muzea také skanzeny v Příkazech, Zubrnicích a soubory staveb Vysočina na Hlinensku. Významnými muzei v přírodě jsou však také archeoskanzeny (např. archeoskanzen Modrá, archeopark Chotěbuz-Podobora), které prezentují dědictví spíše vyšších vrstev středověké či pravěké populace na našem území.

Klášter Teplá	Archeopark Chotěbuz

Církevní památky patří rovněž mezi turistické atraktivity, na něž je Česko bohaté. Návštěva kostela patří k samozřejmostem při návštěvě snad každého historického města. Nejedná se však jen o kostely ve městech, ale také na venkově. V poslední dekádě se zejména v Moravskoslezském a Zlínském kraji rozšířil projekt otevřených kostelů (Otevřené chrámy, resp. Otevřené brány) s možností průvodcovské služby. Dnes v obou krajích dohromady můžete v sezoně zavítat do šesti desítek církevních staveb. Nejnavštěvovanějším kostelem projektu na území Moravskoslezského kraje se v roce 2018 stal kostel v Hukvaldech (v blízkosti hojně navštěvované hradní zříceniny). Svou cestu si do něj našlo bezmála 28 000 příchozích. Ve Zlínském kraji je nejnavštěvovanější bazilika ve Velehradu s více než stotisícovou návštěvností. Oblibě se těší taktéž jarní celorepubliková Noc kostelů, kdy se otevírají i jinak zcela nepřístupné církevní památky. Další skupinou této kategorie památek jsou klášterní areály. Ty leckdy dosahují takových rozměrů, že velikostně snesou srovnání s těmi největšími hrady a zámky. Za zmínku stojí třeba klášter premonstrátů v Teplé u Mariánských Lázní, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí, díky níž mj. vznikly nové prohlídkové trasy. Rekonstruují se také klášterní komplexy v Plasích či Kladrubech u Stříbra. Mezi další skvosty patří kláštery v Broumově, Rajhradě u Brna nebo Českém Krumlově. Právě Trojklášteří v posledním jmenovaném městě lze řadit k nedávno zpřístupněným objektům, přičemž tvoří atraktivní a pestrou alternativu/doplnění k prohlídce tamního hradu a zámku. Kromě tematických klášterních expozic v něm nechybí řemeslné dílny.

Obnovovaný zámek Svojšín	Zámecká věž v Českém Krumlově je nejnavštěvovanějším placeným objektem tohoto jihočeského města

Obrovský rozvoj zažívají zejména technické památky. Dříve opomíjené areály, které byly často v dezolátním stavu a spíše odpuzovaly, se nyní daří představovat výletníkům a turistům. Značně oblíbené jsou exkurze do výrobních provozů, například skláren, porcelánek a zejména pivovarů. Těm průběžně roste návštěvnost. Například v pivovaru ve Velkých Popovicích u Prahy se návštěvnost v letech 2007 až 2017 zvedla z přibližně 10 000 vstupů na 107 000 (tedy desetinásobek). Pivovar se tak zařadil mezi nejnavštěvovanější turistické cíle středních Čech. Expozice Plzeňského Prazdroje pak jsou vůbec nejnavštěvovanějším pivovarským areálem v Česku i nejnavštěvovanějším turistickým celkem v Plzeňském kraji. Unikátním projektem obnovy prošel historický pivovar v malé obci Lobeč u Mšena na Kokořínsku. Z ruiny se během několika let stal jeden z hlavních cílových bodů turismu v regionu, kam míří lidé nejen za ochutnávkou piva, ale také za prohlídkou unikátně řešených a dochovaných prostor původního pivovaru. Výrobní areál se stal jednou ze zastávek Evropské stezky průmyslového dědictví (European Route of Industrial Heritage, ERIH). V Česku je na tomto seznamu ak­tuálně 38 míst. Nechybí mezi nimi ani Chmelařské muzeum v Žatci, městě, které je vzácnou ukázkou sídla s pivovarskými a chmelařskými památkami. Ukazuje se, že obnova průmyslového dědictví může být jednou z možností turistického i obecně kulturního oživení míst. V posledních letech bylo zpřístupněno také několik dolů, např. v Krušných horách (důl Mauritius) nebo blízkém Slavkovském lese (důl Jeroným).

Pivovar Lobeč na Kokořínsku

Velké oblibě se těší také rozhledny a jiné vyhlídkové stavby. Některé z rozhleden jsou již samy o sobě památkovými objekty, které vypovídají o architektuře doby vzniku i místním obyvatelstvu a nadšení pro stavbu turistického objektu, který se může stát symbolem obce či regionu. Ve městech jsou stále více zpřístupňovány historické věže kostelů, radnic či městských bran, vyhlídku poskytují i věže hradní a zámecké, čímž doplňují nabídku místních prohlídkových okruhů. O tom, jak obrovský mají význam, svědčí několik příkladů. Věž Staroměstské radnice v Praze patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější placené turistické cíle celého Česka. Také nejnavštěvovanější placenou částí hradu a zámku v Českém Krumlově je tamní věž s pohledem na historické město zapsané na seznam UNESCO. V letech 2017 i 2018 bylo u výstupu na vyhlídkový ochoz zaznamenáno více než 250 000 návštěvnických vstupů. Rovněž v řadě menších a méně navštěvovaných měst jsou právě vyhlídkové věže jedněmi z mála placených a zároveň značně navštěvovaných atraktivit.

Existuje ještě mnoho dalších typů památek, ty výše představené však hrají hlavní roli. I tak nabývají rozličných podob. Zájem se stále více rozšiřuje na nové a jiné typy památek a místo, které se mohlo zdát být před několika lety jen pouhou ruinou, dnes může být významným památkovým turistickým cílem. Důležité je ovšem vždy jasně a správně definovat, jaká je cílová skupina daného místa a jakou obsahovou náplň bude památka poskytovat. Trend příběhů a interaktivity je zřejmý napříč všemi podobami památek.

Foto: Lukáš Nekolný