Již název příspěvku vypovídá, že problematika překladu českých jídelních lístků do cizích jazyků není jednoduchou záležitostí a že (ne)zdařilý překlad může mít velký vliv na to, jak zahraniční hosté vnímají příslušné gastronomické zařízení a nabídku jídel, a následně může ovlivnit jejich názor na celou českou gastronomii.
K úrovni služeb neoddělitelně patří nejen to, co nabízíme, ale také jak to nabízíme. Jídelní lístek má sloužit především k dobré informovanosti hosta o nabídce příslušného gastronomického zařízení, je také jeho vizitkou, a již letmý první pohled na jídelní lístek může hosta nalákat, nebo naopak odradit. Cílem restauratéra je bezpochyby spokojený host, který si vybere jídlo ze srozumitelného a lákavě znějícího jídelního lístku. Zvláštní kapitolu pak tvoří jazykové mutace jídelních lístků v restauracích v České republice.
Jídelní lístky v českých gastronomických zařízeních jsou překládány do řady cizích jazyků, především do angličtiny, němčiny, ruštiny, italštiny, méně často se nabízejí překlady jídelních lístků do francouzštiny, španělštiny, případně naopak, tedy překlady do češtiny (z čínštiny, vietnamštiny). Překlady jídelních lístků z češtiny do cizího jazyka nejsou jednoduché a patří obecně k těžším překladům. Při překladu musí být respektovány obsahové, jazykové, místní a kulturní rozdíly jednotlivých oblastí, do jejichž jazyka je jídelní lístek překládán. Výsledek překladu jídelního lístku závisí také na překladateli, překladatelské agentuře či na zvoleném internetovém překladači. Bohužel jsou jídelní lístky často překládány kuchaři, majiteli restaurací, rodinnými příslušníky či jejich známými bez příslušné jazykové a interkulturní znalosti (čest výjimkám) nebo jsou laicky využívány slovníky obecného zaměření či internetové překladače. Velmi zřídka zadá restaurace překlad jídelního lístku profesionálnímu překladateli, ale i ten by měl být odborníkem na gastronomii.
Výsledkem je, že jídelní lístky / menu jsou v současné době překládány do cizích jazyků často velmi neodborně, překlady jídel jsou nesrozumitelné a nekvalifikované (důvodem je např. překlad pouze pomocí slovníku), zahraniční turista překladu nerozumí (zhotovil jej nekvalifikovaný překladatel), není si jistý, co dostane (problém tzv. přesného překladu z českého jazyka) a i v případě, že si je host jistý, že překladu porozuměl, často může dostat něco jiného, než očekával (problém překladu specifických jídel pro danou zemi, oblast). To vše má za následek v lepším případě pobavení zahraničních hostů při četbě příslušného překladu jídelního lístku, ale v horším nežádoucí nedůvěru zahraničních turistů k domácí nabídce v restauracích, protože jídelnímu lístku nerozumějí, překlady jídel jsou komické, zmateční a někdy i odpuzující.
 Některé hosty překlady šokují, jiné pobaví. Dobrou vizitkou ale rozhodně nejsou |
V dnešní době by měl být dobře přeložený jídelní lístek předpokládaným standardem. Host má vědět nebo mít představu, co si objednává. Především česká regionální jídla je třeba formulovat pro cizince co nejsrozumitelněji, ale zároveň zachovat i regionální nádech. Neprofesionální překlad jídelního lístku (špatně, nepřesně přeložený, trapné nebo směšné chyby) může znehodnotit veškeré úsilí restauratéra a je projevem neprofesionálního přístupu. Ne všichni restauratéři investují nebo jsou ochotni investovat do profesionálního překladu (tj. do zkušeného překladatele se znalostí gastronomie a příslušné odborné terminologie). Bádání si zaslouží zvláště specifická situace překladu jídel tzv. Czech Specials, kde úspěch celého projektu je zcela závislý na kvalifikované nabídce, tedy srozumitelném a věcně správném překladu českého názvu do cizího jazyka.
Vzhledem k tomu, že se problematice překladu jídelních lístků do cizích jazyků odborná literatura systematicky dosud nevěnovala, ale téma je v naší republice (i v dalších zemích EU) aktuální, vznikl na katedře jazyků Vysoké školy hotelové malý badatelský tým, který se od zimního semestru 2012 věnuje problematice jazykových mutací jídelních lístků z hlediska překladatelských postupů, nástrojů a strategií nejen s cílem zpracovat tuto problematiku z hlediska translatologie, ale také se snahou o vytvoření souboru modelových překladů nejčastěji uváděných jídel na českých jídelních lístcích. Zkoumané jazykové mutace jsou anglická, německá a ruská. Byly vybrány vzhledem k četnosti zastoupení těchto jazykových mutací v restauračních zařízeních, které tvoří výzkumný vzorek. Badatelský tým zajímají i související otázky, např. zda má/nemá podnik jazykové mutace a důvody, zda jsou/nejsou překlady zadávány profesionálním agenturám, překladatelům apod. Problematika překládání jídelních lístků do cizích jazyků nebyla dosud v ČR zkoumána, v zahraniční (průzkum byl proveden v rusky, německy, anglicky a španělsky mluvících oblastech Evropy) také nebyl zaznamenán systematický výzkum, pouze sporadické dílčí práce (např. diplomová práce nebo ojedinělý odborný článek). Jde tedy o neprobádané téma, ale s dostatečným výzkumným potenciálem a následnou praktickou aplikací. Pracovní skupina provedla v první etapě (zima–léto 2012) primární výzkum (sběr vzorků) a v současné etapě se věnuje jejich zatříďování a analýze.
Že jde o téma aktuální, které zajímá nejen výzkumný tým KJ VŠH, ale i celou řadu jazykově fundovaných odborníků pracujících v hospitality, lze vysledovat z mnoha příspěvků a reakcí zveřejněných v odborných internetových fórech, z rozhovorů s odborníky z praxe při různých příležitostech (konference VŠH) i občasným povzdechnutím nad neutěšeným stavem cizojazyčných překladů menu ve sdělovacích prostředcích. Stejně tak je nutné konstatovat, že i výchozí materiál, tedy obsahová a jazyková úroveň českých jídelních lístků, není vždy kvalitní. Na základě nesprávné předlohy je obtížné očekávat jazykově kvalitní, věcně správný a pojmově srozumitelný překlad. A je opravdu se nad čím zamyslet, jak níže ilustrujeme na několika příkladech z praxe (z překladů jídelních lístků).
Nejčastější chyby
Ve velmi stručném představení problému lze říci, že v překladech jídelních lístků se nejčastěji setkáváme se čtyřmi chybami. Jídla jsou přeložena doslovně bez dalšího popisu – např. medallions (medailonky); pro překlad je použita nesprávná terminologie – např. gnocchi pro české noky; je ponechán původní název bez dalšího vysvětlení – např. Traditional „Tatarák" nebo je doslovně přeložen „kreativní" název jídla, např. „Plněná panenka praotce Čecha" jako „Pork Cutting with a Stuffing from the Profather of the Czech" (zde jde o mimořádně nezdařilý překlad do angličtiny – „Vepřové řezání s nádivkou z praotce z Čecha").
 Drahý, dáš si ufářený brambory nebo jaterní knedlíčky? |
K tomu přidejme ještě překlepy v tištěné formě, které často vedou ke komickým slovním spojením typu sweat bread (zpocený chleba místo sladkého = sweet). Problémové jsou i takové položky v jídelním lístku, které jsou sice správně přeloženy, bohužel je však obsluhující personál neumí správně vyslovit – chocolate mousse – čokoládová pěna (vyslovováno jako „mouse", tedy myš).
Dále uvádíme (k zasmání, i když situace s překlady rozhodně k smíchu není) několik příkladů, které se skutečně objevily na jídelních lístcích:
- The cooced potatoes, lubricated with the butter – Vařené brambory maštěné máslem (Ty ufářený brambory, namáslený do kluzka)
- Dehydrated ham – Sušená šunka (Vysušená šunka)
- The Baked Cheese the Field – Smažená niva (Pečený luční sýr)
- Beef stock with droppings – Hovězí vývar s kapáním (Hovězí vývar s ptačím trusem)
- Beef soup with Hepatic Meatballs – Hovězí polévka s játrovými knedlíčky (Hovězí polévka s jaterními knedlíčky)
- Kaffee mit Schlagzähne – Káva se šlehačkou (Káva s vytloukacím nástrojem)
- Kerzenbraten – Svíčková pečeně (Pečeně ze svíček)
- Букет из салата с куриной грудкой, дрессинти чесничный – Salátový puket s kuřecími prsíčky a česnekovým dresinkem (Kytice ze salátu s kuřecími prsíčky a česnekovým dresinkem).
Rádi uvítáme náměty a názory pracovníků z praxe, které problematika cizojazyčných překladů jídelních lístků také zajímá.
Za výzkumný tým:
Mgr. Dagmar Lanská, vedoucí KJ VŠH
lanska@vsh.cz
Mgr. Kateřina Elisová, odborná asistentka KJ VŠH
elisova@vsh.cz