Loni v listopadu se do Prahy na historický summit NATO sletělo přes40 hlav států, jejich ministrů a asistentů společně s tisícovkami zahraničníchnovinářů. Delegáti byli uctěni na Pražském hradě, první dámy se podívalyna některá turisticky zajímavá místa a žurnalisté popsali stohy papírů.Celá událost dopadla skvěle a teď jen nezbývá než doufat, že v pořadídruhá takto exponovaná akce za poslední tři roky nasype do košíku místníhoprůmyslu cestovního ruchu své ovoce.
Historické zasedání NATO v Praze znamenalo mnoho věcí pro mnoho lidí.Pro nejstarší členy NATO to byl konec jedné éry. Po skončení studené válkyto bylo poprvé, co se zasedání NATO konalo za hranicemi bývalé železnéopony. Pro tři nové členy, tedy Maďarsko, Polsko a Českou republiku, bylsummit zářným dokladem jejich plného přijetí do někdejšího elitníhoklubu. A pro sedm zemí, které byly do aliance přizvány (Estonsko, Lotyšsko,Litva, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko) bylo pražské zasedáníznamením toho, že se jejich občané dostali o krok blíže k Západu a tímtaké k bezpečnosti a ekonomickým výhodám, které s ním souvisejí.
Ale pro velký počet pražských obchodníků a majitelů restauracíznamenal summit zabedněné výlohy a pokles prodeje. Mnoho obchodů bylo běhemdvoudenního zasedání zavřeno a prodej zaznamenal propad v průměru o 30 %.
Obyvatelé Prahy prchli ze svého města. Podle odhadů Mag Consulting jichbylo více než 200 000, přičemž zhruba jedna třetina z nich využila výhodzvláštních „summitních“ tarifů, které nabízelo mnoho cestovníchkanceláří, a odjela do hor a dalších domácích letovisek, jedna třetinaskončila na svých chalupách a jedna třetina vyjela do zahraničí, přičemžpřevažujícím cílem výletů bylo Slovensko.
Pro manželky hlav států znamenal summit celou řadu galavečeří, prohlídekmuzejních výstav a hudebních představení. První dámy se podívaly doStrahovského kláštera, prohlédly si povodněmi poničené Sovovy mlýny a napozvání Dagmar Havlové poobědvaly pečenou kachnu s knedlíky a se zelím.Jako dárek na rozloučenou si odvážely český křišťál a lahveBecherovky.
Také delegáti si dopřáli okázalou večeři, a to sice v gotickémVladislavském sále Pražského hradu. Před jídlem zhlédly hlavy států, včetněGeorge Bushe, britského premiéra Tonyho Blaira a francouzského prezidentaJacquesa Chiraca, avantgardní baletní představení v zrcadlovém Španělskémsále. Když se hosté promíchali, zazněl hymnus svobody, který si objednal VáclavHavel. Obsahoval mimo jiné i motivy některých známých skladeb, jako jeLennonova Power to the People, Smetanova Má vlast a Beethovenova Ódana radost.
Pražské ulice byly většinou jako vymetené a na střechách vybranýchbudov hlídkovali policejní ostřelovači.
Dojem, kterým hlavní město působilo, inspiroval časopis Týden k výstižnémutitulku na obálce: „Summit v mrtvém městě“.
Z 12 000 očekávaných demonstrantů jich summit přilákal pouhé 3 000.Nebyly žádné zprávy o násilí nebo zatýkání a obavy z opakování pouličníchpotyček, které mařily zasedání Světové banky a Mezinárodního měnovéhofondu v září 2000 a způsobily pětimilionové škody na majetku, senepotvrdily. Mnoha lidem spadl kámen ze srdce. Pražský konferenční průmyslse ocitl opět na výsluní a jeho odlesk dopadl i na jinak opuštěné město.
Pokud jde o průmysl cestovního ruchu obecně, dá se říci, že se Prahastala – byť jen na několik dní – centrem světového dění. To znamenalobezplatnou reklamu v řádech milionů pro město, které stále ještě bojujese šrámy na imagi v zahraničí, způsobenými srpnovými povodněmi a následnýmireportážemi senzacechtivých novinářů. Pro představitele tisku, kteří sesummitu zúčastnili, zůstalo ale samo město jen okrajovou záležitostí.Podle slov ředitele České centrály cestovního ruchu Ing. Davida Gladišeuspořádala jeho organizace dvě tiskové konference (z toho jednu z nich vespolupráci s Americkým velvyslanectvím a Americkou obchodní komorou),prezentující hlavní město a turistické destinace v České republice. Každáz těchto akcí přitáhla zhruba 25 novinářů. Česká centrála cestovníhoruchu také zřídila pro novináře nepřetržitou telefonní linku s turistickýmiinformacemi. Na žádost jakéhokoliv novináře byla centrála rovněž připravenaposlat během 15 minut na Václavské náměstí průvodce. Této služby využiloasi 20 žurnalistů. Dohnali Davida Gladiše téměř k pláči, protože „žurnalisté,kteří sem přijeli kvůli NATO, se většinou specializují na politiku“,a zájem o turistické atrakce tudíž zůstal minimální.
Nicméně stále tu bylo 2 700 novinářů, píšících slovo „Praha“ dojednoho článku za druhým. Byla to zpráva, že je město živé, že si vededobře, po povodních je plně funkční, a zjevně obletěla celý svět.
Máme teď naději, že to, že se Praha stala centrem pozornosti, ji vymrštína vyšší oběžnou dráhu evropských konferenčních destinací. V roce 2001byla Praha na desátém místě nejoblíbenějších evropských konferenčníchdestinací, přičemž o rok dříve byla šestnáctá. Je potřeba, aby organizátořikonferencí ukázali, že přitažlivost Prahy spočívá netoliko v úctyhodnéarchitektuře, bohaté kulturní historii a jedinečné kuchyni. Dvěma vrcholnýmikonferencemi v průběhu tří let – zasedáním MMF/SB a summitem NATO – acelou plejádou menších akcí se organizátoři konferencí pokouší vyslatposelství o tom, že Praha už není tím rozpadajícím se komunistickým městem,zajímavým převážně svými historickými unikáty, ale že je to modernímetropole, která se pokud jde o infrastrukturu a kvalitu služeb vyrovná Berlínunebo Římu, Londýnu nebo Paříži. Krom toho má Praha ještě některé dalšívýhody, plynoucí z její podstaty. Jednou z nich je, že pokud jde okonference, je o 3 – 6 % levnější než Varšava a Budapešť a téměř o20 % méně nákladná ve srovnání s Evropskou unií.
Aby tomuto poselství pomohl na svět, vysvětlil David Gladiš, že Českácentrála cestovního ruchu připravuje leták o některých nejdůležitějšíchkonferencích, které se v Praze dosud konaly. „Žádná jiná zeměnehostila dvě tak velké akce ve třech letech,“ řekl. Leták, společněs CD ROMem, vyzdvihujícím výhody Prahy jako kongresové destinace, a sdopisem, který „snad“ podepíšou ministr pro místní rozvoj a pražskýprimátor, bude v lednu rozeslán na seznam příjemců, sestavený s pomocí Národnífederace hotelů a restaurací a organizátorů místních konferencí.
Kip Bauersfeld