Nástupcům svým…

„Karel IV. učinil mnohé ku prospěchu Českého království, za což ho také mistr Vojtěch Raňků z Ježova v pohřební řeči nazval ,otcem národa‘. Jeho právně-politická koncepce českého státu navazovala na velkomoravskou a přemyslovskou tradici, doplněnou myšlenkou karolinské říše.“

Česká republika je z dlouhodobého hlediska vyhledávaným turistickým cílem střední Evropy. Důvodem je povědomí o bezpečné destinaci, geograficky výhodná poloha, či běžný standard poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu. Dalším důvodů je fakt, že z historického hlediska a tím i dochovaného památkového fondu zaujímá významné místo v Evropě. Jak se daří naplňovat Ministerstvu kultury ČR programové prohlášení vlády v některých sledovaných oblastech, jsem ze zeptal Ing. Zdeňka Nováka, prvního náměstka ministra kultury.

Můžete našim čtenářům říci, jak je naplňována koncepce kulturních styků se zahraničím v orientaci Ministerstva kultury na zahraničně-politické priority spojené s procesem přípravy České republiky na vstup do Evropské unie?

Ministerstvo se v rámci svých působností snaží prezentovat českou kulturu jako kulturu evropskou a snaží se tak doložit, že naše země dávno svým zakořeněním do Evropy patří a proces vstupu je jen doháněním vlaku, který nám kvůli dějinám trochu ujel. Kromě běžné agendy kulturní výměny připravuje a realizuje významné kulturní festivaly, jako byla Europalia Brusel v roce 1998, Velké Jubileum v Římě v roce 1999 a 2000, a právě v letošním roce probíhající kulturní festival Česká sezona (Bohemia Magica) ve Francii. Podobně budeme pokračovat, Vaši čtenáři se mají na co těšit.

Předběžný odhad škod na kulturních statcích v důsledku povodní k dnešnímu dni byl vyčíslen na částku 2 689 277 000,- Kč. Je tato částka zohledněna v rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2003?

V návrhu státního rozpočtu se panu ministrovi podařilo obhájit v této chvíli 790 mil Kč k odstraňování povodňových škod na kulturních statcích. Přirozeně se počítá s tím, že do odstraňování škod se zapojí i jiné prostředky (vlastníků, obcí, krajů, mezinárodní pomoc atd.)

Osvědčila se v praxi nově vypracovaná metodika rozdělování státního příspěvku financování církví a náboženských společností?

Pokud máte na mysli to, že se namísto prostředků na památky ve vlastnictví církví a náboženských společností vykazují prostředky na údržbu církevního majetku, to se jednoznačně osvědčilo. Platný zákon totiž stanoví, že stát hradí náklady církví a náboženských společností a nikoliv pouze ve vztahu k památkám. Řada staveb ve vlastnictví církví totiž vůbec památkami není, přitom údržbu potřebuje jako každý jiný majetek.

Jak jsou naplňovány zásady poskytování příspěvků na nákup předmětů kulturní hodnoty do sbírek muzeí, galerií, památkových ústavů a knihoven zřizovaných MK ČR?

Na základě vnitřní normy ministerstva pracuje poradní orgán složený ze zástupců odboru muzeí a galerií, odboru památkové péče a odboru umění a knihoven. Ti se radí, které předměty vykoupit do státních sbírek, a doporučují své stanovisko řediteli odboru muzeí a galerií, který rozhoduje. Myslím, že se tento systémový nástroj osvědčil.

Jaká účinná opatření přijalo ministerstvo v souvislosti s nárůstem krádeží kulturního dědictví našeho státu?

Na návrh ministerstva kultury schválila vláda v roce 1996 Program integrované ochrany movitého kulturního dědictví. V roce 1998 byl v detailech aktualizován. Má tři podprogramy zabezpečení staveb (kostelů, muzeí, hradů a zámků) proti zlodějům a požáru, dokumentaci movitého dědictví a výkup do státních sbírek. Program byl oceněn na mezinárodních konferencích a doporučen jako inspirace pro další státy, které mají obdobné problémy jako my.

Jaké jsou záměry a cíle MK ČR v příštích dvou letech?

Záměry jsou dány Kulturní politikou vlády a programovým prohlášením vlády. Z legislativních úkolů je před námi úprava zákonů týkajících se médií, nový památkový zákon a zákon o veřejné podpoře kultury. Z nelegislativních bych zmínil dva koncepční materiály, a sice koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví (to jsou hlavně sbírky v muzeích a galeriích) a koncepci účinnější péče o nehmotné kulturní dědictví (lidové umění, tradiční řemesla apod.).

Jaká je praxe v ochraně movitého i nemovitého kulturního dědictví zejména proti krádežím a požárům, jsem se zeptal pana Jiřího Dolejše z oddělení ochrany objektů a majetku při Středočeském památkovém ústavu.

Situace začíná být tristní zejména z finančního hlediska. Je pravda, že odborně vedená koncepce ochrany majetku a následná režimová opatření zmohou hodně a jsou velmi důležitá, ale bez náležitých finančních prostředků se komplexní zabezpečení toho kterého hradu či zámku realizovat nedá. Ochraně majetku by také prospělo v některých organizacích zřízení odborných bezpečnostních oddělení s patřičnou podporou nadřízených složek.

Jaký má vliv návštěvnický provoz na zabezpečení památek a mobiliáře jednotlivých objektů?

Vliv to je poměrně značný, neboť se jedná o navyšování bezpečnostního rizika. Toto riziko musíme respektovat, protože návštěvnický provoz a cestovní ruch je naprosto nepostradatelnou součástí charakterů těchto objektů. To zároveň ale znamená, že o to více musí být tento provoz regulován ve smyslu řádného organizačního zajištění prohlídek a zároveň technického zabezpečení mobiliáře i dotčené nemovitosti.

Můžete říci, jakou máte zkušenost s kriminální činností na vašich objektech?

Musím se trochu pochválit. Vzhledem k tomu, že v naší organizaci je po řadu let funkční specializované oddělení ochrany objektů a majetku, také jsme měli doposud trochu štěstí i odpovědné kastelány, ale uskutečněné vloupání ze střežených prostor jsme za posledních sedm let zaznamenali pouze jednoho, a to ještě za situace, kdy v podstatě elektronické zajištění dotyčného zámku neselhalo, bohužel pachatelé byli rychlejší než přivolaná policie.

Znamená to, že pokud nebude dostatek finančních prostředků k zajištění majetku, dojde k situaci, že objekty budou raději pro veřejnost uzavřeny?

To asi ne. Spíše mohou být uzavřeny z důvodu značných nároků odborné památkové péče. Je pravda, že pokud se nebude dostávat zmiňovaným památkovým objektům dostatečných finančních prostředků na konkrétní a účinné zabezpečení proti vloupáním a podobně, s čímž souvisí i existence náležitě odborných úseků spravujících tuto oblast, je možné předpokládat na základě zkušeností z minulosti nárůst trestné činnosti.

-LGS-