Nařízení č. 1107/2006 o právech osob se sníženou pohyblivostí v letecké přepravě

Ustanovení čl. 3 a čl. 4 začala platit
od 26. července 2007

Další z řady nařízení Evropského parlamentu, která postupně začínají platit v zemích EU je i Nařízení č. 1107 z roku 2006. V celém svém rozsahu začne nařízení platit až od 26. července 2008, nicméně dva z důležitých článků (čl. 3 a čl. 4) vstoupily v platnost již 26. července 2007. Nařízení zakazuje touroperátorům, cestovním agenturám a leteckým společnostem odmítnutí rezervace letu (tudíž i leteckého zájezdu) nebo odmítnutí nástupu do letadla osobám se sníženou pohyblivostí z důvodu jejich úplného nebo částečného omezení pohybu, stanovuje poskytovatelům informační povinnost a dává osobám se sníženou pohyblivostí právo na asistenční službu na letištích.

Působnost nařízení (čl. 1)

Nařízení se vztahuje na osoby se sníženou pohyblivostí cestující letadlem při odletu, příletu či tranzitu na letišti umístěném na území členských států EU. Ustanovení týkající se zákazu odmítnutí přepravy (čl. 3 a čl. 4) a pomoci poskytnuté leteckým přepravcem (čl. 10) se vztahuje také na osoby cestující do členského státu Evropské unie z letiště umístěného ve třetí zemi, pakliže operující letecká společnost pochází z členské země EU (článek 1.3).

Prevence proti odmítnutí přepravy (čl. 3 a čl. 4)
Nařízení zakazuje touroperátorům, cestovním agenturám a leteckým společnostem odmítnutí rezervace letu nebo odmítnutí nástupu do letadla osobám se sníženou pohyblivostí z důvodu jejich úplného nebo částečného omezení pohybu (čl. 3). Toto nařízení uvádí pouze 2 výjimky, které toto umožňují:
1) odmítnutí z důvodu oprávněných bezpečnostních opatření určených zákonem (článek 4.1 §1a). V takovémto případě může touroperátor, agentura a letecký přepravce požadovat, aby osoba se sníženou pohyblivostí byla doprovázena osobou schopnou poskytnout potřebnou asistenci;
2) odmítnutí, pakliže rozměr letadla činí nemožným nástup těchto osob (článek 4.1 §1(b)).
V případě odmítnutí na základě těchto výjimek musí touroperátor, agentura a letecký přepravce okamžitě informovat příslušnou osobu o důvodu odmítnutí poskytnutí služeb, a pokud tato zažádá, pak musí tento důvod zaslat i písemně do 5 pracovních dnů (čl. 4.4). Zároveň musí vyvinout přiměřenou snahu a nabídnout přijatelné náhradní řešení (čl. 4.1 §2).
Pokud osobě se sníženou pohyblivostí nebo doprovázející osobě bude odepřen vstup na palubu z jiných důvodů, než uvádí Nařízení, přepravce musí nabídnout úhradu nákladů nebo přesměrování letu v souladu s Nařízením č. 261/2004 o právech cestujících v letecké přepravě, článkem 4.1 §3 – odmítnutí nástupu do letadla.

Informační povinnost
Touroperátoři (v případě letů zahrnutých do zájezdu), agentury, letečtí přepravci nebo jejich agenti musí zveřejnit (zpřístupnit) svá bezpečnostní pravidla, která se vztahují na přepravu osob se sníženou pohyblivostí, stejně tak i případná omezení jejich přepravy nebo přepravy mobilních vozíků, v běžném formátu a ve stejném jazyce, jako jsou poskytovány informace ostatním cestujícím (čl. 4.3).
Touroperátoři, agentury a letečtí přepravci přijmou nezbytná opatření, aby mohly ve všech svých prodejních místech v EU, včetně prodeje po telefonu nebo přes internet, obdržet oznámení o asistenčních potřebách cestujících osob se sníženou pohyblivostí (čl. 6.1).
Touroperátoři, agentury a letečtí přepravci, kteří takové oznámení obdrží od osob se sníženou pohyblivostí min. 48 hodin před odletem, musí tuto informaci předat dál min. 36 hodin před odletem (čl. 6.2) následujícím místům:
• odpovědným osobám na letištích odletu, příletu i tranzitu;
• operujícímu leteckému přepravci, pokud rezervace nebyla učiněna přímo u něj.
Pakliže tento přepravce ještě není znám, informace následně musí být předána co nejdříve.
Pokud je oznámení od osoby se sníženou pohyblivostí přijato v době kratší než 48 hodin před odletem, touroperátoři, agentury a letečtí přepravci musí informaci předat co nejdříve (čl. 6.3).

Asistence letištního personálu a přepravců
Osoby se sníženou pohyblivostí mají právo požádat o asistenci na letištích. Nařízení nařizuje poskytnutí této asistence osobami odpovědnými na letištích zdarma (čl. 7 a dodatek I) a zároveň jim povoluje požadovat poplatky s touto službou spojené na přepravcích (čl. 8.3). Přepravci mají zároveň povinnost poskytnout službu asistence na palubách letadel (čl. 10 a dodatek II).

Platnost, Stížnosti, Sankce (čl. 14 – 16)
Každý členský stát musí určit odpovědný úřad, který zajistí řádné plnění práv vyplývajících z tohoto nařízení (čl. 14.1). Osoba se sníženou pohyblivostí, která by považovala, že toto nařízení nebylo dodrženo, má právo reklamace u odpovědné osoby na letišti nebo u přepravce. Pakliže osoba se sníženou pohyblivostí neobdrží uspokojující odpověď, má právo reklamace u odpovědného úřadu na národní úrovni (čl. 15). Bod 3 nařízení upřesňuje, že v případě reklamace, která by mohla spadat pod několik legislativních předpisů EU (např. Směrnice č. 314/90 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (Package Travel Directive), Nařízení č. 261/2004 – Práva cestujících v letecké přepravě), bude moci být tato řešena jen v rámci jednoho legislativního předpisu, a to dle výběru.
Členské státy stanoví sankce vyplývající z porušení nařízení a zajistí, aby nařízení vešlo v platnost. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující (čl. 16).

Zahájení platnosti (čl. 18)
Toto nařízení vstupuje v platnost od 26. 7. 2008, mimo článků týkajících se odmítnutí rezervace (čl. 3 a čl. 4), které vstoupí v platnost o 1 rok dříve, tj. od 26. 7. 2007.

Shrnutí povinností cestovních kanceláří a agentur
Z tohoto nařízení tedy vyplývají pro cestovní kanceláře a agentury následující povinnosti:
Od 26. července 2007 není možné odmítnout rezervaci letu (leteckého zájezdu) na základě invalidity nebo snížené pohyblivosti (výjimky ospravedlňující odmítnutí jsou dvě – oprávněné bezpečnostní důvody či velikost letadla, která činí vstup na palubu nemožným). V případě odmítnutí na základě výjimky musí být zájemce bezprostředně informován o důvodech odmítnutí a na požádání musí být tyto důvody zaslány písemně během následujících 5 dní. Cestovní kancelář však musí věnovat veškerou snahu nabídnutí akceptovatelné varianty. Cestovní kanceláře a agentury musí uveřejnit bezpečnostní pravidla, která se týkají přepravy osob se sníženou mobilitou, omezení jejich přepravy nebo pomůcek.
Od 26. července 2008 pak musí cestovní kanceláře a agentury přijmout všechna opatření nezbytná k přijetí oznámení osob se sníženou mobilitou o potřebě asistence, a to na všech svých prodejních místech. Informace vyplývající z oznámení musí předat v určených termínech vedoucím orgánům letiště v místě odletu, příletu a přestupu a leteckému dopravci, pokud rezervace nebyla provedena přes něj.

Zástupci evropských letišť právě projednávají s leteckými přepravci návrh doporučený sdružením leteckých přepravců IATA o způsobu záznamu a přenosu dat vyplývajících z tohoto nařízení. Připomínkového řízení se účastní i ECTAA.

Text: Ing. Roman Škrabánek, viceprezident AČCKA a ECTAA
Foto: © iStockphoto.com/abalcazar

www.accka.cz
www.ectaa.org