MZV: Česko neuplatňuje nevstřícnou vízovou politiku

V minulém vydání jsme se dosti obsáhle věnovali problematice příjezdů turistů z Ruské federace. Při hledání cest, jak zabránit propadu incomingu z této oblasti, jsme dali zaznít názorům podnikatelů i vybraných státních institucí. Na následujících řádcích přinášíme stanovisko ministerstva zahraničních věcí, které se nám do uzávěrky minulého vydání nepodařilo získat.

Zástupce MZV jsme samozřejmě zvali na diskusní COTakhle snídani, kterou jsme k dané problematice uspořádali na počátku června. S odkazem na pracovní vytíženost se žádný ze zástupců ministerstva jednání nezúčastnil. Dne 16. června jsme proto alespoň e-mailem požádali tiskový odbor MZV o odpovědi na vybrané dotazy. Odpovědí jsme se dočkali až 24. července, tedy v době, kdy už bylo letní dvojčíslo dávno u čtenářů…

Rusům prý vycházíme maximálně vstříc

V první řadě nás zajímalo, zda si ministerstvo uvědomuje ekonomický potenciál ruských turistů a zda je otevřeno diskusi o nějaké formě podpory jejich příjezdů, například snížením ceny víza apod. Na červnové COTakhle snídani totiž mj. zaznělo, že ruští turisté nyní častěji směřují do zemí, kde snadněji získají vízum, příp. multivízum (např. Španělsko nebo Itálie), resp. kde za vízum zaplatí nižší částku. Odpověď tiskového odboru MZV není překvapivá: „Pokles žadatelů o schengenská víza na zastupitelských úřadech v Ruské federaci je dán vnějšími faktory, které nejsou v působnosti české konzulární služby. Jedná se především o faktory související s politickou situací v Rusku, potažmo na Ukrajině, s poklesem kurzu ruského rublu a s tím spojeným zdražením zahraničních zájezdů a zřejmě i změnou cestovatelských priorit ruských občanů. Tento pokles nesouvisel s procedurou udělování víz, která je již delší dobu konstantní a nebyla na překážku výraznému nárůstu cestovatelů a počtu udělovaných víz zastupitelskými úřady v posledních letech. Pokles žadatelů o schengenská víza postihl i ostatní schengenské zastupitelské úřady v Ruské federaci.

Česká republika neuplatňuje nevstřícnou vízovou politiku ani neaplikuje ve srovnání s ostatními schengenskými zeměmi komplikovanější pravidla vízového procesu. Získání schengenského víza se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009, o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), a Dohodou o usnadnění vízového režimu mezi Ruskou federací a EU. Těmito předpisy, které jsou závazné pro všechny schengenské státy, jsou stanoveny povinné náležitosti k žádosti o schengenské vízum, včetně výše vízového poplatku. Tento správní poplatek, který je zaveden v sazebníku správních poplatků, je tudíž stanoven unijní legislativou a je ve stejné výši vybírán všemi zastupitelskými úřady schengenských států v Ruské federaci.

MZV: Česká republika neuplatňuje nevstřícnou vízovou politiku ani neaplikuje ve srovnání s ostatními schengenskými zeměmi komplikovanější pravidla vízového procesu.

S vědomím vysokého zájmu o Českou republiku ze strany ruských turistů vychází zastupitelské úřady České republiky ruským občanům při udělování víz maximálně vstříc a aplikují co možná nejliberálnější přístup v rámci výše uvedených předpisů, včetně standardního udělování víz pro více vstupů ruským turistům. Pro podání žádosti je českými úřady vyžadován minimální seznam nezbytných dokumentů, který se nijak neliší, a ani lišit nemůže, od seznamu dokumentů ostatních schengenských úřadů.“

Fandové hokeje sběru otisků prstů neujdou

V návaznosti na diskusi během COTakhle snídaně nás dále zajímalo, zda je šance odložit zahájení sběru biometrických údajů od žadatelů o víza v Ruské federaci na dobu po skončení hokejového mistrovství světa, které se bude konat příští rok na jaře v České republice. Tedy tak, jak po tom někteří podnikatelé v incomingu v posledních měsících volají. Odpověď z ministerstva je příliš nepotěší: „Snímání biometrických identifikátorů (otisků prstů) ve vízovém řízení je spojeno
se zaváděním Vízového informačního systému, které se odvíjí na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. 7. 2008, o Vízovém informačním systému a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy. Od 11. října 2011 se postupně Vízový informační systém zapojuje po regionech po celém světě, celý proces je koordinován na unijní úrovni a týká se všech zastupitelských úřadů všech schengenských zemí. Při jednáních ohledně rozšíření Vízového informačního systému v Rusku byl na unijní úrovni ze strany Ministerstva zahraničních věcí ČR opakovaně vznášen požadavek na jeho časování, které by nepředcházelo pořádání Mistrovství světa v ledním hokeji v České republice. Bohužel se toto nepodařilo prosadit, především vzhledem k neměnnému pořadí regionů danému příslušným rozhodnutím Evropské komise a velmi komplikovanému hledání kompromisu mezi všemi členskými státy schengenského prostoru. Odložení snímání otisků prstů ve vízovém řízení nelze jednostranně učinit z pozice ČR, ve stanovené datum se do Vízového informačního systému zapojují zastupitelské úřady všech států schengenského prostoru.“

Sečteno a podtrženo, vízová politika a praxe při udělování víz jsou podle MZV v pořádku, úřad dělá, co může, a stížnosti podnikatelů jsou bezpředmětné… Proč si toho ale podnikatelé nevšimli? A proč ruští turisté raději žádají o víza na španělských, řeckých nebo italských úřadech, jak o tom v červnu hovořil viceprezident Ruského svazu cestovního ruchu Jurij Barzykin?

Počet vydaných víz láme rekordy

V podobně pozitivním duchu jako odpovědi na naše dotazy se nese i agenturní zpráva o tom, že Česká republika loni přijala rekordních 640 000 žádostí o schengenská víza, přičemž rekordní má být i počet kladně vyřízených žádostí – 630 000. V roce 2012 to bylo okolo 600 000. Hovoří o tom zpravodajství ČTK, které cituje údaje od MZV. Nárůst podle ministerstva souvisí s rozšířením okruhu států, vůči nimž se uplatňuje zjednodušená procedura udělování schengenských víz zejména pro zahraniční obchodníky.

V roce 2012 obdržely podle ministerstva české konzulární úřady přes 603 000 žádostí o tento typ víz a neuspěla jen tři procenta žadatelů. Rostoucí počet žádostí i vydaných schengenských víz prý Česko zaznamenalo i v předcházejících letech. To má nezanedbatelný dopad i na státní pokladnu, do které plynou poplatky za podání žádosti o vízum. Podle ministerstva zahraničí si na nich stát loni přišel na 630 milionů korun. Základní sazba za podání žádosti o schengenské vízum je 60 eur (přes 1 600 Kč), ve zjednodušeném režimu cizinec platí 35 eur (téměř 1 000 Kč).

Schengenská víza umožňují držitelům vstup nejen do konkrétní země, která povolení vystavila, ale i do všech ostatních členských států schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Česko je jeho součástí od konce roku 2007. Do „Schengenu“ spadá většina zemí Evropské unie a spolu s nimi Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

Zjednodušený režim schengenských víz se rozšířil po Ukrajině, Číně a Rusku na státy Perského zálivu a na Kazachstán. „V rámci možností daných vízovým kodexem je těmto často cestujícím žadatelům věnována zvýšená pozornost a jsou udělována víza k více vstupům do schengenského prostoru, respektive s delší dobou platnosti – na jeden rok a více. Nemusí tak opakovaně žádat o víza pro jeden vstup,“ uvedla česká diplomacie, která kvůli nárůstu vízové agendy posílila v některých asijských a východoevropských zemích konzulární úseky českých ambasád.

Foto: Thinkstockphotos.com