Možnost využití rekreačního rybolovu k podpoře cestovního ruchu v ČR

V rámci řešení projektu WD-37-07-2 Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu k zmírnění společensko-ekonomických disparit, který řeší Vysoká škola hotelová v Praze, byla zpracována členem řešitelského týmu projektu prof. Ing. Petrem Semeniukem, CSc., studie o možnostech využití rekreačního rybolovu k podpoře cestovního ruchu v České republice. Profesor Semeniuk zastává v současné době rovněž funkci předsedy Rady Českého rybářského svazu.

Problematika využití rekreačního (resp. sportovního) rybolovu k podpoře cestovního ruchu v České republice zatím nebyla předmětem žádného uceleného výzkumu, a to ani pokud jde o relevantní výstupy z teoretických prací zabývajících se rozvojem agroturismu u nás a v zahraničí. Přitom např. zkušenosti z Norska, Francie, Německa, Dánska a Velké Británie ukazují, že rekreační rybolov má výrazný růstový potenciál s pozitivními dopady do odvětví cestovního ruchu.

Rekreační rybolov je realizován zejména prostřednictvím rybářských organizací sdružených v Českém rybářském svazu (ČRS) a v Moravském rybářském svazu (MRS) s působností na území bývalého Jihomoravského kraje. Možnost rekreačního rybolovu nabízejí i nesdružené rybářské organizace a v neustále narůstajícím rozsahu i rybářské firmy a další podnikatelské subjekty formou tzv. komerčního rybolovu.

Nához (foto: Petr Kalach)

Význam rekreačního rybolovu je vhodné nejprve charakterizovat v celém komplexu:

• Využívá přirozené reprodukce tekoucích vod, popř. i dalších revírů. S tím, jak se v posledním desetiletí zlepšuje kvalita tekoucích vod, stoupá i jejich úživnost.
• Poměrně významný je i hospodářský význam rekreačního rybolovu, neboť úlovky na udici se podílejí 1/3 na spotřebě sladkovodního rybího masa v ČR.
• Nelze přehlédnout ani jeho ekonomický význam – umožňuje existenci firem vyrábějících a prodávajících rybářské potřeby, oblečení a ostatní vybavení pro rybáře. Podle dostupných údajů celkové tržby těchto firem již značně převyšují hranici jedné miliardy korun.
• Má i nezpochybnitelný ochranářský význam – bez větších nároků na státní finance a z prostředků rybářů pečuje o druhovou rozmanitost a početnost rybích společenstev ve volných vodách.
• V neposlední řadě pak podporuje cestovní ruch (např. agroturismus).

Rekreační rybolov a cestovní ruch

Většina rybářů během roku průběžně navštěvuje revíry v blízkém okolí svého bydliště (vzdálenost do 10 km). Naši sportovní rybáři ve velké míře využívají rovněž možnosti lovit ryby nejen na „domácím“ revíru, ale především na území celého kraje. Rekreační rybolov ve vztahu k domácímu cestovnímu ruchu se koncentruje především do období prázdnin (dovolených), přičemž nejvíce rybářů loví ryby na přehradách, velkých řekách, v pískovnách atd. Z tohoto hlediska mají největší atraktivitu zejména vodní nádrže Orlík a Lipno, a to jak díky své celkové rozloze, tak i díky možnostem pro rodinnou rekreaci.

Úlovek candáta (foto: Petr Semeniuk)

Sběr relevantních informací a podkladů od hlavních subjektů nabízejících možnosti rekreačního rybolovu pro české rybáře a pro cizince (příjezdový cestovní ruch) je možno v současné době realizovat pouze v případě obou velkých rybářských svazů, tj. ČRS a MRS. Pokud souhrnně vyhodnotíme prodej cizineckých povolenek organizačními složkami ČRS a MRS, je třeba konstatovat, že rozsah jejich prodeje je krajně neuspokojivý. Tak např. v rámci ČRS počet prodaných cizineckých povolenek představuje jen 3,9 % z celkového objemu vydaných povolenek. Z hlediska národnostního složení mají o rybolov na našich revírech zájem především návštěvníci z Německa a Rakouska. Zájem je orientován hlavně na velké přehrady (Lipno a Orlík) a vůbec na oblast jižních a západních Čech, která nabízí velké množství rybářsky atraktivních revírů.

Projekt informačních tabulí na údolní nádrži Orlík

Jeden z nejvýznamnějších rybářských revírů, na kterém hospodaří ČRS, je údolní nádrž Orlík. Je nejobjemnější a po údolní nádrži Lipno také druhou největší vodní nádrží v České republice. Nachází se na území Středočeského a Jihočeského kraje. Bohaté druhové zastoupení ryb umožňuje využití téměř všech způsobů lovu. Orlík je však znám zejména lovem dravých ryb, jako jsou sumec, candát, štika a bolen. Množstvím úlovků sumce, a to i v trofejních velikostech, patří ÚN Orlík mezi nejlepší a nejvyhledávanější revíry v ČR i ve střední Evropě. Z nedravých druhů ryb patří mezi nejčastější úlovky kapr a cejn. Na Orlíku se ročně uloví asi 100 tis. kusů ryb o celkové hmotnosti 130 tis. kg, což představuje 4 % z celkové hmotnosti ulovených ryb v rybářských revírech ČRS.

Žďákovský most přes Orlickou přehradu (foto: Petr Semeniuk)

Pohled na hrad Zvíkov z hladiny Orlické prehrady (foto: Petr Semeniuk)

Snahou Rady ČRS jako uživatele revíru je zlepšení informovanosti o ÚN Orlík, propagace rekreačního rybolovu na tomto revíru a celkový rozvoj cestovního ruchu v regionu Středočeského a Jihočeského kraje, ve kterých rekreační lov ryb patří mezi významné možnosti využití volného času. Za tímto účelem již Rada ČRS vydala v roce 2007 leták o rybaření na ÚN Orlík i s mapou tohoto rybářského –revíru. Dalším plánovaným krokem pro naplnění záměru rozvoje cestovního ruchu je umístění informačních tabulí v okolí ÚN Orlík, na kterých by nebyla pouze propagace rekreačního rybolovu na jednom z největších rybářských revírů v ČR, ale také informace pro veřejnost o dalších turistických zajímavostech a službách, které mohou v oblasti využít (podobně jako v již vydaném letáku).

Informační tabule budou propagovat rybaření na ÚN Orlík a pomáhat rozvíjet cestovní ruch v okolí nádrže Orlík. Informace budou zaměřeny na historii vzniku nádrže, popis revíru (rozloha, hloubka, délka revíru, co se zde vysazuje, co se loví) a zajímavosti o revíru. Dále zde bude přehled nejdůležitějších pravidel při lovu ryb, která platí na ÚN Orlík, nutné doklady k lovu ryb, seznam prodejců a ceník povolenek k lovu ryb a rybářských lístků. Součástí informační tabule bude pohledová mapa, na které bude vyznačen bod, kde se návštěvník právě nachází, hranice revíru, místa prodeje povolenek a rybářských lístků a turisticky významná místa (autokempy, hotely, rozhledny, zámky, hrady, muzea, informační centra, přístaviště, cyklotrasy, turistické trasy atd.). Na informačních tabulích budou také informace týkající se turistických zajímavostí a historických památek na ÚN Orlík a v blízkém okolí. Nebude chybět ani seznam a kontakty na turistická informační centra v okolí, která poskytují informace o možnostech rekreace v regionu ÚN Orlík.

Zdroj: Český rybářský svaz

Informační tabule tak budou sloužit široké veřejnosti, která navštěvuje okolí ÚN Orlík, a nejen rybářům. Proto významným způsobem pomůžou rozvíjet cestovní ruch v okolí Orlíku (ubytování v okolí, zvyšování návštěvnosti hradů, zámků, muzeí), zvýší informovanost turistů o ÚN Orlík a také napomůžou rozvoji sportovního rybářství, které v dnešní uspěchané době patří mezi vyhledávané možnosti trávení volného času.

Informační tabule budou rozmístěny na všech významných turisticky navštěvovaných místech (kempy, mosty, hotely, hrady, zámky, atd.) v revíru ÚN Orlík. Vybráno bylo celkem 36 míst, předběžný rozpočet na zhotovení a rozmístění těchto tabulí, který připravil sekretariát Rady ČRS, počítá s náklady ve výši zhruba 670 tis. Kč.

Závěrečné shrnutí

V ČR je značně rozvinut rekreační a sportovní rybolov, kterému se věnuje většina organizovaných sportovních rybářů. Totéž se však nedá říci o příjezdovém cestovním ruchu ve vztahu k rekreačnímu rybolovu – možnost zachytat si v ČR využívá (podle údajů ČRS a MRS) necelých deset tisíc zahraničních rybářů.

Další možnosti pro lov ryb na udici cizinci poskytuje komerční rybolov v rámci tzv. hospodářské těžby ryb udicí na chovných rybnících soukromých firem. Bližší údaje o rozsahu tohoto rybolovu nejsou k dis–pozici, pouze některé odhady uvádí, že se podílí zhruba 10 až 15 % na celkových úlovcích.

Po odstranění byrokratických bariér a využití existujících příležitostí je možné zvýšit prodej cizineckých povolenek k rybolovu minimálně dva- až třikrát. Bude ovšem třeba výrazně zvýšit marketingovou podporu rekreačního rybolovu ve vztahu k příjezdovému cestovnímu ruchu počínaje aktivní propagací atraktivních českých revírů na mezinárodních i tuzemských rybářských výstavách a veletrzích.

Projekt WD-37-07-2 „Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu k zmírnění společensko-ekonomických disparit“ je financován ze státního rozpočtu České republiky z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Projekt je řešen v rámci veřejné soutěže č. 1 programu WD – Výzkum pro řešení regionálních disparit.

Prof. Ing. Petr Semeniuk, CSc.
Výzkumné centrum VŠH