Desátý ročník podzimního moskevského veletrhu se konal od 22. do 25. září 2004 (tedy zhruba o tři neděle dříve, než bývávalo v kraji zvykem) na stadionu „Olympijskij“. Už před rokem jsem spekuloval o tom, kam se příští ročník nacpe, a ejhle, stalo se: veletrh vyhřezl ze své formy a jeho obsah se začal rozlézat po okolních pláccích. Naštěstí prozatím jen v podobě stanové haly, přistavené před vchodem, takže to není vlastně nic nového – jako na Holidáči.

První veletrh „Otdych 1995“ se odehrával v Manéži na ploše 3 200 čtverečních metrů. Zúčastnilo se jej 200 společností z 20 zemí, přičemž ruské firmy tam byly všeho všudy dvě. V roce 1998 se veletrh přestěhoval do stadionu „Olympijskij“, kde na 5 800 metrů čtverečních vystavovalo 455 společností ze 34 zemí. Letos čítala výstavní plocha 14 000 čtverečních metrů a své produkty a služby na ní nabízelo 880 vystavovatelů z 60 zemí. Mezi vystavovateli, kteří se tohoto veletrhu zúčastnili poprvé, byly národní centrály cestovního ruchu Polska, Ukrajiny, Norska, Peru, Finska a Litvy. Pokud se týká ruských regionů, vystavovalo jich letos 41.
Co zrovna neklaplo
Jak už bylo řečeno, vzhledem k nárůstu počtu vystavovatelů musela být přistavěna plátěná hala o rozloze 600 čtverečních metrů. Mnozí vystavovatelé ovšem konstatovali, že v průběhu několika posledních let se organizátoři snažili hlavně rozšířit výstavní plochu a v tomto svatém nadšení vyždímali z „Olympijského“ co se dalo. Ale na zlepšení podmínek pro vystavovatele a návštěvníky jim jaksi nezbyly síly. Nejmarkantnějším dokladem byly zácpy v zúžených průchodech a fronta před vchodem, jakou jsem naposled zažil před dávnými lety, když jsem šel na návštěvu k Leninovi.
V ruském odborném tisku se dokonce propíral zjevný lobbing zahraničních společností na úkor ruských. Zřejmě docházelo k tomu, že někteří ruští vystavovatelé nebyli na veletrh připuštěni, ač podali přihlášku včas, zatímco zahraniční centrály cestovního ruchu dostávaly lukrativnější místa, i když se ozvaly až po uzávěrce přihlášek.
Z hlediska zahraničních návštěvníků a vystavovatelů, kteří měli ve zvyku jezdit z Moskvy rovnou na kyjevský veletrh a teprve potom domů, byl přesun termínu zhůvěřilostí, která jim jen navýšila náklady. Na druhou stranu je nutno připustit, že díky posunutému termínu bylo v Moskvě hezky teplo a slunečno a že bez úhony na zdraví přežili i ti účastníci, kteří byli ubytováni v ruských hotelech, v nichž začíná topná sezona až někdy v listopadu.
Organizátoři už oznámili, že i následující, 11. veletrh Otdych 2005 se bude konat na stejném místě a ve stejnou dobu – tedy od 21. do 24. září.
Česká účast
Český stánek organizovalo moskevské zastoupení agentury CzechTourism a byl uživatelsky mnohem přátelštější než v minulém roce. Nejenomže si bylo kam sednout na jednání, ale díky prezentaci Krušovického pivovaru se točilo i pivo. Jediná piha na kráse spočívala v tom, že sličné kelnerce nikdo nevysvětlil, kdo to pivo může objednávat, takže objednával kdekdo, i z okolních stánků, následkem čehož docházelo k předčasnému vysychání pípy. Mimochodem, expozice krušovického piva byla jedním z faktorů, které přispěly k tomu, že český stánek dostal od organizátorů 1. cenu v kategorii národních stánků.
Během veletrhu byly také za asistence ředitelky odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj Ing. Marcely Pröllerové vyhlášeny výsledky soutěže agentury CzechTourism pro cestovní kanceláře na ruském trhu „Specialista na Českou republiku“ a v Českém domě proběhly dva semináře zaměřené na lázeňskou turistiku do České republiky.
Stěžejní produkt, se kterým na veletrh přijelo vydavatelství C.O.T. media, tedy Meždunarodnyje Mosty, se distribuoval profesionálům v cestovním ruchu z českého stánku a z přepážky firmy Jason Travel.
Kdo k nám jezdí?
Hlavní toky turistů z ruskojazyčných trhů míří do západočeských lázní, do Prahy a v menší míře do jiných regionů. Lázeňská léčba nikdy nebyla levná a vzhledem k tomu, že mezi Moskvou a karlovarským letištěm Olšová vrata funguje přímé letecké spojení, jsou i náklady na dopravu vyšší. Z toho důvodu se lázeňská klientela rekrutuje převážně ze solventních vrstev.
Jinak je tomu u návštěvníků Prahy a dalších regionů. V tomto případě se projevuje rozvírání nůžek mezi vyšší a nižší střední třídou. Příslušníci vyšší třídy jsou i nadále velmi utráciví, ceny je v podstatě nezajímají a vyžadují nejvyšší kvalitu jak v ubytování, tak ve stravování a v dalších službách.
Mimochodem, z konzultací mezi vystavovateli vyplynulo, že například pokud se týká gastronomie, mohou být nejnáročnější ruští klienti Prahou zklamáni, protože v ní nenajdou tak luxusní restaurace s tak dokonalou obsluhou, na jaké jsou zvyklí například z Moskvy.
Nižší střední třída si vybírá podle ceny a za své peníze chce co nejlepší kvalitu.

Za čím do Ruska?
V průběhu veletrhu jsem se také pídil po místech a produktech, které by mohly být přitažlivé pro české turisty. Vyšel mi z toho takzvaný „Zlatý okruh Ruska“ (Moskva – Sergiev Posad – Pereslavl Zalesskij – Rostov Velikij – Vologda – Kostroma – Ivanovo – Suzdal – Vladimir – Moskva), Nižnij Novgorod a Karélie. Dovedu si docela dobře představit pěkné balíčky církevní turistiky. Slušná je i nabídka loveckých zájezdů. Nicméně, víc se toho na Otdychu vytěžit zřejmě nedá, protože nabídka ruských regionů je na tomto veletrhu mnohem chudší než na jarním MITT.
Z Moskvy Dean Valášek
Foto Dean Valášek

