Místo dvojnásobného zvýšení ubytovacích poplatků by hoteliéři i obce uvítali spíše přísnější kontrolu výběru a využití peněz. Některá zařízení se totiž podle nich placení za ubytované hosty vyhýbají. Vyplývá to z reakcí zástupců samosprávy a ubytovatelů na včerejší vyjádření ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové.
Poplatek za lázeňský a rekreační pobyt by podle ministerského návrhu místo současných nejvýše 15 Kč stoupnul na jedno euro (zhruba 27 korun). Ministryně včera médiím oznámila, že chce rovněž zavést povinné platby. Nyní totiž výši a povinnost odvodu určují obce. Peníze by obcím zůstaly, musely by je však využít na podporu cestovního ruchu. Ministerstvo by pak obcím navíc vyplatilo stejnou částku, jakou získají na poplatcích. Chce tím kompenzovat, že v příštích pěti letech nelze na podporu cestovního ruchu využít evropských fondů.
Případné navýšení poplatku zřejmě podle šéfa Léčebných lázní Jáchymov a prezidenta Svazu léčebných lázní ČR Eduarda Bláhy cestovní ruch neomezí. „Pro nás je klíčové, aby města měla opravdu povinnost využít peníze pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu, což zatím nemají a bez změny zákona o obcích to není možné,“ řekl. Podle něj se již dříve objevily pokusy nařídit obcím, na co mají příjmy využít, ale vždy narazily na odpor obcí.
Změnit by se podle hoteliérů měl hlavně výběr poplatků. Radnice totiž prý nemají sílu výběr důsledně kontrolovat, a řada ubytovatelů tak hosty nepřiznává. „Poctiví budou platit víc a nepoctiví nebudou dál platit nic,“ míní ředitel hotelu Horizont v Peci pod Sněžkou Karel Rada. „Obci bych příspěvek přál, ale tento poplatek bych zrušil. Otráví to nás i hosty. Bylo by lepší soustředit se na to, jak se s vybranými penězi hospodaří,“ uvedl ředitel hotelu Skalní mlýn v Moravském krasu Zdeněk Kozman.
Řešením by třeba podle ředitele hotelu Horizont bylo zavedení paušální platby při zachování nynější výše poplatku. Pro paušál je i pecká radnice. „Je třeba odstranit především byrokracii, ve smyslu kontrol a dobrovolného přihlašování poplatků,“ řekl starosta Pece Alan Tomášek. Ročně město vybere na poplatcích asi šest milionů korun, kdežto paušál by mohl podle starosty přinést až osm milionů.
Tomášek i další starostové by příspěvek od státu na podporu cestovního ruchu uvítali. Například Karlovy Vary nyní vyberou ročně z poplatků asi 19 milionů korun, ale podle mluvčího magistrátu Jana Kopála jsou náklady související s tím, že jsou Vary lázeňským městem, mnohokrát vyšší. „Nejde o samotnou správu lázeňských zdrojů a kolonád, ale i údržbu parků, lázeňských lesů, volnočasovou nabídku, symfonický orchestr a další aktivity, které bychom určitě v takové míře nefinancovali, pokud by město nebylo lázeňské,“ řekl.
Starostovi turisticky atraktivní Lednice Liboru Kabátovi se jeví na první pohled zvýšení poplatku jako rozumné, ale obce by měly umět hoteliérům vysvětlit, že se peníze podnikatelům mohou vrátit, když obec bude investovat do turistického ruchu více a přitáhne další hosty. „Je to první konkrétní krok ministerstva, jak podpořit cestovní ruch. Měly by však následovat ještě další,“ myslí si Kabát.
Některé obce také mají obavy, jestli nebudou možnosti využití peněz z poplatků příliš zúženy. „Otázkou je zpětná investice vybraných prostředků do cestovního ruchu, jelikož pojem cestovní ruch je velmi široký a nemusí stoprocentně souviset s lázeňstvím,“ řekla mluvčí třeboňské radnice Jitka Bednářová. „Trápí nás stav silnic a je otázkou, zda by se jejich opravy mohly dělat právě z těchto peněz,“ uvedl starosta města Lázně Bělohrad na Jičínsku Pavel Šubr. Má také strach, zda by zvýšení poplatku neodradilo méně movité klienty lázní. „Již nyní se na mě obracejí pacienti, zda by jim nešlo poplatek odpustit,“ řekl.