Místní poplatek z pobytu a podpora lázeňství: stále řada otazníků

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Přestože samosprávy lázeňských míst i provozovatelé lázní či ubytovatelé přivítali zavedení jednoho místního poplatku z pobytu, vnímají v této oblasti řadu otazníků. Mimo jiné těch, které se týkají specifik lázeňských míst, kontroly a evidence ubytovatelů či zpětného investování prostředků získaných prostřednictvím poplatků zpět do podpory lázeňství a cestovního ruchu.

Místní poplatky vybírané ubytovateli jsou významným zdrojem financí pro jakékoli město či obec s vyšší intenzitou cestovního ruchu, lázeňská místa nevyjímaje. Podle Petra Studničky, jednatele Vysoké školy hotelové v Praze, činil roční souhrn prostředků vybraných formou místního poplatku z ubytovací kapacity a místního poplatku za lázeňský a rekreační pobyt zhruba 100 milionů korun. Poté, co byly tyto dva místní poplatky novelou zákona nahrazeny jedním místním poplatkem z pobytu, mohlo by dojít k významnému nárůstu prostředků. Při současné maximální sazbě ve výši 21 Kč za osobu a den a zohlednění osvobození účastníků komplexní lázeňské péče od platby tohoto místního poplatku by mohla tuzemská lázeňská místa vybrat kolem 120 milionů korun. Tedy pokud by světový cestovní ruch a tím i tuzemské lázeňství nepostihly dopady pandemie nového koronaviru, resp. onemocnění COVID-19. Je nepochybné, že v situaci, kdy byla lázeňská zařízení dočasně uzavřena, bude letošní suma nižší. O kolik, to si v tento moment nikdo netroufne odhadnout.

 

Jeden poplatek? Ano, ale…

Ale zpět k novele zákona – mezi představiteli lázeňských samospráv i provozovatelů lázní panuje shoda, že byla ku prospěchu věci, tedy že výběr místních poplatků zjednodušila. Určité výhrady ale mají obě strany. „Sloučení a pozdější případné zvýšení poplatku je cestou správným směrem, avšak lázeňská místa se dostala tímto spojením do stejné kategorie jako jiná turistická místa v Česku, ačkoli nároky na správu lázeňských míst jsou mnohdy trochu jinde,“ uvádí například starosta Františkových Lázní a předseda Sdružení lázeňských míst ČR Jan Kuchař a dodává: „Legislativní změnou jsou od tohoto poplatku osvobozeni také klienti na komplexní lázeňské léčbě. To se v některých místech, kde tato klientela převažuje, projevilo propadem výběru. Proto je určitě na místě nad touto úpravou dále diskutovat a nenechat ji zamrznout v současné podobě po mnoho let tak, jak tomu bylo u poplatků nahrazených.“

Ubytovatelé, resp. provozovatelé lázní si pak všímají jiných aspektů. „Byl zvýšen strop pro stanovování výše poplatků, ale nebyla stanovena povinnost vrátit vybrané poplatky zpět do infrastruktury cestovního ruchu v místě,“ poznamenává Martin Plachý, generální ředitel skupiny Royal Spa a viceprezident Svazu léčebných lázní ČR. „Pořád máme navíc pochybnosti, zda existuje řádná evidence ubytovacích kapacit, které jsou nabízeny na trhu, a zda nedochází k nerovnosti při výběru místních poplatků,“ dodává. A Eduard Bláha, prezident tohoto svazu a generální ředitel lázeňského holdingu Spa & Wellness Nature Resorts, doplňuje: „Velké lázeňské společnosti, které ale mnohdy nemají ani polovinu ubytovacích kapacit, odvádějí poplatky poctivě a městu vybírají i 90 procent z jeho inkasa. Jinde je to bída, už dlouho, a nic se nemění.“ Vinit ale takové podnikatele je podle jeho slov jen výmluva. „Selhává kontrola a úřad. Přitom řešení jsou jednoduchá, stačí je převzít ze zahraničí. Tedy motivovat výhodami hosty, aby po platbě poplatku ubytovateli chtěli obcí vydávané a evidované slevové karty,“ nabízí jedno z takových řešení Bláha.

Lázeňská specifika

Pro příští rok byla zákonem stanovena maximální sazba poplatku na 50 korun za osobu a noc, což je částka obvyklá i v zahraničí. Dá se očekávat, že lázeňská místa k tomuto navýšení ve svých vyhláškách pro příští rok přistoupí. „Pro rok 2021 počítáme s částkou 50 Kč,“ potvrzuje například primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová. Se stejnou částkou pracuje i městská vyhláška Františkových lázní. „Odpovídá to výši běžné v Evropě,“ říká starosta Jan Kuchař, podle kterého musejí lázeňská místa ve výši sazby zohlednit svá specifika a nároky, které jsou na ně kladeny, pokud jde o péči o dané území. „Ve Františkových Lázních máme ve správě přes 300 hektarů lázeňských parků, jejichž údržba je náročná, dále pak platíme například opravu kolonád, které jsou ve vlastnictví města, provozujeme Městské kulturní středisko včetně pořádání kolonádních koncertů, městské muzeum, informační centrum atd. To vše něco stojí.“ V současné době podle něj výběr poplatků tyto náklady nepokrývá, a město je tak dotuje ze „svého“. Plně soběstačné v tomto ohledu město nebude ani po zvýšení sazby na 50 korun v příštím roce. „Pokud by bylo v příštím roce vše v pořádku, odhaduji výběr pro Františkovy Lázně zhruba trojnásobný oproti roku 2019, tedy zhruba 15 milionů korun. To představuje asi dvě třetiny částky, kterou vynakládáme,“ uvádí starosta a dodává, že i tak by šlo o významnou pomoc pro město. „Pokud srovnám příjmy z rozpočtového určení daní na obyvatele a poplatek z pobytu, kdy se lázeňský klient stává téměř obyvatelem města a využívá jeho služeb někdy v podstatě i víc než samotný rezident, tak při současné výši poplatku dostává město na lázeňského klienta polovinu toho, co na obyvatele. Proto i ono zvýšení pro rok 2021, které tuto diferenci v podstatě srovná do stejné výše,“ argumentuje dále Kuchař.

Z pozice předsedy SLM ČR pak obecně dodává, že specifika lázeňských míst by se měla projevit na jejich lepší bonifikaci v porovnání s ostatními turistickými destinacemi. „Jako sdružení se snažíme hovořit se zástupci státní správy a ministerstev a neustále jim osvětlovat naše potřeby. Je to běh na dlouhou trať, ale daří se nám malými krůčky postupovat a v některých oblastech svítá na lepší časy,“ uvádí Kuchař. V této souvislosti ale není bez zajímavosti, že ne všichni představitelé lázeňských míst jsou ve věci zmiňovaných specifik zcela jednotní. „Osobně žádné větší rozdíly nevnímám. Je věcí každé obce, zda takové specifikum vidí a zohlední ho ve výši poplatku,“ říká například starosta Lednice Libor Kabát. Zároveň ale dodává, že nepochybuje o tom, že vedení obcí, ve kterých se lázně nacházejí, budou dostatečně osvícená a rozumným způsobem využijí tyto zdroje k dalšímu rozvoji lázní a jejich zázemí.

Praxe ale podle některých zainteresovaných odborníků není zdaleka tak jednoznačná. „Finanční podporu lázeňství ze strany měst, kde působíme, vidím jako velmi malou. Zvláště s ohledem na to, že řada lázeňské veřejné infrastruktury, někde dokonce většina, je v rukou samotných poskytovatelů, kteří se o to musejí sami starat,“ uvádí například Martin Plachý z Royal Spa. A ­Eduard Bláha, který řídí společnosti Lázně Luhačovice a Léčebné lázně Jáchymov, přitakává. Uznává, že lázeňská místa mají oproti ostatním hojně navštěvovaným destinacím mnoho specifických povinností – například povinnou rozlohu parků, správu pramenů a kolonád apod. Proto souhlasí, že výše poplatku z pobytu by měla být v lázeňských místech odlišná. „Upřímně ale musím říci, že v řadě případů tyto povinnosti města neplní, nechávají je na provozovatelích lázní. Ale poplatky putují do městských kas. Taková místa jsou jasným beneficientem,“ říká Bláha a dodává, že naproti tomu existují i jasní donátoři lázeňství, jimž podle něj vévodí Karlovy Vary. O aktuální situaci v tomto lázeňském městě nás informovala jeho primátorka Andrea Pfeffer Ferklová. „V letošním roce plánujeme prostřednictvím místního poplatku z pobytu vybrat 28 milionů korun. V příštím roce, kdy se sazba zvýší z 21 na 50 korun, by měla celková částka dosáhnout asi 65 milionů korun. Do podpory cestovního ruchu dává město každý rok násobky této částky,“ uvedla. Na tomto místě se sluší znovu zopakovat, že tyto odhady vznikaly před pandemií COVID-19 a že skutečná čísla zřejmě budou poněkud odlišná a do jejich odhadů se Andrea Pfeffer Ferklová nechtěla pouštět.

 Podle Eduarda Bláhy se ale ve velké většině lázeňských míst dostává lázním podpory spíše deklaratorně než fakticky, tedy finančně a organizačně. „Radní a zastupitelé mnohdy rozdělují město na ‚my a lázně‘ nebo ‚naše a lázní‘. Lázně se to snaží měnit, ale většinou to má čtyřletý opakovací cyklus. Když vše vysvětlíme a začne fungovat spolupráce, tak to volby změní,“ krčí smutně rameny Bláha, podle kterého musí v budoucnu dojít ke změně. „Musí se změnit zákon o obcích a tyto prostředky musejí být směrovány do rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch. Musejí být kontrolovány lázeňskou komisí a vedle poplatků od hostů je potřeba vybírat nějakou místní daň od navazujících služeb, tedy kaváren, restaurací, obchodů a dalších, které kvetou jen díky návštěvnosti místa. Tak to vymysleli naši předkové už v roce 1914 a nám pak kvůli válkám a socialistickému společnému vlastnictví zůstaly jen pojmy bez chápání smyslu a obsahu,“ dívá se do budoucnosti prezident SLL ČR.

Jedinou možností dohoda?

Podle Petra Studničky z VŠH však ani do budoucna, bez ohledu na politickou konstelaci, nelze předpokládat takovou zásadní změnu v pojetí daňového řádu, která by přinesla účelovou vázanost daní a místních poplatků: „Je zřejmé, že v tuzemsku není problematika ekonomické autonomie územních samosprávných celků plně respektována. Česká republika učinila při ratifikaci Evropské charty místní samosprávy oznámení, že se necítí být vázána vybranými ustanoveními. Stát nemá zájem na tom, aby obce a kraje vybíraly místní daně a nemá zájem konzultovat s místními společenstvími přerozdělování centrálně vybíraných daní.“ V úrovni zákonných předpisů tedy opora pro reinvestici prostředků získaných z místních poplatků zpět do oboru není. Jedinou možností je tak podle Studničky vzájemná dohoda mezi samosprávami obcí a podnikatelskými subjekty, resp. provozovateli lázeňských zařízení. Jednatel VŠH přidává ještě jeden tip ze zahraničí: „Například v sousedním Německu se ve vybraných lázeňských místech vybírá lázeňská daň (Kurtaxe) nejen od osob, které zde přenocují, ale i od jednodenních návštěvníků.“ Měla by se Česká republika tímto příkladem inspirovat? Budeme rádi, napíšete-li nám svůj názor!

Na úplný závěr dejme ještě jednou slovo Liboru Kabátovi. Podle něj je na místě si uvědomit, že místní poplatky mohou být pouze jedním ze zdrojů rozvoje lázeňství a obce musejí zajišťovat řadu investic, které s lázeňstvím souvisejí mnohdy jen okrajově. „Přesto jsou zásadní a podstatné a jejich realizace mnohokrát převyšuje zdroje z místních poplatků. Náš stát získává z turistického ruchu a lázeňství významné prostředky, nemyslím si však, že se v tomto případě chová jako dobrý hospodář a přiměřenou část z těchto zdrojů vrací do tohoto segmentu,“ poznamenává starosta jihomoravské Lednice.

Foto: koláž: COT media


(S názory respondentů se budete moci ještě detailněji seznámit v samostatných materiálech, které v průběhu dubna zveřejníme na portálu iCOT.cz.)

Autor

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Profil typického turisty v Královéhradeckém kraji

V předposledním dílu letošního seriálu věnovaného analýze demografických charakteristik a spotřebního chování domácích i zahraničních turistů navštěvujících jednotlivé kraje České republiky se vypravíme na Královéhradecko. Zaměříme se na návštěvníky, kteří do kraje přijížděli v letech 2018 a 2019, tedy...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Profil typického turisty v Libereckém kraji

Jeden z posledních dílů našeho letošního seriálu vás zavede na Liberecko. Seznámíte se s demografickými charakteristikami a spotřebním chováním =domácích i zahraničních návštěvníků, kteří do tohoto kraje mířili v letech 2018 a 2019, tedy před příchodem koronavirové pandemie. Jako vždy vyjdeme...

Číst více
Foto: Moravskoslezské Convention Bureau

Pro svou další událost si vyberte Ostravu a Moravskoslezský kraj

Nezaměnitelná atmosféra průmyslových lokalit, kvalitní služby a dostatečná kapacita činí z Ostravy a Moravskoslezského kraje ideální místo pro pořádání kongresů, konferencí i menších firemních a společenských akcí všeho druhu. Stačí si jen vybrat.

Číst více