Mezioborový produkt se musí dostat na trh!

 
Tuzemské regiony se potřebují v rámci propagace více diferencovat a rozvinout svou turistickou infrastrukturu. Jedním ze způsobů, jak by toho měly dosáhnout, je pomocí mezioborového produktu cestovního ruchu. Myšlenka, která se zrodila a rozvíjela v gesci agentury CzechTourism v loňském roce, již zplodila 13 pilotních projektů a ukázala cestu mnoha dalším. Jaká je jejich budoucnost a proč do nich prozatím nejsou zapojeny všechny relevantní subjekty? To vše a mnohem více zaznělo na březnové COTakhle snídani…

Pro začátek by se možná hodilo připomenout, co to mezioborový produkt cestovního ruchu vůbec je. „Jedná se o propojení klasických produktů cestovního ruchu, tak jak je známe, s jinými oblastmi průmyslu a s regionálními produkty. Jde v podstatě o rozšíření nabídky cestovního ruchu,“ popsal vedoucí oddělení produkt management agentury CzechTourism Miroslav Klusák a dodal, že rozhodně nejde o pouhé mechanické propojení lokální nabídky v regionu, ale o vyšší stupeň organizace cestovního ruchu. „Z mého pohledu je mezioborový produkt ukázkou ideálního modelu spolupráce,“ uvedla Hana Musílková, ministerský rada oddělení koncepce a spolupráce v cestovním ruchu ministerstva pro místní rozvoj (MMR). „Propojení s lokální sférou, regionálními produkty, potravinami i se zemědělstvím je dobrou cestou, jak více rozšířit povědomí o potenciálu cestovního ruchu,“ dodala.

Není to pouze pro domácí cestovní ruch

Prvotní idea na vytvoření mezioborového produktu začala jako téma rezonovat již před čtyřmi lety. Konkrétní podobu ale získala až v minulém roce, kdy CzechTourism společně se Zuzanou Vojtovou a Danou Daňovou, které přizval jako odbornice na situaci v regionech, vytipoval třináct pilotních produktů. „Každý z nich má úplně jinou cílovou skupinu a úplně jiné téma, které jej spojuje. Každý mezioborový produkt je o něčem naprosto jiném a je specifický pro daný region, kde vznikl,“ podotkla Andrea Jirglová, vedoucí oddělení marketingové komunikace CzechTourism. Díky tomu se mohou jednotlivé kraje vyprofilovat jako unikátní a rozdílné destinace, které jsou navenek snadno rozpoznatelné. Aby však mohly být produkty komunikovány i do zahraničí, musela je agentura CzechTourism nějak sjednotit a dát jim společný vizuální styl, který odhalila třeba v rámci třináctidílného seriálu Česko, země příběhů na internetové televizi Stream. „Vytvořily se teasery (na produkty), které v současné chvíli čekají na otitulkování. Mezioborové produkty totiž nejsou určeny pouze pro domácí cestovní ruch, ale také pro příhraničí. To znamená, že si těžko vystačíme s češtinou, ale potřebujeme jednotlivá videa přeložit do jazyků našich příhraničních sousedů,“ doplnila jeden z úkolů, který má před sebou CzechTourism v následujících měsících, Andrea Jirglová. Tím druhým je poté i poskytování pomoci krajům a destinačním společnostem při vytváření dalších nových produktů.

Čeká se na šikovného podnikatele?

Tím však práce na dalším rozvoji mezioborových produktů zdaleka nekončí. Co je potřeba dále udělat? „Produkty cestovního ruchu se musí dostat na trh. Jsme schopni připravit nabídku, dát ji dohromady a dát jí výbornou marketingovou podporu, ale potřebujeme s tím jít dál. Potřebujeme se dostat do nových segmentů tak, aby se to dalo prodat. Mezioborový produkt musí vejít na trh. A to je věc, kterou je třeba dopracovat – jakým způsobem ho dostat do prodeje,“ zdůraznil ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek. To je otázka, která se v oboru řeší již více než deset let. Ani agentura CzechTourism, ani regionální koordinátoři produktů je totiž ve formě ucelených balíčků služeb nebo zájezdů prodávat nemohou. To mohou pouze cestovní kanceláře a agentury. „My jsme tady proto, abychom jim vytvořili něco inspirativního a nabídli jim to. Rolí destinačních managementů je incomingové cestovní kanceláře aktivně vyhledávat. Nemyslím si, že je naším úkolem je suplovat, ale spíše jim být vzorem, inspirací. Eventuálně připravit know-how pro ty, které na to nemají čas, nebo o produktu nevědí. Nemůžeme ale čekat, že si nás samy najdou. Nenajdou…,“ zdůraznila Alena Horáková, ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy. Dostat nový produkt do katalogu řady cestovních kanceláří či agentur je ale velmi složité. Na tom se shodli všichni přítomní. Jsou totiž poměrně rigidní – mají svou stálou nabídku i klientelu. Dle ředitele Jihočeské centrály cestovního ruchu je proto jedním z řešení vytvořit cestovní kancelář vlastní. Tento model totiž funguje například v Rakousku, kde má každá destinace svou vlastní cestovní kancelář. „To je jeden ze směrů, o kterém uvažujeme, respektive čekáme na vhodné okno, abychom to spustili. Ale ne v rámci Jihočeské centrály cestovního ruchu, protože to není povaha destinačního managementu, to je úkol cestovní kanceláře,“ dodal.

Financování a zapojení subjektů

Další oblastí, kterou bude potřeba do budoucna vyřešit, je i otázka financování. Do vytvoření a propagace pilotních produktů byly doposud investovány řádově 4 miliony korun, které dalo agentuře CzechTourism k dispozici ministerstvo pro místní rozvoj. Nyní je to ale na samotných koordinátorech, jak si zajistí další finanční podporu . „My doufáme, že projekt rozpumpuje nějakou formu spolufinancování. Že nebude financován pouze ze státních peněz – tedy od ministerstva nebo od nás. Mělo by se spíš ukázat, že je v zájmu místních podnikatelů a provozovatelů služeb se do produktu zapojit a s financováním pomoci,“ nastínil Miroslav Klusák. Dle Jaromíra Poláška je však na to příliš brzy. V momentě, kdy je projekt teprve v pilotní fázi, není vyzkoušený a neexistují žádné příklady dobré praxe, není možné po subjektech požadovat nějaké příspěvky. S tím souhlasí i Alena Horáková: „Nemyslím si, že tvorba produktů v regionech je v takovém stavu, abychom mohli od partnerů požadovat nějaké kofinancování. V pilotní fázi je to na nás a na MMR. Až ukážeme, co produkt umí, tak potom to požadovat můžeme.“ Zároveň ale dodala, že třeba Pardubický kraj zažádal o podporu v rámci Národního programu pro rozvoj cestovního ruchu. „Snažíme se peníze alokovat i z našich zdrojů, eventuálně z dotačních programů, do nichž se můžeme přihlásit, protože v tuhle chvíli produkt rozhodně není připraven na to, abychom po partnerech požadovali spolufinancování,“ vysvětlila.

Do vytvoření a propagace pilotních produktů byly doposud investovány řádově 4 miliony korun, které dalo agentuře CzechTourism k dispozici ministerstvo pro místní rozvoj.

Z dlouhodobého hlediska je to ale něco, o co by měli koordinátoři usilovat. Dotačních příležitostí dle Hany Musílkové totiž obecně ubývá. Dle zaštiťujících subjektů je však nejprve třeba s produktem dosáhnout jednoznačných výsledků. „Až budu moci danému podnikateli říct, že jsme díky produktu získali příjem ve výši 20 milionů korun, budu po něm moci zase třeba 300 000 korun ročně požadovat. Ale to nemůžeme udělat teď,“ podotkl ředitel jihočeské centrály. Na to však bude nyní třeba vytvořit tzv. byznys plán, kterým se ověří, jestli jsou mezioborové produkty na trhu životaschopné. „Mezioborový produkt vznikl z nadšení, ale teď bychom si měli říct, kam by se to dalo posunout a jaké by to mělo mít výsledky a kolik to přinese. Nyní musíme produkty postupně ověřovat a k tomu získat finance. A pokud nebudeme mít byznys plán, tak se nám budou špatně shánět peníze jak z veřejných prostředků, tak i od podnikatelů. Bez byznys plánu to nebude mít nikdy ten efekt na soukromou sféru, kterou do toho potřebujeme nutně zapojit,“ podotkl Jaromír Polášek.

Životaschopnost ukáže teprve čas

Mezioborový produkt cestovního ruchu je dle Miroslava Klusáka nedílnou součástí dlouhodobé profilace tuzemských krajů. I proto bude nutné, aby se produktové portfolio do budoucna dále rozšiřovalo. Zatímco některé kraje se do finalizace svého prvního mezioborového produktu teprve vrhnou, jiné již začaly pracovat na dalších. „Za sebe bych se soustředil spíše na kvalitu. Pro mě je zajímavější mít jich míň a opravdu kvalitně je zpracovat i pro incoming,“ doplnil. Nyní navíc agenturu CzechTourism čeká období vyhodnocování. „Všichni jsme udělali maximum pro to, abychom postavili za každý region unikátní produkt, který jej bude charakterizovat,“ prohlásila Andrea Jirglová a doplnila: „Ale jestli produkt je, nebo není dobře postavený a jak na něj bude reagovat cílový uživatel, to budeme vědět za dva až čtyři roky. Potom zjistíme, jestli jsme správně vybrali cílovou skupinu i produkty a sehnali správné partnery.“ A úspěšné zástupce bude poté agentura dávat za příklad ostatním. Následně už bude na každém regionu a na každém aktérovi, jak se tvorby nových produktů ujme.

Foto: -pmu-