O zdravotním či medicínském turismu hovoříme tehdy, když hlavním motivem cesty je absolvování léčebné procedury. A tento obor celosvětově roste, už proto, že mnohé – zejména pak rozvíjející se – destinace jej podporují a propagují. Lídrem trhu jsou Spojené státy, vycházející hvězdy hledejte zejména v Asii, ale třeba i v sousedním Polsku.
Hybatelem světového trhu s cestami za zdravotními zákroky jsou v první řadě finance. V některých zemích jsou ceny zákroků natolik vysoké, že se pacientům vyplatí za nimi vycestovat do zahraničí. Zvlášť pokud jim na tento účel přispěje jejich zdravotní pojišťovna. Z relativně nižších cen a současně z vysoké kvality lékařské péče ostatně profituje i Česká republika. Svoji roli hraje také skutečnost, že v některých zemích musejí pacienti u vybraných zákroků počítat s velmi dlouhými čekacími lhůtami, a proto raději vycestují. A růst trhu s cestami za lékařskými výkony souvisí také se zlepšující se dopravní dostupností, konkrétně s aktivitami low-cost leteckých dopravců v Evropě a v Asii, resp. nově i na transatlantických linkách. A konečně je třeba vidět vliv internetu, díky kterému mají zájemci o cesty za zákroky dostatek informací, které potřebují pro své rozhodování.
Pokud jde o typ zákroků, za kterými lidé globálně nejvíce cestují, připadá největší podíl na kosmetická ošetření. Důvod je nasnadě – tyto zákroky nejsou většinou hrazeny zdravotními pojišťovnami. A vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nákladnější výkony a každý rád ušetří, popularita takto zaměřených cest nebude klesat. Další velkou skupinu představují cesty za zákroky, které nejsou v určitých zemích z etických, resp. legislativních důvodů možné. Řeč je o umělém oplodnění, či naopak přerušení těhotenství.
|
Hlavní světové destinace zdravotního turismu
|
Není těžké si domyslet, že hlavními zdrojovými trhy jsou vyspělé státy s vysokou životní úrovní. Překvapením ovšem může pro někoho být, že do této skupiny zemí v posledních letech čím dál více proniká Čína. Podle čínské společnosti Ctrip se počet takto motivovaných výjezdů z Číny jen v roce 2016 meziročně zvýšil o 500 procent, celkem šlo asi o půl milionu výjezdů. Medicínský turismus byl zdaleka nejrychleji rostoucím segmentem čínského outgoingu. A průměrná cena takové cesty byla podle zprávy společnosti Global Data asi 7 000 USD, přičemž tato suma zahrnovala i cenu lékařských zákroků. Nejčastěji Číňané vyrážejí do zahraničí za plastickými operacemi a běžnými zdravotními prohlídkami. A jelikož čím dál víc příslušníků čínské vyšší třídy participuje na systému zdravotního pojištění, který umožňuje čerpání lékařských služeb v zahraničí, dá se předpokládat, že medicínsky motivovaný outgoing z Číny v příštích několika letech poroste, byť zřejmě pomalejším tempem. V delším horizontu však lze očekávat určitou stagnaci či dokonce pokles. Čínská vláda totiž v roce 2009 umožnila soukromým investorům (vč. zahraničních) zakládat nová zdravotnická zařízení. To má za následek pokles cen lékařské péče, která se tak stává dostupnou i středním vrstvám. Podle GlobalData tak budou do zahraničí v budoucnu cestovat jen nejmajetnější Číňané, kteří si budou dopřávat nejlepší péči ve světových špičkových nemocnicích.
Pokud jde o cílové destinace, bezkonkurenčně největším trhem zdravotního turismu jsou podle GlobalData Spojené státy americké. V roce 2016 tam za lékařskými zákroky přicestovalo 1,3 mil. turistů. V období 2017–2021 by mělo těchto příjezdů přibývat o 4,7 procenta ročně. A to přesto, že zdravotní péče v USA je podle Světové zdravotnické organizace aktuálně nejdražší na světě. Exponenciální růst zdravotnických zařízení v posledních letech ale přispívá k postupnému zlevňování, což láká jak domácí, tak zahraniční medicínské turisty. Do USA míří za lékařskými zákroky i nemalé množství Číňanů, zvláště pak za těmi úkony, které jsou riskantní či v Číně nedostupné. V důsledku aktuální zahraniční politiky USA naopak tamní kliniky přišly o nemálo pacientů z Blízkého východu. Ti byli nuceni svoji pozornost upřít k jiným destinacím, jako jsou Thajsko, Singapur, Malajsie či Indie, případně některé evropské státy.
Srovnatelnou péči jako v USA dostanou pacienti také v sousedním Mexiku, ovšem za zhruba poloviční až čtvrtinové ceny. To je samozřejmě silný argument jak pro zámořské turisty, tak pro mnohé Američany. Do Mexika v roce 2016 zamířilo asi 846 000 medicínských turistů, především pak za zákroky, které neohrožují život. Mexické kliniky jsou u zahraničních pacientů populární pro své výkony v oblasti kosmetické chirurgie, dentální péče, klienti sem často míří pro náhrady kolenních či kyčelních kloubů, za očními operacemi apod. Minusem mexického systému je mj. neexistence záruk pro případ problémů v důsledku špatně provedeného zákroku či zanedbané péče.
Druhým největším hráčem na trhu s medicínským turismem je Thajsko. Za jeho úspěchem je třeba vidět vysoce konkurenční ceny, skvěle vybavená pracoviště a také marketingové snažení thajské vlády. Ta v roce 2016 přišla s iniciativou „Visit Thailand Enhance Your Healthy Life“, což je program, do kterého bylo zapojeno sedm desítek mezinárodně certifikovaných zdravotnických zařízení, a který turistům ze zámoří nabízí kombinace klasického turistického programu s medicínskými procedurami. K podpoře medicínského turismu v Thajsku slouží i prodloužení maximální možné délky pobytu turistů, kteří přijíždějí za zdravotními zákroky z okolních zemí – ti mohou v zemi nově pobývat až 90 dní namísto dřívějších 30.
Podpory se medicínskému turismu dostává i v Malajsii, které patří třetí příčka. Tamní vláda do zdravotnictví výrazně investuje – jen v roce 2016 šlo podle GlobalData o částku 5,2 mld. USD, což představuje asi desetinu státního rozpočtu! Ve stejném roce do Malajsie přicestovalo asi 656 000 turistů, jejichž cesty byly motivovány zdravotními zákroky. Malajsie dělá maximum pro to, aby se světu prezentovala jako bezpečná destinace. A tamní vláda tak podepsala dohody, na základě kterých mohou do země za lékařskými zákroky přijíždět třeba občané Libye, Ománu nebo Kazachstánu.
K předním destinacím zdravotního turismu se řadí také Singapur (312 000 turistů v roce 2016), z evropských destinací pak třeba Polsko, kam mělo loni za různými medicínskými výkony přicestovat asi 393 000 turistů, zejména z Německa, Velké Británie a skandinávských států. Polsko profituje z toho, že občané EU mohou za léčením cestovat v rámci celé Evropy. Polské nemocnice patří k moderně vybaveným a polští lékaři k velmi zkušeným, na druhé straně je třeba vidět, že většina polských nemocnic a klinik nemá mezinárodní akreditaci, což potenciál země v oblasti medicínského turismu samozřejmě sráží.
Analýza GlobalData hovoří o tom, že vycházející hvězdami na trhu medicínského turismu jsou Řecko, Tchaj-wan a Spojené arabské emiráty.
Řecku, byť je dlouhodobě zmítáno ekonomickými problémy, hraje do karet cenová úroveň, vybavenost nemocnic vyspělými technologiemi či pověst bezpečné destinace. Podstatná je také geografická blízkost ke zdrojovým trhům na Blízkém východě. Země těží ze své pověsti přední prázdninové destinace a ve spolupráci s mezinárodními cestovními kancelářemi se snaží přilákat turisty, kteří chtějí zkombinovat volnočasový pobyt s lékařským zákrokem. Do roku 2021 mají příjezdy do Řecka motivované lékařskými zákroky růst zhruba o 4,42 procenta ročně.
Tchaj-wan byl dříve populární destinací čínských medicínských turistů, komplikované diplomatické vztahy se však v roce 2016 podepsaly na poklesu příjezdů z tohoto trhu. Nárůst byl naopak zaznamenán u pacientů přijíždějících z Hongkongu, Evropy, Macaa a Severní Ameriky. Tento trend je podporován tím, že turisté z řady těchto zemí nepotřebují při pobytu do 90 dnů speciální medicínská víza. Plusem země jsou také krátké čekací lhůty a nízké ceny. Kupříkladu srdeční bypass nebo operace endoprotézy kyčelního kloubu vyjdou na pětinu ceny obvyklé v USA. I při započítání letenek a dalších nákladů vyjde zákrok amerického pacienta na Tchaj-wanu na cca 55 procent americké ceny. Nemocnice na Tchaj-wanu spolupracují s cestovními kancelářemi na tvorbě balíčků kombinujících turistický program s medicínskými zákroky.
Pokud jde o Spojené arabské emiráty, centrem tamního medicínského turismu je Dubaj. Pacienti sem nejčastěji přijíždějí z Asie (37 %), arabských zemí a států kolem Perského zálivu (31 %), zhruba patnáctiprocentní podíl mají Evropané. Dubajské úřady pracují na zvýšení počtu mezinárodně akreditovaných nemocnic a potenciál emirátu propagují na předních lékařských eventech v zahraničí. Soukromé kliniky musejí nově poskytovat dubajskému statistickému úřadu vybraná data o svých pacientech (věk, pohlaví, národnost a město, z kterého přijeli), což úřadům pomáhá odhalit řadu trendů a těm pak přizpůsobit marketingové aktivity. Veškeré toto úsilí se má zúročit v bezmála šestiprocentním průměrném ročním nárůstu v letech 2016–2021.
Foto: Shutterstock.com
(Článek čerpá mj. z dat poskytnutých agenturou CzechTourism.)
Po dvou letech omezení kvůli koronaviru se tuzemské lázně chystají v květnu a červnu slavnostně přivítat návštěvníky. Začíná tradiční lázeňská sezóna. S plnou parádou se postupně otevřou Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Libverda, Luhačovice, Jeseník...
Na konci března končí program lázeňských voucherů, který pro zájemce o lázeňské pobyty přinesl Svaz léčebných lázní za podpory CzechTourism. Lázeňský voucher si zatím stáhlo zhruba 30 tis. lidí, téměř deset tisíc z nich voucher už využilo...
Lázně v Karlovarském kraji se budou muset i nadále obejít bez klientů z východu. S ohledem na válku na Ukrajině se podle provozovatelů nedá v brzké době očekávat návrat hostů z postsovětských zemí. Výhodu tak budou mít lázně, které se už...
