Mají turisté zájem o tuzemské turistické karty?

Za posledních deset let vznikla v různých turistických oblastech i městech napříč celou Českou republikou řada turistických slevových karet. Ne všechny projekty však splnily očekávání a poměrně záhy zase zanikly. Jaká je tedy situace v současné době a dokáže turisty zaujmout připravovaná celorepubliková varianta?

Aktuálně v tuzemsku existuje okolo 30 městských a regionálních turistických karet, které by v průběhu letošního roku měla doplnit a do jisté míry i sjednotit připravovaná národní verze, za níž stojí agentura CzechTourism. Ať už se jedná o městskou nebo regionální variantu, jednotlivé karty přinášejí turistům podobné benefity. Nejčastěji se jedná o slevy na volnočasové aktivity v destinaci či na vstupy do kulturních objektů, případně suvenýry. Mírné odlišnosti mezi kartami je možné nalézt spíše v rámci sekundárních parametrů. Kromě časové či uzemní platnosti je to především způsob distribuce. Buď mohou turisté kartu získat zdarma k pobytu od ubytovatele zapojeného do projektu dané karty, nebo si ji zakoupit, nejčastěji v informačních centrech. Kromě finanční úspory by měla karta zjednodušovat orientaci v turistické nabídce destinace tím, že je doprovázena informačním letákem. A hlavně by měla být zárukou kvality zapojených subjektů. Spolupráce s nevhodným partnerem nabízejícím nekvalitní služby by mohla totiž v krajním případě narušit integritu a pověst dané turistické oblasti a její nabídky.

Karty využívá jen málo turistů

Turistické karty jsou poměrně zajímavým marketingovým nástrojem, který přináší mnoho výhod nejen samotným turistům, ale i jejich provozovatelům a zapojeným subjektům. Většina z nich si totiž vytyčila úkol nejen získat a déle udržet nové turisty, ale především generovat významná a tolik potřebná marketingová data, s jejichž znalostí by mohly zainteresované subjekty návazně pracovat při přípravě dalších marketingových aktivit pro podporu cestovního ruchu.

Mají však turisté o slevové karty vůbec zájem? ­Odpověď na tuto otázku se pokusil mimo jiné odhalit výzkum zaměřený na tzv. unique selling propositions hlavních produktových řad v oblasti domácího cestovního ruchu, který pro agenturu CzechTourism zpracovala společnost Ipsos. Jeho hlavní zjištění by se dalo shrnout do věty, že slevové karty v současné době většina turistů nevyužívá, přestože zájem o ně vyjadřují. Pouhá 4 procenta respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili, uvedla, že slevové karty využívají pravidelně, pokud je daná destinace, v níž tráví svůj volný čas, nabízí. Zato více než polovina respondentů nikdy žádnou turistickou kartu při návštěvě tuzemských destinací nevyužila. Nepřehlédnutelným číslem je i skutečnost, že 19 procent oslovených respondentů ani netuší, že takové karty u nás existují. To v součtu představuje téměř tři čtvrtiny ze všech respondentů (graf 1). Pokud však člověk zabloudí do druhé části zmíněného grafu, zároveň jej může upoutat na první pohled nekorespondující skutečnost. Více než polovina oslovených lidí vyjádřila zájem si turistickou kartu někdy pořídit.

Pouhá 4 procenta respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili, uvedla, že slevové karty využívají pravidelně, pokud je daná destinace, v níž tráví svůj volný čas, nabízí.

Pomoci by mohla národní verze

Samotná studie společnosti Ipsos si přitom neklade za cíl pátrat po příčinách zmíněného stavu. Při pohledu na příklady z nedávné minulosti je však možné konstatovat, že těmi nejpravděpodobnějšími jsou nevyhovující benefity a nízká informovanost nejen o samotné existenci, ale i nabízených výhodách jednotlivých turistických karet. To lze vidět například na městské kartě Český Krumlov Card. Zatímco v letech 2012–2014 se každoroční počet prodaných karet pohyboval okolo 2 500 kusů, v následujícím roce 2015 se prodeje karty zvýšily o více než 58 procent. Dle zástupců Českokrumlovského rozvojového fondu, který je jejím správcem, byl zmíněný nárůst přímým důsledkem mnohem výraznějších aktivit pro zvýšení obecného povědomí o existenci karty a nabízených benefitech.

Průzkum společnosti Ipsos odhalil ještě jeden zajímavý poznatek. Pro turisty by byla velice atraktivní univerzální karta, která by byla platná ve více turistických oblastech po České republice. Na 80 procent oslovených respondentů by o takovouto formu slevové karty mělo zájem (graf 2).

Graf 1 – Využívají turisté slevové karty? A měli by zájem si je pořídit?

Zdroj dat: Ipsos pro CzechTourism

Odpovědí na tento požadavek by tak mohla být právě zmíněná národní turistická karta, kterou od loňských letních měsíců připravuje agentura CzechTourism. Původně měla být tato karta spuštěna již od počátku letošního roku. Ukázalo se však, že se jedná o poněkud náročnější projekt, než se předpokládalo. „Karta je v přípravě, ale její spuštění stihneme nejdříve se začátkem turistické sezony tohoto roku. Vydat takový nástroj v rámci příspěvkové organizace není vůbec snadné,“ uvedla k aktuálnímu vývoji manažerka tiskového oddělení agentury CzechTourism Michaela Klofcová. Výzvou také zůstává implementace tohoto produktu do systému, v němž fungují právě regionální a místní turistické karty. Některé z nich totiž v rámci svého regionu fungují velmi úspěšně.

Nové karty ve známých destinacích

Počet turistických slevových karet by se měl v následujících letech rozrůstat ještě více. Nejnovějším přírůstkem do této skupiny se stala na počátku loňského prosince představená turistická karta města Brno nazvaná Brnopas, kterou spustilo místní turistické informační centrum.

Dalším výrazným počinem má být i nová karta pro návštěvníky Prahy. Česká metropole má v plánu spustit novou turistickou kartu od 1. ledna 2019. Její prodej by přitom měl v následujících letech sloužit k financování Prague City Tourism. V současnosti sice v Praze fungují hned dvě karty (­Prague Card a Prague City Pass), ty však provozují soukromé firmy. Těchto karet se navíc ročně prodá zhruba 50 000. Od nové karty si však město slibuje několikanásobně vyšší prodeje. „V horizontu pěti až deseti let bychom chtěli, aby se jich prodalo 250 000,“ uvedl při představení projektu pražský radní Jan Wolf. Město se pro vytvoření vlastní karty rozhodlo v návaznosti na analýzu, z níž vyplynulo, že dosud vydávané karty jsou pro Prahu neperspektivní.

Graf 2 – Měli by turisté zájem o kartu, která by byla platná i na více územích ČR?

Zdroj dat: Ipsos pro CzechTourism

Funkční turistickou kartu si ve svých plánech pro letošní rok vytyčil i Středočeský kraj. „Pro nás je to důležité i proto, že bychom jako kraj chtěli získávat od turistů i data. To znamená zůstat s nimi nějakým způsobem v kontaktu. V rámci karty mít možnost je například oslovit e-mailem a dát jim nějakou novou turistickou nabídku, která tady je. Chtít od nich zpětnou vazbu, co cestovnímu ruchu ve Středočeském kraji chybí,“ řekl k projektu loni v září tehdejší hejtmančin náměstek pro cestovní ruch Vít Rakušan. Kraj chce do projektu zapojit nejdříve své organizace a postupně hodlá přizvat i další partnery, například provozovatele hotelů a restaurací nebo dopravce.

Vlastní turistickou kartu poté připravuje i Vysočina Tourism, která je aktuálně ve fázi hledání partnerů, nebo Destinační management území České Kanady. To nyní patří k 11 turistickým oblastem Jihočeského kraje a vytvoření této karty by dle produktové manažerky turistické oblasti Petry Vackové posílilo jednotnou značku této oblasti.

Zda budou tyto nové i připravované projekty úspěšné, zůstává otázkou následujících měsíců a let. Příklady ze zahraničí však ukazují, že pokud se turistická karta nabídne správným způsobem, může být velice funkčním zdrojem příjmů.

Foto: Shutterstock.com
(zpracování: C.O.T. media)