O cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji jsme na sklonku prázdnin hovořili s hejtmanem Lubomírem Francem. V rozhovoru jsme se pokusili postihnout význam turismu pro tuto část České republiky, pojmenovat překážky dalšího rozvoje cestovního ruchu či nastínit plány kraje v tomto oboru.
Pane hejtmane, jaký je váš osobní vztah k cestovnímu ruchu?
Považuji cestovní ruch za jedno z důležitých odvětví ekonomiky, které však může být značně nestabilní, což se ukázalo zejména v poslední době, kdy na toto odvětví citelně dolehla celosvětová hospodářská krize. Rozvoj cestovního ruchu konkrétně v případě Královéhradeckého kraje však vnímám jako jednu z priorit. V našem regionu je krásná příroda, památky i sportovní vyžití a každý si zde najde to své. Já sám rád dovolenou trávím spíše cestami po kraji než v cizině.
Jaký význam přisuzujete tomuto oboru z hlediska kraje? Můžete, prosím, uvést konkrétní fakta o ekonomickém významu cestovního ruchu pro kraj?
Královéhradecký kraj se snaží cestovní ruch dle svých možností rozvíjet a podporovat. Už jen proto, že v oblasti cestovního ruchu je zaměstnáno velké množství lidí, i když v řadě případů jen sezonně. Některé oblasti regionu pak z velké části ekonomicky stojí zejména na přílivu návštěvníků – nejvýznamnější destinací jsou z tohoto hlediska samozřejmě Krkonoše. Konkrétně se loni v Královéhradeckém kraji ubytovalo 829 354 hostů, což představovalo meziroční zvýšení o 3,1 procenta. Počet návštěvníků kraje tak vzrostl poprvé od roku 2007. Více přijelo zejména cizinců. Jejich počet loni stoupl o více než šest procent na 220 588 lidí, takže téměř každý čtvrtý host v kraji byl ze zahraničí. Ačkoliv však loni cizinců přibylo, jejich počet zdaleka nedosáhl čísel před hospodářskou krizí.
Jak hodnotíte vývoj návštěvnosti kraje v posledních letech?
Co se návštěvnosti týče, tak se Královéhradecký kraj drží v žebříčku regionů dlouhodobě na špici. Asi nejvýznamnější destinací, která k tomu přispívá, jsou samozřejmě Krkonoše. Jsou nejvíce navštěvovanými horami v České republice, a co do počtu návštěvníků všech ucelených turistických regionů jim náleží rovněž první místo. Především díky nim patří Královéhradecký kraj k českým regionům, kde je nejživější turistický ruch.
V čem vidíte hlavní přínos kraje pro podporu a rozvoj cestovního ruchu?
Podpora a rozvoj cestovního ruchu je velice široký pojem. Jedním z důležitých témat, které sem patří, je z mého pohledu i kvalitní dopravní infrastruktura. Královéhradecký kraj má rozvinutou silniční síť a snaží se, aby komunikace byly v dobrém stavu. Už kdysi ale silnice druhé a třetí třídy převzal od státu ve velmi špatném stavu a v současné době již ze svého rozpočtu není schopen plně financovat jejich modernizaci. Daří se mu to pouze s pomocí evropských dotací. Je nejvyšší čas, aby stát pomohl a začal financovat opravy silnic centrálně. Do krajů s rozbitými silnicemi se turisté nijak zvlášť nepohrnou.
Financování cestovního ruchu v kraji je spojeno i s čerpáním prostředků z evropských fondů. Jak si kraj v této oblasti vede a jaký je výhled pro příští měsíce či roky?
Musím se pochlubit, že Královéhradecký kraj patří v čerpání evropských dotací mezi nejúspěšnější regiony. Do kraje tak již přišly z Evropské unie miliardy korun do všech možných odvětví včetně cestovního ruchu. V současné době kraj hledá cesty, jak zabezpečit financování svých projektů i po roce 2013, kdy se budou pravidla pro získávání dotací měnit. I z tohoto důvodu nyní navázal úzkou spolupráci s polskými partnery, která by se měla stát do budoucna základem pro vybudování Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), které by další čerpání dotací z Bruselu zajistilo.
Co považujete za hlavní problémy cestovního ruchu v kraji? Je to například sezonalita? Kraj je přece jen výrazně orientován na zimní sezonu…
Zimní sezona hraje určitě velmi významnou roli. Přes léto je však v kraji pro návštěvníky také pestrá nabídka – památky, turistika, sport. Zejména v oblasti cyklistiky může region nabídnout na dva tisíce kilometrů cyklotras, na své si přijdou i milovníci adrenalinu na kole v horských bikeparcích. Přestože šla v posledních letech úroveň poskytovaných služeb v cestovním ruchu hodně nahoru, považuji ji stále za největší slabinu. Každý návštěvník chce za své peníze získat přirozeně odpovídající služby a všichni provozovatelé restaurací, hotelů či zábavních a sportovních areálů by si to měli uvědomit. Návštěvníci se budou vracet, jen když budou mít pozitivní zkušenosti s poskytovanými službami.
Královéhradecký kraj je jedním z nemnoha krajů, které nemají vytvořenu organizaci destinačního managementu. Cestovní ruch je řízen přímo krajem. Považujete tento model za ideální, nebo uvažujete o změně?
O změně uvažujeme, zřízení krajské destinační společnosti navrhuje i marketingová strategie Královéhradeckého kraje do roku 2013. Každý kraj má systém spolupráce jednotlivých subjektů v oblasti cestovního ruchu nastaven trochu jinak, náš stávající model má samozřejmě svoje výhody i nevýhody. Důležitá je praktická ale i finanční stránka celé věci. Musíme vzít v úvahu i to, že v našem kraji mají velmi silnou pozici některé destinační společnosti jednotlivých turistických oblastí, kterým nechceme konkurovat. Do hry také vstupuje stále odkládaný zákon o cestovním ruchu, který počítá s jednotným systémem řízení a organizace cestovního ruchu na všech úrovních. V případě jeho schválení bychom museli reagovat. Každopádně vytvoření funkční organizační struktury pro potřeby dalšího rozvoje cestovního ruchu v regionu bude v této oblasti jednou z našich priorit.
Zmínil jste destinační managementy turistických oblastí. Jak se vám s nimi spolupracuje?
Dosavadní zkušenosti jsou převážně pozitivní. Destinační společnosti se například aktivně podílely na realizaci společného celokrajského projektu v oblasti prezentace a propagace turistických cílů. Spolupráci nám komplikuje nesoulad mezi naší rajonizací na pět turistických oblastí (Český ráj, Hradecko, Kladské pomezí, Krkonoše a Podkrkonoší, Orlické hory a Podorlicko) a odlišná rajonizace agentury CzechTourism, která je prosazována i přes náš nesouhlas. I přesto destinační společnosti na území kraje pracují dobře a jsou našimi důležitými partnery.
Když se ohlédnete za svým působením ve funkci hejtmana a zaměříte se na cestovní ruch, co se podle vás v této době v kraji nejvíce podařilo a co naopak nevyšlo podle vašich představ?
Za jeden z výrazných úspěchů považuji například to, že se Královéhradeckému kraji podařilo získat desítky milionů korun na propagaci a prezentaci našeho regionu doma i v zahraničí. Díky tomu mohl kraj oslovit velké množství potenciálních návštěvníků a seznámit je s možnostmi turistiky ve všech svých významných oblastech. Co nevyšlo? Vždycky je možné něco udělat lépe. Byl bych rád, když by se podařilo do Královéhradeckého kraje přivést ještě více návštěvníků a stabilně také tuto návštěvnost udržet.
Jaké plány týkající se cestovního ruchu v kraji nosíte v hlavě pro případ, že byste byl v blížících se volbách zvolen hejtmanem i pro další funkční období?
Kromě zmíněného nastavení organizační struktury bychom se chtěli v oblasti propagace více zaměřit na moderní formy komunikace s našimi „zákazníky". K tomu nám dopomůže připravovaný nový webový portál cestovního ruchu. Návštěvnost Královéhradeckého kraje je sice velmi vysoká, ale chceme přesvědčit i potenciální nové turisty, že jen v našem kraji naleznou kromě kulturních památek také jedinečnou přírodu, kterou představují zejména Krkonoše jako naše nejvyšší hory, unikátní skalní města a krajina Českého ráje. Chceme představit kraj jako ideální místo například pro cykloturistiku a v této oblasti podpořit další výstavbu a zřizování cyklostezek. Tedy kromě marketingových aktivit by kraj na rozvoj cestovního ruchu měl poskytnout také dostatečné prostředky nebo napomoci či zprostředkovat jejich získání z jiných zdrojů.
Text: -red-, Foto: Královéhradecký kraj