V Česku jsou v současné době hostům k dispozici necelé tři stovky hotelů dvou nejvyšších tříd. Přes 40 % těchto zařízení je lokalizováno v hlavním městě Praze. Jedná se o hotely všech velikostních skupin, které jsou jak zapojeny do sítě hotelových řetězců, tak stojí i mimo ně.
Počet hotelů
Od roku 1998 jsme svědky trvalého nárůstu počtu čtyř- a pětihvězdičkových hotelů v Praze. Největší nárůst byl zaznamenán mezi roky 2001 a 2004, kdy došlo k nejstrmějšímu zvýšení celkového počtu těchto ubytovacích zařízení. To bylo způsobeno předchozí výraznou absencí počtu hotelů v třídách čtyř a pěti hvězd. Dané příležitosti si všimly zahraniční hotelové řetězce, které rychle vtrhly na nově vznikající český trh. Výrazně prudší nárůst je patrný v segmentu čtyřhvězdičkových hotelů. Lze konstatovat, že v roce 2005 došlo ke zpomalení nárůstu počtu čtyřhvězdičkových hotelů. Tento trend však netrval dlouho a již v roce 2006 došlo k opětovnému oživení (Graf 1). Lze jen shrnout, že strmý nárůst počtu čtyř- a pětihvězdičkových hotelů souvisel s nedostatečnou nabídkou tohoto hotelového segmentu v Praze, který zde z předešlých let chyběl a představoval velmi lukrativní investiční potenciál pro další vznik nových hotelů. Praha se navíc během této doby zařadila mezi nejpřitažlivější evropské destinace pro mezinárodní turisty a prostor pro vznik nových hotelů se zde přímo nabízel.
Graf 1: Vývoj počtu čtyř- a pětihvězdičkových hotelů v Praze
(1997 – 2006)
 |
Zdroj: ČSÚ, Trkovský 2007
Graf 2: Vývoj počtu pokojů ve čtyř- a pětihvězdičkových hotelech
v Praze v tisících (1997 – 2006)
 |
Počet hotelových pokojů narůstal, v případě čtyřhvězdičkových hotelů i klesal, do roku 2001 podobným tempem v obou třídách hotelů. Po roce 2001 však nastal velmi strmý nárůst počtu pokojů ve čtyřhvězdičkových hotelech, který skončil v roce 2004. Příčiny tohoto vývoje kopírují obdobné trendy jako u vývoje počtu čtyř- a pětihvězdičkových hotelů v Praze. Segment pětihvězdičkových hotelů se zdá být více vyrovnaný a jeho vývoj kontinuální (Graf 2). Významnějším zjištěním je skutečnost, že během sledovaného období došlo k poklesu průměrného počtu pokojů na jeden hotel v obou třídách. Strmější pokles je více viditelný u pětihvězdičkových hotelů, kde došlo během posledních pěti let k zmenšení průměrného počtu pokojů na jeden hotel téměř na polovinu. U čtyřhvězdičkových hotelů činí ve stejném časovém intervalu pokles průměrného počtu pokojů přibližně 1/3. Tyto propočty nasvědčují domněnce o vzniku početných nových malých hotelů, které snižují dřívější průměrné hodnoty tohoto ukazatele (Graf 3).
Graf 3: Vývoj průměrného počtu pokojů na jeden hotel
 |
Lokalizace hotelů
Z Obrázků 1 a 2 je patrné, že většina pražských hotelů je situována v samotném historickém jádru Prahy (Malá Strana, Staré Město, Josefov a Nové Město). Mezi oblasti s největším počtem čtyř- a pětihvězdičkových hotelů patří jmenovitě Nerudova ulice, Mostecká ulice a okolí, Staroměstské náměstí a Ungelt, Václavské náměstí a okolí, ulice Na Poříčí a okolí. Střed Prahy koncentruje ve srovnání s ostatními částmi města nejvíce čtyř- a pětihvězdičkových hotelů. I přesto, že historické centrum města je prostorově a kapacitně omezené, vzniklo například v Nerudově ulici celkem sedm čtyřhvězdičkových hotelů. Na Malé Straně převažují v současné době především malé soukromé hotely umístěné v historických budovách. Obdobná situace je i v okolí Staroměstského náměstí a v přilehlých ulicích. Jedná se o kapacitně i velikostně menší hotely.
Obr. 1: Lokalizace hotelů nejvyšších tříd v centru Prahy
Praha, centrum – pětihvězdičkové a čtyřhvězdičkové hotely
(stav k červenci 2007)
 |
Obr. 2: Počet hotelů nejvyšších tříd v jednotlivých částech Prahy
Praha – rozložení pětihvězdičkových a čtyřhvězdičkových hotelů
podle katastrálních území (stav k červenci 2007)
 |
Jak již bylo uvedeno, dochází v posledních letech k postupnému snižování průměrné velikosti hotelů. Existenci malých hotelů dovoluje dostatečný počet turistů navštěvujících centrum naší metropole, kteří preferují ubytování v historické části města. Tento trend plně odpovídá teorii TBD (Tourist Bussines District). Větší hotely se naopak soustředí do oblastí Smíchova, Holešovic, Karlína či Pankráce. V těchto částech města jsou příznivější podmínky (kupř. nižší cena pozemků, snazší dopravní dostupnost) pro vznik velkých hotelových komplexů a budov nabízející odpovídající zázemí například pro kongresový cestovní ruch (viz Hilton Praha nebo TOP Hotel Praha).
Specifické postavení mají nově vzniklé hotely v okrajové části Prahy. Jedná se o tranzitní hotely, které slouží ke zvláštním účelům a potřebám klientů využívajících hlavní město jako přestupní zastávku do cílové destinace. Mezi hlavní lokality, v nichž jsou tyto hotely situovány, patří okolí mezinárodního letiště Ruzyně (viz Hotel Tranzit nebo hotel CM Prague Airport) či lokality blízké hlavním silničním tahům na okraji metropole (viz Club hotel Praha nebo hotel Diana).
Jak dál
Budoucnost hotelnictví v Praze i v Česku bude s největší pravděpodobností patřit hotelovým řetězcům. Samostatné hotely jsou sice flexibilnější, otevřenější a mohou snadno a rychle reagovat na nejrůznější přání ve prospěch měnících se preferencí klientů, na druhou stranu jsou však více zranitelné časově omezeným selháním či propadem trhu. Hosté si během posledních let zvykli na svůj zažitý standard, za který jsou ochotni zaplatit, a upřednostňují proto hotelové řetězce.
Hotel Hilton Prague |
V nich nacházejí zaručenou kvalitu i očekávaný servis. Toto tvrzení platí především pro kongresový cestovní ruch. Lze se domnívat, že vliv a zájem mezinárodních hotelových řetězců budou nadále narůstat, jelikož místní trh je pro zahraniční investory stále velmi atraktivní a lákavý. Česko a především pak hlavní město Praha je díky svému potenciálu strategickou oblastí pro možnou expanzi do dalších zemí východní Evropy.
Zdroj:
Český statistický úřad
TRKOVSKÝ, T. (2007): Analýza segmentu hotelnictví se zaměřením na 4* a 5* hotely v Praze. Bakalářská práce. KSGRR PřF UK v Praze, 69 s.
Text: RNDr. Dana Fialová, Ph.D., Bc. Tomáš Trkovský
(Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze)
Foto: Hilton Prague