Takový cestovatel ve středověku to měl jednoduché. Navštívil několik hradů a zámků a po návratu do rodné vísky mohl po zbytek svého života vyprávět o divech světa, popisovat věci neobvyklé a zvláštní. Na území našeho kraje mohl tehdy navštívit především sídla pánů z Pernštejna. Mezi stavby pernštejnské patří i dva mohutné hrady, střežící severní hranice Pardubického kraje: Litice nad Orlicí a Kunětická hora. Hrad Svojanov dal král Přemysl Otakar II. vystavět na někdejší hranici Království českého a Markrabství moravského na počátku 13. století.
Zvláštní pozornost zasluhuje hrad Košumberk, poblíž městečka Luže. Sloužil po tři staletí jako hlavní sídlo pánů Slavatů z Luže a Košumberka. V 16. století jej dal pan Diviš Slavata přestavět a zřídil zde vyšší školu pro vzdělávání české šlechtické mládeže podle principů Jednoty bratrské.
Člověk doby renesanční mohl na území Pardubického kraje strávit mnoho příjemných chvil v pohodlných zámeckých rezidencích. Pánům z Pernštejna vděčíme za dvě taková významná centra, mimořádné skvosty české renesanční architektury, zámky a městské památkové rezervace v Pardubicích a v Litomyšli. Zámecký areál v Litomyšli byl zapsán v roce 1999 do seznamu památek, chráněných UNESCO.
S významem pernštejnských rezidencí je souměřitelná Moravská Třebová. Díky mimořádnému kulturnímu a stavebnímu rozvoji, které zdejší město a zámek provázely v 16. století, si Moravská Třebová vysloužila přezdívku Moravské Atény.
Také slavné poutě, vyhlášená místa zázraků a zjevení, vždy vzbuzovaly zájem zvědavých i zvídavých lidí.
Nedaleko od města Králíky dal královéhradecký biskup vybudovat barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Před ním nechal postavit ambity a v aleji, vedoucí od města, zřídit osm šestibokých kaplí, v nichž byla v 18. století umístěna velmi kvalitní sousoší křížové cesty.
Výrazným poutním místem na Chrudimsku je kostel Panny Marie na Chlumku. Barokní komplex piaristické koleje vytváří další dominantu města Litomyšle. Bývalý piaristický kostel Nalezení sv. Kříže byl postaven v duchu vrcholného baroka. Jedinečnou památkou starého venkovského stavitelství je kostel sv. Bartoloměje v obci Kočí.
Obdivovatel techniky se v průběhu věků často setkával s důkazy technického umu předků.
Opatovický kanál – zásoboval vodou asi dvě třetiny z celkového počtu 230 rybníků pardubického panství. U Svobodných Hamrů (součást Souboru lidových staveb Vysočina u Hlinska) je instalován funkční vodní kovací hamr jako ukázka starého technického zařízení.
Průmyslová železnice v Mladějově na Moravě sloužila k pravidelnému nákladnímu provozu v letech 1918 – 1991. Od roku 1995 zde buduje Muzeum průmyslových železnic sbírku lokomotiv a vozů a v létě organizuje jízdy pro veřejnost.
Systémem betonových pevností se meziválečné Československo marně pokoušelo bránit křehkou demokracii. V Pardubickém kraji toto odhodlání symbolizuje hlavně dělostřelecká tvrz Bouda u Těchonína severně od Jablonného nad Orlicí a navazující soustava pevností.
Milovník přírody obdivuje její krásy ve všech dobách, tvarech, v jakékoliv podobě.
Králický Sněžník (1 423 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Pardubického kraje a třetí nejvyšší místo České republiky. Po právu je nazýván střechou Evropy – potoky, stékající z jeho úbočí, vedou do tří různých moří.
Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka byly založeny před rokem 1490 v rámci rozlehlé rybniční soustavy.
Toulovcovy a Městské Maštale jsou charakteristické skalní útvary v lesích nedaleko Proseče na Chrudimsku. Oblast je spojena s pověstí o loupeživém rytíři Vavřinci Toulovcovi, který se zde ukrýval ve skalních slojích se svou družinou. Terén je zpřístupněn systémem značených turistických i cykloturistických stezek.
Cílem častých návštěv je Soubor lidových staveb Vysočina u Hlinska. Areál na Veselém kopci tvoří řada původních dřevěných lidových staveb. V nedaleké Možděnici se návštěvník může seznámit s ukázkami lidových řemesel v původním prostředí. V samotném Hlinsku se v části města, zvané Betlém, zachovalo několik původních domků, přibližujících život drobných městských řemeslníků od poloviny 18. století.
Cyklista nalezne v Pardubickém kraji ideální prostor pro výlety v mnoha typech krajiny, od poklidných jízd rovinami Pardubicka a Chrudimska až po kopírování cest četných malebných potoků, říček a řek a zdolávání vrcholů hornatého Orlicka. Kraj svojí bohatou historií vybízí také k cestám za poznáním kultury a historie naší země.
Budované regionální trasy pak navazují na dálkové cyklotrasy, jako je Labská, Česko-moravská či Pražská stezka.
Milovník koní a jezdeckého sportu nesmí opominout zámek ve Slatiňanech, který ve svých zdech skrývá specializované hipologické muzeum s množstvím zajímavých exponátů. Na pastvinách, rozkládajících se v okolí zámku, se prohánějí ušlechtilí starokladrubští vraníci. Jak název tohoto vzácného plemene napovídá, nepasou se daleko od místa svého původu.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem – jedinečná populace starokladrubských koní byla spolu s celým hřebčínem vyhlášena národní kulturní památkou.
Sportovec – lyžař nalezne v horských oblastech Pardubického kraje kvalitní sjezdovky, běžecké tratě i technické zázemí pro zimní sporty. Centra zimní rekreace jsou soustředěna především v Orlických horách, známé jsou areály v Čenkovicích a v Jablonném nad Orlicí. Lyžovat se ovšem dá i na jihu kraje, v Železných horách. Začínající lyžaři si mohou trénovat své umění na řadě menších sjezdovek s lyžařskými vleky. Náročné sjezdaře uspokojí černá sjezdovka v areálu pod Sviní horou, v obci Dolní Morava pod Králickým Sněžníkem, považovaná za nejprudší v Čechách.
A co dál? A co ještě?
Tak jako v každém kraji: další hrady a zámky, církevní a technické památky, přírodní krásy a zajímavosti, hory a rozhledny, možnosti letní a zimní rekreace, muzea a galerie, kulturní a sportovní akce.
Připravila Renata Lešanovská,
Krajský úřad Pardubického kraje