Občas bývá dobré podívat se na věci trochu z výšky. Nemyslím teď kochat se krajinou z paluby letadla ČSA, i když i to je pěkný zážitek. (I já sám vždycky prosím slečny u odbavení, aby mi daly místo u okénka, a pak se jen modlím, aby bylo jasno.) Tentokrát mi jde o poněkud syntetičtější pohled na některé východní trhy Českých aerolinií. Proto jsem oslovil regionální ředitele ČSA v Kyjevě, Rize a Vilniusu a položil jim několik jednoduchých otázek. Informace, které najdete v tomto článku, pocházejí ze tří zdrojů – z Kyjeva od regionálního ředitele ČSA pro Ukrajinu Michala Cvrčka, z Rigy od regionálního ředitele pro Lotyšsko a Estonsko Pavla Šarfa, z Vilniusu od regionálního ředitele ČSA pro Litvu Františka Štrougala a od regionálního ředitele ČSA v Moskvě Pavola Helienka. Jaký podíl cestujících létá z místa vaší působnosti do Prahy jako konečné destinace a jaký podíl lidí používá Prahu jako tranzitní uzel?
Úplně jiná je situace na spojení mezi Prahou a Moskvou. Pavol Helienek tvrdí, že 90 % cestujících z Moskvy má letenku do Prahy a jen 10 % používá Prahu jako přestupní stanici do dalších destinací.
Pokud jde o tranzitní klientelu, nabízí se otázka, kam většinou tito cestující z Prahy pokračují.
Z Kyjeva cestující létají nejčastěji do SRN, prakticky do všech ČSA nalétávaných destinací (nejvíce ale do Mnichova a Frankfurtu), dále je to Dublin, Brusel, Londýn, Oslo, Curych, Milán, Paříž, Vídeň a Boloňa. „To jsou tranzitní cestující na našich letech, tedy operovaných ČSA. Nezanedbatelná skupina cestujících s našimi letenkami však létá s partnerskou společností Aerosvit,“ upřesňuje Michal Cvrček. „Zhruba 70 % cestujících na letech Aerosvitu do/z Prahy má letenku ČSA. Aerosvit má trochu jiný poměr mezi tranzitem a lokálem – cca 46 % cestujících letí do Prahy, 54 % je tranzit. Z těchto tranzitních cestujících, kteří prakticky všichni mají naši letenku, pokračuje největší část do New Yorku, Mnichova, Frankfurtu, případně do dalších bodů v SRN.“
Německo jako nejčastější destinaci tranzitních cestujících z Moskvy přes Prahu uvádí i Pavol Helienek. „Pokud cestující s letenkou ČSA pokračují dále, míří nejčastěji do Frankfurtu nad Mohanem, potom do Bratislavy, Ostravy, Dublinu, Paříže, Košic, Hannoveru, Londýna, Manchesteru a do Vídně.“
V případě Rigy se podle Pavla Šarfa nedá hovořit o převaze jedné destinace a vzhledem k dobrým spojením přes Prahu létají cestující z Rigy do většiny destinací ČSA. Relativně nejvíce jich cestuje opět do Německa, dále pak do Francie, Itálie, Irska, Izraele, Švýcarska, Řecka, ale i do států bývalého východního bloku ve střední a jihovýchodní Evropě, zejména Rumunska, Bulharska, Maďarska. „V počtu cestujících do jednotlivých destinací nejsou příliš velké rozdíly. Menší zájem je pochopitelně pouze o destinace, do nichž spojení přes Prahu nedává geograficky příliš smysl a kde zároveň existují přímé linky z Rigy, například do Skandinávie, Ruska a Polska.“
Cestující z Vilniusu pokračují většinou do Dublinu, Londýna, Sofie, Boloně, Milána, Říma, Záhřebu a Bukurešti.
Otázka, jaký je poměr mezi business a turistickou klientelou na daných linkách, je poněkud ošidná. To z toho důvodu, že zdaleka ne všichni ti, co cestují v Business Class, patří k obchodní klientele a podobně zdaleka ne všichni ti, co sedí v turistické třídě, jsou turisté. Michal Cvrček uvádí, že na lince Kyjev – Praha a zpět tvoří business klientela 10 %. Pavel Šarf k tomu přistupuje obdobně a říká, že pokud jde o rozdělení cestujících podle přepravních tříd, pak podíl cestujících v Business Class činí zhruba 6 %. Dodává ale, že velké množství obchodních cestujících využívá ekonomickou třídu. Odhaduje, že jich v ní sedí kolem 50 % a že čistě turistická klientela představuje okolo 25 % všech cestujících.
František Štrougal udává, že cestující v Business Class jsou tak tři nebo čtyři na jeden let. Tomu je přizpůsobena i konfigurace operujícího letadla ATR 72, která činí 7 míst v Business Class a 56 v ekonomické. Nastavení je standardní, ale v případě potřeby se dá konfigurace samozřejmě změnit. „Jinak ale létá za obchodem nebo na pracovní cesty daleko více cestujících. Ti ale zatím využívají turistickou třídu,“ říká František Štrougal a dodává, že se to ale v blízké budoucnosti změní. „Business klientela bude využívat lepších služeb, protože na ně bude mít.“
Podle Františka Štrougala létá převážná většina cestujících za businessem a prací a jen malé procento za turistikou. Mnohem více turistů využívá autobusové dopravy. To je dáno životní úrovní. Nicméně ta se v Litvě zvyšuje a nastává přelévání zákazníků od dopravy autobusové k letecké. „V blízké budoucnosti se dočkáme stále většího využívání letecké přepravy,“ předpovídá František Štrougal. „Samozřejmě pro to připravujeme podmínky. V době, kdy klesá poptávka po letecké přepravě, tedy mimo sezonu, nabízíme zvýhodněné tarify. Dále připravujeme ve spolupráci s dceřinou společností ČSA Airtours balíčkové produkty. Obsahují komplex služeb od přepravy, ubytování, zajištění pronájmu auta, výletů nebo třeba okružních jízd po Praze i České republice. Jsme schopni vyhovět zákazníkovi a vyjít vstříc všem jeho požadavkům.“
Pavol Helienek odhaduje, že na trase Moskva – Praha cestuje 25 – 30 % turistických skupin a že zbytek tvoří obchodní klientela. Opačná situace je z pochopitelných důvodů na lince Moskva – Karlovy Vary. Tam tvoří turisté – tedy pacienti, lázeňští hosté až 95 % přepravovaných osob.
Jak vypadá spolupráce s cestovními kancelářemi?
To je totiž na rozvíjejících se trzích klíčová záležitost, a proto na ni regionální ředitelé ČSA kladou velký důraz. Agenti cestovních kanceláří jsou hlavními nositeli prodeje na místním trhu. „Je to také pravá cesta, jak se na trhu zviditelnit,“ říká František Štrougal. „Jsme v neustálém kontaktu, projednáváme možnosti zlepšení a způsobu dalšího prodeje, chystáme novinky. A také to přináší své výsledky.“
Michal Cvrček v Kyjevě spolupracuje v současnosti s dvaceti pěti IATA agenturami plus několika dalšími non-IATA agenturami. IATA agentury prodávají leteckou přepravu na letenkách ČSA. „Nejsilnější ukrajinské agentury s námi spolupracují také v oblasti balíčkové turistiky. Spolupráce s agenturami je velice dobrá a umožňuje prodávat náš produkt na celé Ukrajině. Agenturní prodej tvoří zhruba dvě třetiny všech našich prodejů,“ uvádí Michal Cvrček.
Pavel Šarf má v Rize na starosti nejen Lotyšsko, ale je také zástupcem pro Estonsko, kam zatím České aerolinie nelétají. Spolupracuje se všemi IATA cestovními kancelářemi v Lotyšsku a Estonsku a také s většinou ostatních, pokud se neorientují výhradně na autobusovou přepravu. V Lotyšsku se jedná o cca 60 subjektů. Ze struktury cestujících vyplývá, že cestovní kanceláře nicméně nejčastěji plní úlohu prostředníka při prodeji letenek. „Spolupráce je velmi dobrá, a tak nejčastější stížnost ze strany cestovních kanceláří bývá na nedostatek míst v letadle. S vybranými cestovními kancelářemi spolupracujeme také při nabídce turistických balíčků (zejména víkendových) do vybraných evropských měst včetně Prahy a do turistických destinací, jako je Kypr, Spojené arabské emiráty nebo nově na Srí Lanku,“ upřesňuje Pavel Šarf.
„Mám smlouvy s jedenapadesáti cestovními kancelářemi, se kterými spolupracuji, s nimiž jsem v osobním styku a které také zásobuji propagačními materiály,“ hlásí Pavol Helienek a dodává, že se snaží jejich počet neustále rozšiřovat.