Zadáte-li dnes do Googlu termín „overtourism“, vyhledávač vám vrátí asi 1,12 mil. výsledků. To svědčí o tom, že tento fenomén nelze brát na lehkou váhu. Na mapě světa přibývá destinací, kde jsou rezidenti obtěžováni nadměrným cestovním ruchem. Přestože u nás zatím o overtourismu v pravém slova smyslu zřejmě nemůže být řeč, měli bychom být zavčas připraveni. I proto uspořádalo naše vydavatelství v rámci doprovodného programu veletrhů GO a Regiontour seminář, během kterého odborníci hledali odpovědi na otázky, zda a případně jak je třeba cestovní ruch regulovat.
Intenzita cestovního ruchu v Praze, Českém Krumlově ani dalších tuzemských městech není zatím taková, aby bylo možno hovořit o overtourismu. Podle Jana Hergeta, ředitele agentury CzechTourism, u nás dochází pouze k časově omezené koncentraci velkého množství turistů do určitých míst. „V Praze není problém v tom, že bychom měli příliš mnoho turistů. Potíž je, že všichni turisté chtějí vidět Karlův most a Pražský hrad,“ vysvětlil Herget. Pokud některé místo trpí nadměrným turismem, tak je podle něj téměř vždy kvůli krátkodobým návštěvám. „Díky dlouhodobě rostoucímu počtu turistů si dnes ty nejpřetíženější destinace mohou určit, jaké turisty chtějí. A pro tento výběr je nejlepším nástrojem cena,“ nastínil možnost řešení Herget. Český Krumlov, Hallstatt nebo Benátky tedy podle něj mohou regulovat příjezdy dvouhodinových návštěvníků cenou za parkování. Řešením je i zpoplatnění vstupu do určitých lokalit – někteří návštěvníci se tím přirozeně přesunou do jiných oblastí, kde budou moci všemožné atraktivity obdivovat zdarma, ostatní pak svými prostředky přispějí do veřejného rozpočtu.
O problematice overtourismu na semináři diskutovali (zprava) Jan Herget, Dieter Dewulf, Miroslav Rončák a Martin Hák. Akci moderovala Nora Dolanská
|
Cest ke zmírnění turistického náporu ale může být víc. Turistické centrály mohou například cíleně oslovovat potenciální návštěvníky, u kterých je předpoklad, že nebudou a priori prahnout po návštěvě nejvyhlášenějších atraktivit. Mezi tyto tzv. mikrosegmenty patří například milovníci klasické hudby, zájemci o kuchařské kurzy, vyznavači jízdy v singltrekových areálech apod. A samozřejmě také účastníci kongresů a konferencí.
Na ty ostatně vsadili třeba i v belgických Bruggách. Tedy ve městě, které se potýká se stejnými problémy jako Praha či Český Krumlov, pouze ve větším měřítku. Jak na semináři uvedl Dieter Dewulf, ředitel turistické centrály Visit Bruges, v historickém centru tohoto města žije asi 20 000 lidí, zároveň sem ale každý rok míří drtivá většina z oněch více než osmi milionů lidí, kteří do města zavítají.
Hlavním problémem Brugg je jednodenní turismus. Jestliže v roce 2018 město navštívilo 8,3 mil. turistů, jen 2,5 mil. z nich tam alespoň jednou přenocovalo. Do roku 2030 se má počet návštěvníků vyšplhat na cca 11,2 mil. Naprostá většina turistů zcela přirozeně míří do tzv. zlatého trojúhelníku, tedy do nejstarší části města protkané kanály a křivolakými uličkami, která v důsledku toho ztrácí svůj charakter. Pro britský list The Guardian to loni popsal starosta města Dirk De fauw: „Turisté, kteří zůstávají jen krátce, navštíví jen jednu část města. A tamní obchody jsou na turistech závislé. Co tedy prodávají? Čokoládu a pivo. Obyvatelé Brugg své vlastní město nepoznávají. Nenajdou zde obchody s oblečením, řeznictví, pekárny. Jen čokoládu a pivo.“ Pravda, nedávný průzkum mezi rezidenty sice ukázal, že jsou na své město hrdí a že cestovní ruch neodmítají (dobře si totiž uvědomují jeho přínosy v podobě zhruba 6 000 pracovních míst a ročních příjmů přesahujících 700 milionů eur), úřady se přesto zabývají tím, jak sladit zájmy turistů a rezidentů. A to dlouhodobě. Například již od roku 1996 platí v centru zákaz budování nových hotelů, v roce 2002 byl zákaz rozšířen i na tzv. prázdninové ubytování.
Hlavní změna v Bruggách ale spočívá v přesunu od klasického marketingu k sofistikovanému managementu. „Již v roce 2005 jsme přestali propagovat denní turismus, naší prioritou jsou návštěvníci, kteří v městě přespí,“ uvedl ke strategii turistické centrály Dieter Dewulf na semináři ve Brně. Visit Bruges se ve svých aktivitách zaměřuje na tzv. chytrý růst, tedy na spokojenost návštěvníků, kteří pak budou ochotni doporučit návštěvu svým přátelům, případně se sami později vrátit. Co se týká produktů, v centru pozornosti místního destinačního managementu jsou zejména MICE i leisure, což umožňuje lepší rozložení poptávky v čase. Město také cíleně pracuje na tom, aby dostalo alespoň část turistů mimo historické centrum – staví například konferenční centrum. A to není zdaleka vše. Radnice chce přijmout taková opatření, která by snížila počet výletních lodí kotvících v nedalekém Zeebrugge z pěti na dvě. A hodlá také s provozovateli výletních plaveb jednat o tom, aby jejich lodě připlouvaly spíše ve všední dny než o víkendu, díky čemuž by se měl příliv turistů lépe rozprostřít v čase.
S řadou dalších pozitivních příkladů řešení overtourismu seznámil účastníky semináře Miroslav Rončák z Univerzity Palackého v Olomouci. Ve svém příspěvku hovořil třeba o tom, jak komplexně se k rozvoji města a řešení problematiky cestovního ruchu postavili v Kodani, Dubrovníku, Buenos Aires, Barceloně či na Islandu. Zájemce o podrobnější seznámení s těmito příklady si dovolujeme odkázat na předchozí díly seriálu článků Miroslava Rončáka v našem časopisu.
Pro pozitivní příklady řešení nadměrné zátěže území cestovním ruchem nemusíme chodit daleko a už vůbec ne do zahraničí. Stačí obrátit pozornost do Českého Krumlova. Tedy do města, které se podobně jako již zmiňované Bruggy – byť v menším – dlouhodobě potýká s negativními aspekty jednodenního turismu. Pár čísel pro dokreslení: ve městě žije asi 13 000 obyvatel, disponuje 6 800 lůžky v oficiálních hromadných ubytovacích zařízeních a ročně přivítá asi 2 mil. návštěvníků. A co je z hlediska následujících řádků podstatné, každým rokem do města přijede minimálně 16 000 zájezdových autobusů (alespoň podle hypotézy předcházející níže popisovanému projektu). A právě tento potenciál se českokrumlovská radnice pokusila odvážně vytěžit. S detaily seznámil účastníky místostarosta Českého Krumlova Martin Hák. Loni v květnu spustilo město projekt Bus Stop, respektive jeho rezervační systém, vlastní odbavování autobusů pak o měsíc později. Stručně řečeno, Bus Stop obnáší dvě nástupní a výstupní místa, na kterých mohou zájezdové autobusy zastavit na maximálně 20 minut, pak musí zaparkovat na jednom ze dvou vyčleněných parkovišť. „Dbali jsme na to, aby výstupní místa byla v docházkové vzdálenosti, takže od autobusu se turisté k zámku či do centra dostanou během pěti minut chůze,“ uvedl Hák. Rezervační systém, který umožňuje on-line objednání času a místa výstupu a nástupu, běží na www.busparking.cz. Při předchozí on-line registraci je cena jednoho vjezdu (každý autobus platí jak při příjezdu, tak při odjezdu) za autobus pobývající ve městě toliko jeden den 625 korun (tedy asi 12,50 Kč na jednoho pasažéra), při pobytu na více dnů 325 korun. V ceně je mimo jiné i použití toalet pro všechny pasažéry. Autobus přijíždějící bez předchozí registrace zaplatí za vjezd 1 500 Kč, za výjezd 625 Kč. Autobusy, které turisty vyloží či jsou odstaveny v jiných částech města, jsou podle Háka díky kamerovému systému a spolupráci s rezidenty, městskou policií či taxikáři na kritických místech rychle odhaleny a nekompromisně pokutovány. A jaké že přinesl systém výsledky? Čísla hovoří jasně: za sedm měsíců loňského roku bylo uplatněno 35 675 rezervací (tedy necelých 18 000 autobusů) a do městské pokladny přiteklo 20,6 mil. korun. Plán pro letošní rok počítá s příjmy ve výši asi 26 milionů. Tyto prostředky budou podle Háka použity na další rozvoj města a měly by přispět k pozitivnějšímu vnímání turismu rezidenty.
 |
||
|
Efektivní řízení turismu se neobejde bez aktuálních, relevantních a spolehlivých dat. |
||
|
 |
|
Kromě nezpochybnitelného finančního efektu přispěl projekt k rovnoměrnějšímu rozptýlení návštěvníků do celého dne, aniž by se podle Martina Háka snížil počet autobusů vjíždějících do města. Českokrumlovský místostarosta si dále pochvaloval, že respektovanost systému je asi 95%, technologie díky využití QR čteček a systému pro čtení registračních značek urychluje odbavení na místě a město navíc získává analytická data, díky kterým bude moci připravit nové časové tarify. Do budoucna pak radnice uvažuje o dynamické práci s kapacitou jednotlivých bus stopů, o dílčích úpravách rezervačního systému či využití dat získaných v reálném čase pro navigaci či řešení dopravní situace. „Umožní nám to také nastavit určité limity návštěvnosti. Turisty ve městě chceme, ale jejich počet musí být regulován. Už proto, že chceme zachovat památky – a to nejen pro turisty, ale také pro Krumlováky,“ konstatoval Hák a dodal, že věří, že návštěvníci nebudou nespokojeni, neboť nebudou nikde stát ve frontách. V budoucnu se systém dočká úprav – mimo jiné bude vybudováno zcela nové parkoviště pro autobusy, kde bude turistům vedle toalet k dispozici také třeba směnárna, půjčovna kol a další služby.
Systém Bus Stop navíc není jediným projektem, kterým hodlá město přispět k efektivnímu řízení a monetizaci návštěvnosti. Martin Hák zaznačil, že v budoucnu nejspíš dojde k zpoplatnění vstupu turistů do historického centra. Město by rovněž rádo ekonomicky vytěžilo fenomén vodní turistiky – Českým Krumlovem ročně po hladině Vltavy propluje kolem 300 000 vodáků…
Do debaty na téma overtourism se zapojila také Marcela Koňáková, ředitelka MIKULOVSKO – destinační společnost. Přehřátý turismus ve městě o 7 500 obyvatelích souvisí podle Koňákové s dřívějšími marketingovými aktivitami, které zviditelnily město na turistické mapě Česka. Úkolem současných destinačních manažerů je s touto situací se vypořádat. „V roce 2017 jsme přistoupili k aktivnímu monitoringu a začali jsme sledovat, co děláme, proč to děláme, kolik máme návštěvníků za rok apod.,“ informovala Koňáková. Údaje za rok 2018 ukazují, že na Mikulovsku (ne pouze ve městě jako takovém) realizovalo 320 000 hostů asi 670 000 přenocování, průměrný počet přenocování je tedy 2,08. Koňáková účastníky seznámila s tím, jak Mikulov a další obce v této oblasti bojují s nelegálním podnikáním, přeplněnými parkovišti či nedostatečnou infrastrukturou. K řešení má pomoci i nová strategie destinace, která staví mj. na autentických produktech a zážitcích. „Naším cílem není další zvyšování návštěvnosti, ale růst kvality,“ lakonicky shrnula Koňáková.
Účastníci semináře se shodli, že v souvislosti s trendy v cestovním ruchu se mění i role destinačních společností. Ty by dnes měly vedle marketingu věnovat zvýšenou pozornost managementu. Efektivní řízení turismu se ovšem neobejde bez aktuálních, relevantních a spolehlivých dat, což je u nás zatím poněkud problém. „Mrzí mě například, že já jako místostarosta pro cestovní ruch se nemůžu podívat, kolik ubytovatelů odvádí poplatky z pobytu. To je úkol státní správy, já mohu jen sbírat data ‚ze vzduchu‘ a nemohu příliš efektivně pracovat,“ konstatoval Martin Hák. Ředitel agentury CzechTourism Jan Herget v této souvislosti informoval, že by do budoucna rád docílil funkčního on-line sběru dat od ubytovatelů – vzorem může být chorvatský systém eVisitor.
Foto: -pmu-
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
