Od srpna bude pro lidi těžší dostat lázeňskou léčbu na pojišťovnu. Nyní dávají zdravotní pojišťovny na tuto péči ročně kolem tří miliard korun. Je to asi setina peněz, které spotřebuje za rok české zdravotnictví. Omezením indikací mají výdaje pojišťoven klesnout o půl až tři čtvrtě miliardy korun ročně. Lázně v obavách z úbytku klientů přicházejí s novými nabídkami pro samoplátce.

Příslušná ministerská vyhláška nyní prochází připomínkovým řízením, účinná by měla být zřejmě od srpna tohoto roku. Jejím cílem jsou pochopitelně úspory, kterých má být dosaženo omezením komplexní a příspěvkové lázeňské péče. Ministerstvo zdravotnictví podle svého mluvčího počítá s tím, že komplexní péče zůstane u stavů po vážných úrazech, operacích a léčbě vážných onemocnění. Naopak nebude už na pobyty, při nichž se dospělí diabetici nebo kardiaci učili zdravému životnímu stylu. Budou se to učit už jen ambulantně. Veškerá péče zůstane nadále plně hrazena z pojištění jen dětem.

Délka pobytu při komplexní léčbě by se podle návrhu vyhlášky měla zkrátit ze čtyř na tři týdny, u dětských pacientů zůstanou čtyři týdny. Opakovaná lázeňská péče má podle návrhu trvat dva či tři týdny. U vybraných diagnóz by mělo být schválení pobytu podmíněno třeba snížením hmotnosti, abstinencí či nekouřením.

Ročně se v lázních léčí přes 120 000 lidí, pojišťovny jim buď hradí péči komplexní, tedy léčbu i pobyt, nebo příspěvkovou, tedy jen léčbu. Pobyt si lidé platí sami. Podle odborníků jezdí do lázní řada pacientů zbytečně. Lékaři jim předepisují lázně podle 15 let starého předpisu, za tu dobu se ale medicína změnila. Podle některých expertů se výrazně rozšířilo spektrum léků a operačních výkonů, které jsou k pacientům šetrnější a umožňují omezit lázeňskou péči.

Lázním se nový návrh pochopitelně příliš nelíbí, obávají se totiž dalšího markantního úbytku hostů. Většina z nich proto, vyplývá z ankety ČTK, připravuje léčebně-preventivní i rehabilitační programy pro samoplátce.

Karlovarský kraj

Stejně jako v ostatních krajích České republiky, i v Karlovarském kraji ubývá lázeňským společnostem kvůli škrtům zdravotních pojišťoven tuzemských pacientů. Další pokles v důsledku nové vyhlášky by však neměl být tak výrazný jako u lázní v jiných regionech.

Úbytek nahrazují zejména hosty ze zahraničí a samoplátci. Ti už v poslední době tvoří naprostou většinu pacientů lázeňských zařízení, zjistila ČTK.

Trvalý pokles podílu českých pacientů postihl podle ČTK Léčebné lázně Mariánské Lázně (LLML). Počítají s ním i letos. „Se změnou indikačního seznamu očekáváme negativní dopad na počet pojištěnců, tak jako ostatní lázně," uvedla pro COT business Patricie Irlveková, marketingová manažerka LLML a dodala: „Připravujeme tedy nabídky pro domácí trh, pro samoplátce a samozřejmě také pro pacienty, kteří již nebudou mít na lázeňskou léčbu nárok. Věříme, že i když pacienti nebudou mít léčbu plně hrazenou, zůstanou svým lázním i svému zdraví věrni. Vše je ovšem také otázkou financí." Společnost se podle Irlvekové na novou situaci připravovala v dlouhém předstihu a vzhledem k tomu, že Mariánské Lázně měly velmi málo křížkových indikací na pohybový aparát, byl úbytek českých pojištěnců markantní již v minulosti. „Značnou část klientů jsme nahradili zahraničními hosty a českými samoplátci," vysvětlila Irlveková. Pokud jde o zahraniční trhy, společnost bude nadále rozvíjet aktivity na svých tradičních trzích, tedy zejména německém a ruském.

Podíl tuzemské klientely se podle informací ČTK pohybuje kolem osmi procent. Je směrována do lázeňských hotelů s provozní přestávkou, kde jsou zaměstnanci na dobu určitou. „V případě poklesu této skupiny hostů jsou LLML připraveny tyto lázeňské hotely vůbec neotevřít nebo otevřít v omezeném provozu," informoval ČTK finanční ředitel LLML Pavel Říha.

Podle generálního ředitele společnosti Lázně Františkovy Lázně Josefa Ciglanského lze důsledky omezení takzvaných křížkových pobytů prozatím jen odhadovat. „Avizovaná nová vyhláška ministerstva zdravotnictví stále ještě nevyšla. V loňském roce jsme z veřejného zdravotního pojištění utržili asi 100 milionů korun. Změny v systému by pro nás mohly znamenat pokles zhruba o 30 procent," podotkl Ciglanský. Lázně se proto dlouhodobě a cíleně věnují klientům-samoplátcům, kteří v nich převažují.

Pokles počtu českých pojištěnců zaznamenaly i  Léčebné lázně Jáchymov. „Se snižováním počtu návrhů na komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči zdravotní pojišťovny začaly již v loňském roce. Konkrétně v naší akciové společnosti činil pokles 15 procent. Tento pokles se nám podařilo vyrovnat nárůstem počtu zahraničních hostů," uvedla obchodní ředitelka jáchymovských lázní Jana Vaňková. Podobný vývoj očekává Jáchymov také v roce letošním. Pro tuzemské klienty proto připravily lázně speciální nabídky léčebných pobytů, které mohou využít v případě zamítnutí návrhu na lázeňskou péči zdravotní pojišťovnou. Nabídky potom zveřejňují na webu nebo je rozesílají e-mailem stálým klientům.

A jak vypadá situace v krajském městě? Kupříkladu Thermal, jeden z největších karlovarských lázeňských hotelů, dosáhl vloni průměrné roční obsazenosti téměř 70 procent. Nejvíce hostů přijíždělo z Ruska a z Blízkého východu. Mezi klienty nechyběli ani tuzemští, ovšem těch, kteří přijeli na léčbu hrazenou zdravotních pojišťovnou, byla sotva tři procenta, uvedl generální ředitel hotelu Josef Pavel. „Přitom máme uzavřenou smlouvu se všemi pojišťovnami. Jenomže lidí vysílají méně. Naštěstí zájem ze zahraničí roste a nahradí českou klientelu," dodal ředitel.

Bohdaneč

Některá lázeňská zařízení považují novou vyhlášku za přímou hrozbu pro své další fungování. Například v  Léčebných lázních Bohdaneč na Pardubicku, kde je naprostá většina klientů s léčbou hrazenou ze zdravotního pojištění, očekávají úbytek až 40 procent klientů. „Úspornou politiku už začaly provádět zdravotní pojišťovny prostřednictvím návrhové činnosti na komplexní lázeňskou péči. Tato restrikce pokračuje i letos a je ještě masivnější," uvedl ředitel společnosti Rudolf Bubla. Společnost proto musela už vloni hledat úspory, snížila například stav personálu z 270 na 240 zaměstnanců. Tržby z komplexní lázeňské péče se od počátku tohoto roku meziročně snížily téměř o čtvrtinu. „Vyrovnat propad, který způsobí nová vyhláška, bezprostředně nejde. Spoléhat se nedá ani na zahraniční hosty," míní ředitel. Kdyby se výnosy snížily natolik, že by stěží pokrývaly fixní náklady, u lázní vysoké, musely by se v nejhorším některé provozy uzavřít a jejich zaměstnanci propustit.

Podle Bubly by z malé části mohlo lázním pomoci zkrácení pobytů. Pro klienty by bylo snazší vzít si kratší dovolenou a ubytování by je stálo méně.

Společnost Léčebné lázně Bohdaneč dosáhla v loňském roce zisk před zdaněním zhruba 35 milionů korun. Je to o devět milionů korun více než rok předtím, Bubla však upozornil na to, že firma začala výrazně šetřit náklady a omezila investice. Lázně slouží k léčbě pohybového aparátu s orientací na zánětlivá revmatologická onemocnění, artrózu, vertebrogenní syndromy a Bechtěrevovu nemoc. Zajišťují léčbu dlouhodobých potíží, předoperačních i pooperačních stavů a poúrazovou rehabilitaci. V roce 2011 navštívilo Léčebné lázně Bohdaneč 11 981 klientů.

Třeboň

Podobně jsou na tom třeboňské Lázně Aurora. Podle obchodní ředitelky Sabiny Kodlové společnost města zaznamenala omezení lázeňské péče ze strany zdravotních pojišťoven už nyní. V prvním čtvrtletí klesl počet doručených návrhů na komplexní lázeňskou péči meziročně zhruba o čtvrtinu, řekla Kodlová ČTK. Lázně Aurora jsou lázeňským zařízením se specializací na léčbu a rekondici pohybového aparátu. Hlavní léčebnou metodou jsou slatinné koupele a zábaly. „Vzhledem k tomu, že příjmy za lázeňskou péči hrazenou zdravotními pojišťovnami činí v podílu tržeb Lázní Aurora Třeboň zhruba 75 procent, je avizovaná úprava indikačního seznamu a další kroky připravované ze strany ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven velkou hrozbou zejména pro naše další fungování s vlivem na zaměstnanost a ekonomickou stabilitu," uvedla ředitelka. Hosté s péčí hrazenou zdravotními pojišťovnami činí 55 procent, zbytek jsou samoplátci.

Pokles počtu „křížkových" pacientů, se bude vedení lázní snažit nahradit právě samoplátci, zejména českými a německými, které bude lákat na léčebné a relaxační pobyty, a také firemní klientelou a kongresovou turistikou. „V daleko větší míře budeme muset vykonávat akviziční činnost a investovat do reklamy," konstatovala obchodní ředitelka Sabina Kodlová. Konkurenceschopnost na trhu samoplátců by měla usnadnit nedávná nákladná rekonstrukce dvou ubytovacích pavilonů za zhruba 180 milionů korun, během které pavilon A o kapacitě 274 lůžek získal standard čtyřhvězdičkového hotelu. Pavilon B bude tříhvězdičkový. Kompletní modernizace byla naplánována pro elektroléčbu, pro kuchyně byly pořízeny nové technologie.

Třeboňské Lázně Aurora loni navštívilo přes 20 000 hostů, což je nejvíce v sedmatřicetileté historii. V Bertiných lázních se rekord překonat nepodařilo, tam za vyhlášenými slatinnými procedurami přijelo 10 300 lidí, což je meziročně o 300 méně.

Poděbrady

Lázně Poděbrady v reakci na nové tržní podmínky zacílí své služby na firemní a rusky mluvící klien­telu. Kvůli škrtům zdravotních pojišťoven lázním meziročně ubylo 15 procent takzvaných křížkových hostů. Zvýšit atraktivitu lázní mají specializované pobyty i rozšíření o léčbu poruch pohybového aparátu, zjistila ČTK.

Podobně jako v jiných českých lázeňských zařízeních i v Poděbradech klesá počet hostů, kterým pobyt hradí zdravotní pojišťovny, potvrdil ředitel pro strategii a obchod Martin Kubelka. „Za loňský rok evidujeme celkem zhruba 15 000 hostů, 65 procent z nich bylo takzvaných křížkových, zbytek komerčních. U klientů s pobytem placeným pojišťovnami vidíme pokles 15 procent oproti roku předchozímu," upřesnil. Problémem je podle ředitele to, že komerční pobyty jsou zpravidla víkendové na rozdíl od třítýdenních křížkových. „Již od roku 2010, kdy se začal projevovat pokles příjmů od pojišťoven, se snažíme pokles kompenzovat specializovanými týdenními komerčními pobyty, které jsou vázány na indikaci srdečních chorob a vysokého tlaku," dodal.

K obvyklé marketingové kampani a veletrhům navíc Lázně Poděbrady spolupracují s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra na propagačních akcích, kterých je jen u VZP 45 do roka. „Při nich například sestřička měří tlak a cholesterol a rozdává naše materiály," řekl Kubelka.

„Do budoucna rozšíříme indikaci i na poruchy pohybového aparátu, budeme se snažit získávat firemní klientelu, čili pořádat rekondiční pobyty pro zaměstnance velkých průmyslových firem, jako je Škoda Auto nebo České dráhy. Velký potenciál vidíme také v ruské klientele. Vloni u nás pobývalo na 1 500 Rusů, 500 německých klientů, zbytek cizinců byl hlavně z Holandska, Skandinávie i Izraele," dodal.

Lázně Poděbrady jsou největší lázeňskou společností ve středních Čechách známou od roku 1908. Specializují se na pacienty s chorobami srdce, cév, ale i pohybového ústrojí.

Lázně Mšené

Přílišný strach z nové situace nemají v Lázních Mšené. „Lázně Mšené se díky správnému předpokladu vývoje trhu zaměřily na náročnějšího samopláteckého klienta již před lety a v současnosti již lázeňské pobyty hrazené pojišťovnami netvoří ani 50 procent lázeňských léčebných výkonů," uvádí Iveta Kožnarová ze společnosti Lázně Mšené. Klienti podle ní jezdí většinou na kratší léčebné pobyty, zato častěji i během jednoho roku, aby měla jejich léčba smysl. „Klien­ti se zároveň sami zajímají o vhodnou skladbu léčebných procedur a také častěji vyhledávají konzultace lázeňského lékaře ohledně skladby lázeňských procedur během svého pobytu," vysvětluje Kožnarová. Na dotaz, zda se po účinnosti nové vyhlášky společnost více zaměří na zahraniční trhy, pak odpovídá, že vedení společnosti uvažuje pouze o dílčí spolupráci s jedním zahraničním partnerem, jinak se dlouhodobě zaměřuje na náročnějšího českého klien­ta. Lázně Mšené se specializují na léčbu pohybového aparátu, v posledních letech se pak čím dál více rozšiřuje nabídka léčebných, preventivních a wellness procedur.

Teplice

Teplické lázně letos nově zavedly pobyt pro samoplátce, který může nahradit péči placenou zdravotními pojišťovnami. Rozšířit chtějí také počet zahraničních hostů. Neočekávají ale dramatický pokles klientů, řekla ČTK personální ředitelka Lázní Teplice Dorothea Kresslová. Společnost podle ní situaci ohledně revize úhradové vyhlášky sleduje a postupně se na změny připravuje. „Klientům letos nově nabízíme samoplátecký pobyt Vitalita, který plnohodnotně nahradí komplexní léčbu těm klientům, kterých se případná opatření dotknou – to znamená, že jim nebude již lázeňská péče hrazena z prostředků zdravotního pojištění," uvedla. „Délku jsme přizpůsobili možnostem klienta, a to tak, aby byl pobyt dostupný finančně a také aby byl dostupný pro pracující klienty, kteří si musí v zaměstnání na svou léčbu vzít dovolenou. Máme vyzkoušeno, že již při 14denní léčbě dochází k výraznému zlepšení zdravotního stavu," dodala Kresslová. Procedury jsou vždy sestaveny lázeňským lékařem dle aktuálního zdravotního stavu klienta tak, aby léčba co nejúčinnější. „96procentní úspěšnost léčby hovoří za vše. 14denní pobyt Vitalita zahrnující 16 léčebných procedur týdně, polopenzi a ubytování v našich lázeňských domech je možné zakoupit již od 13 440 Kč," řekla Kresslová. Jedná se o cenu za 14 nocí ve dvoulůžkovém pokoji za osobu, zahrnující 20procentní slevu pro klienty zdravotních pojišťoven.

O kolik klientů lázně rozhodnutím zdravotních pojišťoven přijdou, zatím není jasné. „Konkrétní počty nemůžeme v současné době stanovit, protože patříme mezi lázeňská zařízení, kde by pokles neměl být dramatický. Rovněž nechceme dělat závěry, dokud není oficiálně rozhodnuto," dodala Kresslová. Přesto se ale lázně snaží zvýšit počet svých zahraničních klientů a rozšířit počet destinací, odkud přijíždějí. V současné době společnost rozvíjí aktivity hlavně na trzích bývalého Sovětského svazu. „Rusky hovořící klienti jsou nároční, ale pokud léčení u nás považují za efektivní, přijíždějí znovu a ne sami. Je to ale obrovský trh a práce je před námi mnoho," uvedla Kresslová.

Pokud jde o poměr mezi samopláteckou a pojištěneckou klientelou, v pěti měsících letošního roku došlo oproti roku loňskému ke zvýšení poměru samoplátců k pojištěncům ze 34 na 36 procent.

Konstantinovy Lázně

Léčebné lázně Konstantinovy Lázně, jediné lázně v Plzeňském kraji, patří také mezi ta zařízení, která neočekávají pokles návštěvnosti. Omezení křížkových pobytů pacientů kvůli škrtům pojišťoven, které avizuje řada konkurentů, by se jich podle ředitele Petra Kroupy nemělo dotknout. Lázně se zaměřují na kardiovaskulární choroby a léčbu pohybového ústrojí. „Díky tomu, že rehabilitujeme pacienty po operacích, pokles nepředpokládáme," dodal. Očekává tak, že lékaři budou předepisovat pooperační péči nadále ve stejném objemu. Lázně dlouhodobě navštěvuje přes 5 000 hostů a pacientů ročně. Čtvrtinu tvoří klienti, kteří nejezdí za léčbou, ale za relaxací, odpočinkem, dovolenou a na víkendy. Podíl léčebné péče má zůstat stejný, 75 procent. Většině pobyt hradí zdravotní pojišťovny.

Lázně s více než dvousetletou tradicí léčby mají v osmi objektech 400 lůžek a dvacetihektarový park. Firma, která je držitelem evropského certifikátu kvality Eurospa med, má jednotku intenzivní péče, kam vozí pacienty, hlavně z Plzně, pátý den po operaci srdce.

Zahraniční hosté tvoří zhruba 25 procent, nejvíce Němci z příhraničí, jimž pojišťovny platí část procedur. Firma spolupracuje s německými cestovními kancelářemi. Rusové do Konstantinových Lázní nejezdí. „Nemají tu shopping, kasina, diskotéky či sportoviště," řekl provozní ředitel Miroslav Paszyc. V obci prý nic takového nebude, protože lázně se chlubí klidem, panenskou přírodou, čistým vzduchem a komorní kulturou.

Výrazné zvýšení počtu komerčních klientů zajistilo lázním nové wellness centrum Konstantin. Stavba za 91 milionů korun, podpořená EU, byla otevřena před necelými dvěma lety. Přilákala klienty, kteří chtějí relaxovat – nabízí velký relaxační a rehabilitační bazén, vířivky, finskou a bio saunu a také parní lázně. Stejně tak nové druhy wellness terapií jako bylinkové, zážitkové a smyslové masáže (čokoládové, medové, konopné, jogurtové a skořicové), aromaterapii, tělové zábaly a koupele s přísadami. Nově je tam fitness centrum.

Moravskoslezský kraj

Lázně v Moravskoslezském kraji se vesměs obávají dalšího úbytku klientů, jejichž péči hradí zdravotní pojišťovny. Připravují proto varianty, kterými chtějí pokles počtu „křížkových" pacientů nahradit, zjistila v anketě ČTK.

„Na pokles počtu ‚křížkových‘ pacientů se samozřejmě připravujeme, protože už nyní dramaticky ubylo návrhů na komplexní lázeňskou péči, ve srovnání s rokem 2011 zhruba o 45 procent," uvedl prokurista Sanatorií Klimkovice Jozef Dejčík. Lázně ležící u Ostravy zatím úbytek klientů řešily jejich časnějšími nástupy.

Sanatoria rozšířila nabídku pro klienty, kteří přijíždějí na komplexní lázeňskou péči, aby pro ně lázně byly atraktivnější. Například program Revital koncept Klim-med pomůže změnit stravovací návyky, detoxikovat organismus a také snížit případnou nadváhu. „Loni jsme pořídili moderní diagnostické přístroje, které našim fyzioterapeutům umožní srovnávat stav pacienta před a po lázeňském pobytu a volit způsob léčby individuálně podle jeho potřeb. Tak se daří rehabilitaci významně zkvalitňovat," uvedl Dejčík.

Lázně připravují celou škálu léčebně-preventivních i rehabilitačních programů pro samoplátce. Vykrývat výpadek zahraniční klientelou však nechtějí. „Stabilně máme hosty z arabského světa, ale vzhledem k jejich speciálním požadavkům, například na oddělenou jídelnu a některé další, je jejich počet omezen na tři procenta z celkové kapacity a zatím ho nebudeme zvyšovat," uvedl prokurista.

Sanatoria se podle něj prioritně zaměřují na další rozvoj dětské léčebny a na práci s malými klien­ty s dětskou mozkovou obrnou a dalšími poškozeními mozku. „Nově jsme proto od letošního března zavedli jako první v České republice pro děti unikátní rehabilitační metodu, při které se používají speciální stabilizační oblečky," uvedl Dejčík.

Náměstek ředitele Státní léčebné lázně Karlova Studánka Jan Vrabec řekl, že pojištěnců je mezi klienty zřetelně méně. Lázně na Bruntálsku se to snaží nahrazovat nabídkou pro zdravé lidi, kteří chtějí zlepšit svou kondici nebo něco udělat pro své zdraví. „Naše zaměření je takové, že jsme schopni poskytovat péči vážně nemocným i těm, kteří jsou unavení, přetížení, přepracovaní a potřebují se nějakým způsobem uvolnit a zrelaxovat," řekl Vrabec.

Lázně chystají program Nastartujte hubnutí pro lidi, kteří chtějí něco udělat s nadváhou. Mají i pobyty pro seniory nebo program Dovolená speciál pro ty, kteří si chtějí udělat zdravotní program s veškerým lékařským zhodnocením. „Provozujeme bazénový komplex, který jinde není, je v něm slaná voda teplá 34 stupňů Celsia. Je tam přes 40 prvků, jako jsou různé trysky, atrakce, masážní lehátka i hlavice a podobně. Pomáhá to, když je člověk unavený, na svalové potíže nebo bolesti kloubů," řekl Vrabec. Bazény doplňuje například solná jeskyně, v níž je navezena sůl z Himálaje.

Vrabec řekl, že v lázních je stále častěji slyšet polština. „Pro naše sousedy je to sem nejblíže. Chodí sem s rodinami i s dětmi, vyhovuje jim, že voda v bazénech není chladná. I proto si nás vybírají," dodal náměstek.

Obchodní ředitel Lázní Darkov v Karviné Radek Dokoupil řekl, že lázně mají rozpracované va­rianty, jak čelit úbytku klientů zdravotních pojišťoven. „Nabízíme například víkendové pobyty, různé akce. Pořád se v lázních něco děje," řekl Dokoupil. Minulý měsíc například lázně nabízely májové víkendy nebo relaxační pobyty za zvýhodněné ceny, ale také wellness pobyty a procedury pro veřejnost.

Olomoucký kraj

Na relaxační placené pobyty, ale i nové aktivity sázejí také lázně v Olomouckém kraji. Jiná cesta jim nezbývá. Počet klientů, kteří k nim míří na doporučení pojišťoven, výrazně ubývá. Lázně na tento fakt nezapomínají ani při rekonstrukci svých budov. V jejich areálech tak vznikají například bowlingové dráhy, relaxační bazény či termální park. Klienty však lákají také na gurmánské pobyty. ČTK to zjistila od ředitelů lázní.

Do lázní v  Teplicích nad Bečvou na Přerovsku zamířilo letos o 25 procent pojištěnců méně než loni. Vedení lázní očekává, že situace se ještě v polovině roku zhorší. I kvůli tomu se snaží už delší dobu co nejvíce přilákat i klienty, kteří si pobyt platí ze svého. „Tušili jsme, že to přijde už před čtyřmi lety, velký důraz na komerční klientelu proto dáváme už dlouhodobě," řekla výkonná ředitelka lázní Irena Vašicová. Lázně proto rozšiřují různé aktivity pro trávení volného času. Lidé si tam budou moci například zahrát v nově rekonstruovaném sanatoriu Janáček bowling, nechybí ani nový relaxační bazén.

O pětinu méně pojištěnců dorazilo za první čtyři měsíce letošního roku i do Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku. Lázně se snaží hýčkat klienty zdravotních pojišťoven i samoplátce. „Pojištěncům jsme například mimo sezonu, která je do konce dubna, odpustili veškeré doplatky. Pro samoplátce se snažíme pobyty co nejvíce zatraktivnit, například nabízením různých bonusů," řekl ředitel lázní Roman Provazník. Pro samoplátce lázně letos připravily aktivní wellness, ale i program s názvem Dámská či Pánská jízda či Romantika pro dva. Lázně se podle ředitele i letos pustí do rekonstrukce budov, na podzim mají v plánu opravit další dvě a vybudovat v nich i novou jídelnu.

V lázních ve Velkých Losinách na Šumpersku chtějí nalákat do budoucna klienty i díky ojedinělému termálnímu parku s celoročním provozem za zhruba 70 milionů korun, který se má začít budovat ještě letos. Lázně sice přilákaly loni o 21 procent více klientů a také se jim zvýšily tržby meziročně o sedm procent na 90 milionů korun, i tak však hledají možnosti, jak své prostředí pro návštěvníky zatraktivnit. Klienty lákají například na Eco park či gurmánské pobyty ve wellness hotelu Diana.

Úbytek pojištěnců na začátku roku citelně zasáhl lázně Dolní Lipová na Jesenicku, které se zabývají především léčbou kožních onemocnění. Jejich loňské hospodaření skončilo třímilionovou ztrátou, problémy pocítili na svých výplatních páskách tehdy i zaměstnanci. „Situace už se trochu zlepšila, přijelo více pojištěnců. Úbytek oproti loňskému roku nyní činí pět až sedm procent. Platy zaměstnanců jsou stabilní jako loni," řekl ředitel lázní Radim Hatlapatka. Situace se však podle něj odrazí na investicích.

Zlínský kraj

„Očekávám, že letošní rok bude pro české lázně nejhorší v porevoluční době," řekl ČTK Martin Plachý, viceprezident Svazu léčebných lázní ČR a předseda představenstva společnosti Royal Spa, která vlastní lázeňská zařízení v Luhačovicích, Ostrožské Nové Vsi a Rožnově pod Radhoštěm.

„Bude to znamenat velký propad tržeb a s tím spojené omezování nákladů, především propouštěním nezaměstnaných lidí. Není možné nahradit tak velký výpadek během tak krátké doby," uvedl Plachý. V Luhačovicích se podle něj vzhledem ke zrušení některých léčebných indikací očekává pokles počtu klientů zdravotních pojišťoven až o 30 procent.

Podobně jako jinde, i v Luhačovicích se budou snažit propad kompenzovat úsporami a nabídkou pro samoplátce. „Nabídku wellness pobytů máme ve všech zařízeních celkem širokou, ale ta nedokáže sama o sobě zvrátit nárůst poptávky zvláště v období ekonomické stagnace nebo recese, kdy dochází ke zvyšování DPH, lidé šetří, v oboru je velká konkurence a desítky slevomatů ruinují prodejní cenu," uvedl Plachý. Lázeňské hotely Miramare v Luhačovicích podle něj loni navštívilo na 8 000 hostů, těch, kteří přijížděli přes zdravotní pojišťovny, bylo asi jen 22 procent. Na počtu nocí se však podíleli asi 54 procenty. „Před pěti až šesti lety byl podíl klientů zdravotních pojišťoven mnohem větší, zhruba 40 procent s dominantním podílem na přenocování," řekl Plachý.

Pokles očekávají i ve společnosti Lázně Luhačovice, kde už za první čtyři měsíce zaznamenali úbytek klientů pojišťoven asi o 20 procent. „V loňském roce jsme zaznamenali také pokles, ale ne tak dramatický, pohyboval se mezi deseti až 15 procenty," řekl ČTK obchodní ředitel Jiří Dědek. Loni navštívilo jedny z nejznámějších lázní 29 703 klientů, z toho s plnou nebo částečnou úhradou od pojišťoven jich bylo asi 22 procent. Lázně se proto snaží orientovat na samoplátce, nabízí pobyty pro konkrétní cílové skupiny, ženy, manažery či seniory. Chtějí přilákat také zahraniční klientelu, která tvoří asi 15 procent hostů, nejvíce lidí přijíždí z Rakouska, Slovenska, Německa a Izraele. Lázně se snaží zviditelnit také například pobyty v době konání kulturních akcí v Luhačovicích, jako je Janáčkův hudební festival.

Text: -čtk- a -pmu-
Foto: CzechTourism