Lázně a lázeňské hotely v Kladském pomezí a přilehlém okolí

Největším městem Kladského pomezí je město Náchod. V městské části Běloves vznikly počátkem 19. století lázně, které postupně získaly značný věhlas díky zdejší kyselce Ida a krásné okolní krajině. Před 2. světovou válkou byl zájem o lázně tak velký, že musela být postavena moderně zařízená dvoupodlažní budova s teplou vodou v každém pokoji a vestavěnými skříněmi. Lázeňská budova byla vytápěna centrálně. V přízemí byl pro pacienty k dispozici provoz s rašelinou, masážemi a skotskými střiky. V obou nadzemních podlažích byly zřízeny pokoje pro hosty.

Tato budova je v současnosti v havarijním stavu, stejně jako zbytek Velkých lázní. Jediným dodnes fungujícím hotelem je hotel Bonato, který nese své jméno po italském akademickém malíři z Benátek. Jacopo Bonato koupil lázně v ro­ce 1871. Zejména díky jeho schopné manželce lázně velice dobře prosperovaly. V roce 2019 se stala vlastníkem lázní společnost Priessnitzovy léčebné lázně z Jeseníku, jejímž záměrem je vrátit lázním jejich původní lesk.

Naopak lázeňská tradice zůstala nepřerušena v krkonošských Janských Lázních. Podle legendy byl zdejší teplý pramen objeven již v roce 1006 zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku. Vznik lázní se datuje od roku 1675, kdy Janské Lázně koupil kníže Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu. O dva roky později nechal u pramene postavit šest nových budov, čímž dal základ dnešnímu lázeňskému městu. V první polovině 20. století se Janské Lázně proslavily tím, že byly první léčebnou následků poliomyelitis (dětská obrna) v Evropě. Po 2. světové válce se měl v rámci Marshallova plánu vybudovat nový lázeňský komplex. Po komunistickém puči v únoru 1948 k tomu však z politických důvodů nedošlo.

Po změně režimu v roce 1989 přešly některé hotely a penziony do soukromých rukou, ale lázně jako takové zůstaly státním podnikem. Největší stavbou tohoto období je areál Obchodní akademie pro tělesně postižené, který byl uveden do provozu v roce 1994. Dnes najdeme v Janských Lázních dva hlavní lázeňské domy sloužící dospělým klientům. Jsou to Lázeňský dům a Janský Dvůr v centru na náměstí Svobody, kde stojí rovněž lázeňský hotel Terra. Dětským pa­cientům slouží zejména dětská léčebna Vesna. Pro náročnou klientelu byl vybudován hotel Vyhlídka. Hotel získal Certifikát kvality pro rok 2020 a má velmi dobré hodnocení na recenzním portálu TripAdvisor. V současné době probíhá velký stavební rozvoj v horní části města v okolí centrálního parkoviště. V září 2007 byl v Janských Lázních otevřen první čtyřhvězdičkový hotel.

Mezi tradiční lázeňská místa patří Velichovky nedaleko Hradce Králové. Obec se pyšní tím, že ji 10. července 1926 navštívil T. G. Masaryk v doprovodu svého syna. Přenocovali ve vile „Zátiší“, která ubytovací služby hostům poskytuje dodnes. V roce 1945 sídlil ve Velichovkách vojenský štáb německé skupiny armád Střed a 8. května 1945 sem kolona americké armády doručila německému polnímu maršálu F. Schör­nerovi německou kapitulaci. Historie lázní sahá do roku 1897. Hlavní indikací jsou choroby pohybového aparátu. Lázně disponují ojedinělým přírodním léčivým zdrojem slatiny, jehož zásoby odborníci odhadují na dalších 150–200 let. V roce 1926 byla zprovozněna hlavní lázeňská budova, která nese na počest prvního československého prezidenta jeho jméno – Masarykův dům.

Relativně mladým lázeňským městem jsou Lázně Bělohrad v okrese Jičín. Za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě je považován Max Dormitzer, který v polovině 19. století vlastnil významné budovy a pozemky. Velký rozvoj zaznamenalo lázeňství až za vlády hraběnky Anny z Assenburgu, baronky z Kleistu, která panství koupila od Dormitzerů a bývá rovněž označována za zakladatelku lázní. Založila areál Anenských lázní a lázeňský park Bažantnice. Lázně mají od roku 1901 vlastní pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.

Podle statistik se zdá, že lázeňství v České republice zažívá po hubených porevolučních dobách lepší časy. Od roku 2005 se počty klientů každoročně mírně zvyšují. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky je počet dospělých i dětských pacientů, jejichž pobyt je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, víceméně stabilní. Ale od roku 2008 výrazněji roste počet dospělých pacientů – samoplátců.