Lázeňský trojúhelník, lokalita v Karlovarském kraji vymezená třemi lázeňskými městy – Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi, usiluje o zápis na prestižní Seznam světového dědictví UNESCO. Tato myšlenka má nejen své zastánce, ale překvapivě se najdou, i když zcela ojediněle, také hlasy proti tomuto kroku.
V návaznosti na dokončení koncepce podpory památkové péče v Karlovarském kraji v roce 2006 se Karlovarský kraj rozhodl usilovat ve spolupráci s lázeňskými městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně o zápis historických center měst na seznam světového dědictví UNESCO pod názvem Lázeňský trojúhelník. Příprava nominace k zápisu na seznam UNESCO je ale vždy záležitostí dlouhodobou a v případě lázeňských celků v Karlovarském kraji se předpokládá etapový postup rozložený do několika let.
Jde o projekt, na kterém se nutně musí podílet místní samospráva a zástupci státní správy, ale samozřejmě i klíčoví vlastníci objektů, kterých se uvedená nominace týká. Průřezově od krajského úřadu přes místní samosprávu i managementy významných firem ve všech třech lázeňských městech jsme položili otázku:
V čem ze svého pohledu vidíte pozitiva či negativa zápisu „Lázeňského trojúhelníku“ na Seznam světového dědictví UNESCO?
V roce 2006 zadal Karlovarský kraj dvěma velmi renomovaným autorům a znalcům památkového fondu v regionu, Karlu Kučovi a Lubomíru Zemanovi, koncepci památkové péče v Karlovarském kraji. Tato velmi pozitivně hodnocená publikace byla podnětem pro vznik myšlenky zápisu tzv. Lázeňského trojúhelníku na Seznam světového dědictví UNESCO. Poměrně velmi brzy po zrodu myšlenky zpracoval Národní památkový ústav základní dokumentaci, která byla neprodleně odeslána do Paříže a v současné době figuruje na tzv. indikativním seznamu UNESCO.
Pokud jde o pozitiva zápisu Lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO, jsou z mého pohledu zcela zřejmá a jednoznačná. Jde nejen o zvýšení prestiže samotných tří měst, ale především o zásadní zvýšení zájmu turistů z celého světa. Ti, kdo měli možnost navštívit některé památky UNESCO, dobře vědí, jaká je návštěvnost těchto lokalit a jak výrazně se zájem liší od ostatních, třeba i poměrně známých památek. Pozitivní stránku věci vidím nejen v samotné návštěvnosti a souvisejících statistikách. Karlovarský kraj je svou rozlohou krajem poměrně malým, a tak se dá očekávat, že zvýšení zájmu o tři lázeňská města, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, se projeví v návštěvnosti celého regionu. S tím samozřejmě jde ruku v ruce rozvoj souvisejících služeb v cestovním ruchu a možnost vzniku nových pracovních příležitostí.
Očekávaným přínosem může být i možnost získávání finančních prostředků nejen z dotačních titulů Ministerstva kultury ČR, ale i z mnoha dalších titulů Strukturálních fondů, Norských fondů apod. Přínos vidím i ve skladbě potenciálních návštěvníků lokality UNESCO – v její různorodosti, která může pozitivním způsobem ovlivnit dnešní, příliš jednostranný vývoj.
Karlovarský kraj si je vědom přínosu zápisu Lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO, a proto uvolnil ze svého rozpočtu prostředky na vydání publikace Západočeský lázeňský trojúhelník. Publikace byla vydána v českém a anglickém jazyce. Hlavním autorem je opět Luboš Zeman. Kniha nabízí nejen pohled na architektonické hodnoty chráněných území tří lázeňských měst, ale porovnává je i s některými významnými lázněmi v Evropě. Tímto srovnáním jsou hodnoty lázeňské architektury Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní ještě zvýrazněny.
Pro zvýšení respektu a prestiže jak některých významných staveb, tak i chráněných území Lázeňského trojúhelníku byly některé objekty – dosud zapsané jako kulturní památky – navrženy na prohlášení za národní kulturní památky (např. Císařské lázně v Karlových Varech).
Budu-li chtít najít na zápisu do seznamu UNESCO nějaká negativa, budu je hledat jen velmi těžko, snad jen tu skutečnost, že návštěvníků by mohlo být v budoucnu příliš mnoho, což by mohlo možná narušit většinou poklidnou lázeňskou pohodu a zkomplikovat život místních obyvatel. Tento moment by ale měl bohatě kompenzovat přínos v rozvoji služeb a následných tržbách.
Obavy některých politiků z omezení stavební činnosti a z enormního nárůstu ochranářských opatření ze strany státní památkové péče jsou naprosto zbytečné a neopodstatněné. Území pod ochranou UNESCO bude chráněno stejně jako doposud, tzn. platným zákonem o státní památkové péči. Jde jen o to, aby tento zákon nebyl porušován, což se v současné době děje především na území města Karlovy Vary. V tomto směru by měla být zjednána okamžitá náprava, tak aby celý záměr zápisu všech tří měst (a podtrhuji všech tří měst) nebyl ohrožen, případně znemožněn.
Ing. Jan Prudík
Odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Karlovarského kraje
Zapsání Lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO má zcela jistě řadu pozitiv především pro cestovní ruch a jsem pro, jenom bych rád upozornil na to, že pravidla se nejenom definují, ale také se musí dodržovat… a to nám moc nejde. Aby z toho nebylo více ostudy nežli užitku. Také si myslím, že k tomu není třeba zřizovat další úřad s padesáti novými úřednickými místy.
Ing. Jiří Milský,
předseda představenstva Imperial Group, a.s.
Zápis Lázeňského trojúhelníku na Seznam světového dědictví UNESCO by přinesl reklamu našemu městu, kterou by jinak nebylo možno zaplatit.
Pozvání k návštěvě města a regionu přiláká nové hosty, posílí příjmy z cestovního ruchu. Lze očekávat zvýšený zájem návštěvníků nejen ze zahraničí, ale i z České republiky. Zápisem do seznamu UNESCO by se Mariánské Lázně a Lázeňský trojúhelník zařadily mezi místa vyvolená, s vysokým kreditem.
Žádná výrazná negativa zápisu nevidím, zejména proto, že zpřísněná pravidla pro stavební činnost si město Mariánské Lázně již zavedlo ustavením městské památkové zóny a k dalším, přísnějším úpravám již nedojde.
Ing. Oldřich Tobrman,
místostarosta, Mariánské Lázně
Je to dobrá věc, pokud se povede. Nesmíme ale stavět v kraji dřevěné sruby.
Ing. Leo Novobilský,
generální ředitel, Léčebné Lázně Mariánské Lázně
Patřím k zastáncům myšlenky zápisu na seznam UNESCO. Domnívám se, že by to mohlo do našeho regionu přilákat nové návštěvníky. K tradici lázeňské péče ve Františkových Lázních patří i příjemný a charakteristický vzhled architektury města. Je to jeden z důležitých faktorů ovlivňujících rozhodnutí našich hostů při volbě destinace. Věřím, že cílenou spoluprací podnikatelské a komunální sféry lze zápisu dosáhnout.
Ing. Josef Ciglanský,
generální ředitel, Lázně Františkovy Lázně
Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO je velká pocta, o kterou usiluje většina států světa, tedy minimálně těch, které přistoupily k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, platné od 17. 12. 1975. Marketingový přínos zápisu Lázeňského trojúhelníku pro region určitě není třeba zdůrazňovat. Pozitivem je i fakt, že zápis by přinesl i závazek o takto deklarované kulturní dědictví pečovat. Ba co více, předpokládám, že by se výrazně omezila možnost výstavby, především pak staveb s velmi spornou architektonickou úrovní.
Ing. Jiří Švaříček, generální ředitel Hotel Imperial
Spa & Health Club, Karlovy Vary,
předseda krajské sekce Asociace hotelů a restaurací ČR
Zápis tzv. „Lázeňského trojúhelníku“ definitivně zvýší zájem o cestovní ruch v České republice a podtrhne význam tohoto lázeňského regionu.
Ing. Eva Dvořáková,
generální ředitelka Hotelu Esplanade Spa & Golf Resort Mariánské Lázně
Pokud se mohu vyjádřit více ve smyslu rozvoje a přínosu cestovního ruchu, domnívám se, že zahrnutí lázeňského trojúhelníku mezi památky UNESCO by bylo něco velmi výjimečného.
Označení lázní jako památky emblémem Světového dědictví je aktem, kterým celé světové společenství prohlašuje: „Ano, toto je cosi, co je na celém světě výjimečné a jedinečné, je to cosi, co je naším společným dědictvím, je to něco, co se zavazujeme chránit jeden pro druhého a v zájmu nás všech – národů světa.“
Jde tedy rozhodně o podporu cestovního ruchu. Toto označení dává najevo, že se zajisté vyplatí tuto památku navštívit. Je mnoho zemí, zejména asijských, kde cestovní agentury nabízejí poznávací zájezdy zejména po památkách UNESCO. Jistě tak nejde o klasickou návštěvu lázní jako takovou, ale určitě se takto může zvýšit počet klientů v našem regionu.
Rozhodně si ale nemyslím, že je tímto označením vše vyřešeno. Dnešní klienti jsou mnohem náročnější, chtějí vždy něco specifického, nechtějí jen pobýt. Chtějí prožít něco nového, zajímavého, záživného. Je nutné se neustále snažit vymýšlet nové produkty, zaujmout, oslovit.
Na druhou stranu je třeba vidět tuto situaci také z hlediska financí, udržování těchto památek, dalšího rozvoje města, názoru památkářů, majitelů, investorů atd.
Ing. Andrea Pfeffer-Ferklová,
generální ředitelka Grandhotelu PuppKarlovy Vary, a.s.
Pro podporu myšlenky a uskutečnění zápisu Lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO uspořádá Karlovarský kraj mezinárodní Konferenci o lázeňské architektuře, která proběhne v rámci Karlovarského týdne ve dnech 7. – 10. 10. 2009. Vlastní jednání konference se bude konat 9. 10. 2009 v Grandhotelu Pupp.