Krym je nejjižnější a nejteplejší část Ukrajiny. Tento poloostrov zaujímá plochu 25 tisíc km2, což je mnohem více než Izrael, Kypr, Libanon nebo Jamajka.
Krymské hory se táhnou ve třech souběžných řadách v délce 150 km od Sevastopolu až po Fedosii. Severní svahy jsou zarovnané a jižní skalnaté a rozeklané. Dva jižní pásy představují krymské předhůří rozdělené na jednotlivé masivy nádhernými údolími. Nejvyšší hora Krymu Roman Koš má výšku 1545 m. Chráněn od bouřlivých větrů se na jižních svazích hor prostírá známý jižní břeh Krymu.
Hlavní město Krymu – Simferopol (cca 400 tis. obyvatel) je centrem jak obchodního, tak společensko kulturního života. V Simferopolu se protínají všechny komunikace poloostrova.
Stejná vzdálenost Krymu od rovníku jako od severního pólu a zeměpisné umístění na spojnici Evropy a Asie navždy předurčily jeho roli jako křižovatky národů a civilizací s neobvyklou různorodostí historických památek, kultury, přírody a v neposlední řadě také současného ekonomického dění.
Nejznámějším městem na Krymu je Jalta, což je také bezpochyby jedno s nejkrásnějších a nejzajímavějších měst světa. K jejímu zázračnému přerodu z rybářského městečka na špičkové módní lázeňské centrum došlo v roce 1838, kdy obdržela městská práva v důsledku toho, že si ji oblíbilo několik generací carské rodiny.
Přitažlivost a styl Jalty nemají žádné logické vysvětlení a už vůbec nesouvisí s nějakým spojením vhodných klimatických či jiných podmínek. Nejkrásnějším obdobím roku je totiž na Jaltě podzim, takzvaná „sametová sezona“. Svůj název si toto období vysloužilo začátkem minulého století. Když totiž z města odjížděla inteligence – inženýři, učitelé, státní zaměstnanci, na jejich místo přijížděli umělci a spisovatelé. První skupině se podle oblečení říkalo „plátění“ návštěvníci a těm druhým „sametoví“.
Bezesporu nejkrásnější část města představuje jeho nábřeží. Není sice vyhlášeno kulturní památkou, ale na druhé straně tu žijí spokojeným životem různorodé skupiny lidí, a to není věcí zcela běžnou. Atmosféru nábřeží doplňují vysoké palmy a nepřeberná kolekce barů, restaurací a kaváren.
Jaltský národní park byl vytvořen na ochranu unikátních horských lesů, které vytvářejí na jižním pobřeží příznivé léčivé klima. Sedm kilometrů severně od Jalty můžete obdivovat největší krymský vodopád Učan – su (= letící voda). Proudy vody padají z výšky téměř sto metrů a nabírají svoji sílu především po jarním tání v horách nebo po přívalových deštích.
V Horní Masanadře se nachází pohádkový palác imperátora Alexandra III., který se v současné době stal jedním z nejnavštěvovanějších míst.
Degustační sál místního výrobce minerálních vod značky Massandra a institutu pěstování a výroby vína určitě nemusíme zvlášť představovat. Stačí jít a ochutnávat.
Nikitská botanická zahrada byla založena v roce 1812 a je určitě nejznámějším a nepopulárnějším parkem na jižním pobřeží. Spojuje přírodu, historii, umění a vědu. V zahradě najdete víc jak 28 tisíc zástupců rostlinné říše z celého světa včetně člověkem nedotčené přírody parku „Mys Martian“.
V Nikitě mimo již zmíněné botanické zahrady určitě stojí zato navštívit Nikitskou rozsedlinu. Romantická zákoutí mezi rezavými srázy vápence kontrastují s nádhernou zelení přírody. Tato scenerie posloužila jako neopakovatelná přírodní kulisa pro natočení mnoha filmů a pohádek. Nedaleko se také nachází krymské mineralogické muzeum.
Sevastopol je velké turistické centrum. Během jedné návštěvy se nedá prohlédnout, ohodnotit ani pochopit. Je to domov rybářů a lodí, kde moderní technologie kontrastuje s tradicemi dávné minulosti. A je to samozřejmě také velké lázeňské centrum s velmi dobrou kombinací klimatických faktorů. Centrum města tvoří vysoký vrcholek v objetí tří hlavních ulic a tří náměstí a jinak je nekonečnou galerií plnou krásných kulturních památek doplněných všudypřítomnou exotickou florou. Zvláštní pozornost si určitě zaslouží „Přímořský bulvár“ s památníkem potopeným lodím a s carským přístavem.
|
Cherson – do dnešních dnů se zachovalo mohutné opevnění s věžemi, vstupní brána a zbytky divadla z města Chersones, které se zde rozkládalo téměř dva tisíce let, a to od pátého století před Kristem až do poloviny patnáctého století. Do dnešních dnů jsou patrné stopy řecké architektury. Dodneška jsou zachované ulice, domy s dvorečky, studny a také administrativní budovy v řeckém stylu. Do středověké éry patří také věž Zenona, křížový chrám s mozaikovou podlahou, křtící bazilika a mnoho jiných památek. Chersones se střídavě nacházel pod nadvládou Říma a Sevastopolu.
Balaklava – městečko na jihovýchodě Sevastopolu, jehož název v překladu z turečtiny zní Rybí Hnízdo a které leží na břehu nádherné prohnuté zátoky. Podle názoru některých badatelů právě tato zátoka odpovídá popisu místa, kam kdysi zavítal bájný hrdina Odysseus.
Balaklava – to jsou i unikátní přírodní památky – mysy Aja a Fiolent, romantické trosky Janovské pevnosti Čembalo nebo tajemné starobylé chrámy. Spousta legend se váže k nesmírným pokladům anglické lodě „Černý princ“, která se tu potopila za Krymské války v roce 1854. Při zvláštní válečně-archeologické prohlídce můžete za pomoci detektorů kovu hledat vzácné medaile či knoflíky z uniforem vojáků. Právě v Balaklavě se nachází unikátní muzejní komplex válečného námořnictva, který je umístěn v podzemních tunelech kdysi utajované továrny na opravu bitevních ponorek. Tematické expozice ukazují válečnou historii Balaklavy, historii vojenského zázemí, podzemní továrny a také historii ponorkových vojsk i námořnictva jako celku.
Sudak je nové lázeňské letovisko a nabízí skvělé podmínky jak pro pěší, tak pro automobilovou turistiku. Nezapomíná ani na milovníky koní.
Hlavní pamětihodností je Janovská pevnost – neobyčejně romantická, velká a velice zachovalá.
V horní časti Konsulského zámku uvidíte historickou expozici, ale nejlepší je naslouchat vyprávění průvodce, protože moderní Sudak se v ničem nepodobá hlavnímu středověkému centru světového obchodu. Právě Sudak byl zlatým středem Hedvábné stezky, největší severní osadou italských obchodníků z Janova. Ti vládli Sudaku od 13. století více než 200 let a do té doby přes něj prošly desítky národů. Janované s velkým úspěchem obchodovali krymskými jablky, hruškami, švestkami a hrozny. Ale největším obchodním artiklem bylo víno, které se do dnešního dne pěstuje v nížinách kolem Sudaku. V roce 1475 Janovskou pevnost útokem obsadily turecké eskadrony. Průstřely od jejich děl jsou na stěnách pevnosti doposud znát.
Osobitá starobylá atmosféra Sudaku, krásná příroda a historické památky, velká nabídka ovoce a vín udělaly z města oblíbenou turistickou destinaci.