O krkonošském kyselu koluje spousta průpovídek, vesměs nelichotivých. Fůůůj, kyselóóó, může říci jen ten, kdo ho nikdy neochutnal. Někteří ho dokonce spojují s kyselým zelím a považují jej za obzvláště odporný druh zelňačky. Omyl. Kyselo – když se správně udělá, je jednou z nejvybranějších lahůdek krkonošské kuchyně. Navíc je to jídlo ryze české a v žádné jiné kuchyni jej nenajdete. Základními ingrediencemi jsou chlebový kvásek, brambory, houby a vejce.
Tento enzymatický pokrm byl jídlem chudých. V restauracích se kyselo pokládá za polévku, ve skutečnosti byl ale hlavním a často jediným jídlem. Pro houby se šlo do lesa, brambory rostly za chalupou, vejce snesla slípka a kvásek byl vždycky po ruce, protože tenkrát se chleba pekl doma. S tím kváskem to bylo tak: Vždycky při pečení nechala hospodyně trochu kvásku ve sklenici, přidala k němu mouku a vodu, postavila jej do tepla a on jí během dvou dnů „dorostl“. Byla to zkrátka taková krkonošská variace na částečné perpetuum mobile. Dnes seženete kvásek v pekárně. Další důležitá věc: houby musí být sušené, jinak to není ono. Kvásek nekupujte v prášku, platí totéž.
Chlebový kvas zalijeme vlažnou vodou, rozšleháme, osolíme, přidáme kmín a vývar z namočených hub, které rozsekané současně přimícháme. Takto připravené kyselo necháme zvolna asi půl hodiny vařit. Nakonec přidáme na másle osmažená, ne příliš hustě umíchaná vejce. Vše zamícháme, přidáme smetanu a dochutíme. Do hotové polévky při servírování přidáme ve slupce uvařené, po uvaření oloupané a rozkrájené brambory.
Existuje mnoho variant. Podle jedné se vejce smaží na cibulce, luxusnější provedení počítá ještě s přidáním smetany, další zdroj uvádí použití kefírového kvásku. V některých lokalitách podávají vařené brambory zvlášť a každý si je dává do talíře s kyselem sólo. Jednou, když jsem dostal nezřízenou chuť na kyselo a kvásek nebyl po ruce, nahradil jsem jej světlou jíškou, jogurtem a kapkou octa. Byla to sice trapná náhražka, ale i tak to chutnalo skvěle. Mimochodem, kyselo není až tak kyselé, jak se jmenuje.
No, a kde můžete tuhle specialitu ochutnat? Nejlépe tam, kde vznikla, tedy v Krkonoších. V Erlebachově boudě ve Špindlerově Mlýně nabízejí kyselo v chlebovém bochníčku (Riesengebirge Sauersuppe in Brotlaibchen), stejně tak v hotelu Morava v Dolním Dvoře. Ve Špindlerově Mlýně je k mání ještě v Martinově boudě, v Hotelu Harmony, na jídelním lístku jej mají i v horské chatě Slovanka v Peci pod Sněžkou a v restauraci Měšťanský dům ve Svobodě nad Úpou. Pokud jste se neodhodlali krkonošské kyselo ochutnat v Krkonoších a na cestě zpátky vás to mrzí, zastavte se třeba restauraci a penzionu Kovárna v Bukvicích u Jičína nebo v hotelu Adam v Trutnově. A Pražáci, kteří by chtěli mít všechno pod nosem, si mohou zajít do Krakonošovy zahrádky vedle Delvity ve Stodůlkách.
Dean Valášek