Prohlídková trasa Pilsner Urquell získala prestižní ocenění
Ocenění Certificate of Excellence (vysvědčení výjimečnosti) získala prohlídková trasa Pilsner Urquell. Hodnotí ji tak světový turistický portál TripAdvisor.com, který cestovatelům umožňuje sdílet zážitky a doporučení konkrétních míst. Uvedla to Jindřiška Eliášková, manažerka rozvoje cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje. Ocenění, udílené letos potřetí, získala prohlídková trasa díky pozitivnímu hodnocení návštěvníků. V celkovém průměru jí v pětibodové škále dali známku vyšší než „čtyřku". „Není významnějšího ocenění pro naši prohlídkovou trasu než nezávislé doporučení samotných návštěvníků, kteří zcestovali různá místa po světě," uvedla. Podle ní je takovéto zařazení „výtečná podpora plzeňského turistického ruchu".
Břasy chystají stezky po bývalých důlních šachtách
Břasy na Rokycansku se chystají zviditelnit jednotlivá naleziště po důlních šachtách i cenné paleontologické nálezy ze své oblasti. Obec s 2 200 obyvateli připravuje nové naučné stezky, které zavedou turisty mimo jiné k unikátnímu dolu Terezie. Měl být zasypán a rekultivován, díky novému projektu ale jeho část zůstane odkryta, a lidé tak uvidí doklad přírodní katastrofy (výbuch vulkánu), která se v oblasti stala před 300 miliony lety. V mapách na příští rok už by nové stezky měly být proznačeny, řekl starosta Jan Špilar. „Přes Břasy, tedy část Stupno, vede jedna trasa Klubu českých turistů, druhá přes Újezd u Svatého Kříže. Mnoho nálezů a důlních děl je mezi nimi, vznikl tak model zahrnující celou trať. Jde o projekt za zhruba čtvrt milionu korun," řekl. Okruh, jenž by měl vzniknout, bude dlouhý asi osm kilometrů, významná místa popíší informační cedule.
Zelené autobusy na Šumavě – ročně přes 100 000 turistů
Více než 100 000 turistů za rok využije k cestování po Šumavě služeb linek takzvaných zelených autobusů. Mají přispět k tomu, aby ubylo osobních aut na silnicích po území chráněné krajinné oblasti. Letošní provoz zelených autobusů nabídl turistům stejně jako loni pět linek. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Pavel Pechoušek. Kromě toho, že tento způsob nabízí ekologickou formu dopravy po chráněném území, mohou lidé využít i jinou výjimečnost. Zelené autobusy například jezdí k hraničnímu přechodu Bučina na Prachaticku, kam běžná doprava nesmí. „Lidé se tak pohodlně dostanou na místo, na něž by jinak museli dojít pouze pěšky," řekl Pechoušek. Náklady na provoz zelených autobusů, které přepravují i kola turistů, vyjdou ročně na zhruba 1,3 milionu korun. Z velké části tuto položku hradí šumavský park, přispívají na ní také obce a Jihočeský i Plzeňský kraj.
Skanzen v Chanovicích se rozšíří
O novou roubenou stodolu z přelomu 18. a 19. století, která stála Příkosicích na Rokycansku, se na podzim rozšíří skanzen lidové architektury v Chanovicích, který funguje 20 let. Při opětovné instalaci stodoly pomáhá 57 dobrovolníků z regionu i z ciziny, řekl ČTK Luboš Smolík, ředitel Vlastivědného muzea v Klatovech, pod které skanzen spadá. Ve skanzenu, největším na západě Čech, je 15 objektů od smírčích křížů po stodoly; největší je z Nezdic a má rozměry 20 krát 10 metrů. V depozitáři, zejména v klatovských kasárnách, je dalších deset objektů, jejichž reinstalace čeká na peníze z dotací. Vše kromě roubené kolny z Měčína jsou dary. Majitelé by je rozbourali nebo spálili. Rozebrání, přesun a obnova příkosické stodoly přijde na půl milionu korun. Muzeum dále požádalo o dotace z Regionálního operačního programu na roubenou obytnou chalupu z Lužan a rámovou stodolu, také z přelomu 18. a 19. století, které byly rozebrány před třemi lety. Náklady na opětovnou stavbu jsou tři miliony korun. Doplnit se má o špýchar a roubené chlévy.
Rokycany plánují rozhlednu
Čtrnáctitisícové Rokycany chtějí postavit téměř třicetimetrovou rozhlednu na vrchu Kotel. Turisté z ní uvidí až na Šumavu. Město požádalo o evropskou dotaci z programu ROP Jihozápad. Stavba bude stát zhruba šest milionů Kč, má posílit cestovní ruch v dříve výrazně průmyslovém městě, třetím největším v Plzeňském kraji. ČTK to řekl starosta Vladimír Šmolík. Ten předpokládá, že ve výběrovém řízení klesne cena díky konkurenci stavebních firem v krizi, a to o půl milionu až milion korun. Rozhledna už má stavební povolení. Město počítá s jejím otevřením příští rok v květnu, tedy na začátku turistické sezony. Konstrukce ze železa a dřeva bude podle Šmolíka velmi rychlou stavbou. Na ochoz povede točité schodiště, po němž turisté vystoupají nad koruny stromů. Evropská dotace by měla činit pět milionů korun. Pokud by Rokycany nedostaly slíbených 85 procent, do projektu nepůjdou.
Tachovské muzeum: nový vstup a upravená zahrada
Veřejnosti se díky investicím Muzea Českého lesa v Tachově otevřel nový vstup a upravená klášterní zahrada, která se stala odpočinkovou zónou pro návštěvníky i obyvatele třináctitisícového města. Na zahradě vznikl dětský koutek s herními prvky a v historické přístavbě prostor pro sezonní bistro s venkovním sezením, což by mělo přilákat návštěvníky, řekla ČTK ředitelka muzea Jana Hutníková. Podobnou rekreační zónu žádné muzeum v Plzeňském kraji nemá. Akci za pět milionů korun podpořil evropský program ROP Jihozápad. Přízemí muzea, které je v bývalém františkánském klášteře, nyní mohou díky novému vstupu navštěvovat také imobilní občané. Součástí projektu je nové sociální zařízení. Před přestavbou museli návštěvníci muzea zvonit a vcházeli vedlejšími dveřmi. „Teď jsou otevřena vrata do areálu, což je kvalitativně jiná věc," uvedla Hutníková. „Na bistro vypisujeme výběrové řízení na provozovatele a otevřeme ho asi až od příští sezony," řekla Hutníková.
V Chříči na Plzeňsku je Muzeum každodennosti
V obci Chříč na severním Plzeňsku bylo otevřeno Muzeum každodennosti. V prvním patře objektu sladovny bývalého pivovaru jej vybudovalo místní občanské sdružení Propolis, jež budovu postupně opravuje. Jednotlivé části expozice lidem přiblíží kolem 400 věcí, s nimiž předci na vesnici přicházeli denně do styku a používali je k různým druhům činnosti. Předměty dali lidé z vesnice a okolí. ČTK to řekla Jana Jakubíčková ze sdružení. „Naše každodennost je tvořena mobilem, obrazovkou a tlačítkem on/off. Každodennost našich rodičů a prarodičů byla ještě před několika desetiletími zcela jiná. Zajímají nás řemesla, způsob života, říkali jsme si, že je škoda, že zaniká to, co dříve všichni uměli," uvedla.
Sdružení nejde jen o to vystavit nářadí a nástroje, děti i dospělí uvidí a vyzkouší si, jak se s nimi nakládá. „Prvotním cílem je zachovat právě tyto dovednosti," doplnila Jakubíčková.
V Hrádku u Sušice stavějí vzdušné lázně a koupele
V soukromém zámku v Hrádku u Sušice vznikají vzdušné lázně a koupele. Projekt přijde na 20 milionů korun. Z toho zhruba polovinu bude tvořit dotace EU z ROP Jihozápad na obnovu šumavské lázeňské tradice. ČTK to řekl architekt Pavel Lejsek, jehož firma Šumavaplan zámek koupila v roce 2000 a od té doby ho opravuje. Veřejnosti památku otevřela v roce 2010. „Malé šumavské lázně budou v části hospodářského objektu. Vycházíme z toho, že Svatobor a Odolenka jsou historicky vzdušné i vodní lázně. Je tu hodně železitá a uhličitá voda s léčebnými účinky na pohybové ústrojí," uvedl. Půjde o jeden základní bazén se všemi druhy masáží. „Dále tam budou uhličité koupele, rašelinové koupele a zábaly, infrasauna, bylinná a solní pára a zážitková sprcha. V oblasti nic takového není," uvedl. Stavba pouze z kamene a dřeva navozuje komorní atmosféru. Lázně už se stavějí a mají být hotové v červnu 2014. Podle Lejska se snaží o to, aby to bylo už v zimě. Lázně pojmou 30 lidí za hodinu.
NP Šumava otevřel novou rozhlednu nedaleko Srní
Novou 5 metrů vysokou dřevěnou rozhlednu nedaleko Srní na Klatovsku otevřel Národní park Šumava (NPŠ). Vyhlídková místa jsou na Šumavě nový turistický fenomén, od loňska stojí na Černé hoře u Modravy a další vyrostou u Plešného jezera a v Českých Žlebech, řekl ČTK mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek. Podle něj je Srní a okolí, kde je velký počet ubytovacích lůžek, jedno z nejnavštěvovanějších míst parku, který tam má od roku 2009 také informační centrum. Park už v Srní zřídil před pěti lety zimní pozorovací místo u obory Beranky, kde už několik let přezimovává největší šumavský jelen. „Už letos bychom chtěli v Srní začít stavět návštěvnické centrum věnované vlkům, což je součást zoologického programu NPŠ. Budou tam živí vlci," uvedl Pechoušek. Půjde o nový samostatný objekt, který by měl být otevřen před letní turistickou sezonou v roce 2014.
Text: -čtk- a -red-
Foto: Ladislav „Fredy.00" Šafránek, Ondrej.konicek / Wikimedia Commons, Plzeňský Prazdroj